Ordinul negru - Sorcery of Darkness

Ordinul negru – Sorcery of Darkness

Ordinul negru - Sorcery of Darkness
Země: Rumunsko
Žánr: atmospheric black metal
Datum vydání: 1.9.2015
Label: Loud Rage Music

Tracklist:
01. Sorcery of Darkness
02. From the Ashes of the Mist
03. In ceas de noapte

Hrací doba: 39:01

Odkazy:
facebook

K recenzi poskytl:
Loud Rage Music

Musí se nechat, že rumunští black metalisté Ordinul negru se rozhodně neflákají. Datum jejich vzniku se datuje k roku 2004 a od té doby docela šlápli do pedálů (i když… spíš „šlápnul“, ale k tomu se ještě dostaneme), protože již stačili vydat sedm dlouhohrajících desek, což samo o sobě není zrovna málo, a vedle nich ještě početnou řádku splitek. Zejména v prvních letech ty počiny stříleli jak utržení ze řetězu, ale za poslední roky už se trochu zklidnili. Minulé album „Nostalgia of the Fullmoon Nights“ bylo prvním v jejich historii, na nějž se čekalo déle jak rok (konkrétně dva), a na aktuální desku „Sorcery of Darkness“, okolo níž v následujících řádcích zapředeme řeč, se čekalo už celé čtyři roky.

Podobně jako Ordinul negru začali svou kariéru, možná i já jsem recenzi začal trochu zhurta, tak se na chvíli zastavme a nejdříve si povězme, co je tahle skupina vlastně zač a kdo za ní stojí. Jejím hlavním hybatelem je totiž jistý Fulmineos, což je naprosto nepochopitelný nezmar, jenž má rozjetých víc projektů, než vy máte prstů na obou rukách dohromady (samozřejmě předpokládám, že disponujete standardním počtem prstů). Asi to nemá cenu konkrétně vyjmenovávat, jelikož většina těch názvů většině z nás stejně nic neřekne a protože v případě zájmu to lze snadno dohledat, nicméně abychom učinili formalitám zadost, asi by se hodilo zmínit, že se tenhle chlapík na krátkou dobu mihl i v sestavě v nové éře asi nejznámější rumunské black metalové kapely Negură Bunget. V současné době jej v Ordinul negru doplňují další tři muzikanti, z nichž jeden, jmenovitě bubeník Andrei Jumugă, zase působí v další relativně známé rumunské black metalové formaci, tentokráte symfonických Syn ze șase tri.

„Sorcery of Darkness“ však pro Ordinul negru v mnoha ohledech představuje zásadní změnu. Až doposud se totiž nejednalo o regulérní skupinu, nýbrž o jednočlenný projekt Fulmineose. Před nahráním novinky se ovšem rozhodl rozšířit sestavy a začít hrát i živě. Mimoto ale „Sorcery of Darkness“ představuje i citelnou proměnu samotné hudby. Dřívější počiny Ordinul negru (tedy alespoň ty, s nimiž jsem měl tu čest) byly hodně syrové, podzemní a poměrně ortodoxní. Sice i v nich byla snaha o nějakou atmosféru (občas se objevilo něco, co se s jistou dávkou tolerance blížilo i na dohled depressive black metalu), ale obecně vzato to byla dost solidní garáž.

Ne tak „Sorcery of Darkness“ – ostatně už jen pohled na tracklist věští cosi „nekalého“. Ordinul negru totiž na svém nejnovějším opustili standardní stopáže skladeb a namísto toho nabízejí jen tři rozsáhlé opusy v délce deseti, osmi a jednadvaceti minut. Zároveň se zbavili dřívější syrovosti z časů, kdy byl Fulmineos ve skupině sám. Sice se stále nejedná o vysloveně vypulírovanou produkci, ale i tak je sound mnohem čitelnější a snad také poslouchatelnější už i pro běžného smrtelníka, nikoliv jen pro zapálence do černěkovového podzemí. Jinými slovy, dřevní black metal byl vyměněn za orientaci na atmosféru.

„Sorcery of Darkness“ se tím pádem jeví jako poměrně ambiciózní počin, který napoprvé nemusí tak úplně vyjít ani v případě, že ta kapela má už dostatek zkušeností (což Ordinul negru zjevně mají). Naštěstí však lze tvrdit, že si Rumuni hubu nenabili a že je tento přerod uvěřitelný a zábavný. Přestože „Sorcery of Darkness“ (ten název je jen tak mimochodem poměrně stupidní – mnohem víc než vlastní náplň) není vyloženým majstrštykem a do kolen jsem z toho zase nešel, rozhodně se skupině nedá upřít, že je ten poslech zábavný a že jistá atmosféra tomu opravdu nechybí. Kompozice i přes značnou délku a relativně monotónnější vyznění fungují a dokážou nabídnout i několik dost povedených pasáží, které jsou dostatečně dlouhé na to, aby si je člověk užil, ale ne zas tak moc, aby se znechutily. Jednoduše je znát, že Ordinul negru vědí, co dělají, tudíž je výsledek opravdu povedený.

Suverénním vrcholem nahrávky je pak pro mě ona nejdelší píseň, jež přichází až jako poslední – více jak dvacetiminutová „In ceas de noapte“. Netvrdím, že třeba druhá půle titulní „Sorcery of Darkness“ není taktéž velmi dobrá, ale je to právě „In ceas de noapte“, která na mě zapůsobila nejvíc. V její první polovině se vyskytují dlouhé nemetalové atmosférické pasáže s pouze asi dvě a půl minuty dlouhou metalovou vložkou, aby se po necelých 11 minutách Ordinul negru opětovně nadechli k atmosférickému podání black metalu. Od tohoto momentu se vlastně „In ceas de noapte“ nese vesměs v tom samém duchu jako předcházející dvě kolegyně, ale subjektivně mi přijde, že právě zde je ta atmosféra koncentrovanější a ještě lepší. Nehledě na to, že pasáž v 18. a 19. minutě je prostě skvělá.

Ordinul negru

Ve finále určitě nemám problém považovat „Sorcery of Darkness“ za dobrou nahrávku. Jak již padlo, není to skutečně geniální veledílo, do takové úrovně mají Ordinul negru přece jen stále docela daleko, ale takových věcí je přece jenom málo a hudba může bavit i bez toho. A i když samozřejmě nepopírám, že už jsem (i letos, natožpak za celý život) slyšel i mnohem lepší věci, nakonec bez nějakého většího přemýšlení zvedám palec směrem vzhůru. Sympatické a nadprůměrné album, které jsem poslouchal s chutí.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.