Sterling Serpent - Sterling Serpent

Sterling Serpent – Sterling Serpent

Sterling Serpent - Sterling Serpent

Země: USA
Žánr: dark rock
Datum vydání: 20.8.2019
Label: Ván Records

Hrací doba: 16:12

Odkazy:
facebook / bandcamp

K recenzi poskytl:
Sure Shot Worx

Sterling Serpent sice fungují už pár let, ale letošní eponymní EP je jejich debutovou nahrávkou. Asi to však dává smysl, poněvadž sestava se rekrutuje ze současných či bývalých členů dalších aktivních skupin. Najdeme zde muzikanty napojené na Bell Witch nebo kapelu King Dudea. Pro mě do té doby neznámými pojmy už byla další spřízněná jména jako Serpentent (mohlo by zajímat milovníky akustické kytary a dámského zpěvu) nebo Terminal Fuzz Terror (improvizovaná nahrávka „Immersed in This World of Distortion“ zní dost slibně, zbytek už mě nijak nezaujal).

Sterling Serpent se na svém pilotním počinu pustili do temného písničkářství. Třeba King Dude mě napadl hned při prvním poslechu, a to aniž bych věděl o už zmiňované personální spojitosti, protože jeho vliv je z výsledku cítit fakt dost. Stejně tak se nebudu divit, pokud někoho napadnou i The Dark Red Seed, Wovenhand anebo určitá zákoutí tvorby Chelsea Wolfe. Prostě tyhle alternativní, plus-mínus rockové záležitosti postavené na atmosféře, otevřené mysli a charismatickém vokálu. Když už jsem zmínil vokály, mohu dodat, že Sterling Serpent užívají mužský i ženský zpěv, které se na nahrávce navzájem porůznu proplétají a doplňují, což tvoří příjemnou dynamiku.

Potenciál téhle sestavy a konceptu nejlépe ukazuje a nejdál dotahuje druhá skladba „Eternity“, která se hodně povedla a výrazně převyšuje vše ostatní na minialbu. Po klidnější první polovině přijde působivý kytarový nástup, který je po mém soudu absolutním vrcholem celého počinu, a na krásně vypjaté a vygradované vlně už Sterling Serpent dotáhnou píseň až do konce. Takhle by to tedy rozhodně šlo!

První „Violet“ a třetí „Bones“ tak skvělé nejsou, ale pořád se jedná o slušnou muziku, která by neměla urazit příznivce výše jmenovaných jmen. „Violet“ je osudovější a může se pochlubit několika povedenými motivy, ačkoliv za nějaký čas začala vykazovat příliš vysoký stupeň obehranosti. Naproti tomu „Bones“ je nejrockovější a nejhybnější kousek na EP. Pořád fajn. Trochu navíc už je pro mě poslední „Evelyn“, jež Sterling Serpent představuje naopak v baladičtější a melancholičtější poloze. To už na mě moc nezafungovalo.

V téhle nahrávce nevidím žádný velký zázrak, ale jako jednohubka na pár poslechů to vcelku bavilo. Plus stojí za to zmínit, že „Eternity“ ukazuje, že Sterling Serpent jsou schopni ze sebe vypotit i velmi dobrou píseň, čili asi není radno kapelu do budoucna zatracovat. Pokud si někdy všimnu nového materiálu, asi jej zkusím. Pokud by ale teoreticky žádný další nevyšel, smutnit rozhodně nebudu.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.