Země: Rakousko Žánr: post-black metal Datum vydání: 31.5.2015 Label: selfrelease Odkazy: facebook / bandcamp K recenzi poskytl: Thine

Je to vlastně jen pár měsíců, co tu mezi minirecenzemi proběhlo i debutové eponymní EP rakouských black metalistů Thine. V něm jsem byl z kapely natolik nadšený, že jsem se rozhodl ujmout i jeho nástupce – dvouskladbového dema. Pokud vás „Thine“ zaujalo a doufáte v nálož nového materiálu, doufáte marně. Ze dvou skladeb je totiž jen jedna nová, zatímco druhá je téměř nepozměněnou, opětovně nahranou verzí starší skladby „Precious Mind“.

Když jsem oněch deset minut několik dní protáčel v uších, cosi mi úplně nesedělo. Na jednu stranu je zde stále ona skladatelská sebejistota, kterou oplývalo zmíněné EP, na druhou stranu to však tentokrát na zábavný poslech nestačí. Vrátil jsem se proto k „Thine“ a rychle zjistil, v čem je problém. Stačily dva roky a nejspíše více peněz na pořádné studium a Thine zcivilněli a ztratili velkou část svého charakteru. Z jejich hudby zmizely dva výrazné prvky, které byly natolik zásadní, aby byla jejich absence bolestně zřetelná. V první řadě je to užití akustické kytary a piana, jimiž se na minulém počinu nešetřilo a které teď naopak úplně absentují. Skladatelská změna je pak doplněna změnou zvuku – tam, kde dříve black metal v podání Thine řezal do uší, nyní jen tak lehce škrábe. Rakušané sice zůstávají jedovatí, účinnost jejich jedu se však výrazně snížila.

Nejvíce je to samozřejmě znát na předělané „Precious Mind“, která se, pokud dobře poslouchám, skladatelsky opravdu prakticky nezměnila. Zvuk je nyní čitelnější, melodie možná snadněji zachytitelné, a nově opravdu dobře zní i basa. Chladný jekot je sice neměnný, ovšem část působivosti se ztratila. „Precious Mind“ však stále zůstává velice dobrou skladbou. Ruku v ruce s ní jde i novinka „Seelenleid“. Pokud bych chtěl snad něco vytknout, zdůraznil bych ústřední motiv, jenž působí skoro až podbízivě, a chybějící vývoj, který by už v šestiminutové písni mohl být. Tím nechci říci, že snad „Seelenleid“ stojí na místě, spíše ale jen nervózně přešlapuje. Jinak jde ale o podobně silnou záležitost, jakou je „Precious Mind“.

Přestože je tak skladatelsky vše v podstatě v pořádku, výsledek je v porovnání s debutovým EP prostě slabší a obávám se, že zrovna na rovině zvuku kapela ustupovat zpět do garáže již nebude, což je velká škoda. Jestliže jsem minulou minirecenzi končil slovy „velké doporučení pro všechny dobrodružné black metalisty“, tentokrát musím ubrat jak na velikosti doporučení, tak na dobrodružnosti cílových black metalistů. Špatné to ale zdaleka není.