Recenze

  • Dautha – Brethren of the Black Soil

    18.7.2018

    H.

    Dautha - Brethren of the Black Soil

    Tuším, že už jsem tím relativně nedávno začínal jinou recenzi, ale dnes se mi opět hodí říct, že můj vztah k doom metalu se v posledních několika málo letech proměnil docela radikálně. Zatímco dříve jsem měl tenhle metalový subžánr a prakticky všechny jeho odnože ve veliké oblibě, postupem času můj zájem o doom zásadně opadl, takže se z mého přehrávače až na několik málo čestných výjimek vytratil prakticky nadobro. Dobře, to možná zní trochu nadneseně, jelikož tu a tam si doom metal samozřejmě pustím, ale zpravidla se jedná o již prověřená jména a oblíbená alba, objevování nových mě v téhle oblasti přestalo bavit, o nějakém aktivním vyhledávání nových doomových formací nemůže být moc řeč. A přece jednu takovou dnes hodlám recenzovat. Dautha jsem si pustil čistě jen z toho ...

  • Necroracle – MMXVIII

    17.7.2018

    H.

    Necroracle - MMXVIII

    V dnešní recenzi po čase zase jednou zavítáme do hlubin španělského podzemí, kde, jak jistě všichni znalci už dávno vědí, lze nalézt množství zajímavých a kvalitních smeček. Netřeba se zdržovat s jejich otrockým vyjmenováváním, nehodlám vás podceňovat a věřím, že většinu jmen byste beztak znali. Radši se přesuňme přímo k Necroracle, které byste naopak znát nemuseli. Na základě čeho si dovolím něco takového usuzovat? Naprosto jednoduše z důvodu, že se jedná o úplně novou smečku. Vznik Necroracle se datuje k loňskému roku, k čemuž lze ještě dodat, že kapelu založili borci z deathmetalové formace Decapitated Christ, která má na kontě už čtyři řadovky, takže nejde o žádné zelenáče. Zatímco zde se prezentují čistokrevným hrubozrnným death metalem (soudím na základě několika málo ukázek, které jsem prohnal ušima), v rámci Necroracle ke kovu smrti přistupují – a ...

  • Augury – Illusive Golden Age

    16.7.2018

    Onotius

    Augury - Illusive Golden Age

    Rok 2009 byl pro technický death metal věru plodný. Vy, kteří máte rádi temnější či syrovější podobu žánru, vězte, že to byl ten rok, kdy spatřilo světlo světa „Everything Is Fire“ od Ulcerate či „Those Whom the Gods Detest“ od Nile. Vy bažící po oné tradičnější a melodičtější poloze si to zase spojte s průlomem Obscury v podobě „Cosmogenesis“. Je tu ale ještě alespoň jedna deska, která v rámci žánru vzbudila pozornost, ačkoliv se o ní možná dnes už tolik nemluví, a to „Fragmentary Evidence“ od montrealských Augury. Tato jejich druhá deska tehdy definitivně rozvinula potenciál, jenž nápadně vystrkoval růžky už na debutu „Concealed“. Ačkoliv ubyla špetka originality upuštěním od čistých ženských vokálů, skupina svůj projev velmi umně konsolidovala a utvořila na jednu stranu velmi pestré, na druhou pak zároveň i celistvé ...

  • Obduktio – Holotna

    15.7.2018

    Cnuk

    Obduktio - Holotna

    Dnešní lekce finštiny se bude týkat odborného ohledání mrtvoly a jejího nachlazení, tedy v originále řečeno Obduktio a jejich desky „Holotna“. Ne, že bych byl nějaký specialista na finštinu, ale výrazem obduktio jsem si vzhledem k podobnosti slova obdukce jistý, avšak holotna je už větší oříšek. Jedná se o nějaký zapomenutější výraz pro nachlazení, přičemž je zřejmě myšleno jako pořádné, až smrtelné, jelikož příkladem je ve slovníku uvedena věta, že v Saariselällä poznali holocaust i Rusové, což má asi odkazovat na Zimní válku. No pojďme se věnovat raději hudbě, jelikož ta je přeci jenom jasnější než překlady finštiny. Obduktio je trojice finských punkerů, která má za sebou včetně „Holotna“ tři nahrávky. Ta první „MAKSA“ z roku 2014 je pouhým EPčkem, avšak eponymní debut, jenž vyšel o rok později, je již ...

  • Ivar Bjørnson & Einar Selvik – Hugsjá

    14.7.2018

    H.

    Ivar Bjørnson & Einar Selvik - Hugsjá

    Jsou tomu cca dva roky, co mnohými žánrovými stránkami zahýbala formace Skuggsjá respektive její debutové album „Skuggsjá: A Piece for Mind & Mirror“. Společný projekt Einara Selvika (Wardruna) a Ivara Bjørnsona (Enslaved) sice vzniknul již o něco dříve a dokonce vystoupil živě, ale až první deska skupině přinesla širokou pozornost. A ne neprávem, protože šlo o vcelku povedenou záležitost. Jeden by si snad i tipnul, že vzhledem k vytíženosti obou protagonistů v jejich hlavních kapelách (Wardruna i Enslaved od vypuštění „Skuggsjá: A Piece for Mind & Mirror“ vydali nová alba a obě skupiny také koncertovaly) bude Skuggsjá – anebo také Ivar Bjørnson & Einar Selvik’s Skuggsjá – pouze jednorázovou záležitostí, ale zdá se, že oběma veličinám severské atmosférické hudby vzájemná spolupráce zachutnala, ...

  • Ghost – Prequelle

    12.7.2018

    H.

    Ghost – Prequelle

    Ghost je jméno, které v posledních několika málo letech budí na rock/metalovém poli velké vášně. Po skrovných začátcích kapela vyletěla jak raketa a už svou popularitou pomalu vyrostla ve velkou skupinu. A pokud se tenhle trend nezastaví, je dokonce možné, že nám před očima roste opravdový kolos. To s sebou samozřejmě přináší nejen všeobecné nadšení, ale i velkou kritiku a pohrdání. A je nakonec jedno, zdali to druhé plyne čistě z principielních důvodů (nesnáším všechno, co je oblíbené), anebo ze skutečné neobliby toho, co tahle švédská parta – anebo snad jednočlenný projekt Tobiase Forge s najatými muzikanty? – předvádí.

  • Rivers of Nihil – Where Owls Know My Name

    11.7.2018

    Cnuk

    Rivers of Nihil - Where Owls Know My Name

    Nikdy jsem nepatřil k fanouškům Rivers of Nihil. Přesto jsem se rozhodl obětovat čas k napsání pár slov a především pak k poslechu jejich nového alba „Where Owls Know My Name“. Říkáte si proč? Tak jednak za to může vzruch, který tato deska způsobila, takže nešlo její vydání minout, ale především pak následovné nadšené recenze napříč médii, ve kterých se nešetří superlativy a výrazy o albech roku. Jelikož mi minulá tvorba kapely nepřipadala ničím výjimečná, byl jsem zvědavý, co že se to na letošní placce odehrává. Nejprve si ale uveďme pár faktů. Rivers of Nihil brousí svůj technický death metal už bezmála jednu dekádu. V prvních letech vydali dvě EPčka a v roce 2013 došlo na debutové „The Conscious Seed of Light“. To představilo skupinu jako moderní, technicky ...

  • Ancient Lights – Ancient Lights

    10.7.2018

    H.

    Ancient Lights - Ancient Lights

    Už delší dobu se tu neobjevila recenze na nějaký psychedelický rock, takže je nejvyšší čas to napravit a zase se jednou ponořit do těchto omamných vod. Vyřešit absenci podmanivých monotónních rytmů a zdrogovaných kytar v naših recenzích nám tentokrát pomohou Ancient Lights. Ancient Lights je úplně nová mezinárodní formace. Baskytary se ujal Brit Adam Richardson (11 Paranoias, Ramesses), kytary Američan Ben Carr (5ive) a za bicí usedl Tim Bertilsson (Switchblade, také zakladatel Trust No One Recordings) ze Švédska. K formalitám ještě můžeme dodat, že bezejmenný debut je venku sotva pár dnů a objednat si jej můžete u Ritual Productions na 2LP. Verze na kompaktním disku se aktuálně připravuje. A abyste náhodou nebyli zmateni, ještě mohu upozornit, že nejde o jediné letošní album s názvem „Ancient Lights“ – tentýž titul použila ...

  • Necrophobic – Mark of the Necrogram

    8.7.2018

    H.

    Necrophobic - Mark of the Necrogram

    Někdy to bývá docela složité recenzi zažít. Když je těch témat pro úvod hodně, jde ještě o tu příjemnější variantu, ale častěji se stává, že člověka prostě nic nenapadá. Zrovna u Necrophobic se ovšem introdukce článku sama nabízí, poněvadž u téhle švédské kultovky se toho v posledních dělo poměrně dost. Nejprve se ještě vraťme k minulému albu „Womb of Lilithu“ z roku 2013. To kapelu zachytilo ve fázi po odchodu dvojice dlouholetých sekerníků Sebastiana Ramstedta a Johana Bergebäcka. Na jejich místo přišel jiný ostřílený borec Fredrik Folkare z Unleashed (a také se mihnul Robert Sennebäck, který nicméně album nenatáčel), plus část kytar na „Womb of Lilithu“ nahrál i tehdejší vokalista Tobias Sidegård. Bohužel se tahle personální obměna na kvalitě nahrávky podepsala docela výrazně, protože z toho vylezla s dost velkou pravděpodobností ta nejslabší deska v historii Necrophobic.

  • Knokkelklang – Jeg begraver

    7.7.2018

    Metacyclosynchrotron

    Knokkelklang - Jeg begraver

    Ani labelová příslušnost k Terratur Possessions a fakt, že obvykle proženu sluchem většinu jejich vydání, mě nepřinutila věnovat bližší pozornost norským Knokkelklang. Kapela samotná o ni zřejmě moc nestála, protože první čtyři demo kazety byly zřejmě určeny jen úzkému okruhu lidí a také se nedá říct, že by vinylové re-edice vybraných titulů či samotné vydání debutu doprovázela hlasitá očekávání. Ovšem jistý zesnulý kamarád o jakémsi demáči vícekrát básnil, a když jsem na letos vydané, dlouhohrající album „Jeg begraver“ náhodou narazil někde na blogu, uvědomil jsem si, že by mi tuhle desku určitě vnucoval tak dlouho, dokud bych si ji neposlechnul. Takže jsem tak učinil. Knokkelklang je krásně onomatopoeické slovo, člověk ani nemusí čumět na archivy, kde je název osvětlen, aby si onen zvuk ...

  • Silent Stream of Godless Elegy – Smutnice

    6.7.2018

    H.

    Silent Stream of Godless Elegy - Smutnice

    Silent Stream of Godless Elegy nepochybně patří k výrazným jménům domácí metalové scény. Dokonce bych si hned zkraje dovolil nadhodit odvážnou myšlenku, že některá jejich starší alba patří k tomu nejlepšímu, co kdy v českém metalu vyšlo. Když ale tohle říkám, rozhodně při tom nemám na mysli minulou desku „Návaz“. Jistě si všichni vzpomenete, jak se tenkrát mluvilo o tom, jaká to není senzace, že Silent Stream of Godless Elegy budou vydávat u labelu jako Season of Mist. A zprvu se zdálo, že pod křídly velkého francouzské vydavatelství pustili do světa výborné album. Tento dojem ale trval jen chvíli. „Návaz“ mě v době svého vydání tuze bavil, ale nadšení zanedlouho přešlo a s časovým odstupem již s jistotou můžeme říct, že jde pravděpodobně o nejméně záživnou nahrávku kapely.

  • Kzohh – 26

    5.7.2018

    H.

    Kzohh - 26

    O Kzohh by se s nadsázkou dalo hovořit jako o superskupině, zavedeme-li definici superskupiny jako formaci, v níž se schází vícero členů z jiných, již zavedených kapel. To v tomto případě sedí naprosto přesně, poněvadž se v sestavě potkávají muzikanti ze smeček jako Khors, Ulvegr, Astrofaes, Elderblood nebo Reusmarkt, tedy ve všech případech jména, která nejsou v rámci ukrajinského black metalu úplně neznámými pojmy. Jak ale podobné formace mívají sklon ke krátkodobé životnosti a jednorázovosti, v případě Kzohh to neplatí. Ukrajinská pětice do toho pěkně šlápla a s jedinou personální změnou na kontě, kdy původního ruského zpěváka Zorna vystřídal Zhoth, díky čemuž se Kzohh stali kompletně ukrajinskou kapelou, stihla za první tři roky své existence nastřádat hned tři alba. A vesměs všechna povedená. Ne dokonalá, ale dovolím si tvrdit, že „IAOLTDOTAD“ (2014), „Rye. Fleas. ...

  • Monads – IVIIV

    4.7.2018

    H.

    Monads - IVIIV

    Monads je formace, které funguje již od roku 2011 a v jejíž sestavě se nachází několik poměrně zajímavých jmen, ale až doposud o ní nebylo příliš slyšet. Hned v onom roce 2011 vyšel na kazetě první demosnímek „Intellectus iudicat veritatem“, jenž se později dočkal i dvou CD reedic, ale po něm se Monads na delší dobu odmlčeli a šest let dávali dohromady svou debutovou desku „IVIIV“… Než se na „IVIIV“ pořádně vrhneme, podíváme se nejprve na onu sestavu, když jsem u ní avizoval nějaká zajímavá jména. V Monads hraje třeba Corvus z Cult of Erinyes (také v koncertní sestavě We All Die (Laughing)), Rob Polon, jehož můžete znát z kapel jako Epoch (reedici alba „Sacrosanct“ loni vydali čeští Lavadome Productions) nebo Omega Centauri, či Hans Cools, který v současnosti hraje na kytaru u švédských Hypothermia.

  • Skeletal Remains – Devouring Mortality

    3.7.2018

    Cnuk

    Skeletal Remains - Devouring Mortality

    Americká mlátička Skeletal Remains nemusí být pro českého fanouška úplnou neznámou. Svou přítomností před lety poctili jak Brutal Assault, tak Obscene Extreme, avšak ani na jednom z festivalů nezaujali pozici některého z významnějších aktů. Právě tuto skutečnost by mohlo letošní album „Devouring Mortality“ změnit, a tyto kalifornské deathmetalisty posunout v hudební hierarchii o kousek výše. Skeletal Remains fungují od roku 2011. Tehdy si ještě říkali Anthropophagy, ale to se s nahráním prvního demosnímku změnilo. Od té doby vydali dvě studiové desky, „Beyond the Flesh“ a „Condemned to Misery“, na kterých se jasně drží svého kopyta a ani „Devouring Mortality“ na tom nic nemění. Styl kapely by se dal jednoduše shrnout pod nálepku „oldschool“, ale zároveň je třeba nezaměňovat tento termín se zpátečnictvím nebo pouhou nudnou opakovačkou dříve slyšeného.

  • Altar of Perversion – Intra naos

    27.6.2018

    Metacyclosynchrotron

    Altar of Perversion - Intra naos

    Některé recenze se píšou těžko, zvláště takové u kterých si ani po desítkách poslechů nejste jisti svým názorem, a přesto víte, že si zaslouží vnutit všem případným posluchačům. Ostatně to druhé mohu tvrdit už o debutu Altar of Perversion – „From Dead Temples (Towards the Ast’ral Path)“, které v roce 2001 vyšlo u kultovního labelu End All Life Productions. Nikdy jsem neměl pocit, že by album strhlo takovou pozornost jako jiné zásadní tituly tohoto vydavatelství, mezi které patří například alba veličin Deathspell Omega, Abigor, Watain nebo Mütiilation. Ale na druhou stranu se Altar of Perversion dostávalo pozornosti v elitních undergroundových tiskovinách jako Hellish Massacre, Horrible Eyes, 666, Hellpike nebo The Sinister Voice. No, a účast na kompilačce „Black Metal Blitzkrieg“ (2001) po boku Deathspell Omega, Clandestine ...

  • Lenore S. Fingers – All Things Lost on Earth

    25.6.2018

    H.

    Lenore S. Fingers - All Things Lost on Earth

    Italská formace Lenore S. Fingers v čele s mladou zpěvačkou Lenore na sebe prvně upozornila před čtyřmi lety, když vyšel debut s názvem „Inner Tales“. Vzpomínám si, jak se mi to album zpočátku příliš nelíbilo, připadalo mi takové zbytečně ospalé a utahané. To ale trvalo jenom chvíli. Po několika dalších posleších jsem přišel na to, že jsem byl jenom vocas a nedokázal se zprvu naladit na tu správnou frekvenci, na níž deska vysílala. Když se to podařilo, začalo mě „Inner Tales“ naopak dost bavit. Netvrdím, že jsem to album posléze točil nějak pravidelně. Přece jenom má toho člověk na výběr tolik, že zpětně lze pravidelně přehrávat pouze to, čeho si cení úplně nejvýš, a na takovou laťku se Lenore S. Fingers samozřejmě nevytáhli. Přesto jsem si tu nahrávku i jméno kapely ...

  • Urfaust – The Constellatory Practice

    24.6.2018

    Sicmaggot

    Urfaust - The Constellatory Practice

    Tuším, že jsem zde už nejednou psal něco o tom, že mě trochu mrzí, kolik různých neřadovek Urfaust mají, že kdyby neměli potřebu vydávat tolik splitů a singlů, klidně by z tolika materiálu dokázali poskládat jednu další řadovou desku. Jejich velká alba jsou nicméně náladově tak sevřená, že by to možná nakonec nefungovalo splácat k sobě na jednu hromadu náhodné skladby, které nemají společnou jednotící linku. Nakonec, pořád je lepší varianta vydávat zajímavé kraťasy a jednou za čas nabídnout strhující dlouhohrající dílo, než to mrdat co dva roky v průměrné kvalitě. A že zrovna Urfaust si se svými deskami vždy uměli dát na čas. „Der freiwillige Bettler“ předcházela pětiletá prodleva od „Verräterischer, nichtswürdiger Geist“, „Empty Space Meditation“ dokonce šestiletá. O to víc mě začátkem letošního ...

  • Temple Desecration – Whirlwinds of Fathomless Chaos

    22.6.2018

    Metacyclosynchrotron

    Temple Desecration - Whirlwinds of Fathomless Chaos

    Předpokládám, že Temple Desecration u nás nepatří k nejznámějším polským spolkům, i když zde vystupovali už dvakrát, a to v Praze (s Infernem a Somrak) plus v Karviné (s Outre a Silva Nigra). Ostatně, bestiální black metal / war metal má u nás v oblibě jen nízké procento metalových posluchačů a ani na jednom z koncertů nebylo narváno. Já měl poprvé tu čest se s kapelou seznámit už na jednom z jejich zcela prvních koncertů, když před cca šesti lety v polských Tychach společně s Bestial Raids a Decline předskakovali zaniknuvším španělských špinavcům Proclamation. Set Temple Desecration ve mně zanechal poměrně pozitivní dojem, který se sedmipalcem „Communion Perished“ a karvinským koncertem ještě o něco málo vzrostl. Zásadní ovšem bylo, když kapela loni v únoru vypustila hrubý mix skladby „Blood Offering“. Díky ní jsem se na debut začal doopravdy těšit. ...

  • A.H.P. – Forakt, hat og død

    19.6.2018

    H.

    A.H.P. - Forakt, hat og død

    Debut norské (nebo spíš polské?) sebranky A.H.P. s názvem „Against Human Plague“ mě úplně na lopatky nepoložil. Sice nebyl úplně hloupý, ale že by mě ta placka zaujala nějak výrazněji, to rozhodně ne. Mé dojmy byly spíš chladnější a nějak jsem neměl v plánu kapele v budoucnu věnovat zásadní část své pozornosti a čím dál tím drahocennějšího času na poslech nové muziky. O to víc mě ovšem překvapilo a potěšilo letošní EP „Forakt, hat og død“, po němž svůj postoj k A.H.P. musím zásadně přehodnotit. Jak jsem naznačil, původně jsem ani nechtěl „Forakt, hat og død“ poslouchat. „Against Human Plague“ jsem si zapamatoval spíš jako průměrný agresivní black metal, který se střídal s ambientem, přičemž jsem nepředpokládal, že by se A.H.P. od této polohy a kvality nějak ...

  • Monster Magnet – Mindfucker

    18.6.2018

    Cnuk

    Monster Magnet - Mindfucker

    Čekání na novou řadovku Monster Magnet se docela protáhlo, ale musím uznat snahu kapely nám tuhle dobu vyčkávání něčím zpříjemnit. V období pěti let od vydání dosud poslední klasické studiovky „Last Patrol“ si totiž Američané připravili hned následující rok její předělávku nazvanou příznačně „Milking the Stars: A Re-Imagining of Last Patrol“ a stejného osudu se dočkala také předešlá deska „Mastermind“, která v upravené verzi dostala název „Cobras and Fire (The Mastermind Redux)“. „Mindfuckeru“, letošní jubilejní desáté řadovce Monster Magnet, tedy předcházely dvě předělávky starších alb. Po jejich poslechu byl záměr tohoto kroku zřejmý: písně dostaly jiná aranžmá, zvuk byl o něco syrovější a všechno tak nějak směřovalo k daleko větší míře psychedelie. Dalo by se to označit jako návrat směrem ke kořenům, jelikož za poslední opravdu psychedelickou ...


Od hudebních fandů pro hudební fandy