Země: USA Žánr: industrial / alternative metal Datum vydání: 27.5.2014 Label: T-Boy Records Tracklist: 01. Invade, Destroy, Repeat 02. We Want It All 03. How to Be a Human 04. You’re Gonna Love It, If You Like It or Not 05. Builders of the Future 06. I Want to Kill You 07. Modern World 08. Live It Up Before You’re Dead 09. I Can’t Fucking Hear You 10. Evil World 11. Heads Will Roll [bonus] 12. Hey, All You People [bonus] Hodnocení: nK_! – 8/10 H. – 5,5/10 Průměrné hodnocení: 6,75/10 Odkazy: web / facebook

Powerman 5000 není v našich končinách úplně nejznámější kapelou, ale své místo těsně pod vrcholem industriálně-metalového Olympu si jistě zaslouží. Tahle americká sebranka má za sebou již třiadvacetiletou kariéru a deset studiových alb, z nichž to poslední si dnes představíme. Hlavním mozkem a zároveň frontmanem Powerman 5000 (někdy označovaných také PM5K) je jistý Spider One (vlastním jménem Michael Cummings), mladší bratr Roba Zombieho. Je také jediným stále aktivně hrajícím zakládajícím členem. V řadách Powerman 5000 se vystřídala již pěkná řádka hudebníků a současná sestava funguje teprve od loňska.

Jak bylo již řečeno, Powerman 5000 se pohybují v industriálně-metalových vodách. Zaměřují se především na silné, chytlavé refrény a melodie, které jsou živé, zábavné a snadno se pamatují. Nejinak je tomu i na “Builders of the Future”, které je pravděpodobně nejlepší nahrávkou od průlomové “Tonight the Stars Revolt!” z roku 1999. Tato deska dostala poprvé (byť hlavně v Americe) Powerman 5000 na výsluní. Od té doby uplynulo hodně vody, vzniklo dalších pět fošen, ale žádná už “Tonight the Stars Revolt!” nepřekonala. To se mění až nyní, protože “Builders of the Future” je svěží a upřímná nahrávka s vlastní identitou a potenciálem nakopnout stagnující kariéru znovu do výšin.

Popravdě, “Builders of the Future” mě za celé ty roky, kdy Powerman 5000 poslouchám, baví zdaleka nejvíce. Třeba předpředposlední “Somewhere on the Other Side of Nowhere” měla své momenty, ale postupem času jsem se k ní přestal vracet jednoduše proto, že po několika posleších neměla již zkrátka co nového nabídnout. “Copies, Clones & Replicants” jsem celou projel snad jen třikrát a pak už o ni také nezavadil. V tomto směru mám z “Builders of the Future” dobrý pocit, protože jednotlivé písně jsou hodně variabilní a téměř v každém případě se jedná o potenciální hitovku. Vatu nebo vyloženě nevydařený kus byste hledali marně. Snad jen jeden song (jmenovitě “I Want to Kill You”), který sám o sobě špatný není, ale moc se nehodí do konceptu alba. K tomu se ale ještě dostaneme.

Z technického hlediska jde o dobře natočenou desku a máte-li doma pořádnou repro soustavu, na sousedových trenclích nezůstane jedna nit suchá. Sice nejde o kdovíjak hluboukou muziku, ale svůj primární účel – to, aby se při jejím poslechu každý dobře zabavil – plní na výbornou. Nový materiál obsahuje patřičnou dávku podmanivých kytarových linek a melodií podepřených silnou elektronickou vrstvou, které ostatně celému projektu dodává jedinečný a správně úderný nádech. Velice se mi líbí práce bicích, kdy nováček Dj Rattan odvádí skutečně výbornou práci. Vokální party Spidera One jsou jako obvykle na vysoké úrovni a ve stejném rozsahu jak jsme za těch více než dvacet let zvyklí. Nejlepší věcí na technickém zpracování “Builders of the Future” je ale bezesporu vynikající mix a produkce. Jak jsem již zmiňoval před chvillkou – na tomhle albu se nenachází jediná špatná píseň a téměř každý obsažený kus má svou vlastní tvář a nějakým způsobem se odlišuje od svých kolegů.

Základem jsou samozřejmě refrény a elektronika, to ano, ale ostatní nástroje se nenechají zahanbit a téměř v každé písni je možné nalézt nějaký zajímavý riff nebo nápad. Úvodní “Invade, Destroy, Repeat” správně nakopne do potřebného tempa a navíc živě stojí opravdu za to (jak jsem si osobně ověřil na rakouském festivalu Nova Rock v půlce června). “We Want It All” zpočátku zpomalí a celou střednětempou dobu se drží jednoduché kytarové linie. Vyniká především baskytara. V případě “How to Be a Human” jde rozhodně o jednu z nejlepších věcí na “Builders of the Future”. Velmi silný refrén zní prostě bohovsky a nejinak je tomu samozřejmě i živě. “You’re Gonna Love It, If You Like It or Not” také síla. Takhle bych mohl pokračovat prakticky u každé písně, ale nejlepší bude, když si “Builders of the Future” prostě pustíte sami a zjistíte, co se vám líbí. V každém případě doporučuji ještě minimálně “Live It Up Before You’re Dead” a slušně zmixovanou “Evil World”, i když zbytek také nezaostává. Jedinou výjimkou z jinak velkého nadšení představuje zmíněná “I Want to Kill You”, která podle mého do nové nahrávky prostě konceptuelně nezapadá. Pomalá balada uprostřed desky, která je jinak natřískaná k prasknutí bombastickým materiálem? WTF?

“Builders of the Future” se zkrátka povedlo a sám z něj mám velkou radost. Při pohledu na finální hodnocení (které si stejně čtete jako první, přiznejte se) si jistě kdekdo položí otázku, proč není o nějaký ten bodík vyšší? Odpověď je vlastně hrozně jednoduchá – nejsem zkrátka zatím stoprocentně přesvědčen, že i po více posleších mě bude nová placka Powerman 5000 bavit jako při prvních deseti. Navíc hodnotím pouze na základě bezprostředního dojmu. Nechávám si tak rezervu pro případné výtky a shrnutí na konci roku. Ale kdo ví – třeba mě nakonec bude mrzet, že jsem podhonotil. Každopádně tohle album je povinností pro ty, kdož mají industriální metal v merku. Spokojenost i bez číselných hodnocení.

Další názory:

“Builders of the Future” ve své základní podstatě není nic jiného než typická americká rocková vyřvávačka… jediné, co Powerman 5000 posouvá nad průměr a do poslouchatelnějších mezí, je ten jejich elektronický podmaz, díky němuž se to nakonec vstřebat dá, aniž by se člověku udělalo nevolno. A to ta elektronika vlastně ani není žádný vyložený náser, rozhodně nečekejte nějaký brutální industrial, který by zahanbil i čistokrevné EBM kapely. Nicméně nemám problém uznat, že některé písničky šlapou docela slušně, jmenovitě se to týká například druhé “We Want It All” nebo “Modern World”. Naopak třeba singlová “How to Be a Human” či “Live It Up Before You’re Dead” jsou na můj vkus až moc velké odrhovačky. Ve finále se to ovšem s výjimkou naprosto sračkové balady “I Want to Kill You” poslouchat i dá… asi tak dvakrát, třikrát, maximálně čtyřikrát. Pak už se bohužel “Builders of the Future” nechutně ohraje a začne spíš nudit… což ovšem není žádné velké překvapení, protože je to pořád album postavené čistě na jednoduchých popěvcích a instantně chytlavých refrénech. Je sice pravda, že díky tomu se nahrávka hned napoprvé líbí, ale zase se extrémně rychle vyčerpá a dál už vám nemá co dát… a díky tomu nemůžu vytáhnout víc jak 5,5 bodu… Na dojmu pak nepřidá ani totálně vyjebaný a nechutným loudness war přejetý zvuk – jako sorry, ale dynamický rozsah 3-4 decibely je prostě špatný vtip…
H.