 |
|
Země: Polsko Hrací doba: 36:55 K recenzi poskytl:
|
Jestli něco nemám rád, tak to jsou nevyžádaná cédečka na recenzi. Ještě s tím dokážu žít, pokud někdo bez ptaní pošle něco, co je ve finále fakt dobré, ale to stává opravdu jen výjimečně. Většinou to jsou blbosti, o jaké bych si za normálních okolností ani neopřel kolo. Polští Skøv jsou přesně takovým případem.
Třeba Skøv v rámci svého stylu nejsou úplně blbí. Já nevím. Protože to, co Poláci hrají, mě vůbec nezajímá, nebaví a vlastně ani nedokážu poznat, jestli je to plus mínus objektivní optikou papírově oukej. Už po půlminutě prvního tracku „Release the Barabash“ jsem věděl, že tohle prostě není pro mě a nechci to poslouchat. Recenze jsou nicméně subjektivní a dejme tomu, že když mi to teda poslali, tak je asi ten můj subjektivní názor zajímá. Tento zní následovně: vůbec, ale kurva vůbec mě to nebaví, prakticky se to za mě nedá poslouchat.
Nebudu vám kecat, s nějakým postupným odhalováním krás „Skøv“ jsem se vůbec nesral. Každý song na albu jsem slyšel přesně jednou s výjimkou toho úvodní, který jsem slyšel asi třikrát (protože přesně třikrát jsem to zkoušel pouštět, ale na první dva pokusy mě to už během té první písničky přestalo bavit a vypnul jsem), a celé album na jeden zátah jsem nezvládnul ani jednou.
Každopádně, aby měl tenhle výlev alespoň minimální informační hodnotu, řeknu vám, že Skøv takovou rádoby chytlavou kombinaci metalu, punku, možná i trochu hardcoru a s hodně přivřenýma očima třeba ještě black’n’rollu. Najít nějaké jméno pro srovnání není vůbec těžké, protože vliv Kvelertak z toho řve fakt kurevsky, takže jestli tyhle Nory žerete, teoreticky by vás Skøv mohli zajímat. Mě ale Norové nebaví a Skøv mě taky nebaví a nezajímá mě ani jedno.
No, a to všechno, co k to mám říct. Pro formalitu můžu dodat, že mě na „Skøv“ nezaujal ani jeden song, a dál už mě fakt nic nenapadá. Tím pádem tady budu ještě chvíli psát nějaké bezvýznamné píčoviny, abych nahnal dostatečný písmenek na to, aby to alespoň vzdáleně a s velkou dávkou fantazie připomínalo cosi jako recenzi, a pak se na to vyseru. Aktuálně vidím 2002 znaků včetně mezer (tahle věta přihodila ještě něco navrch), což mi stačí, takže se na to vysírám…
Podobné články
25.4.2013 Kvelertak – Meir Recenze
12.10.2013 Kvelertak, Årabrot Reporty
27.9.2017 Tau Cross – Pillar of Fire Recenze
20.2.2019 Burnnesy – Parazit Recenze
5.10.2013 Averze – Promo 2013 Minirecenze
7.1.2012 Mortuary – 4560 Recenze
<3 nejlepší recenze <3
Recenze navnadila k poslechu :D
Není to tak zlý, ale pořád je to jenom Kvelertak pro chudý. Navíc tak okatě okopírovanej, že to fakt nemá smysl poslouchat.
Se těmhle recenzím ani moc nedivím. Kdyby mě někdo nutil, abych psala recenze, tak jich tak 80 % vypadá taky zhruba takhle: Vůbec mě to nebavilo. Asi zas pokus o umění, který jsem nepochopila a nic mi nedal.
Na začátku se ozvalo něco jako déšť, pak pár slov. Byla asi francouzsky, nebo to aspoň znělo gay, takže mi to připadalo jako francouzština. Zpěvákův projev mě nechal chladnou a celé se nekonečně táhlo. Vzalo mi to 42 minut života, teda ne úplně, ale rušilo mě to při čtení, takže bych byla radši, kdyby byli jako H. – minuta, dvě a šlus.
Protože už nevím, co o té hudbě napsat, tak podle fotek jsou to dost nezajímaví a nepříliš hezcí burani a jejich basák by měl zhubnout minimálně dvacet kilo, nebo brzo umře.