Země: Bělorusko Žánr: black metal Datum vydání: 22.12.2017 Label: Gravplass Propaganda Původní vydání: 11.10.2017, selfrelease Hrací doba: 14:03 Odkazy: facebook / bandcamp K recenzi poskytl: Gravplass Propaganda

Do emailu nám chodí asi tak miliarda alb na recenze, z nichž většina jsou ovšem už od pohledu naprosté kokotiny, s nimiž nemá cenu ztrácet čas, a tudíž je bez skrupulí rovnou mažu. Mezi nimi se však objevují i zajímavé nebo slibné věci, u nichž mám dojem, že by si ten čas mohly zasloužit. Takové si rád stáhnu, poslechu a představím zde veřejně. Běloruská formace Khandra (popřípadě Хандра, chcete-li) vypadala, že by mohla patřit právě k takovým. Nicméně tentokrát to tak slavné nebude…

Běloruská dvojice v loňském roce vydala své debutové minialbum „All Is of No Avail“. Nejprve na vlastní pěst digitálně, zanedlouho se začaly chytat i labely, které poslaly do světa také fyzické kopie – kompaktního disku se ujali američtí Redefining Darkness Records a audiokazety norští Gravplass Propaganda. Nějaký větší rozruch ale Khandra nevzbudila a myslím, že vcelku právem.

Bělorusové hrají black metal melodičtějšího ražení. Ačkoliv se jedná o prvotinu, nahrávka je vyprodukovaná dobře a zní profesionálně. Zvuk je čistý (na můj vkus možná až moc), všechno je čitelné. To samé se dá říct i o vlastní hudbě, která je složena jistou rukou a evidentními ambicemi, dá se v ní bez větších obtíží orientovat již při prvním poslechu, aniž by se jednalo vyloženě prvoplánovou a tupou záležitost.

Khandra se zjevně po všech směrech snaží, abych jejich počínání mělo nějakou úroveň, což je nesporně chvályhodné, nicméně samotná snaha se nepočítá. „All Is of No Avail“, jakkoliv jde prakticky ve všech ohledech o počin dobře udělaný, ve výsledku nijak zásadně nezaujme. Cosi tomu chybí, pod zdánlivě dokonalou slupkou jsem nenašel nic moc hlubšího, což by mě vzalo za srdeční sval a kvůli čemu bych měl potřebu se k „All Is of No Avail“ vracet případně počínání Khandra sledovat i nadále.

Kdybych měl jo hledat nějaké plusy, tak v první „Where Death Has Settled in Life“ se několik plus mínus nadějných pasáží najde, i když ani v jejich případě se nejedná o nic skutečně zásadního. Zato ve druhé „Presence Is No Longer Revelant“ nenacházím ani to a nějak jsem nezjistil, proč tenhle song musí mít skoro osm minut.

Pár oukej motivů však zázrak neudělá. „All Is of No Avail“ je podle mě solidně odehraný průměr s ambicí, ve výsledku ale stále průměr. Neuráželo mě to, ale za týden ani nebudu vědět, že jsem něco takového poslouchal, a tudíž EP k poslechu doporučit nemohu.