Země: Island Žánr: black metal Datum vydání: 12.4.2016 Label: selfrelease Hrací doba: 10:52 Odkazy: facebook / bandcamp

Jak se zdá, Islanďané Naðra jsou asi při chuti. Trvalo to dva roky, než na svůj první a jediný demosnímek „Eitur“ navázali s dlouhohrajícím debutem „Allir vegir til glötunar“. Člověk se ani nenadál a za pouhé tři měsíce už je venku nový počin, ačkoliv ne dlouhohrající. Seveřané si tentokrát nachystali EP s názvem „Form“, což samozřejmě není taková posluchačská hostina jako v případě řadových desek, ale Naðra je natolik zajímavou formací, že není důvodu nevěnovat pozornost a prostor i neřadovkám.

Na nahrávce se nacházejí dvě skladby a hned na první pohled si lze povšimnout, že Naðra opětovně dodrželi svůj vtípek takřka stejných názvů. Považte sami – EP se jmenuje „Form“, první píseň „Forn“ a druhá píseň „Fórn“. Mě osobně tohle baví a líbí se mi to, nicméně je to jen taková třešnička na dortu… samotným dortem, jímž si má člověk nadlabat teřich, je samozřejmě vlastní hudba. A ta je naštěstí i v případě „Form“ parádní.

Vlastně by to šlo jednoduše spláchnout prohlášením, že Islanďané opět dokazují svůj nesporný talent, jenž nebyl cítit jen z „Eitur“ a „Allir vegir til glötunar“, ale i z dalších formací, v nichž členové Naðra působí, namátkou třeba Misþyrming, Carpe noctem či 〇. Na druhou stranu by to možná bylo až příliš zjednodušující prohlášení, jelikož minimálně v jednom momentě Naðra nabídnou velké překvapení, na nějž jsem při prvním poslechu čuměl jak péro z gauče. Mluvím samozřejmě o závěru první písně „Forn“, kdy se to zvrhne skoro až do hevíku a ozvou se čistě zpívané vokály, o něž se postaral hostující heavymetalový pěvec Eiríkur Hauksson. Ale je to super, funguje to; i když na první poslech jsem na to koukal lehce nedůvěřivě, hodně rychle jsem si zvyknul a začalo mě to bavit.

Jinak se ale Naðra víceméně drží svého kopyta, tedy chladného severského black metalu vysokých kvalit. Ačkoliv se Islanďané vesměs pohybují jen v žánrových mantinelech, dokážou si bez problémů uchovat posluchačovu pozornost za pomoci povedených nápadů a zkušeně budovaného tlaku. Zdá se mi, že tentokrát byly o trochu výš vytaženy kytarové melodie, což se mi líbí, protože o to víc vynikne jejich potenciál, ačkoliv je to stále takříkajíc „dostatečně black metal“ a muzice to na její syrovosti nijak neubírá.

Každopádně, mě osobně „Form“ baví a bez zaváhání můžu dát palec nahoru. „Forn“ i „Fórn“ jsou skvělé a srovnatelně dobré skladby, které dokážou nabídnout silné momenty, možná jsou ještě o chlup lepší než ty z řadového debutu. Tak či onak, pokud se vám „Allir vegir til glötunar“ líbilo, pak není moc nad čím váhat – „Form“ stojí za slyšení a snad i za koupi (zatím je k mání jen digitální verze, ale sedmipalec a kazeta budou následovat), přestože to má jen 11 minut.