6th Circle - The Third Estate

6th Circle – The Third Estate

6th Circle - The Third Estate

Země: USA
Žánr: EBM
Datum vydání: 4.10.2019
Label: Sentient Ruin Laboratories

Tracklist:
01. Iniquity
02. Unclean
03. Satisfy
04. Hostile Takeover
05. Say No to Jesus
06. Taking Us Down
07. Static
08. Swallow
09. Seed of Despair
10. End Days

Hrací doba: 38:40

Odkazy:
bandcamp

K recenzi poskytl:
Sentient Ruin Laboratories

Nějaké nové a dobré EBM se mi v poslední době příliš nedaří objevovat (tipy klidně uvítám), ačkoliv přiznávám, že je to dáno primárně tím, že se o to ani moc nesnažím. Když se tedy na redakčním emailu objevilo EBMko od Sentient Ruin Laboratories, vlítnul jsem na něj jak náckové do krytu. Říkává se sice, že darovanému koni se na zuby čumět nemá, ale i když jsem za debutovou placku 6th Circle nezaplatil ani halíř (cent), na chrup jsem se tomu podíval a nyní se vás pokusím seznámit se závěry svého bádání…

6th Circle je projektem Matta Auxiera, jenž má těch kapel na triku víc, přičemž některé z nich jsou i rockové. Se 6th Circle doposud vydal jen kazetová ípka „Pacified“ a „Conjuring“ (obě pocházejí z roku 2018), která jsem, jak asi nepřímo vyplynulo z dosavadních řádků, neslyšel. „The Third Estate“ je navzdory názvu první řadovka. Pojďme na věc!

„The Third Estate“ zní na první pohled dost slibně. Jedná se o EBM ve středním tempu, které klade větší důraz na atmosféru než tanečnost nebo údernost. Přesně jak slibují promo cancy, stylově 6th Circle nechá vzpomenout na žánrové klasiky jako Front 242 nebo Skinny Puppy, takže příznivci těchto kanónů by poslech „The Third Estate“ mohli zvážit.

Jak už padlo, zpočátku se to tváří slibně a první dojmy z „The Third Estate“ jsou poměrně dobré. Sice jsem tak trochu doufal, že půjde o větší rychtu, ale tím spíš mě překvapilo, jak zajímavě mi deska na první pokus zněla. Nahrávkou prostupuje sympaticky temná nálada, k níž pasují také zkreslené vokály, a občasné riffy elektrické kytary (například „Seed of Despair“) jsou také do celku zapuštěny docela vkusně a hlavně přirozeně. A to většinou nemám kytaru s metalovým soundem na podobných elektronických albech příliš v lásce.

Jak ale jistě všichni víme, první dojmy mohou být dost zrádné. Kvalitu desky lze s nějakou uspokojivou relevancí posoudit až po větším množství poslechů a ideálně také s větším časovým odstupem. Jak už asi nějakou chvíli tušíte, připravuju si pomalu půdu na prohlášení, že „The Third Estate“ už v tomhle obtížnějším testu neobstálo úplně ideálně. To střední tempo a podobné vyznění jednotlivých skladeb se prostě a jednoduše strašně rychle ohraje. Některé songy jsou sice o trochu lepší (třeba „Taking Us Down“), ale ve finále se jedná jen o rozdíl příliš marginální na to, aby album vyléčil z pocitu jednotvárnosti.

Nijak se nebudu tajit tím, že v těchto stylech mám radši větší rachot, takže možná i to napomáhá, že „The Third Estate“ nakonec vnímám docela vlažně. Koule mi to nerve, jednotlivé tracky nejsou dostatečně hitové a ani ta atmoška není zas tak šťavnatá, aby kvůli ní stálo za to desku trpět na víc než jen několik málo jednotek poslechů.

Nejde o vyloženou sračku, jistá úroveň ani profesionalita tomu nechybí, ale to je spíš základ, od něhož by se mělo album odpíchnout. Pokud to s tímhle levelem končí, tak se prostě nedá svítit a víc než průměr se z toho vytáhnout nedá. Osobně jsem v „The Third Estate“ nenašel nic víc než poslouchatelnou, ale v konečném důsledku nepříliš zajímavou a zapomenutelnou nahrávku.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.