Paganland - Fatherland

Paganland – Fatherland

Paganland - Fatherland
Země: Ukrajina
Žánr: pagan metal
Datum vydání: 27.4.2015
Label: Svarga Music

Tracklist:
01. Світанок нової доби
02. Голос Карпат
03. Крізь холод зими
04. Зоряний шлях
05. Слово рідне, орле скутий
06. Незгасле полум’я слави
07. Вітчизна

Odkazy:
facebook

K recenzi poskytl:
Against PR

Inu, to jsem si zase jednou spálil hubu – a přitom by Paganland neměli být žádní nazdárci. „Pí ár“ cancy dokonce tvrdí, že jde o jednu z „nejstarších ukrajinských pagan metalových kapel“, což si nedovolím vyvracet ani potvrdit, nicméně je faktem, že tohle jméno se poprvé objevilo již v roce 1997. V tomto období své existence však toho Paganland příliš nevyprodukovali – vlastně natočili jen jedno demo a jeden split (a to za skoro deset roků), aby se poté rozpadli.

Obnova přišla po pár letech a po ní již Paganland začali vyvíjet i větší studiovou aktivitu, jejímž hlavním plodem byl dlouhohrající debut „Вітер волі“ (nebo také „Wind of Freedom“, chcete-li) vydaný na jaře 2013 pod značkou Svarga Music. Právě tehdy jsem jméno Paganland začal registrovat i já, ačkoliv k samotnému poslechu prvotiny jsem se nedokopal. Hozenou rukavicí v podobě letošního druhého alba „Fatherland“ jsem ovšem nepohrdl a pustil se do jeho poslechu v očekávání dalšího kvalitního pagan black metalu, jenž nadupané východoevropské scéně nebude dělat ostudu.

Jenže jak jsou ti Ukrajinci, Rusové atd. v podobných žánrech hodně silní, evidentně ne vše, co z této oblasti vyleze, to potvrzuje, což je bohužel i případ Paganland. Jejich „Fatherland“ mi totiž přijde regulérně špatné… v některých aspektech se to sice dá, ale v jiných je to naopak setsakra velká bída, takže jako celek jsou mé dojmy z nahrávky velmi bídné – to mohu prozradit hned.

Nejdříve to však vezměme formálněji. Předně bych byl trochu opatrnější s pojmenováním pagan black metal. Tu a tam sice Paganland trochu zrychlí, ale není to žádná velká vypalovačka, kvůli níž by bylo nutné hovořit o black metalu, zvláště když jsou takové momenty spíše výjimečné. Bude tedy zcela postačující, když budeme operovat jen s pojmem pagan metal.

Podstatnou roli na „Fatherland“ hrají klávesy, což ovšem není žádné velké překvapení vzhledem k tomu, že hlavní postavou Paganland je klávesista Ruen – právě on je jediným zakládajícím členem v sestavě, a ač ve skupině nebyl po celou dobu, co fungovala (odešel nějakou dobu předtím, než se kapela poprvé rozpadla), byl to právě on, kdo činnost téhle formace obnovil s novou sestavou. Není tedy divu, že právě klávesy patří k těm nejvýraznějším prvkům „Fatherland“ – společně s vokály, které jsou tím největším kamenem úrazu.

Instrumentálně na tom „Fatherland“ není vlastně zas tak hrozně. Rytmika ani kytary sice nepředvádějí žádnou skutečně poutavou práci a zdaleka nejsou tak dobré, abych musel tvrdit, že by ty zpěvy zabíjely potenciál instrumentální stránky, ale dejme tomu, protože samo o sobě to není žádný velký problém poslouchat. Klávesy jsou lehce rozporuplnější. V některých případech se totiž dokážou postarat i o poměrně solidní pasáže, které patří k tomu nejzajímavějšímu, co lze na „Fatherland“ nalézt. Na druhou stranu, jindy jsou jejich linky na můj vkus až příliš kýčovité.

Absolutně největší zlo, které z „Fatherland“ činí takřka neposlouchatelnou záležitost, jsou ovšem již zmiňované vokály. Growling bych ještě dokázal vzít na milost, přestože je ledva průměrný – aspoň je ho tam ale poměrně málo. Úplně šílený se mi však zdá „čistý“ zpěv, o nějž se stará jistý Volodymyr (resp. staral, jelikož album natočil, ale nyní již v sestavě není). Netuším, jestli mi to jen vážně jen extrémně nesedlo, anebo to ten chlápek fakt dává tak příšerně, ale nemůžu si pomoct – jeho zpěv mi rve uši, přijde mi brutálně nepovedený a místy bych se dokonce nebál mluvit i o regulérní falešnosti. Při vší úctě, tohle se prostě nedá.

Zdá se mi, jako kdyby chtěl zpěvák znít přibližně jako Rodoslav, někdejší vokalista kultovních Темнозорь z Ruska, nicméně Volodymyr naprosto zoufale jeho postrádá charisma a kvality. Tenhle „bohatýrský“ čistý zpěv není žádná sranda a skutečně se to musí umět, aby to neznělo směšně, jenže tam, kde Rodoslav dokázal vše vybalancovat a být působivý, je Volodymyr spíše nechtěně směšný. Sice je pravda, že má k tomu také o poznání méně dobrý instrumentální doprovod, než měl zmiňovaný ruský kolega, ale to nic nemění na tom, že je to právě Volodymyr, kdo celé „Fatherland“ potápí úplně nejvíce.

Paganland

Ono když tak o tom přemýšlím, přirovnání k ruské veličině folk / black metalu není zas tak od věci i obecně, nejen co do vokálu, jelikož Paganland neznějí zas tak vzdáleně od toho, co Темнозорь předváděli na deskách jako „Горизонты…“ či „Вольницей в просинь ночей“. Nicméně je to srovnání čistě formální, protože kvalitou se ty dvě kapely nemohou rovnat. Paganland totiž znějí… jak jen to říct… jako „Темнозорь pro chudé“.

„Fatherland“ je tedy pro mě jednoznačným zklamáním. Těšil jsem se na kvalitní ukrajinský pagan metal a na jeho místě jsem dostal album, jehož poslech mi činí velké obtíže. A i když se překonám a odmyslím si to, co mě na celé nahrávce otravuje nejvíce, zbude mi maximálně tak poslouchatelný průměr. Paganland mě tedy nejenže nepřesvědčili, oni mě rovnou odradili tak dokonale, že všemu, co vydali v minulosti a co ještě vydají v budoucnosti, se vyhnu hodně velkým obloukem…


2 komentáře u „Paganland – Fatherland“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.