Mortual - Autumn Requiem

Mortual – Autumn Requiem

Mortual - Autumn Requiem
Země: Polsko
Žánr: progressive death / gothic metal
Datum vydání: 17.5.2014
Label: selfrelease

Hodnocení: 3/10

Odkazy:
facebook / bandcamp

K recenzi poskytl:
Against PR

Polská čtveřice Mortual funguje na metalové scéně třetím rokem, a protože se doposud nestihla prezentovat ani na žádném demosnímku, ani krátkohrajícím EP, tak je jejich debutový počin “Autumn Requiem” vůbec prvním výtvorem, který pod hlavičkou Mortual vychází.

Při pohledu na stopáž je jasné, že tohle album se nebude točit kolem přímočarých vypalovaček, ačkoli své zastoupení tam ten death metal má, ale Mortual se rozhodli kombinovat hned několik různých hudebních poloh, které by tři troše šikovnosti daly vzniknout zajímavému počinu s neobvyklou atmosférou, nicméně snaha Mortual je asi tak jediná věc, které si na jejich debutu vyloženě cením, protože výsledek je prostě špatný.

V rámci jedné skladby jsou tito Poláci schopni násilně několikrát vystřídat death metalovou hrubost s gothic metalovou zasněností, na čemž by samozřejmě nebylo nic špatného, ale co mi na jejich hudbě schází, je ucelenost. Chrastivé pasáže jsou relativně v pohodě a i díky nedokonalém zvuku znějí autenticky, ale jakmile se zpěvák Wojtek snaží i ty rychlé momenty stojící na špinavých kytarách posunout dál svým rádoby melodickým zpěvem, který se nedá poslouchat, tak je všechno špatně. Ženské sbory v pozadí a násilné přechody k melancholicky melodickým pasážím, kde hraje prim piano, jsou vyvedeny špatně a taková “Rainy Ballad” a “Anhedonia” jsou typickou ukázkou, jak by to nemělo vypadat.

Středobodem celé desky by měla být dvojice “The Crucible: Prologue” a “Autumn Requiem”, ovšem jejich příšerná délka spojená s absencí jakéhokoli logického vývoje z nich dělají pouze několik různých motivů spojených v jeden předlouhý celek. Hůř je na tom prvně jmenovaná, která skáče čistě náhodně od gotiky k blacku, pak na chvíli k zatěžkanému doomu a na závěr nesmí chybět opět trošku chrastění. Prostě všechno špatně a nebýt těch několika úderných momentů, kde zní kapela alespoň trošku uvěřitelně, tak bych měl co dělat, abych to vůbec doposlouchal. Takhle to při trošce sebezapření občas i jde. Z mého pohledu se jedná o totální zbytečnost.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.