Země: Česká republika Žánr: EBM / metal / rap Datum vydání: 13.10.2015 Label: ZNK Tracklist: 01. Cirkus mrtvých 02. Crowley 03. Menší zlo 04. Baterie kurev 05. Hlavonožec 06. Nenávidím svůj job 07. Černý myslivec 08. Láska a hniloba 09. Boží stáda 10. Televangelista 11. Pojď a ignoruj to 12. Orgie iluminátů Hrací doba: 51:15 Odkazy: facebook

První pohled (H.):

Asi jen těžko lze povídání o formaci jako Mortal Cabinet začít něčím jiným než sestavou – ostatně, i sama kapela ta jména, která se zde angažují, všude cpala horem dolem. Ačkoliv hádám, že jste o tomhle projektu už všichni slyšeli a máte ponětí, oč se jedná, z formálních důvodů zaznít musí, že Mortal Cabinet je spojením tří undergroundových žánrů, z nichž každý je zosobňován jednou jeho významnou osobností. EBM je reprezentováno Samirem Hauserem z Vanessy, black metal zastupuje František Štorm z Master’s Hammer a explicitní formou hip-hopu (též zvanou horrorcore, ale mně se tenhle termín nikdy moc nelíbil) zase přispěl Řezník známý díky sólové tvorbě a ze skupiny Sodoma Gomora.

Více než žánrově se mně osobně tohle spojení zdá zajímavé právě díky těm osobnostem. Všechny jmenované styly jsou si totiž podle mě ve svém jádru – názorově, vizuální stylizací i atmosférou – relativně blízké. Nicméně ta jména… to už pomalu ani není all-stars kapela, ale na české poměry rovnou dream team. V průběhu posledních měsíců jsem četl spoustu názorů, že Mortal Cabinet nebude fungovat… že tenhle nebo tamten nebude s dalšími dvěma fungovat, ale já jsem tuhle skepsi nesdílel – naopak, já jsem se na „Necrotica“ (jak se výsledná debutová deska jmenuje) vážně těšil. Master’s Hammer patří mezi mé srdeční záležitosti, Vanessu mám rovněž strašně rád a Řezníkova tvorba mě taktéž dost baví – a od takového spojení jsem čekal fakt hodně. Jenže jak už to tak bývá, jen výjimečně jsou tak vysoká očekávání vážně naplněna a tohle a výjimkou není…

Na Mortal Cabinet mě už předem bavila jedna věc. Ačkoliv měli všichni okolo plnou tlamu keců, jak je to spojení různých žánrů atd., tak v tom, jak kdo ke kapele přistupoval, se ukázalo, že jsou ty jednotlivé scény přece jen rozdělené a pro každého tu hlavní hvězdu Mortal Cabinet představuje někdo jiný ze tří přítomných muzikantů. Zatímco na metalových webech to bylo prezentováno jako Štormův projekt, kde dále hraje nějaký Hauser a Řezník, na stránce o gotické a industriální muzice to byla Samirova kapela, kde hraje Štorm a Řezník, a nakonec na hip-hopovém webu to byla zase Řezníkova kapela, na níž se podílejí Hauser a Štorm. Nejblíže k pravdě má ovšem ta druhá možnost, protože je to právě frontman největší domácí EBM veličiny, kdo Mortal Cabinet rozhýbal. A možná jsem trochu paranoidní, ale „Necrotica“ podle toho ve výsledku také zní…

Především se mi prostě zdá, že to propojení EBM, black metalu a horrorcoru není tak žhavé. Když to totiž řeknu hodně vulgárně, tak Mortal Cabinet znějí spíš jako trochu variabilnější EBM s kytarou, do něhož sem tam kdosi něco zarapuje. Trochu mě mrzí, že se na „Necrotice“ docela ztrácí hlavně Štorm… nemyslím tím třeba v mixu, ale přímo v samotném materiálu. Zvlášť když zavedeme zidealizované rovnice, že (v rámci Mortal Cabinet) Hauser = elektronika, Štorm = black metal, Řezník = hip-hop, tak tím spíš je to cítit, že hlavní postavou nahrávky je skutečně nejznámější český šňupač „bílého prášku“ z bible v přímých přenosech veřejnoprávních televizí.

Co si budeme povídat, třeba takový hip-hop (oukej, horrorcore, jestli chcete a jestli se vám to líbí víc) tam po hudební stránce slyšet není v podstatě vůbec, ale když se objeví Řezník a začne rapovat, tak se dá říct, že alespoň nějakým způsobem vyčnívá a jeho odlišnost je vážně cítit. Někdy to není ku prospěchu věci (třeba v „Baterii kurev“ jeho vstup působí jak pěst na oko; v „Nenávidím svůj job“ také patří k slabším momentům písničky), ale jindy mě naopak baví jako třeba v „Černém myslivcovi“ (jeho první sloka je vlastně jediné, co na tomhle tracku stojí za pozornost) nebo v „Lásce a hnilobě“, kde má fakt zábavný text.

Nicméně co se Franty Štorma týká… jeho kytara tam už slyšet je a z mnohých pasáží je vážně cítit cosi jako duch Master’s Hammer („Láska a hniloba“, některé pasáže „Baterie kurev“), což je logické, protože tenhle člověk má přece jenom dost specifický rukopis, ale obecně vzato je jeho kytara na „Necrotice“ taková příliš jednoduchá, skoro až plytká. Většinu doby totiž funguje spíš jen jako podmaz pro elektroniku a nějaké skutečně pamětihodné linky prostě nenabídne. Hlavní díl nápadů a těch nejlepších motivů tedy na svých bedrech vážně nese elektronika.

Nicméně – tahle jakási nevyrovnanost bylo jen takové postesknutí, protože „Necrotica“ má i výraznější neduhy a právě ty jsou tím stěžejním důvodem, proč mě to album nepoložilo na prdel. A za ten úplně největší považuji to, že ty songy prostě nemají nějakou velkou sílu. Spousta konkrétních motivů je hodně příjemných, ale jako celek tu není žádný vál, o němž bych mohl naprosto bez výhrad říct, že je to šleha a že všechno maká na sto procent. Je sice pozitivní, že jednotlivé skladby mezi sebou nesplývají a jsou od sebe rozeznatelné, ale v žádné z nich necítím něco, co by mě skutečně porazilo.

Kdybych musel jmenovat, pak ano, pár slušných věcí bych dokázal najít. V pohodě jsou tracky jako „Crowley“, „Menší zlo“, „Boží stáda“, poměrně zajímavé jsou „Orgie iluminátů“ a i pomalejší věci „Láska a hniloba“ a „Hlavonožec“ se dají. Ale jak jsem řekl, v žádném případě to není bez výhrad a žádný z nich není skutečná pecka. A naproti tomu jsou tu i songy, které… no, řekněme si to na rovinu, nemá smysl to balit do eufemismů jen proto, kdo to hraje – některé songy jsou prostě odrhovačky jako svině a právě ty mě na albu dráždí nejvíce. Jmenovitě se to týká především „Baterie kurev“ a „Černého myslivce“, přičemž obzvláště druhý jmenovaný kus je fakt hodně nepovedený.

A kromě téhle řekněme nečekaně nesilné skladatelské formy mě „Necrotica“ trochu zklamala ještě v jedné věci. Po tom všem, jak byl projekt Mortal Cabinet prezentován, a i podle zúčastněných osobností mi to prostě přijde moc krotké. Čekal jsem, že to bude větší divočina, ale při vší úctě – ona je to po hudební i zvukové stránce vlastně taková docela pohoda. „Chceme rozvracet, ničit, děsit a přivádět lidská zvířata v úžas,“ prohlásil Hauser… ale sorry, u mě nesplněno, podle mě je ten výsledek ještě docela hodný.

Nechci zase tvrdit, že je „Necrotica“ sračka, to zase není. Je pravda, že Mortal Cabinet přece jen udělali rozruch a mluvilo se o nich všude napříč několika undergroundovými scénami (a to se povede málokomu… jestli vůbec někomu). Budou lidi, co tu muziku budou vynášet do nebes za každou cenu, ať už proto, že se jim to tak fakt líbí, anebo kvůli těm jménům, stejně jako budou lidi, kteří to budou dissovat na každém kroku, ať už proto, že se jim to tak fakt nelíbí, anebo jen proto, aby si připadali víc intelektuálně, když se proti něčemu vymezí. Já nechci ani jedno, jelikož mi to nepřijde tak bombastické, aby se to muselo adorovat, ale ani tak špatné, aby se to muselo odsuzovat. Pokud bych si ovšem musel vybrat, tak blíže mám rozhodně k tomu druhému táboru. „Necrotica“ je poslouchatelná, ale nic navíc.

Řeknu to upřímně – kdybych to slyšel předem, tak bych si v rámci crowdfundingu (a že to bylo poprvé v životě, kdy jsem někomu takhle přispěl, protože mi tyhle kampaně nejsou vnitřně sympatické) rozhodně nekoupil CD, LP i vstup na křest. Na první poslech se „Necrotica“ možná tvářila zajímavě, avšak čím déle to album poslouchám, tím víc si říkám, že víckrát už to vlastně slyšet nepotřebuju a nechci. Jak jsem řekl, tvorbu všech tří muzikantů mám rád, ale jejich domovské formace jsou ve všech případech o řád výše. Úplně na rovinu – vyslovená píčovina to sice není, ale i tak je to prozatím asi nejžhavější kandidát na zklamání roku, protože očekávání byla mnohem výš.

---

Druhý pohled (nK_!):

Na „Necroticu“ hvězdného Mortal Cabinetu jsem se těšil. Ne, že bych měl tvorbu jednotlivých zúčastněných interpretů (kromě Řezníka) jakkoliv naposlouchanou nebo ve velké oblibě. Spíše mě zajímalo, jak může kolaborace takových rozdílných stylů jako horrorcore, black metal a EBM dopadnout.

A popravdě řečeno, docela se při poslechu „Necroticy“ bavím. Nejvíce ujíždím na textech, které sice nejsou tak explicitní a zlé, jak asi hodně lidí čekalo, ale to mi vůbec nevadí. Bohatě mi stačí, že jsou chytře napsané a ještě lépe reprodukované. Některé pasáže mi připomínají starou tvorbu Törr a tam jsem ve svém živlu.

Hudebně už „Necrotica“ není taková sláva, i když pořád to mohlo být o mnoho horší. Jednoduché kytarové linky a melodie pominu, v rámci kolaborace fungují i tak dost dobře. Nevadí mi ani prvoplánově podmanivá kytara v „Černý myslivec“, naopak – jde o jednu z písní, jež mě baví nejvíce.

Velký problém ale vidím v jakési roztříštěnosti a nevyrovnanosti jednotlivých skladeb. Ty často hodně kolísají v tempu a vyznění podle toho, který z hudebníků zrovna třímá v pařátech mikrofon. Jinak ale proti „Necrotice“ vůbec nic nemám, a protože jsem neočekával zázraky, jsem více než spokojen. Nejlepší skladby: „Nenávidím svůj job“, „Černý myslivec“, „Láska a hniloba“ a „Televangelista“.

---