Otep - Atavist

Otep – Atavist

Otep - Atavist
Země: USA
Žánr: alternative / nu-metal
Datum vydání: 26.4.2011
Label: Victory Records

Hodnocení:
Seda – 6/10
H. – 7,5/10

Průměrné hodnocení: 6,75/10

Odkazy:
web / facebook / twitter

Musím se přiznat hned na začátku, o Otep toho moc nevím, moc jsem toho od nich neslyšel a recenzovaná “Atavist” je mojí první ochutnávkou, kterou tato parta nabízí. Nevím, jestli to má cenu zmiňovat, ale pro případ, že se s nimi někdo dostal do kontaktu poprvé, mohl bych něco o Otep říct. Nejdůležitější by bylo zmínit zřejmě vokály. Ač to na první pohled (poslech) nevypadá, zpěvu se ujímá žena. Funguje to např. jako v Arch EnemyAngelou Gossow. Některé její screamy a growly jsou opravdu povedené a někdy byste si ani neřekli, že to vychází z něžného pohlaví.

Očekávání od desky nebyla skoro žádná, když se jednalo o premiéru s nimi. Nicméně ale musím říct, že mě to také nijak extra nezaujalo. Dočkal jsem se průměrné desky, která je na poslech chvílemi příjemná, ale nejedná se o nic, co by mě nutilo poslouchat to více a častěji.

Dokud hrály převážně tvrdší a rychlejší písně, byl jsem spokojen. Pomalejší balady, které přeruší slušné rozjeté tempo, prostě nemám rád. Konkrétně to zpomalí třeba pátá “Skin of the Master”, ta se ale po minutě poměrně rozjede a hezky se to střídá. Následující “We Dream Like Lions” už je klidná po celou dobu a to je to, co se mi prostě u takových kapel nelíbí. Na “Atavist” se vyskytují i jakési “proslovy”, které jsem takto sám nazval. Poprvé se to vyskytne u osmé “Baby’s Breath”. Text jsem nevnímal, ani si ho nepřečet. Nevím, o co se jedná, a ani mě to nezajímá. Přijde mi to zbytečné a nudné. Dále to pokračuje v předposlední “Bible Belt”. Výsledek je pro mě stejný jako v “Baby’s Breath” – tedy přeskočení na další song.

Podíváme-li se na zoubek mým oblíbenějším, tvrdším kouskům, tak tu kvalita docela je. Rozjezd je slušný a Otep nabízíejí hezky poslouchatelný modernější metal. Má nejoblíbenější je “Remember to Forget”. Nemohu se zbavit pocitu, že otvírací riff by se hodil někam do black metalového songu (H. mě asi bude hnát (smích)). Dobré jsou i předchozí “Atom to Adam”, nebo “Drunk on the Blood of Saints”. Celkově se mi více líbí první půlka, z té druhé můžu akorát vyzdvihnout “Fists Fall”.

Otep se svým “Atavist” dle mého předvedli průměr. Chvílemi je to dobré, chvílemi ne. Líbí se mi změny zpěvu zpěvačky, když jsem poustěl poprvé, nejdříve jsem myslel, že tam figurují dva zpěváci. Spletl jsem se, za toto určitě palec nahoru. Nicméně se “Atavist” už v budoucnu moc věnovat nebudu. Mě to prostě tolik nezaujalo. Čistý průměr.


Další názory:

Seda si zase jednou sedí na uších. “Atavist” je vážně dobrá věc – a to říkám jako někdo, kdo povětšinou všechny ty moderní a alternativní metaly nijak extra nežere. První polovina alba jede jako buldozer a v každém songu se najdou velice povedené a snadno zapamatovatelné pasáže; nudit se rozhodně nebudete, čemuž kromě dostatečných změn ve struktuře napomáhá i proměnlivý projev zpěvačky Otep Shamaya (nevědět nic o kapele a slyšet “Atavist” jako první, tak bych ten řev na ženskou vážně netipnul) a výborné basové linky. Obzvláště bych vyzdvihnul “Remember to Forget” se skvělým refrénem. V závěru “Atavist” se kapela pustí do mírných experimentů, což je na jednu stranu chválihodné, na druhou stranu však a) jejich muzika baví i sama o sobě; b) v některých případech se jim to tak úplně nepovedlo. Zatímco taková “Stay” a brutálně zprzněný cover “Not to Touch the Earth” od The Doors jsou hodně dobré, říkanky “Baby’s Breath” a “Bible Belt” už ne (i když tam jde především o text, moc mi to nesedí). Podobně ani balada “We Dream Like Lions” mi do celkového vyznění “Atavist” příliš nesedí. Právě tyto tři písničky mi celý dojem srážejí a jenom kvůli nim jsem přemýšlel o trochu slabším hodnocení. Když ale tyhle tři kousky při poslechu přeskočím, zbytek mě opravdu baví, díky čemuž jsem se nakonec rozhodl přivřít oči a těch 7,5 dát.
H.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


Hradby Samoty VII.