Plateau Sigma - White Wings of Nightmares

Plateau Sigma – White Wings of Nightmares

Plateau Sigma - White Wings of Nightmares
Země: Itálie
Žánr: doom / death metal
Datum vydání: 2.9.2013
Label: Beyond… Productions / Masterpiece Distribution
Původní verze: 26.12.2012, selfrelease

Hodnocení:
H. – 7,5/10
Stick – 8,5/10

Průměrné hodnocení: 8/10

Odkazy:
web / facebook / bandcamp

K recenzi poskytl:
Masterpiece Distribution

První pohled (H.):

Italští doomaři Plateau Sigma vydali svůj debutový demosnímek “White Wings of Nightmares” již loni v prosinci… nešlo však o nic velkého, jen to pustili online jako bezplatný download a nechali nahrávku, ať se sama šíří éterem dál. A evidentně se to vyplatilo, jelikož si jejich počinu někdo všiml a nyní tak demo vyšlo znovu, tentokrát již ovšem v profesionální fyzické podobě a s lehce remasterovaným zvukem. A nutno uznat, že se určitě jedná o hudbu, která si formu hmatatelného nosiče zaslouží…

Rozhodně nejde o to, že by byli Plateau Sigma nějací velcí inovátoři nebo hráli muziku, jež by vám vyrazila dech svou originalitou… vlastně je to úplně přesně naopak. Ale sluší se dodat, že kapela hraje žánr, který je sám o sobě velmi konzervativní a většinou jej hrají jenom srdcaři, kteří dodržují stylové tradice. Ostatně i díky tomu je doom snad jediným žánrem, u něhož mi podobný přístup neoriginality nejenže nevadí, ale dokonce jej i vyžaduji. A Plateau Sigma na “White Wings of Nightmares” jasně dokazují, že oni mezi ty srdcaře patří, protože ta nahrávka, ačkoliv je kompozičně i technicky zaseknutá někde v 90. letech, funguje výtečně.

Všechno, co od pořádného doom / death metalu očekáváte, zde samozřejmě naleznete. Pomalé tempo, hutná atmosféra, hluboký murmur, táhlé tklivé melodie (hlavně ty jsou v podání Plateau Sigma vážně skvělé), sem tam rychlejší death metalová sypačka, avšak stále s poměrně melancholickým vyzněním; někdy se objeví i čistý vokál, např. v “In the Air” – a je to také super. Jasně, je to recept, který byl vynalezen už dávno, ale zdá, že vyčerpán ještě stále nebyl…

Nejvíce se mi na “White Wings of Nightmares” zamlouvají ty úplně nejdelší skladby, čili “In the Air”, “The Cult of Mithra” a “Maira and the Archangel”, protože se mi zdá, že si v nich Italové nejvíce vyhráli s atmosférou a některé momenty v nich jsou vyloženě výborné a působivé. “White Wings of Nightmares” je ale celkově počin, za nějž se žádný doomař ve své sbírce nemusí stydět. Fandům doporučeno!


Druhý pohled (Stick):

Za poslední dobu se mi pod nos dostaly dvě bandy, vycházející pod společností Beyond… Productions. První, Ever-Frost, dostali prostor pro vlastní recenzi a nedopadli vůbec zle. Plateau Sigma jsou tou druhou akvizicí, s novým vydáním loňského dema “White Wings of Nightmares” se připomněli a já zjistil, že pořád existují kapely, které jsou schopny zkombinovat smrtonosnou zhoubu death metalu s doom metalovou zachmuřeností a smutkem.

Oba styly se na tomto počinu přirozeně slévají do sebe a je slyšet, že tito italští melancholici vychází ze staré dobré školy, která se ve velkém vyučovala v Velké Británii počátkem 90. let. Tomu relativně odpovídá i zvuk, který mi ze začátku přišel příliš zastřený, ale nakonec jsem si zvykl a musím uznat, že téhle muzice očividně tento kabátek svědčí. Ale aby se neřeklo, že jedou jenom v zajetých archaických death/doomových kolejích, vylupují se na povrch i techničtější party odpovídající moderní době.

Ve vyloženě melancholických vybrnkávačkách a v čistých zpěvech Francesca Genduso na mě často dýchne atmosféra Anathemy (jak staré podoby, tak i té nové), přitom však dovedou i slušně šlápnout na plyn, jako v případě druhé “Lunar Stream Hypnosis”, což je v podstatě klasický deathový vál, ve kterém pro změnu exceluje výborný growling Manuela Vicariho. Oba zpěváci zároveň obsluhují kytary a obojí jim jde přirozeně od ruky.

I přesto, že jedou v mantinelech stylu, který v podstatě dnes nikdo ze zakladatelů nehraje, dokázali odkaz oživit a k tomu přihodit i své charisma a specifickou melodiku. K tomu nejlepšímu z celé sbírky patří především poslední dvě skladby, překrásné depresivní manifesty, obzvláště v případě “The Cult of Mithra”. Táhlé tóny, emotivní vokál, party všech nástrojů jsou promyšlené do detailů. Mnohovýznamové texty bez jasné pointy nakonec posluchačům umožňují popustit uzdu fantazii a nechat se unášet proudem kouzelné muziky, jakou Plateau Sigma produkují.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.