Země: Slovensko Žánr: melodic black / death metal Datum vydání: 16.6.2013 Label: selfrelease Tracklist: 01. Gate 02. Hell of Pain 03. Power of the Storm 04. Dark Side of Humanity 05. Parallel Universe 06. Back in Black 07. Soulkeeper 08. Ruža Hodnocení: 4/10 Odkazy: facebook / twitter / bandzone K recenzi poskytl: Mysterious Eclipse

Slovenská smečka Mysterious Eclipse z Nového Mesta nad Váhom nejsou žádní nováčci, vlastně právě naopak – nechybí zas tak mnoho a pomalu je budeme moct nazývat veterány. Vznik skupiny se totiž datuje do roku 1996, což už je nějaký ten pátek. V 90. letech ovšem vznikly jen dva demosnímky, poté co do vydávání čehokoliv nastalo na delší dobu ticho, které bylo protrženo až v roce 2005 dlouhohrajícím debutem “…and the Long Night Fell, No Morning Followed”. Nějaký podrobnější rozbor toho, co, kdy a jak vyšlo, je myslím pro tuto chvíli bezpředmětný, protože nás zajímá hlavně to, že v loňském roce se Mysterious Eclipse dopracovali ke třetímu řadovému počinu nazvanému “Hell of Pain”…

Hudební náplň disku není nic vysloveně složitého (což nemusí být nutně špatně, na to pozor). Mysterious Eclipse produkují melodickou kombinaci black metalu a death metalu, která na obecné poměry těchto dvou žánrů patří spíše k těm stravitelnějším a “měkčím” záležitostem (což také nemusí být nutně špatně). Za zmínku dozajista stojí fakt, že vokály má zde na starosti Petra Kity Siažiková, neboli (jak jste jistě podle jména poznali) slečna. To už dnes sice není nic vyloženě výjimečného a dávno pryč jsou doby, kdy všichni s otevřenou hudbou čuměli na třeba na řev Sabiny Classen z Holy Moses nebo Cadaverie (tehdy ještě) z Opera IX, nicméně i tak je to pořád zajímavé. O trochu méně zajímavější ovšem je, že slečna z Mysterious Eclipse nepředvádí žádný extrémní zázrak, stejně jako kapela samotná po hudební stránce. A to už bohužel trochu špatně je.

To, co Mysterious Eclipse na “Hell of Pain” předvádějí, není žádný průser a poslouchat se to dá víceméně bez problémů, na rozdíl od jiných expertů u jejich muziky určitě nebudete mít potřebu zvracet, ale to je asi tak vše, protože jinak se kapela pohybuje někde okolo průměru. Sem tam se podaří přijít s nějakým nápadem, který může směle koketovat i s nadprůměrnou hranicí, nicméně takové jsou bohužel v menšině a jako celek ta deska nepůsobí nijak valným dojmem. Upřímně se přiznám, že nemám tušení, jak na tom Mysterious Eclipse byli na předchozích dvou albech, jelikož jsem je neslyšel, ale bráno čistě co do doby působení, mělo by se jednat o dost zkušenou partu, díky čemuž si nemyslím, že by očekávání přinejmenším solidní nahrávky nemělo být na místě. “Hell of Pain” však na mě působí dojmem sice trochu lepší, ale pořád maximálně průměrné lokálky.

Začněme tím pozitivnějším, čímž na mysli ty povedené momenty, které tam rozhodně jsou – to je nutno férově říct, protože vyloženě jalová muzika to prostě není. Jedním z takových je třeba závěr druhé a zároveň i titulní písničky “Hell of Pain” – hned na začátku páté minuty se song zlomí do solidní pasáže, jež pomalu odeznívá. Ještě lepší je závěr “Power of Storm”, jejíž poslední minutu bych se nebál (jako v jednom z mála případů) označit za výbornou. Podobně lze hovořit ještě o jistých momentech v následující čtyřce “Dark Side of Humanity” – rozjezd se hodně povedl a následný nástup zpěvačky s klávesami v pozadí taktéž není k zahození. Hodně dobrý je rovněž pomalejší kousek začínající na konci druhé minuty, který posléze pokračuje kvalitním kytarovým sólem.

Mohlo by se zdát, že “Dark Side of Humanity” je tím pádem jasným adeptem na vrchol “Hell of Pain”, ale nakonec si tento titul uzmula jiná skladba – přesně dle hesla to nejlepší na konec se jedná o finální písničku “Ruža”. Možná jí pomáhá i to, že oproti zbytku působí velice osvěžujícím dojmem díky tomu, že je nazpívána slovensky. Jak se ovšem ukazuje, právě jazyk je možná důležitějším faktorem, než se na první pohled zdá – hned na první poslech je totiž znát, že si je Petra v mateřštině mnohem jistější než v angličtině, takže se zde vytáhla i se suverénně nejlepším výkonem a ukazuje, že zpívat umí, a na rozdíl od místy lehce nejistého přednesu v předešlých písních je to hned o mnoho lepší. Třeba pasáž “Neublíž mi veď som ako dieťa chytené do klietky reálného sveta” je vyloženě dobrá. Snad i díky tomu bych se přimlouval za to, aby Mysterious Eclipse přešli na slovenštinu kompletně – jednak je to neotřelejší, jednak to jejich zpěvačce slyšitelně sedí lépe. Navrch si kapela v tomhle songu vybrala i jednu z nejsvětlejších skladatelských chvilek na celém CD, takže tím pádem je o vrcholu jasno.

Pak je tu ještě jedna věc, v níž “Ruža” boduje a díky níž by se mi všude slovenština líbila mnohem více, a tou je text. Ten mi totiž právě v téhle skladbě dává mnohem větší smysl a líbí se mi víc než ve všech ostatních dohromady – v některých případech mi totiž texty přišly spíš (asi nechtěně) vtipné, trochu jednoduché a občas je na nich diplomaticky řečeno dost znát, že je fakt nepsal rodilý angličtinář. Zpěvačce je navíc docela dobře rozumět, takže ani nemusíte číst booklet, abyste se pobavili nad klišé linkami typu “On discovered body are pentagrams”. Je fakt, že mi trochu cukly koutky i třeba u brutálního “ííííííjáááááááá” na začátku “Back in Black”, ale ty texty mě rozčilovaly trochu víc.

Skrze texty jsme se plynule dostali k tomu, co na “Hell of Pain” zas až tak povedené není. V recenzi nám sice tato pasáž zabere podstatně méně místa než to pozitivní, ale na samotném nosiči je ten poměr přesně opačný. Když totiž vyškrtnete všechny ty momenty, jež jsem jmenoval výše (a těch vlastní není zas tak moc, jako celek opravdu obstojí jedině “Ruža” a s přivřenýma očima ještě “Dark Side of Humanity”), nezbude vám nic jiného než muzika, která je sice poslouchatelná, ale osciluje někde mezi obyčejným průměrem a regulérní nudou – na lepší úroveň to prostě nemá.

Nechci to nějak zvlášť přehánět a jebat do toho víc, než je vyloženě nutné, jelikož po světě běhají stovky a tisíce mnohem horších (a nezřídka kdy bohužel i mnohem známějších) skupin, ale je prostě fakt, že když si dám dohromady všechna pro a proti, vychází mi z toho jen stravitelná záležitosti lehce pod průměrem, což je laťka, již reprezentuje známka 4. “Hell of Pain” je deska, kterou bych si dobrovolně nekoupil, a kdybych se měl na jejím základě rozhodnout, jestli jít na koncert Mysterious Eclipse, asi bych nešel. Je to hudba, která se hodí spíš jako pohodová a neurážející kulisa k pivu, když v klubu čekáte na ty pozdější a zajímavější kapely. Tím pádem je odpověď na esenciální otázku každé recenze – tedy jestli lze recenzované album doporučit k poslechu – zcela jasná: ne.