Země: Finsko Žánr: hard rock Datum vydání: 15.9.2010 Label: Sony Music Hodnocení: Seda – 5/10 H. – 6/10 Průměrné hodnocení: 5,5/10 Odkazy: web / facebook / twitter

Na začátek bych měl asi udělat jedno vážné přiznání. Od Lordi jsem nikdy neslyšel celé album, když už jsem se k poslechu dostal, tak to byly jen hitovky. Zbytek jsem projel jen rychle na YouTube a i to jsem to nejčastěji po půlce vypínal. Zkrátka mě od nich baví jen pecky typu “Hardrock Hallelujah” nebo “Devil Is a Loser”. Zbytek mi prostě nepřišel nijak zajímavý, a tak jsem možná trochu riskoval, když jsem si je vzal na recenzi (bylo to obrovském nátlaku! [kecá – pozn. H.]), ale věřím, že to nijak neovlivní kvalitu této recenze.

Jak už každé malé dítě ví, Lordi jsou známí hlavně pro své masky. A s novým albem přisla i série nových. Tyhle modely se mi velice líbí, předtím mi vždycky přišli moc à la “Warhammer”. Ale tyhle jsou vcelku vydařené, favoritem byl u mě bubeník Kita. Ten však ve skupine už bohužel nepůsobí, album ale ještě nahrával.

Jak jsem psal v prvním odstavci, z “Babez for Breakfast” mě opět baví jen jeden nebo dva songy. Konkrétně stejnojmenná “Babez for Breakfast” a “This Is Heavy Metal”, hlavně první jmenovaná. Ta u mě poskočila na první místo hitparády od Lordi. “This Is Heavy Metal” mě ještě docela baví, ale není to prostě ono. Zbytek je jednoduchý klasický rock. Mě ale rock baví docela jiný, něco ve stylu Airbourne a AC/DC, ale tohle… nevím, prostě mi to nesedí. Ne každý autor se zavděčí všem. Je to kvalitní hudba, to bezpochyby. Své fanoušky to má a mít bude. Standard, kteří die-hard fanoušci Lordi vždycky ocení a od téhle party šílenců požadují.

Ze subjektivního hlediska by bylo hodnocení hodně nízké. Když to vezmu ale z druhé strany, tak je to prostě Lordí klasika, která neurazí. Dopadlo to podle očekávání – nebaví mě to. Hodnocení je proto tedy takhle malé, ale od nějakého true rockera co touto hudbou žije, by to určitě bylo mnohem větší. A teď mě nepomlouvejte v komentářích, prosím!

Další názory:

Já bych to tak černě jako Seda neviděl. Ano, Lordi sice nejsou (a nikdy nebyli a podle všeho ani nikdy nebudou) nějaké velké umění, ale o to u nich přece nikdy nešlo, o poctivý a staromilský hard rock však ano. V případě “Babez for Breakfast” člověk nedostane nic jiného než pohodovou, vcelku příjemnou a dobře se poslouchající placku, takovou oddechovku po náročném odpoledni, která vás zase zpátky nakopne. Jestli to je tohle málo nebo ne, to už záleží na každém posluchači. Já osobně fandím celkově spíše jiné muzice, přesto mi počínání Lordi není nijak nepříjemné, takže za mě je to hodně pěkná šestička, která ani v nejmenším nemůže urazit.
H.