Misogynist - Koukej mazat

Misogynist – Koukej mazat

Misogynist - Koukej mazat
Země: Česká republika
Žánr: grindcore
Datum vydání: 2012
Label: selfrelease

Tracklist:
01. Sídlištník
02. Koukej mazat
03. Řechtačka
04. Pissparade
05. Kvadratura
06. Rypouš oroní
07. Vodník
08. Neviňátka
09. Konečná konečníková
10. To
11. Dvojí
12. Upskirt
13. Orgie v dětském pokoji
14. Moje tělo

Odkazy:
facebook / bandzone

K recenzi poskytl:
Misogynist

Hned na začátek musím upozornit, že právě v této chvíli začínáte číst dost dobře možná tu nejhorší a nejméně informativní recenzi, jakou jsem kdy napsal, což je svým způsobem docela výkon, neb je to opus vedle opusu, avšak snaha o posunutí kvalitativní laťky článků směrem do podzemí zrovna není účelem naší dnešní seance – bohužel, protože kdyby tomu tak bylo, splnil bych úkol na 120%, milí soudruzi. S napsáním nějaké té smysluplnější recenze, z níž by čtenář neměl náladu vyklopit právě zkonzumovanou večeři, ale bude poněkud větší svízel. Nicméně jednou už mi tahle věcička spadla do klína, tak se na ten porod pojďme (vy)vrhnout…

Ani bych se nedivil, kdyby vás napadla otázka, z čeho výše řečené usuzuji a proč to tedy vlastně recenzuji. A byla by to sakra dobrá otázka! To druhé má co dočinění s jistými zákulisními důvody, přočež se ohledně toho zdržím dalších komentářů, to první (snad) vyplyne z následujícího textu. Než se tak ale stane, pustíme se nejprve do nějaké té úvodní obecné omáčky, aby v té recenzi byly alespoň nějaké použitelné informace.

Misogynist je grind/deathová cháska z jakýchsi Choťovic, o nichž jsem – klidně se k tomu přiznám – jaktěživ neslyšel a musel jsem to pořádně prohnat skrze mistra Gugla, abych vůbec věděl, s jakými zeměpisnými výškami a šířkami mám tu čest (výsledek pátrání – kdesi u Kolína). O kolikáté album se v případě “Koukej mazat” jedná nebo nejedná, se mi nikde pořádně vyčíst nepodařilo (vlastně mě napadá, že si ani nejsem jistý, jestli je to řadovka, EP či cokoliv jiného… ale ono je to v tomhle případě lautr jedno, jak záhy pochopíte), abych měl ještě čím zaplácnout místo, tudíž tímto oficielně ukončuji čitelnou část recenze a nyní hurá na ten megaklystýr…

Jádro onoho vpravdě prapodivného pudla tkví zejména v tom, že prostě nemám tušení, jak se ke “Koukej mazat” postavit. Jak již bylo řečeno, Misogynist se pohybují ve vodách grindu. Ačkoliv se nedá tvrdit, že by šlo o žánr, jemuž bych nějak přehnaně holdoval, zrovna tohle by samozřejmě ještě problém nebyl, vždyť mezi kapelami podobného ražení mám opravdu velké oblíbence. Ale… musím se přiznat, že já vidím v grindu smysl pouze ve třech případech – když se jedná o opravdu extrémní anihilaci, která nemá jiný úkol, než nemilosrdně zničit vše okolo; když se jedná o záměrně vtipnou záležitost s obrovskou porcí nadsázky (v mém případě zpravidla tzv. tupa-tupa porno grind); nebo když jde o nějakou experimentálnější věcičku (ať už se jedná třeba o kombinaci s elektronikou, nebo o nějaký absolutní úlet typu výborných jazz-grinderů Le Scrawl). Jakákoliv jiná podoba grindu (nebo grind/deathu, chcete-li) mi prostě nic neříká. A když říkám nic, tentokrát to myslím opravdu doslovně.

Jak jste již správně pochopili, Misogynist nehrají ani jednu z oněch tří zmíněných forem, spíše tak na půl cesty mezi prvními dvěma. Jenže k nějakému vážně míněnému grindu nejxtrémnějšího ražení to má hooodně daleko – vcelku logicky nelze brát vážně skupinu, která obal pro své CD zjevně vyrobila v Malování a která ve svých oblíbených umělcích jmenuje zvěrstva typu Lenka Filipová, to dá rozum. Oukej, takže tedy sranda grind? Do jisté míry určitě ano, neboť Misogynist se zcela evidentně vážně opravdu neberou, nicméně jejich produkce mi prostě nepřijde natolik zábavná, aby to fungovalo. Jak jsem řekl, mám takovou tu humornou formu grindu rád, ale musí to být dotáhnuté opravdu nadoraz. A to na “Koukej mazat” není. Nemám sebemenších pochyb o tom, že kdybych měl muziku Misogynist hodnotit na koncertě těsně po vypití drahně velkého množství rumu a pivního moku, díval bych se na to diametrálně odlišně (byť třeba značně rozmazaně), avšak ve studiové podobě to je… naprosto o ničem. Ale zase co si budeme podívat, to koncertní provedení je zde asi přednější.

V této chvíli by se nejspíš mohlo zdát, že jsou Misogynist na úplný odstřel a že jediné, co ještě před koncem článku zbývá, je odeslat tuhle půlhodinku grindového výplachu kamsi do hlubin nedávno použité toaletní mísy. Háček je ale v tom, že si nemyslím, že by bylo nějak spravedlivé počínání Misogynist až takto potápět. Prostě a jednoduše nelze nějak hlubokomyslně rozebírat klady a zápory nahrávky od skupiny, která zcela zřetelně nemá vyšších cílů, než hrát pouze pro pobavení své a pro pobavení případných pár návštěvníků jejího koncertu; nelze uplatňovat nějaká běžná měřítka, jaká na hudbu povětšinou aplikuji, na kapelu jejíž galerie na sociálních sítích se z velké části skládají z kresleného gay porna, jestli mi rozumíte. Stručně řečeno – z jistého úhlu pohledu by bylo nefér takhle ničit triviálně ničit počínání Misogynist, když se vlastně jedná o nefalšovanou srandu – přestože mne ta sranda vůbec nebaví a po hudební stránce mi vlastně ani moc srandovní nepřijde.

A teď babo raď, co s tím má chudák starý pardál recenzent dělat. Pár slušnějších kousků se na “Koukej mazat” sice objeví, jmenovitě třebas “Kvadratura” nebo “Moje tělo” (ne, že by to byla nějaká sláva, to já jen abych zmínil alespoň jedno malinké plus), nicméně z celkového úhlu pohledu nevidím důvod, proč bych si měl “Koukej mazat” doma pustit, ani proč bych měl případně někomu doporučit, aby si to doma pustil. Místo toho bych spíše doporučil, abyste si zašli na koncert Misogynist, hezky tam vychlastali nějaké ty kořalky, pak se vrhli dělat bordel a přitápět pod kotel, po koncertě se před lokálem pěkně vyblinkali, doplazili se domů a pak ještě dlouhou dobu vzpomínali, jaká že to byla zase jednou kultovní akce. Jako podklad k takovéto činnosti smysl muziky Misogynist vidím, ale jinak bohužel ne. Tak zní můj verdikt.

Tomu, komu se tento text povedlo dočíst až sem, přestože bylo už asi od první věty jasné, že nakonec nebudu hodnotit, zcela upřímně gratuluji za úctyhodný výkon a zároveň se mu hluboce omlouvám za onu vyklopenou večeři.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.