Země: Kuba Žánr: black metal Datum vydání: 16.5.2014 Label: Folter Records Tracklist: 01. Total Isolation 02. Breathing a Wind of Hatred 03. Fuck Off! 04. Rotten to the Core 05. Land of the Heathen 06. Posercorpse 07. Nihilistic Propaganda 08. Nyx [Urgehal cover] Hodnocení: 6/10 Odkazy: web / facebook K recenzi poskytl: Metal Promotions

Jsou oblasti, které jsou pro metalovou hudbu poměrně typické a kde tahle muzika je už dávno naprosto běžnou záležitostí, což se týká především Evropy a Severní Ameriky. Pak jsou části světa, kde tento žánr zas až tak typickou záležitostí není, ale ve skutečnosti tu metalová scéna bují poměrně dost – do téhle sorty bychom mohli zařadit třeba Jižní Ameriku nebo velkou část Asie. No, a pak jsou tu oblasti, u nichž si člověk řekne, že tam snad pomalu ani nevědí, co to je kytara, natožpak aby tam hráli nějaký zlo metal. Není tedy divu, že když se k vám dostane kapela z takové země, berete to jako něco neobvyklého.

Kuba je jednak zdomácnělý tvar českého křestního jména Jakub, jednak ostrovní stát v Karibském moři. A právě odsud (myšleno z ostrova, nikoliv z Jakuba), konkrétně z hlavního města Havany, pochází rovněž jednočlenná smečka se jménem Narbeleth, v jejímž čele stojí jistý Dakkar. Stačí jen letmo zahlédnout obal aktuální, již druhé dlouhohrající desky “A Hatred Manifesto”, abyste okamžitě měli představu, v jakém subžánru metalu se tenhle muzikant pohybuje – samozřejmě nejde o nic jiného než black metal.

Pokud byste ovšem čekali nebo alespoň doufali, že black metal v podání Narbeleth bude nějakým způsobem načichlý místem původu skupiny, nejspíš vás budu muset zklamat, protože je tomu přesně naopak. Kdyby vám někdo “A Hatred Manifesto” pustil jen tak z fleku a neřekl vám, oč se jedná, ani omylem by vás nenapadlo přemýšlet o tom, že právě posloucháte hudbu, která byla složena a natočena někde na Kubě.

Narbeleth totiž zní jako úplně klasický black metal severského střihu. Syrové vyznění, špinavý sound, typický žánrový ryk na pozici vokálu, většinu hrací doby se na vás z reproduktorů budou sypat kulometné bicí salvy a rychlé tempo, tu a tam se zjeví nějaká ta pasáž ve střední rychlosti, která dá vyniknout mrazivým melodiím – jednoduše tohle všechno, co si pod pojmem klasický severský black metal asi většina z nás představí, tu je. Místy se člověk až diví, jak moc norsky Narbeleth zní – například když se ozvou až pohansky laděné chorály v “Land of the Heathen”, což je jeden z mála vzácných momentů, jenž nabourá standardní black metalový projev. Tak jako tak, žádné pláže, sluníčko, rum nebo kouř z doutníků nečekejte ani v nejmenším. Tady se to prostě hraje pěkně pravověrně – ostatně už jen písničky s názvy jako “Fuck Off!” asi dost jasně naznačují, že Narbeleth se s ničím moc srát nebude…

Ačkoliv bych já osobně dal přednost spíše nějaké té netradičnosti, exotice a vlivu kubánské domoviny, fakt, že tomu tak není, ještě neznamená, že by “A Hatred Manifesto” mělo být špatnou nahrávkou – ostatně, jméno uznávaného undergroundového labelu Folter Records v kolonce vydavatele leccos značí. A na samotném výsledku je rozhodně hodně cítit, že jej nenahrálo talentem nepolíbené hovado, nýbrž vcelku schopný muzikant.

Vzhledem ke standardnosti a neoriginalitě samotné hudební formy by “A Hatred Manifesto” muselo bodovat nějakou opravdu naprosto odzbrojující atmosférou nebo extrémně nenávistným tahem na bránu, aby se jednalo o nějaký pamětihodný opus. A to se bohužel nestalo. Jak už jsem naznačil výše, rozhodně tam je úroveň a nachází se tam poměrně dost velice slušných nápadů – například výše zmiňované chóry v “Land of the Heathen”, výtečné melodie v “Posercorpse” či hodně povedené pomalejší pasáže v “Breathing a Wind of Hatred”. Stejně tak se musí nechat, že ta půlhodina ve společnosti “A Hatred Manifesto” vůbec nenudí, a když pominu průměrně provedený cover “Nyx” od norské kultovky Urgehal v samotném závěru desky, vůbec nic proti tomu nemám. I přesto všechno je to ovšem ve výsledku standard nejen co projevu, ale i co do kvality.

Je dost dobře možné, vlastně i docela pravděpodobné, že čistě v rámci Kuby je Narbeleth black metalová špička, protože “A Hatred Manifesto” bez problémů snese srovnání s mnohými black metalovými smečkami z Evropy. Z obecného hlediska se ovšem stále jedná jen o poměrně příjemnou žánrovku, která i přes nepopiratelnou kvalitu nijak extrémně nevyčnívá. Pokud se řadíte mezi příznivce black metalu a někdy po 16. květnu, kdy počin vychází, si “A Hatred Manifesto” seženete, neměli byste být zklamáni, když ovšem album minete, svět se rozhodně nezboří…