Radio Wave Stimul Festival 2012

Radio Wave Stimul Festival 2012

Radio Wave Stimul Festival 2012
Datum: 14.1.2012
Místo: Praha, MeetFactory
Účinkující (obsažení v reportu): Fiordmoss, Machinedrum, WWW

Někteří z vás to možná znají. Ač metal milujete a ctíte, čas od času vás popadne touha po něčem trochu odlišném. Anebo spíš diametrálně odlišném, abych byl přesný. Já k podobně postiženým rozhodně patřím a tyto stavy mě v posledních letech zavály k, věřte nebo ne, hip-hopu a elektronické hudbě. Jenže poslouchat si svoje oblíbence pouze v teple domova jsem po nějaké době shledal ne úplně dostačujícím, a proto jsem začal spřádat plány na návštěvu nějakého toho koncertu. Vedle hudby samotné mě však k účasti na koncertu, který je všechno jen ne metalový motivovala čistá zvědavost, jak se může taková akce ve všech možných směrech od metalového koncertu lišit. Když se mi tedy naskytla možnost zúčastnit se výročního koncertu při příležitosti šestých narozenin Radia Wave, bylo rozhodnuto.

Když o tom tak přemýšlím, Radio Wave Stimul Festival byl pro mě premiérou ze všech myslitelných stran. Pořadatelé si totiž k jeho uspořádání vybrali smíchovský klub MeetFactory, kterému jsem se doposud úspěšně vyhýbal, a jeho prostředí mé dojmy z celé akce jenom umocnilo. Pro ty, kteří zatím neměli tu čest – lépe než “klub” vystihuje MeetFactory pojem “prostor”, protože slouží kultuře v co možná nejširším slova smyslu. I při příležitosti koncertu tak měli návštěvníci vyslechnout živé interview s vybranými interprety anebo trochu vypustit při návštěvě galerie v druhém křídle budovy. Pro všechny byl rovněž připraven skutečně dlouhý a vkusně osvětlený bar se širokou nabídkou míchaných nápojů, a pivní labužníci určitě nepohrdli nabídkou vícestupňových piv (13°, 17° a 19°) z produkce pivovaru Matuška.

Příchod někdy okolo osmé večerní (tedy půl hodiny před oficiálním začátkem hudební produkce) se ukázal jako vhodně zvolený. Nejen že tou dobou byl vstup ještě zdarma, ale jak se ukázalo později, fronta na pásky byla ještě velice snesitelná. Okolo deváté totiž nápor návštěvníků dosáhl takové míry, že byla ochranka nucena nesmlouvavě zavřít vstupní dveře a ponechat ty méně šťastné na mrazu. Inu, kdo dřív přijde…

Na programu večera figurovala čtyři jména. Nebudu si ale na nic hrát a na férovku přiznám, že jsem tu byl kvůli jednomu jedinému. Této výsady se dostalo pražské kultovní formaci WWW, která svým mixem elektroniky, hip-hopu a dost sugestivní poezie sbírá fanoušky napříč žánry, rasami a vyznáními. A byli to právě WWW, jejichž vystoupení jsem jako jediné zhlédl celé. Tvorba prvních Fiordmoss sice nezněla vůbec špatně, ale na můj vkus moc uspávajícně, a spánek byl přesně tím, čemu jsem se chtěl vyhnout. Jim svěřený čas jsem tak věnoval poctivé přípravě pomocí Matuškovy 17° (doporučuji), družbě s nově nabytými známými (význam pojem MeetFactory došel naplnění) a stoupajícímu těšení na moje favority. A jak už to tak bývá, nakonec jsem se dočkal.

SifonMilesou spustili něco po půl desáté a bylo to dobré, dost dobré. Sice ne úplně geniální, jak se prý většinou děje, ale já jsem byl spokojený. A to i přes to, že byla drtivá většina hracího času věnována novým skladbám, které by se měly objevit na příštím albu a se kterými není publikum zákonitě sžité. Těžko říct jak nakonec dopadne studiová verze, ale naživo jsem si novinky užil i přes tu více, tu méně zřetelný příklon k ještě experimentálnějším podobám elektroniky až techna, než jak tomu bylo na uplynulých dvou nahrávkách. Z časem prověřené klasiky tak zazněl jen z gruntu předělaný “Lexikon”, soundtracková “Pikola” a podle mého názoru i “Tikající muž”, i když se mě parťák snaží přesvědčit, že na “Tikajícího muže” nedošlo. Těžko říct – on byl opilý a zhulený, já jen opilý, ale zato mám v živé paměti, jak jsem si se Sifonem prozpěvoval dobře polovinu skladby. Že by halucinace? Možná. Ať tak či onak jsem se přesvědčil, že hluboká, emotivní a imaginaci jitřící hudba, jakou tvoří WWW, dovede strhnout nejen z desky, ale také naživo. A jestli mám věřit hlasům, které tvrdí, že šlo na poměry WWW o značně chabý výkon, příště se rád přesvědčím, že to umí lépe.

Jak už jsem předesílal, byl jsem moc zvědavý, jak se bude lišit atmosféra mezi publikem a jeho mentalita vůbec. Popravdě, nijak zvlášť výrazně. Sice se místo moshování a tleskání/skandování do rytmu (bezpředmětné) spíše tancovalo na místě, ale odezva po většině skladeb by se neztratila na jakémkoli jiném koncertě. Takže poučení – nehledat záhady tam, kde nejsou :-)

Poté, co WWW skončili, jsem se rozhodl na úkor Machine Druma upřednostnit dříve nabytou příjemnou společnost a Američanovu tvorbu sledovat jen na půl ucha ze zadních částí sálu. A z toho mála, co se ke mně doneslo, svého rozhodnutí v žádném případě nelituji. Ať si mě žánroví znalci třeba ukamenují, ale k mým uším dolehlo pouze plytké techno s několika neidentifikovatelný vlivy, které celku nijak zvlášť nepomohly. A v družné debatě jsem to doklepal až někdy do půl jedné, kdy mě pokročilá hodina a nebezpečně vysoká hladina alkoholu v krvi přinutily k ústupu. S sebou jsem si odnesl krom příjemného hudebního zážitku také jedno neméně příjemné zjištění. Čekal jsem, že budu s tričkem Silent Stream of Godless Elegy mezi většinou návštěvníků působit jako zjevení z jiné planety. Z omylu mě vyvedl překvapivě velký počet ukázkových metalistů, kteří představovali jen další odstín na pestré paletě stylů a filozofií, které byly toho večera skrze návštěvníky přítomny. Ono to nakonec s tou intolerancí metalové obce nebude až tak hrozné, jak jsem se domníval. A jestli vám přijde nepatřičné, aby se člověk v křiváku a mikině Satyricon královsky bavil na podobné akci, zkuste na chvíli odhodit předsudky a dát třeba právě WWW šanci. Třeba pak zjistíte, že kvalita může mít nejrůznější podoby…


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.