Object - Release

Object – Release

Object - Release
Země: Česká republika
Žánr: thrash metal
Datum vydání: 2012
Label: selfrelease

Tracklist:
01. Troops of Ignorants
02. Return to Density
03. Weights
04. Illusion
05. Entire Horizon
06. Particles
07. Code
08. Resonance
09. In Surdity
10. Somewhere

Hodnocení: 6/10

Odkazy:
web / facebook / bandzone

K recenzi poskytl:
Object

Tak, a máme tady další mladou, nadějnou českou kapelu, která by si ráda ukousla svůj kousek koláče a zaujala stabilní pozici na českém metalovém rybníčku. Teoreticky vzato by to nemusel být zas až takový problém, protože Object, ač nehrají žádnou nestandardní fúzi metalových stylů, tak to na druhou stranu není zas tak tuctové, aby se “Release” ztratilo mezi stovkami dalších kapel. Kdo ví, možná se mýlím a v životě o nich už neuslyším, ale to by byla docela škoda, protože i když mohl následovník alba “Analog” z roku 2009 dopadnout jakkoli, není to taková pohroma, jak jsem očekával.

Když jsem totiž při prvním poslechu této desky popřemýšlel nad faktem, že “Release” je teprve druhým albem kraslické party Object, tak jsem byl upřímně příjemně překvapen její vyzrálostí. Nemluvím teď pouze o výsledné zvukové podobě, která na české poměry malého a (pro mě) neznámého studia AV Service dopadla na jedničku, ale především o muzikantských výkonech a celkovém projevu, ze kterého je patrné, že tahle pětice má progresivní metal s thrashovými rytmi v krvi. Celkem úspěšně by se této partě dala vytknout taková ta skladatelská naivita a okatá inspirace vzory, ale tohle je problém u mladých kapel obecně, takže nic, co by ještě nějak výrazně překvapilo. V případě Object nemůžu nezmínit hybernující prog-thrashové Nevermore jakožto jejich největší inspiraci a hned vám řeknu proč. Již po patnácti vteřinách jsem měl jasno, odkud vítr vane, protože úvodní “Troops of Ignorants” je odstartována riffem, který někde omylem vytratil Jeff Loomis z období “Enemies of Reality”, a když se ke zbytku kapely přidá po pár vteřinách zpěvák Lukář Zmrzlý, který zní místy úplně jako Warrel Dane (logicky jen o pár tříd hůř), tak nemůže být pochyb o tom, pro koho je “Release” určeno.

“Troops of Ignorants” je jednou z nejlepších skladeb na desce, protože přímočarý, nikoli obyčejný riff ve spojení s chytlavou vokální linkou funguje v téměř dokonalé symbióze a neměl jsem pocit nějaké výraznější vyčpělosti. Je pravda, že s přibývajícími skladbami se pozitivní dojem měnil v neutrální, místy až záporný, ale to je dáno jak delší stopáží, kdy padesát minut desítky skladeb stejného ražení neutáhne každý, tak právě jednotvárností většiny písní. Ne, že by všech deset jelo podle jednoho vzoru s nepatrnými obměnami, ale jejich podobnost je přílišná a vyčnívá tak hlavně závěrečná pomalá “Somewhere”, které však chybí nějaký moment překvapení nebo pokus o gradaci atmosféry, kdy by třeba obyčejné hrábnutí do strun v závěru pomohlo docílit dojmu, že skladba někam směřuje. Bohužel. Abych jenom nekafral, což si “Release” rozhodně nezaslouží, tak bych upozornil i na povedené momenty v podobě “Return to Density” s výraznou rytmikou a opět chytlavým refrénem, dále třeba střednětempou “Illusion” s chytrou linkou bicích nebo rychlou “Entire Horizon”, která mi zprvu přišla tak nějak nedotažená a tuctová, ale s přibývajícími poslechy jsem si ji oblíbil. Hlavně díky řvanému vokálu, který mi dal odpočinout od Lukášova zpěvu, jež mi časem přišel jako nejslabší článek jinak celkem slušně namazaného stroje, který se zadrhne až ke konci šichty/stopáže.

I když to tak nepůsobí a recenze vyvolává dojem, že toho pozitivního je na “Release” pomálu a převládají negativní pocity, tak musím říct, že tak tomu není. První polovina pro mě reprezentuje příjemný poslech a zpočátku jsem se velice dobře bavil. Chytlavé refrény, šikovně postavené riffy i celé struktury skladeb se však postupně občas měnily v méně záživné, opakující se kompozice, jejichž trvanlivost se blížila šunce ze supermarketu, čili nic moc chutného již na druhý den. Já, jakožto oddaný fanoušek Nevermore, jsem tuto potřebu sice nepociťoval, ovšem ostatní můžou mít jiný názor, takže vy všichni, kteří pětici ze Seattlu oplakávají dodnes, přičtěte si ke konečnému hodnocení bodík k dobru.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.