Origin - Omnipresent

Origin – Omnipresent

Origin - Omnipresent
Země: USA
Žánr: technical death metal
Datum vydání: 4.7.2014
Label: Agonia Records

Tracklist:
01. All Things Dead
02. Thrall:Fulcrum:Apex
03. Permanence
04. Manifest Desolate
05. The Absurdity of What I Am
06. Source of Icon O
07. Continuum
08. Unattainable Zero
09. Redistribution of Filth
10. Obsolescence
11. Malthusian Collapse
12. The Indiscriminate
13. Kill Yourself [S.O.D. cover]

Hodnocení: 7/10

Odkazy:
facebook / twitter

Dalo by se říct, že mě američtí techničtí drtiči Origin nenechali ve štychu. Se znalostí jejich tvorby především prostřednictvím nekompromisních technických náklepů “Echoes of Decimation” a “Antithesis” jsem se tak trochu obával, že mi v recenzi hodně rychle bude docházet niť, neboť to stěžejní a fundamentální pro tato alba je zkrátka skutečnost, že se jedná o extrémně intenzivní zběsilou hudební smršť podporovanou ekvilibristickými kytarovými výjezdy a technickými bicími. Po poslechu předchůdce “Entity” ovšem bylo jasno, že i divoši se vyvíjejí. Urputnou agresivní nespoutanost vystřídala lehká rozvaha, ba místy snaha o epičnost a koncept, což je jeden s aspektů, jež je na novém albu rozvíjen. Nenechte se ovšem zmýlit, i přes proměnu preferencí se stále jedná o neskutečně tvrdé a technické death metalové album, pokračuje ovšem tam, kde předcházející a střízlivější výpověď “Entity” vystrkovala lehké parůžky pestřejšího výrazu.

Zatímco minulé album vyšlo pod hlavičkou velké, ovšem na tvrdší hudbu ne moc stavěné nahrávací společnosti Nuclear Blast, tentokrát kapela pro Evropu zvolila label specializovaný především na black/death – Agonia Records, což je vydavatel stojící za posledními deskami Aosoth či Ephel Duath. Zvuk novinky tentokrát klade více důraz na basy a oproti předchůdcům mi více evokuje oldschoolové klasiky. Proto kapele občas dovoluje více odpočinku od techniky a dopřeje jí i trochu standardnějšího death metalového výrazu, což ovšem neznamená, že bychom byli svědkem nějakého příklonu k střednětempému death’n’rollu, pouze v porovnání s oním nespoutaným hudebním monstrem, jež je reprezentováno starší tvorbou, lze toto považovat za zvolnění z technické posedlosti. Rytmika udávaná rázným a precizním Johnem Longstrethem je stále spíše zběsilá.

Co se týče typických kytarových ekvilibristik, tentokrát pán strun Paul Ryan ustoupil od neustálého využívání arpeggií v rámci skladeb (i když se jich samozřejmě nevzdal, neboť patří mezi významné charakteristické rysy zvuku) a nabízí celou škálu různých poloh, přičemž svou mánii v rafinovaném sólování uplatnil především v neoklasických intermezzech (“Permanence”, “Continuum”), jež asi nejvíce podporují pocit konceptu desky. Na rozdíl od “Entity” není totiž ona epičnost reprezentována delšími kompozicemi, jako spíše těmito mezihrami provazujícími hudební linie a pomáhajícími posluchači orientovat se v materiálu.

Do alba nás uvede skladba “All Things Dead”, jež nás prostřednictvím klasické tváře ubezpečuje o tom, že je vše v pořádku. Krom zvuku je vše jak na “Antithesis”, kytarové technické výjezdy a intenzivní zvuková hradba drtí vše, co jí přijde do cesty. Hned dvojka “Thrall:Fulcrum:Apex” ovšem ukáže minutovou klepačku, jejíž části prostřídají techniku s oldschoolovými hutnými pasážemi. A zatímco “The Absurdity of What I Am” je klasická Origin pecka, “Redistribution of Filth” je spíše grindová odbočka, instrumentální “Obsolence” předvede majestátní kytarové postupy evokující Obscuru, poslední skladba se snaží odhalit tvrdou monumentálnost s využitím jak technických, tak uzavírajících minimalistických postupů za doprovodu bicí smršti a gradujícího chaosu a taková “Source of Icon O” je zase syrová jednohubka.

“Omnipresent” funguje jako další krok kansaské smečky od technického death metalu, jehož tvrdší oblast pomáhali definovat, k fúzi extrémních žánrů. Tu více deathu staré školy, chvíli špetka grindu, jinde zase klasická technická ekvilibristika, zde zase kytarové preludium a to vše stále dostatečně obaleno klasickým charakteristickým projevem instrumentálně brilantní kapely. Pocit z desky je díky mezihrám spojen v koncepční zážitek a deska působí přístupněji než předchůdci. I přes trochu rutiny se jedná o zdařilý a bavící zářez v diskografii Origin.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.