Kozeljnik - Null: The Acheron of Multiform Negation

Kozeljnik – Null: The Acheron of Multiform Negation

Kozeljnik - Null: The Acheron of Multiform Negation
Země: Srbsko
Žánr: black metal
Datum vydání: 19.2.2013
Label: Paragon Records

Hodnocení: 8/10

Odkazy:
web / facebook / bandcamp

Srbský muzikant Marco Jerković, známější spíše jako Kozeljnik, je docela pěkný nezmar a dvě zavedené kapely May Result a The Stone, obě s relativně slušným renomé na poli black metalového undergroundu, mu evidentně nestačily, tak se už několik let nazpět pustil do třetího black metalového projektu, tentokrát sólového a pod svým vlastním jménem (myšleno pseudonymem) Kozeljnik. Po dvou kvalitních nahrávkách “Sigil Rust” a hlavně “Deeper the Fall” právě pod touto hlavičkou vyšlo letos v únoru EP “Null: The Acheron of Multiform Negation”

Neřadová novinka laťku nastavenou předcházejícími deskami rozhodně nijak nesnižuje, naopak ji ani ne udržuje, ale možná spíš ještě o kousek posunuje. Materiál, jaký “Null: The Acheron of Multiform Negation” nabízí, mi zní jako víceméně logické pokračování “Deeper the Fall”, avšak dotažené ještě o kousek dál směrem k nápaditému black metalu, který je sice stále stylově čistokrevný, zároveň s tím se však nebojí se někam vydat a neznít jako něco, co bychom mohli nazvat žánrovým standardem. Především musím ještě jednou zopakovat přídavné jméno “nápaditý”, protože přesně taková muzika na “Null: The Acheron of Multiform Negation” je, především co do kytarové práce se jedná o výbornou záležitost. Čtveřice nových skladeb je po kompoziční stránce vystavěna velice chytře, nechybí příjemné zvraty, díky nimž se nejedná o věc průhlednou nebo předvídatelnou, za vyzdvihnutí jistě stojí také hodně zajímavé melodie. Především se mi zamlouvají “Evoking the Furtive Depths (Reprisal)” a “Come, Thou Abhorred and Incessant”. Kapitola sama pro sebe je pak vokál vrchního principála Kozeljnika, jenž se se svým hlasem stále snaží někam posouvat, díky čemuž je právě zpěv jednou z předností nahrávky.

Jen mě trochu mrzí, že na závěr byly zařazeny dvě skladby z debutového EP “Wrecked in Ruins of Solitude”. Ne, že by šlo o špatné věci, ale zvukově i hudebně se od zbytku liší, což mě od poslechu trochu ruší. Radši bych novinku viděl o deset minut kratší, ale o to intenzivnější.


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.