Odraedir - Pagan Forest

Odraedir – Pagan Forest

Odraedir - Pagan Forest
Země: Česká republika
Žánr: pagan / folk metal
Datum vydání: 2011
Label: selfrelease

Tracklist:
01. Pagan Forest
02. The Dawn of Odin’s Horde in Pagan Forest
03. Occultism and Mystic Practics in Pagan Forest
04. Asterix and Obelix in Pagan Forest
05. Fine Odraedir Mead

Hodnocení:
Ježura – 2/10
H. – 2/10
Seda – 5/10

Průměrné hodnocení: 3/10

Odkazy:
facebook / bandzone

K recenzi poskytl:
Odraedir

Jak jsem za svou redaktorskou pseudokariéru několikrát zmiňoval, žánrem pohanského metalu v posledních letech zmítá kvalitativní krize, způsobená raketovým nárůstem popularity čehokoli, o co se Odin nebo Perun jenom otřeli. Krom těch nemnoha opravdu kvalitních spolků tu máme kapely velmi slušné až obstojné (Eluveitie), snesitelné (Equilibrium) a skutečně špatné (Varg – ovšem i tomu humusu, který produkují, se nedá upřít jistá dávka řemeslné zručnosti) plus možná něco nad nebo mezi tím. V posledních týdnech se mi ale do ruky dostala nahrávka, která vytváří zcela novou kategorii. Dámy a pánové, prosím potlesk pro mladé a nadšené pražské pohany Odraedir!

Jen na upřesněnou, dovedu shovívavě přimhouřit oko nad všemožnými kolovrátky a vykrádačkami, pokud neaspirují na umění a nabízejí alespoň trochu zajímavých melodií nebo v horším případě hudební podklad pro neřízené pití. V tomhle případě ovšem nemůžu doporučit ani to pití, neboť akutně hrozí utopení. První demo s názvem “Pagan Forest” (originální a neotřelé, až se hory zelenají) se totiž dá směle přirovnat k hromádce zvratek, u které by měl člověk brát za vděk ty všudypřítomné kousky mrkve, protože v nich možná zbyly ještě nějaké vitamíny. A vzhledem k tomu, že nevím, z jaké strany do toho píchnout, začnu zcela namátkou, ono je to stejně fuk…

Tak třeba celkový zvuk nahrávky. Pomiňme fakt, že je to první demo a zvuk vpravdě garážový k tomu když ne patří, tak je aspoň očekávatelný a odpustitelný. Co je ale horší – sestava bicí, dvě kytary a zpěv (klávesanda, se kterou kapela ještě loni hrála, dost jasnozřivě dezertovala) působí bez baskytary naprosto suše, nevýrazně a místy dokonce otravně. Samozřejmě není pravidlem, že kapela bez basy musí znít tak, jak jsem popsal výše. To by ale tři nástroje a vokál musely vyluzovat něco, čemu by basa nechyběla (ne, že by ale mohla způsobit nějaký výrazný nárůst kvality, to ani omylem). Podle fotek však jakýsi Oggg, který by mohl obsluhovat basu, v kapele figuruje, takže se na příštím počinu třeba dočkáme…

Jak už asi správně tušíte, prvopočátek téhle tragédie spočívá v kompozici, respektive v tom, co se za kompozici neúspěšně vydává. Gró libovolné skladby spočívá v nekonečném opakování kýčovitých vyhrávek, které jsou v okamžiku, kdy to skladatele přestalo bavit (posluchače to totiž bavit ani nezačne), vystřídány jenom dalšími, nijak nesouvisejícími a obdobně otřesnými, a to v míře, s jakou jsem se ještě nesetkal. Pardon, ale takhle opravdu ne. Pravda, naprosto nesourodou směs rádoby chytlavých vyhrávek tu a tam obohatí nějaký ten riff, ale v drtivé většině případů je buď podobně špatný, nebo vykradený – ať už vědomě či nevědomě. Na celé délce (necelých pětadvacet minut) není k nalezení víc, než tři, maximálně čtyři alespoň trochu zajímavé motivy a i ty jsou okamžitě zadupány do země výše zmíněnou mizérií. Krom toho mám dojem, že jsem při poslechu zaregistroval několik hráčských chyb a minimálně jednou snad i hraní mimo rytmus. Inu, kde nic není, ani čert nebere a ani pseudoefekty (netuším, jestli se tomu vůbec nějak říká, ale znáte to – takové to trapné “poing”, co jde občas slyšet z mobilu jako signalizace esemesky), vyluzované snad z nějakých dětských kláves hlavně v samém začátku “The Dawn of Odin’s Horde in Pagan Forest”, to nezachrání. Leda naopak, zato pořádně…

Na světě jsou i špatné kapely, které nad vodou drží jedině pěvecký výkon. V případě Odraedir je projev zpěváka, jenž sám sebe zove Dub, tak tragický, že místo záchranného kruhu představuje jenom další balvan, táhnoucí Odraedir na dno žumpy a slabším povahám může způsobit nepříjemnou migrénu. U nějakého kanálního blacku bych to možná shovívavě přešel, ale tady skutečně nikoli. Poslouchat se to fakt nedá. V tomhle světle se jeví jako nejsilnějším článkem řetězu výkon bubeníka, který i přes minimální invenci alespoň svou hrou nenabádá k posluchače k sebevraždě.

Když už jsem “Pagan Forest” zdrbal po částech, dovolte mi ještě přidat pár poznámek obecně, a to k nehudební složce. Pohled na tracklist napovídá, že se jedná o jakýsi krutopřísný koncept, který se točí okolo všudypřítomného pojmu “pagan forest” s jedinou výjimkou, o které pohovořím níže. Krom toho, že to celé paganforestování působí navýsost trapně, poslední ránu domněnce, že snad může jít o vážně míněný materiál, zasazuje song s názvem “Asterix and Obelix in Pagan Forest”. Pouťové pohanství a rohaté přilby na druhou. Bohové, za co?! Jakékoli esenciální logické rozpory mezi historií a kresleným univerzem pánů Goscinnyho a Uderza snad ani nezaslouží komentář…

Tou proklamovanou výjimkou je skladba “Fine Odraedir Mead”. Kdo trochu zabrousí po internetu, zjistí, že je “odraedir” zkomolenina původního “Óðrerir”, což je jméno nádoby, ve které je uskladněna tzv. medovina poezie (k nalezení v Eddě). Kdo ji ochutná, tomu poskytne schopnosti, dovedností a znalosti skaldů a učenců. Ve světle těchto faktů se tak skladba, která podle toho minima rozpoznatelného textu (v čitelné podobě texty nejsou k dispozici) pojednává o bohapustém chlastání, dá považovat za čistou urážku severských mýtů. Krom toho, kdo by delší dobu požíval to, co nabízejí ryze současní Odraedir, ten by utrpěl leda újmu na zdraví namísto benefitů, plynoucích z lahodného obsahu Óðrerir…

Jestli po tomhle žaludečním průplachu máte ještě dost odvahy na shrnutí, vězte, že je “Pagan Forest” dílo, které balancuje na pomezí otřesného a směšného. Směšného, nikoli vtipného. Na to by ta hudba musela být alespoň poslouchatelná. Takhle se hodí na strašení zlobivých dětí, špačků, ožírajících peckovité plody, a dost možná i začínajících hudebníků ve stylu: “Koukej pořádně cvičit, nebo budeš hrát a skládat něco takového.” Přesto všechno nechci kapelu nadobro zatracovat, byť mi zatím svou tvorbou nedala jediný důvod, proč bych tak měl neučinit a skutečně se děsím pomyšlení, že existuje i horší hudba (a to zase existuje, buďme fér). Dovolím si ale dvě malé rady na závěr. Zaprvé – namísto cizelování postojů při všech photosessions, které proběhly, důrazně doporučuji trošku vzdělání v oblasti kompozice. Zadruhé – sehnat alespoň průměrného angličtináře s elementární znalostí členů a předpřítomného času. Gramatické chyby na obalu totiž tlučou do očí…


Další názory:

Protože jste se před čtením tohoto mého odstavce jistě nejdříve podívali na moje hodnocení, určitě budete chtít vědět, co je na tom tak hrozného, že podobně jako kolega nade mnou dávám demosnímku “Pagan Forest” pouze 2/10. Nejradši bych odpověděl, že všechno, což je sice pravda, ale asi by to nebylo tak úplně dostačující, takže budu trochu konkrétnější. Nad hodně debilním zvukem – na poměry žánru absolutně nevyhovujícím – bych byl ještě dejme tomu schopen přivřít oči, kdyby hudba za něco stála. Jenže ona nestojí za nic. Jedná se o naprosto nevkusnou, lacinou a kýčovitou záležitost napsanou podle příručky “Jak udělat ten nejtuctovější pagan na světě”. Nějaké solidní hudební nápady nemají Odraedir žádné, jakoukoliv atmosféru jejich dílko nevidělo ani z rychlíku (když se atmosféra míhala za okny vlaku, byla hudba Odraedir právě na záchodě – asi proto je to taková sra…), všechno přesně podle toho nejobehranějšího pagan metalového trendu a klišé, navíc opravdu špatně podané. Celé je to plné kýčovitého kytarového trylkování, nekvalitního vokálu (o textech ani nemluvě… těch pár veršů, co jsem z té zvukové žumpy byl schopen identifikovat, radši nekomentovat)… prostě všechno špatně, co si budeme povídat. Někdo by mohl namítnout, že bych měl být přece shovívavější, že jde o jejich první počin, ale co vás nemá… očekával bych, že pokud se chce někdo v dnešní době svojí hudbou prezentovat, má mít nějakou kvalitu už jeho první demo. Argumentace typu “nikdo učený z nebe nespadl” nebo ještě lepší “podívejte se, jak začínaly dnešní metalové legendy” vážně neberu, 80. léta jsou už dávno pryč, je přece rok 2011. “Pagan Forest” si s prominutím opravdu nezaslouží nic jiného než spláchnout do záchodu (a radši dvakrát, aby nevyplavalo). A jinak mi ještě uniklo, proč se v názvu čtyř z pěti písniček vyskytuje fráze “Pagan Forest” (+ ještě jako název celého dema)… buď jde o nějaký strašně hluboký koncept, jehož význam mi zůstal skryt, nebo je to další důkaz imbecility celého tohoto počinu. Osobně bych tipoval druhou možnost…
H.

“Pagan Forest” zas tak špatně nevidím. Nejedná se sice o žádný zázrak, ale podle mě tam jistý potenciál je. Některé pasáže jsou poměrně chytlavé a já se u poslechu docela bavil. Kdyby mohli Odraedir pracovat s lepším nahráváním (tahle část je však velmi špatně zvládnutá), určitě by to znělo mnohem líp. Ze všech pěti songů se mi vůbec nelíbí jen jeden, a to “Fine Odraedir Mead”, ta mi chvílemi trhá uši. Nevím, jestli to tak zní kvůli špatné kvalitě nahrávky, nebo to je songem. Každopadně je to jediný kus, který opravdu nemusím. Zbytek je, jak jsem říkal, poměrně chytlavý. Zejména “The Dawn of Odin’s Horde in Pagan Forest” mě docela baví. “Pagan Forest” je tedy zatím pouze na pět bodů, ale pokud se kapele podaří sehnat pořádné místo k nahrávání a zvuk nebude znít, jako kdyby se nahrával na toaster a zase reprodukoval dál, mohlo by z toho něco solidního vyjít.
Seda


1 komentář u „Odraedir – Pagan Forest“

  1. …ten by utrpěl leda újmu na zdraví namísto benefitů, plynoucích z lahodného obsahu Óðrerir…vole, perfektní postřeh :o))) Jinak to vypadá, že tento víkend, který se chystám strávit v Beskydech, bude ve společnosti recenzí na pagan metal ze sicmaggot.cz. Ovšem poslouchat budu radši Bestia Arcana nebo tak něco.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.