Prosternatur - Abyssus abyssum invocat

Prosternatur – Abyssus abyssum invocat

Prosternatur - Abyssus abyssum invocat

Země: Evropa
Žánr: black metal
Datum vydání: 29.7.2016
Label: Mercenary Musik

Tracklist:
01. Hydragyrum
02. Mortification of the Flesh
03. Zoroastrianism
04. Eleusinian Mysteries
05. Scrying Mirror
06. Heterodox

Hrací doba: 36:03

Odkazy:
facebook

K recenzi poskytl:
Against PR

Jméno Prosternatur se zjevilo zničehonic, nicméně jeho debut „Abyssus abyssum invocat“ budí jistý ohlas, který není úplně zanedbatelný. A je pravda, že v tomto případě to není neprávem. Asi bych se zdráhal označovat produkci Prosternatur jako nestandardní či snad dokonce výjimečnou, taková z formálního hlediska věci jistě není, ale i přesto má „Abyssus abyssum invocat“ svojí auru, jakou nelze přehlížet. A jen ona sama je nakonec natolik silná, aby deska za pozornost stála.

Vraťme se ovšem na začátek – chtělo by se dodat: abychom vůbec tušili, s kým máme tu čest. V případě Prosternatur by však takový požadavek byl docela bláhový. Sestava formace je totiž zcela anonymní. Ví se pouze to, že ji tvoří čtyři lidé pocházející z různých koutů Evropy. Existují jisté náznaky, dle nichž by se dalo soudit, že se jedná o hudebníky již nějakou dobu aktivní, ale to berte čistě jako domněnku, která nemusí být pravdivá. Tak či onak, motivace k takové anonymitě je vcelku zřejmá – prý neodvádět posluchačovu pozornost a za vše ostatní nechat mluvit pouze a jenom hudbu.

Pod povedeným přebalem (ty dětičky vypadají dost strašidelně… do toho by snad nešel ani ten nejortodoxnější pedofil) se ukrývá porce chorobného black metalu o pěti chodech, které lemují atmosférický předkrm a podobně atmosférický dezert. Právě „Hydragyrum“ a „Heterodox“ na úvod respektive závěr alba představují snad jediné rozvolnění – ale toto je samozřejmě nutno brát s jistou dávkou rezervovanosti, neboť ani zde se nebavíme o pozitivní atmosféře. Obě písně však fungují vysoce uspokojivě: „Hydragyrum“ jakožto předzvěst zla, které bude následovat; „Heterodox“ jakožto dovětek, jenž dá posluchači čtyři minuty prostor, aby si mohl alespoň částečně srovnat v hlavě, co právě slyšel.

„Abyssus abyssum invocat“ rozhodně není lehká nahrávka, s níž byste si potykali hned na prvním rande. Docela by mě zajímalo, jak se poslechem prokousávali ostatní posluchači, kteří již s debutem Prosternatur měli tu čest, poněvadž mně osobně to dalo chvíli zabrat. Zpočátku mi „Abyssus abyssum invocat“ znělo jen jako další obyčejné cvičení na téma moderního mnohovrstevnatého black metalu s oparem okultna, jehož úroveň sice formálně není hloupá, ale že bych si u toho chrochtal blahem… to fakt ne. Postupně však debut Prosternatur začal odkrývat svá zákoutí a ukázalo se, že černý kov v tomhle podání svou hloubku má.

„Abyssus abyssum invocat“ vyniká hlavně ve dvou věcech. Tou první je kytarová stránka, která je patřičně zvrhlá. Vlastně ve všech čtyřech blackmetalových písních se nacházejí výtečné hnusné riffy, do nichž je radost se zaposlouchat. Osobně mě asi nejvíce zaujaly ty v „Zoroastrianism“ a především „Scrying Mirror“, nicméně nutno dodat, že „Mortification of the Flesh“ ani „Eleusinian Mysteries“ nijak zvlášť nezaostávají a s přehledem drží vysokou laťku kvality. Jen tak mimochodem, přesně zde vězí ono prvotní nedocenění „Abyssus abyssum invocat“, protože mi prostě chvíli trvalo, než tento aspekt alba vyplul na povrch a konečně jsem jej začal výrazně vnímat.

Prosternatur

Druhým stěžejním atributem desky je pak samozřejmě atmosféra. Je nutno uznat, že ta se Prosternatur vyvedla a je chorobná, což je rozhodně hodno ocenění. První poslechy drží desku nad vodou právě ona a právě díky tomu, že jsem ji hned od počátku vnímal, jsem „Abyssus abyssum invocat“ nezahodil a rozhodl se počkat si, jak se to celé vyvine. Je potěšující, že se to nakonec vyvinulo směrem, v nějž jsem doufal. Aby to ale nevyznělo špatně, naštěstí se nebavíme o nějakém extrémně dlouhém procesu – říkám, že chvíli mi to trvalo, ale ta chvíle je počítána v jednotkách, nikoliv desítkách poslechů.

Na druhou stranu, nalijme si čistého vína, abychom Prosternatur zase příliš nepřeceňovali. „Abyssus abyssum invocat“ je bezesporu kvalitní nahrávka a především je velice slibná, protože pokud nezůstane jen u ní, pak by další kroky Prosternatur mohly být dost zajímavé. Což je dost, není to málo, ale zcela jistě to není nejvyšší dosažitelná meta. Bavíme se o dobrém a nadprůměrném albu, ale je nutno dodat, že do úrovně špiček oboru „Abyssus abyssum invocat“ stále cosi schází a že se žánrovým vrcholům letošního roku deska kouká jen na záda.

Prosternatur


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.