Lelahell – Al Insane

Lelahell – Al Insane… The (Re)birth of Abderrahmane

Lelahell - Al Insane... The (Re)birth of Abderrahmane
Země: Alžírsko
Žánr: death metal
Datum vydání: 5.8.2014
Label: Horror Pain Gore Death Productions

Hodnocení: 7/10

Odkazy:
facebook / twitter / bandcamp

K recenzi poskytl:
Lelahell

Když se řekne Alžírsko, tak to není země, u které by vás hned jen tak z fleku napadly zástupy metalových formací. Mně osobně se třeba nevybaví jediné jméno, takže i z tohoto důvodu jsem Lelahell věnoval předem nemalou porci pozornosti, protože jsem tak nějak v koutku duše očekával, že by do své tvorby mohli přenést špetku lidových odkazů a nějak se tak odlišit. To se nakonec nestalo, nicméně jedním dechem dodávám, že to není vyloženě na škodu.

Lelahell jsou poctivá death metalová parta v tom nejbrutálnějším ražení, takže se s tím nemažou a jejich čtyřicet minut trvající debut, který se skrývá pod titulem “Al Insane… The (Re)birth of Abderrahmane”, je esencí těch nejzákladnějších stylových prvků, takže se připravte na rychlé, podladěné kytarové riffy techničtějšího rázu a bicí sypačky, před kterými není úniku a které vyplňují opravdu hodně prostoru. No a nad velmi hutným instrumentálním základem přesvědčivě chroptí zpěvák a kytarista Redouane Aouameur. Celé to i díky jeho chorobnému vokálu zní zprvu jako zdařilá kopie Cannibal Corpse, ale Lelahell se nebojí melodických kytarových výletů. Ne, že byly nějak časté a narušovaly opravdu brutální vyznění “Al Insane… The (Re)birth of Abderrahmane”, ale když už se spustí bzučivá kytarová melodie, na níž navazuje povedené sólo, jako se tomu děje ve čtvrté “Kalimet Essir”, tak mám o vrcholu nahrávky rozhodnuto.

Protože se po celou dobu nesleví z nátlaku, který na posluchače Lelahell přenáší, tak by se mohla zdát deska na první poslech mírně jednotvárná, ale i díky tomu, že Redouane se svým vokálem pracuje, je výsledný dojem veskrze pozitivní. Lelahell totiž na “Al Insane… The (Re)birth of Abderrahmane” zařadili skladby, z nichž se ani o jedné nedá říct, že by byla vyloženě slabá a nějakým způsobem zaostávala. Osobně bych uvítal víc ničivých hitovek ve stylu úvodní “Al Intissar”, ale to je jen subjektivní výtka na jinak přesvědčivém death metalovém albu. Dobrá práce.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.