Not Fragile - Anomal

Not Fragile – Anomal

Not Fragile - Anomal
Země: Česká republika
Žánr: metal
Datum vydání: duben 2012
Label: selfrelease

Tracklist:
01. Disorder All Over
02. Anomal
03. Kongo
04. Individual Dual
05. Signal to Noise
06. Sunset
07. Good Idea
08. Stone Theatre

Hodnocení: 3/10

Odkazy:
facebook / bandzone

K recenzi poskytl:
Not Fragile

“Anomal”, debutová fošna trutnovské sebranky Not Fragile (hrající metalcore, ale někde jsem si přečetl, že se jedná spíše o “bordel-core”, a tento výraz mi po zkušenostech s novou deskou přijde ani ne tak docela trefný, ba přímo charakterizující), vyšla ve skutečnosti už někdy během loňského března, ale do mého přehrávače a recenzichtivých uší se dostala až po celém dlouhém roce. Vyplatilo se neznat a počkat?

Jak jsem výše zmínil, veškerý materiál na “Anomal” by se dal jednoduše popsat frází “bordel-core”, a to z jednoho prostého důvodu – lze na něm nalézt téměř všechna představitelná i nepředstavitelná metalová klišé posledních dvaceti let. Dočkáme se přehuštěných kytarových linek stejně jako pomalejších pasáží. Nu-metalové dunivé basy stejně jako rychlých thrashových riffů. Agresivní vokál sympatické Moniky doplňuje rachotivé bicí a většina skladeb se nese ve středním tempu. Tohle všechno zní na papíře v pořádku a možná i nadšeně, ale opak je opět bohužel pravdou. Největší slabinou “Anomal” je totiž (krom technického provedení, ale o tom níže) fakt, že postrádá jakoukoliv vlastní tvář a jednotlivé písně jsou na něm nasázeny tak trochu bez ladu a skladu. Při poslechu si zkrátka připadáte, jako byste tohle vše už několikrát zažili a mnohdy také v o dost lepším a záživnějším provedení. Jednotlivé skladby jsou totiž prosté deriváty všeho možného, co se vám kdy na metalové muzice líbilo a vlastně i nelíbilo.

Deska zní hodně oldschoolově, což zajisté není vůbec na škodu, ale bohužel si nejsem jist, zda se jedná o záměr nebo prostě neprofesionální přístup při nahrávání ve studiu. Zvuk je totiž takový prazvláštně stíněný a ne moc čistý. Třeba kytarové nebo i bicí pasáže se zdají být hráčsky poměrně na úrovni, ale sráží je na kolena právě technické provedení, kdy je finální mix zvuku jakoby rozplizlý a nejasný. Vokální projev frontmanky po celou třicetiminutovou stopáž osciluje mezi ukřičeným screamem a tvrdým growlováním, ale dočkáme se i několika méně svižných pasáží. Moničin hlas se neposlouchá úplně špatně a ač není samozřejmě na nějaké ultra vysoké úrovni, jedná se o jeden z plusů, které se dají Not Fragile přičíst k dobru. Horší je to ale opět s angličtinou (na celém albu byste českého slova pohledali marně) a mám pocit, že asi v dohledné době nenarazím na žádnou tuzemskou kapelu, u které by mě absence správné výslovnosti neiritovala.

Samotné skladby nejsou kompozičně nějak zvlášť špatné, ale jedná se spíše o takový klasický průměr. Prostě vše, co už jste slyšeli desetkrát, ale pokaždé o něco lépe. Například hned úvodní “Disorder All Over” mi neuvěřitelně připomíná starou tvorbu Maxe Cavalery. Jak hudebně, tak i vokálně. Titulka “Anomal” mi hlavně v refrénu také něco připomíná, ale i přes usilovné přehrabování se pamětí se mi prostě nepodařilo zjistit co. Jako eponymní skladba ale nic moc. Malé bezvýznamné plus u mě kapela získává za intro ke skladbě “Kongo”, která se ještě poté příjemně rozjede ve velmi rychlém tempu a jedná se o vál, který bych si rád poslechl třeba i živě. “Individual Dual” provází příjemný refrén a “Signal to Noise” začíná ne úplně záživným intrem, které se mi hlavně kvůli zmiňované nic moc anglické výslovnosti prostě nepozdává. “Sunset” se zdá býti asi nejpovedenějším kouskem, který lze na “Anomal” najít. Povedenému úvodu vzápětí zdatně sekunduje parádní kytarová linka a i refrén stojí za to. Opět je mi píseň kompozičně šíleně povědomá, ale nevím, nevím… Každopádně jestli něco Not Fragile doopravdy sedí, jedná se o tento styl a právě o tento jeden song. “Good Idea” je pak taková standardní nakopávačka a konečná stanice s názvem “Stone Theatre” ukřičený mix prapodivných zvuků.

Not Fragile by si v první řadě měli ujasnit, kam chtějí svou hudbu směrovat a koho s ní vlastně plánují oslovit. “Anomal” mi přijde trochu jako ten pomyslný dort pejska a kočičky, ve kterém by si možná každý měl přijít na své, ale tento zcela mylný předpoklad nabourává jednoduchý fakt, že každý si na své přišel už někde jinde a poslouchat laciné kopie známé muziky není dnes už ani ten profláklý underground. Navrhoval bych postavit příští placku okolo stylu a kompozice písně “Sunset”, která, jak jsem řekl, sice není také kdovíjak originální, ale zasazením kapele sedí jako málokterá jiná. Je jasné, že na každém nově vydaném albu je potřeba zanechat spoustu práce, času a v neposlední řadě i sama sebe, leč je mi líto, “Anomal” je prostě špatné, neoriginální a bezduché.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.