Země: USA Žánr: death / black metal Datum vydání: 10.6.2016 Label: Southern Lord Recordings Hrací doba: 11:14 Odkazy: facebook / bandcamp K recenzi poskytl: Rarely Unable

Čas od času (a vlastně to není nic zas tak výjimečného) se stává, že nějaká kapela, nezřídka i z poměrně tvrdších žánrů jako death, thrash nebo grind, v rozhovoru prohlásí, že ta muzika má být zábava – pro pobavení sebe sama i posluchačů. Co na to říct? Do hajzlu s takovými sráči, ať chcípnou v nějaké veselé sluníčkové škarpě. Když si pouštím death metal, tak je mi u píči nějaká zábava, chci zvířecí antihudbu, která rve páteře z těl! A sláva těm, kdo k tomu přistupují se stejným úhlem pohledu a svou tvorbou se snaží posluchače dohnat k sebevraždě. Soudě dle čerstvého EP, Američané Hissing do téhle sorty spadají.

Hissing nejsou žádnými veterány. Jedná se o víceméně začínající smečku, jež prozatím na kontě nemá žádnou desku. V předchozích letech vydala jen jedno ípko a demosnímek. Evidentně však tyto nosiče měly nějaký a ne úplně malý potenciál, jelikož si formaci okamžitě vyhmátla firma formátu Southern Lord Recordings. Nejnovější sedmipalcové minialbum (pozor, i to předchozí bylo bezejmenné, ale nejedná se o jeden a ten samý počin!) tedy vychází pod záštitou tohoto kultovního zámořského labelu, což slibuje, že se nebude jednat o žádný výblitek nehodný pozornosti. A ať to nezdržujeme – je tomu tak, těchto 11 minut je ultimátně ošklivý chlívek.

Hissing produkují animální despotický death metal s blackmetalovou aurou, který si zcela zjevně neklade za cíl být kulisou pro vidlácké mlácení řepou nebo retardové moshpity. Obě přítomné skladby „Cairn“ a „Husk“ jsou totiž mocně zlé bahno, v němž se nevyskytuje ani zbla naděje na lepší zítřky. Hissing do posluchače perou neprostupnou temnou masu, již ještě umocňuje odporný zahuhlaný sound, který byl snad vytažen ze Satanovy prdele. Ale bacha, tohle říkám s respektem (bez ironie) a myslím to jako pochvalu. Když hnus, tak ať je to hnus po všech stránkách, žádné polovičaté zmrdstvo! Korunu všemu pak ještě nasazuje naprosto zvěrský vokál, který je hlubší než Macocha na druhou.

Samozřejmě je tu ale skutečnost, že Hissing nespadli jen tak ze vzduchoprázdna a je z jejich tvorby znát vliv jiných podobně zaměřených smeček. Třeba v nátlakových pasážích „Cairn“ je z toho cítit australské arcizlo Portal jak vyšité. Ale na druhou stranu, jestli se vám podobné bince líbí, pak si Hissing určitě zapište do svých nekrodeníčků, protože skladatelský talent a schopnost vytvořit temnou atmosféru jsou na aktuálním EP neoddiskutovatelné. Potenciál pro růst je tu nemalý a budu hodně zvědavý, s čím Američané přijdou na případném dlouhohrajícím debutu.