Země: Maďarsko Žánr: psychedelic folk metal Datum vydání: 4.12.2013 Label: Nail Records Hodnocení: 6,5/10
|
Na Virrasztók jsem svého času narazil, když tato formace z jihomaďarského Pécse vydala v roce 2009 svůj dlouhohrající debut “Az emlékezés órája”… a v podstatě ihned mě kapela zaujala jak vysoce kvalitní hudební produkcí, tak i obrovskou originalitou svého zvuku, který jsem nikde jinde předtím a vlastně ani potom (nepočítám-li následující počiny samotných Virrasztók) neslyšel. Maďaři okamžitě vystřelili mezi skupiny, jejichž tvorbu jsem hodlal i nadále sledovat, a “Az emlékezés órája” jsem zařadil mezi své oblíbené desky – a zcela právem, protože dnes už s odstupem mohu říct, že ten počin zkoušku časem přežil, když si jej dodnes s chutí pouštím.
Na pokračování debutu jsem se těšil strašně moc, a když “Memento Mori!” konečně přišlo, nejednalo se sice o vyložené zklamání, ale zanedlouho se ukázalo, že ten počin nebyl zdaleka tak dobrý. Nyní vyšla třetí velká deska “A halál színei” a výsledek je opět stejný jako v případě “Memento Mori!”, což říkám vlastně docela nerad, protože jsou mi Virrasztók stále velice sympatičtí už jen tím nezaměnitelným soundem, a i nadále jim fandím, přestože opravdu skvělé je vlastně jen jedno album ze tří.
“Memento Mori!” i “A halál színei” mají ten samý problém. Sice stále drží onen originální a nezaměnitelný zvuk Virrasztók, což je samozřejmě super, ale není to už tak silné skladatelsky – tedy, z obecného hlediska ano, ale s kontextem aktuální písně jen zdálky koukají na záda skvostům, jaké Virrasztók napsali pro “Az emlékezés órája” – a to i přesto, že na novince se pár povedených kusů objeví, například “Kivándorlás” nebo “A félhold árnyékában”. Mimoto by ještě “A halál színei” určitě prospělo výrazné zkrácení klidně i o 20 minut, protože pár songů (hlavně v druhé polovině) je dost nevýrazných, a kdyby jich nebylo, také by to pomohlo dojem z alba o dost vylepšit.
Přesto všechno Virrasztók rozhodně stojí za pozornost – už jen díky svému neotřelému stylu, který kombinuje maďarský folklór, extravaganci a psychedelii. Mým favoritem však stále suverénně zůstává debut…