Neurotic Machinery - Exist

Neurotic Machinery – Exi(s)t

Neurotic Machinery - Exi(s)t
Země: Česká republika
Žánr: death / thrash metal
Datum vydání: 3.3.2012
Label: selfrelease

Tracklist:
01. After Everything
02. Hex
03. The Secondary Thrill
04. Fate
05. Reflection
06. Vertigo

Hodnocení: 7/10

Odkazy:
facebook / bandzone

K recenzi poskytl:
Neurotic Machinery

Kdo se už nějaký ten pátek zajímá o metalovou hudbu, se jménem Neurotic Machinery nepochybně přišel do styku. Není divu – hojná účast na nejrůznějších akcích napříč republikou a šeptanda o grupě, která opravdu umí hrát, udělají svoje. Přesně takovým stylem jsem kapelu donedávna registroval i já, jenže pak se ke mně doneslo, že Neurotic Machinery vydali zbrusu nové EP. No řekněte, znáte snad lepší způsob, jak se seznámit s tvorbou kapely, než že podrobíte zkoumání jejich nejnovější počin?

Onen nejnovější počin nese jméno “Exi(s)t” a obsahuje šest položek, které vystačí na necelých dvaadvacet minut muziky. Suchá data tedy praví, že jde o plnokrevné EP, ovšem otázkou zůstává, jak je na tom vlastní hudba. První dojem, který jsem si z poslechu “Exi(s)t” odnesl, který jsem později rozšířil na celou kapelu a který ve mně setrval doteď, asi nejlépe vystihují dvě slova – profesionalita a perfekcionismus. Jde to všechno se vším – vynikajícím zvukem nahrávky a prvotřídní grafickou podobou počínaje, špičkovým klipem a vyčerpávajícím obsahem promo zásilky konče. Je jasně vidět, že Neurotic Machinery jdou nekompromisně za tím nejlepším, čeho mohou dosáhnout, a tuto v našich podmínkách až moc často ignorovanou stránku věci nenechávají náhodě. A podobně je na tom i samotná muzika, takže rozhodně nečekejte žádné amatérské úlety – progresivní death metal s výraznými melodickými vlivy, jaký páchají Neurotic Machinery, je bez debat dílem zkušených muzikantů, o tom žádná. Jenže abych pravdu řekl, ve výsledku to až zase taková sláva není a určitě se tu (alespoň prozatím) nedá hovořit o konkurenci pro světovou elitu žánru. Kde je tedy problém? Vzhledem k nevelké stopáži si zde dovolím rozebrat skladbu po skladbě…

EP otevírá klipovka “After Everything” a s odstupem času musím říct, že je to opravdu skvělá skladba, z “Exi(s)t” pak rozhodně nejlepší. Ten song je plný nápadů, neopakuje se, jeho struktura je čitelná a dostatečně dynamická a vše korunuje vydařené sólo. Tady opravdu nehrozí, že by se posluchač neměl čeho chytit, a kdyby si i zbytek EP udržel takovou kvalitu, sotva bych měl co vytknout. Dvojka “Hex” začíná rovněž velmi slibně, jenže dobrý začátek záhy přejde v poněkud ubíjející technickou rubačku. Sice to není pořád to samé a kytaristé se rozhodně nenudí, ale chtělo by to nějakou výraznější změnu. Takhle to postupně splývá a spásou není ani úsporné sólo v poslední třetině. Bohudík následující “The Secondary Thrill” celkové skóre zase vylepšuje. Tentokrát se daří na solidní začátek navázat, a i když je to z hlediska struktury asi nejklasičtější skladba z “Exi(s)t”, poslouchá se příjemně.

Další v pořadí je “Fate”, ale už stopáž 01:17 napoví, že se nejedná o regulérní skladbu. A abych řekl pravdu, skutečně jsem nepochopil její účel, protože ji ke zbytku EP váže tak maximálně stejný sound. Podle mého v této podobě naprosto zbytečné. Předposlední “Reflection” je zvláštní. Úvodní riff mi děsně připomíná něco zcela nemetalového a za boha si nemohu vzpomenou co. Celkově je to ale skladba obstojná, nabízí slušné momenty, i když na druhou stranu nic, co by člověku vyloženě utkvělo v paměti. Finále pak patří kusu “Vertigo”, což je asi největší masakr, jaký je na “Exi(s)t” k nalezení. A nářez je to vážně sympatický, ale nějak se při něm nemám čeho chytit. Rozporuplný dojem jen potvrzují zvláštní (neříkám špatné, ale zvláštní!) melodie v samém závěru, které mi taky úplně po chuti nejsou…

Podle mého největší problém však spočívá spíše v abstraktní rovině. Nějak totiž postrádám jasně identifikovatelný sound, něco, co vás přinutí vzpomenout si na Neurotic Machinery, když slyšíte obdobně napsanou a zahranou skladbu. Skladatelský rukopis tu pochopitelně přítomen je, a když “Exi(s)t” posloucháte, je zjevné, že skladby vzešly z jednoho pera. Nijak výrazně se však neodlišuje od spousty dalších příbuzných kapel, což je trochu škoda. Posílit ty originální prvky a zatraktivnit některé slabší pasáže, najednou se tu bavíme o opravdu velmi dobrém materiálu.

Neurotic Machinery

Takhle to zní jako pořádná studená sprcha, jenže i při všech těch negativech to vůbec není špatné, jen se to v některých případech nějak zaseklo na půl cesty. Přes všechny výtky je totiž “Exi(s)t” napěchované prací mimořádně zručných muzikantů, některé pasáže a nápady jsou vážně vynikající, zvuk sedmistrunných kytar nádherně hutný, výše posazený zpěvákův growl také neurazí a ani k produkci minialba nemám co dodat. Skladba “After Everything” ostatně dokazuje, že když se všechen ten um zúročí a dotáhne do konce, může to dopadnou opravdu skvěle. Upřímně doufám, že s další řadovkou Neurotic Machinery odhodí ty okovy, které je svazují, a vystřelí do nebes, protože na to rozhodně mají, a i přes všechnu tu kritiku jde rozhodně o kapelu, která v českém prostředí nenachází moc pokořitelů. Kéž se tak stane a já budu moci složit opravdový kompliment bez nepříjemných “ale”…


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.