Země: Německo Žánr: black / thrash metal Datum vydání: 30.5.2014 Label: Evil Spell Records Odkazy: facebook K recenzi poskytl: Against PR

Je zábavné, jak vám u některých kapel stačí vidět jen napsaný jejich název a žánr, který hrají, a už víte naprosto přesně, jak bude výsledek znít. Zároveň je to však i první a taky poslední věc, která je u takových nahrávek zábavná, protože když už jste si předem jistí, co při poslechu dostanete, a výsledek tak skutečně zní, tak je to prostě situace o ničem a člověka to nebaví. Tedy, nevím, jak to máte nastavené třeba vy, ale mě to nebaví určitě…

Schválně si to pojďme zkusit. Kapela se jmenuje Obsessör (už jen to přehlasované ö!) a hraje black/thrash metal. Představili jste si nějakou rychlou blackovou špínu na styl Nifelheim nebo Desaster? Bingo, protože přesně takhle “Assassins of the Pentagram”, druhá deska Obsessör, zní!

Je pravda, že doby, kdy jsem metalové zlo smrtelně vážně uctíval, jsou dávno pryč a dneska si s oblibou rochním i v diametrálně odlišných žánrech. Pro oldschool metalové hoblovačky však mám stále slabost a asi navždycky mít budu – ostatně, třeba zmiňované Nifelheim nebo Desaster mám hodně rád. Jenže i s přimhouřením očí, uší a všech dalších myslitelných tělesných otvorů jsou prostě Obsessör nudní. I když pominu to, že jsem už předem tušil, jak bude “Assassins of the Pentagram” znít, a že tak také skutečně znělo, tahle placka je prostě podprůměrná i na poměry takhle neobjevného a zastydlého subžánru, jakým black/thrash prostě je. A ani fakt, že se tu tam objeví pasáž, z níž je cítit, že muzikanti nejspíš mají v oblibě klasický heavy metal (třeba fistule na styl Kinga Diamonda – nekecám, fakt to tam je!), na tom nezmění zhola nic.

Poslouchat se to ve skutečnosti dá, ale není k tomu důvod. Jak jste za život slyšeli aspoň jednu podobnou žánrovou desku, tak jste vlastně automaticky slyšeli i “Assassins of the Pentagram”, což je prostě špatně. Což o to, zoufalá neoriginalita vlastně nemusí být překážkou, nicméně to, že Obsessör postrádají cokoliv, co by posluchače alespoň trochu bavilo (tah na bránu, atmosféru, energii, dobrá sóla, to je jedno!), už na překážku je. Ale hlavně, že nechybí nábojové pásy…