Země: Velká Británie Žánr: art pop Datum vydání: 8.4.2013 Label: Atlas Records Hodnocení: 7,5/10 Odkazy: web / facebook / twitter

James Blake si na scéně “inteligentního” popu udělal jméno již před dvěma roky svým eponymním debutovým albem. Po vydání několika neřadových EP nadešel čas na další dlouhohrající disk, který pod názvem “Overgrown” vyšel před pár měsíci. Nerad bych při popisování jeho hudby zašel zbytečně hluboko do žánrových škatulek, které sám nemám zdaleka dostatečně prozkoumané. Proto se pro úvod omezím velmi obecným konstatováním, že se jeho hudba nachází na hranicích moderního R&B či soulu a využívá jemné elektroniky a často poměrně hlubokých tónů. To kontrastuje s Blakeovým hlasem, který je naopak, zejména na místní “Sicmaggotovské” poměry, velice vysoko posazený.

Proč by vás měl James Blake zajímat, je poměrně jasné. Troufnu si ho označit za velice talentovaného skladatele, který se více než na chytlavost a hitovost svých písní zaměřuje na emoční dopad a jakýsi hlubší dojem. Jeho hudba je zdánlivě velice jednoduchá. “Overgrown” je protikladem k albům, na kterých se velké množství melodií a dalších prvků odehrává zároveň. V tvorbě Jamese Blakea jako by vše mělo své místo, každá melodie dostane dostatek prostoru a každý nápad je vytěžen na maximum. Základem je obvykle pomalý beat doplněný stručnou melodií, může jít o jednoduchou elektroniku, případě působivější orchestraci. Vše završuje Blakeův hlas – vysoko položený, ale silný a rozhodně velice emotivní.

Album nabízí množství skvělých momentů. Za sebe zmíním výstup elektroniky do popředí v “Life Round Here” a nezvyklé nasazení zvuku sirén v tanečněji naladěné “Voyeur”. Důležité však je, že ani jedna ze skladeb není vyloženě slabá (byť mám své favority) a album je radost poslouchat od začátku do konce. K “Overgrown” jsem přistupoval jako k experimentu, který má za úkol zjistit, zda mě podobná hudba může bavit. Z předchozího textu je závěr víc než jasný – může, a to velice.