Recenze

  • Luca Turilli’s Rhapsody – Ascending to Infinity

    12.8.2012

    Ellrohir

    Luca Turilli's Rhapsody - Ascending to Infinity

    Italská kapela Rhapsody nás provedla dvěma epickými fantasy “ságami”, získala si mohutnou popularitu v metalovém světě, přestála právní spory o své jméno (byť s nutností trošku si ho upravit) i střet s DeMaiovým Magic Circle… a potom se rozpadla na dvě půlky, stalo se to téměř na den přesně před rokem. Luca Turilli’s Rhapsody je – kupodivu – ta část, kterou kolem sebe buduje kytarista a do značné míry autorský mozek původní sestavy, Luca Turilli. Ve výsledku se nakonec zdá, soudě například podle databází metalových serverů, že je to jakási odnož, která vypučela z těla původních Rhapsody of Fire, v jejichž odkazu naopak pokračuje lineup sdružený kolem zpěváka Fabia Lioneho a klávesisty Alexe Staropoliho. Tomu ale naopak neodpovídá jednání labelu Nuclear Blast, který pod svými křídily ponechal Turilliovské křídlo. Ať tak ...

  • Merrimack – The Acausal Mass

    11.8.2012

    H.

    Merrimack - The Acausal Mass

    Jsou to tuším tři dny zpátky, co jsem zde jednu jinou recenzi – nešálí-li mne má chatrná paměť, šlo o Blacklodge – uvozoval trochu obecnějším povídáním o francouzské black metalové scéně. Snad náhoda tomu chtěla, že dnes máme opět co dočinění s black metalem z této země, byť se jedná o jeho poněkud odlišnou formu. Předmětem našeho dnešního povídání jsou tentokrát Merrimack z Paříže. Nebudeme si nic nalhávat, většina lidí si Merrimack asi do konce života bude pamatovat jako “tu kapelu, co natočila tamto nechutný video, kde zpěvák sedí na hajzlu a taky tam je nahatá ženská s kozlí hlavou a párkem mezi nohama”. Nicméně jak si na následujících řádcích povíme, poněkud svojské filmové zpracování dnes již tři roky staré skladby “In the Halls of White ...

  • Ereb Altor – Gastrike

    10.8.2012

    H.

    Ereb Altor - Gastrike

    Ereb Altor jsou svým způsobem docela zajímavé uskupení. Ve skutečnosti jde o vedlejší projekt Cristera “Matse” Olssona a Daniela “Ragnara” Bryntseho ze švédské doom metalové kapely Isole (oba se jen tak mimochodem kdysi dávno podíleli i na dnes již v podstatě zapomenutém folk rockovém projektu Februari 93 – moc zajímavá muzika, vřele doporučuji), který vznikl se zcela s jasným cílem, jímž se oba protagonisté nikdy příliš netajili (a ono vzhledem k muzice na prvních dvou deskách by to ani nemělo cenu tajit) – jakožto pocta nesmrtelné legendě Bathory. Není sebemenších pochyb o tom, že Quorthon, hlavní a jediná postava Bathory, byl hudební génius, který naprosto zřetelně ovlivnil celou jednu generaci hudebníků, změnil vnímání metalové hudby a sám jediný v podstatě položil základy hned dvěma hudebním žánrům – black metalu ...

  • Misogynist – Koukej mazat

    9.8.2012

    H.

    Misogynist - Koukej mazat

    Hned na začátek musím upozornit, že právě v této chvíli začínáte číst dost dobře možná tu nejhorší a nejméně informativní recenzi, jakou jsem kdy napsal, což je svým způsobem docela výkon, neb je to opus vedle opusu, avšak snaha o posunutí kvalitativní laťky článků směrem do podzemí zrovna není účelem naší dnešní seance – bohužel, protože kdyby tomu tak bylo, splnil bych úkol na 120%, milí soudruzi. S napsáním nějaké té smysluplnější recenze, z níž by čtenář neměl náladu vyklopit právě zkonzumovanou večeři, ale bude poněkud větší svízel. Nicméně jednou už mi tahle věcička spadla do klína, tak se na ten porod pojďme (vy)vrhnout… Ani bych se nedivil, kdyby vás napadla otázka, z čeho výše řečené usuzuji a proč to tedy vlastně recenzuji. A byla by to sakra ...

  • Blacklodge – MachinatioN [4th Level Initiation = Chamber of Control]

    8.8.2012

    H.

    Blacklodge - MachinatioN

    Je obecně zažitým dogmatem, že pokud má nějaká země patent na black metal, pak je to zcela jistě Norsko. Do jisté míry je to samozřejmě pravda, už jen z onoho historického hlediska – byť jsou prvotní krůčky na black metalovém poli připisovány kapelám z jiných zemí, nic to nemění na tom, že to byli právě Norové, kdo na přelomu 80. a 90. let definoval to, co dnes považujeme za základní podobu žánru. Nicméně časy se mění. Pokud by se mě někdo zeptal, jaká země podle mého názoru v dnešní době určuje směr vývoje black metalu a posouvá jeho hranice, Norsko by má odpověď nebyla – nejspíše bych totiž jmenoval Francii, neboť právě zde se v současnosti nachází nejvíce skupin a projektů, v nichž spatřuji budoucnost black metalu. Asi nikomu z vás – ...

  • I Am I – Event Horizon

    7.8.2012

    H.

    I Am I - Event Horizon

    Nevím, jak to máte vy ostatní, ale nebýt přidělení této recenze, tak se o existenci kapely s podivným jménem I Am I asi ani nedozvím. Očividně nejsem tak velký fanoušek ZP Thearta, abych jeho další osudy po odchodu z mnou vcelku oblíbených Dragonforce nějak bedlivě sledoval. Každopádně tohle je tedy jeho nový hudební projekt, pokud jste to nevěděli. Na samotném debutovém albu “Event Horizon” bude zřejmě vůbec nejzajímavější fakt, že vyšlo na USB flash disku, namísto některého z klasických formátů. Minimálně na poli metalové hudby by to měl být vpravdě historický průlom. Prý se už nějaké takové pokusy vyskytly, ale tipoval bych to na nepříliš známé lokální kapely a kdoví jakých žánrů. Takže tu máme dějiný milník metalové historie. Ovšem zatímco třeba takového Cameronův “Avatar” si coby průlomový ...

  • Liveevil – 3 Altering

    6.8.2012

    Zajus

    Liveevil - 3 Altering

    Moravští Liveevil na svých předchozích deskách koketovali s propojováním elektroniky a hutného metalového podkladu, což jim zaslouženě přineslo mnoho fanoušků. Ti nedočkavě vyhlíželi novou desku, která nakonec vyšla u renomovaných MetalGate Records v květnu letošního roku pod názvem “3 Altering”. “3 Altering” rozhodně není v rámci katalogu kapely nijak revoluční, v podstatě pokračuje v dobře vyšlapané cestičce, ovšem bylo by nespravedlivé tvrdit, že se Liveevil nikam neposunuli. Naopak, pokrok je zde znát velký a skutečnost, že se směr vývoje nijak nezměnil, nakonec vůbec nevadí. Kdo by se snad s touto kapelou dosud nesetkal, zaslouží si vědět několik základních informací. Že Liveevil míchají elektroniku s metalem, jsem již prozradil, jejich zvuk je však poměrně osobitý, díky čemuž jsou od dalších kapel, dělajících žánrově podobnou hudbu, snadno odlišitelní. Základem jsou ...

  • Distorted Harmony – Utopia

    5.8.2012

    Zajus

    Distorted Harmony - Utopia

    Progresivní rock (potažmo metal) nabírá v posledních letech neskutečné obrátky. Žánru, který svůj vrchol (alespoň v té původní formě) zažil již někdy v 70. letech, se dnes začíná věnovat čím dál tím více mladých kapel. Díky svým rozdílným původům, hudebním vkusům a cílům do něj vnášejí nové a nové vlivy a dále ho obohacují. Ačkoliv se mi tento směr velice líbí, dnes bych chtěl napsat pár řádků o debutovém albu kapely, která naopak dosavadní vývoj progresivního metalu skvěle reflektuje a shrnuje. Distorted Harmony jsou hudebníci pocházející z Izraele (ze země, která v poslední době doslova chrlí skvělé kapely – kromě zaběhnutých Orphaned Land či Melechesh zmiňme třeba nadějné nováčky Winterhorde a Arafel), ovšem tuto skutečnost byste z jejich hudby v podstatě nemohli poznat. Distorted Harmony totiž ve své tvorbě spojují ...

  • Bonded by Blood – The Aftermath

    4.8.2012

    Kaša

    Bonded by Blood - The Aftermath

    Thrashový uragán Bonded by Blood by klidně mohl aspirovat na titul největší kopírky v rámci nové vlny amerických kapel, které těží, ať už v míře přiměřené či nikoli, z odkazu legendárních spolků, které v 80. letech udávaly směr vývoje metalové hudby. Na smysl existence Bonded by Blood a podobných spolků můžeme nahlížet z několika různých úhlů, ať už je to kopie osvědčených postupů, vzdávání úcty svým vzorům, nebo snaha o to, aby oldschool thrash metal nevymizel z povrchu zemského, odpovězte si každý sám. Já sám bych v tom viděl od každého něco, takže si myslím, že jejich existence má svůj důvod. Tahle kalifornská čtveřice působí na scéně už sedm let, během kterých vydala tři řadová alba (přičtěme jedno EP ve vlastní režii a demo) u labelu Earache Records, což je chlebodárce, ...

  • Chaos Inception – The Abrogation

    3.8.2012

    H.

    Chaos Inception - The Abrogation

    Chaos Inception nejsou žádní velcí veteráni, vznik téhle zámořské smečky z Alabamy se datuje do roku 2008, přičemž první deska “Collision with Oblivion” vyšla v roce následujícím. Aktuální “The Abrogation”, vycházející pod českým labelem Lavadome Productions, je pak druhým dlouhohrajícím zářezem na pažbě Chaos Inception. Se zmiňovaným debutem jsem tu čest neměl, ale soudě čistě dle novinky, ne moc dlouhá historie kapele nikterak nebrání v tom, aby neměla jasno ohledně toho, co chce hrát a jakým způsobem to chce hrát, což se na konečném výsledku vždy projeví. Hájemstvím Chaos Inception je death metal. To sice není zrovna nejdelší definice, nicméně je plně dostačující. Když do přehrávače budete vkládat tuhle placku, neměli byste čekat apokalypsu jen na povedené obálce, nýbrž i apokalypsu hudební. Pokud je tohle přístup, jaký ...

  • Ihsahn – Eremita

    2.8.2012

    Ježura

    Ihsahn - Eremita

    Bylo by vyloženě pokrytecké, kdybych hned na úvod nepřiznal, že album “Eremita” z dílny norského génia Ihsahna bylo z mé strany nejočekávanější deskou roku, a to od té chvíle, kdy se ke mně donesly první informace o jejím vydání. Ono se také není čemu divit při zkušenosti, jakou mám se vším, čeho se mistr za všechny ty roky jen dotkl. A bylo to snad poprvé, kdy jsem se v očekávání nástupce zcela geniálního díla, kterým “After” z roku 2010 bezesporu je, netrpěl ani náznakem obav, jak a jestli vůbec se na takový majstrštych podaří navázat. Přesně tahle neochvějná jistota brzké akvizice dalšího skvostného zářezu do už tak početné Ihsahnovy diskografie však stojí za pocity, které mi přivodilo několik prvních poslechů a které mi nezávisle na sobě potvrdilo několik dalších vyznavačů Ihsahnovy tvorby. Proti všem předpokladům ...

  • Ephel Duath – On Death and Cosmos

    1.8.2012

    Zajus

    Ephel Duath - On Death and Cosmos

    Nebudu se tvářit jako znalec a již nyní čestně prohlásím, že tvorbu Ephel Duath neznám tak, jak bych si sám přál. Ačkoliv jsem si těsně před vydáním EP “On Death and Cosmos” poslechl všechna jejich dosavadní alba, vždy šlo spíše o první seznámení a k bližšímu prozkoumání jsem se tak u žádného z nich zatím nedostal. Ono to však není úplně od věci. Ephel Duath jsou totiž kapelou, která se neustále vyvíjí, a upoutání k její starší tvorbě by tak mohlo svazovat můj pohled na nový materiál. Ještě než se však pustíme do jeho detailnějšího rozboru, pojďme se krátce podívat, jakou kapelu si k jejímu nahrání mozek kapely Davide Tiso sestavil. Jde totiž o jména velmi zajímavá. O vokály se postarala průkopnice ženského growlingu Karyn Crisis, baskytary se zhostil již téměř legendární Steve DiGiorgio ...

  • Manowar – The Lord of Steel

    31.7.2012

    H.

    Manowar - The Lord of Steel

    Manowar jsou bezesporu velmi vděčné téma po všech stránkách, a to jak pro jejich věrné příznivce, tak pro jejich věčné odpůrce, kteří na ně plivou, kudy chodí. Není se ovšem vůbec co divit, neboť Manowar si o to svou patetickou maskulinní prezentací přímo koledují. Mají tuny die-hard fanoušků, kteří samozvaným Králům metalu všechny ty pohádky o pravém heavy metalu věří až za hrob a uctívají je jako bohy, úplně stejné počty má však i armáda těch, kteří nemohou přijít Manowar na jméno, posmívají se jejich klišovité image, siláckým kecům a nesmírně homosexuální image. A to vše prosím není žádný výmysl, v případě Manowar to platí opravdu doslovně. Zapomeňte na vše, co jste kdy slyšeli o jakékoliv kapele a o tom, jak ji jedni milují, druzí nenávidí – u Manowar to není ...

  • Deathspell Omega – Drought

    29.7.2012

    H.

    Deathspell Omega - Drought

    Já obvykle nemám moc v lásce plýtvání nějakými přehnanými superlativy – pochválit dobrou muziku, to samozřejmě ano, ale nerad kolem sebe rozhazuji nějaká silná slova, aniž bych měl k tomu opravdu pádný důvod, hodnocením na úrovni geniality či výjimečnosti se denně opravdu neoháním… není ovšem sporu o tom, že existují jisté kapely, které si nic jiného než takto vysoká hodnocení nezaslouží. Tajemní francouzští extrémně-avantgardní filozofové Deathspell Omega ovšem jistojistě patří mezi tu hrstku vyvolených, u nichž přívlastky jako unikátní či výjimečný v žádném případě nejsou nějakým výplodem aktuálního zaujetí jedné osoby, nýbrž zcela objektivním hodnocením hudby, která se jen tak nevidí a neslyší. Současní Deathspell Omega jsou pro mě osobně vlastně vybroušeným prototypem toho, jak si představuji opravdu dokonalou hudební produkci se vším, co k tomu patří. Není ...

  • Linkin Park – Living Things

    28.7.2012

    Zajus

    Linkin Park - Living Things

    Asi se nespletu, když prohlásím, že Linkin Park slyšel někdy v životě každý, kdo alespoň na chvíli zapnul jakékoliv rádio či hudební televizi. Svým debutovým albem vyzdvihli nu-metal na vrchol popularity, a i když prodejnost jejich alb od té doby vždy jen klesala, na jejich jméno se nikdy nezapomnělo. Přežili napjatě očekávané druhé album a i přes jeho úspěch se následně vydali prozkoumávat velmi odlišné hudební světy. Na třetím albu “Minutes to Midninght” již kompletně opustili nu-metalovou škatulku a důkladně prozkoumali jak svou rockovou, tak popovou stránku. Ani zde však nezůstali dlouho a donedávna nejnovější počin “A Thousand Suns” z roku 2010 tak operoval na poli experimentální elektroniky (experimentální v rámci možností slavné kapely s milióny fanoušků). Před vydáním novinky “Living Things” kapela prohlašovala mimo jiné, že album bude méně odvážné než ...

  • Darkend – Grand Guignol – Book I

    27.7.2012

    H.

    Darkend - Grand Guignol - Book I

    Pokud se bude hovořit o spojitosti Itálie s metalovou muzikou, zrovna black metal asi nebude styl, na nějž si většina lidí vzpomene jako na první, přesto i zde na Apeninském poloostrově bují černěkovové podhoubí jedna báseň a najdeme tu nejednu opravdu kvalitní smečku, ať už se jedná o klasickou pekelnou klepačku, která vám vypráší kožich takovou rychlostí, že ani nestačíte mrknout okem, o nějakou progresivnější bláznivinu, která jako by vypadla z nějakého sanatoria pro choromyslné, nebo o jakýkoliv jiný druh black metalu – ač se to na první pohled nezdá, výběr je rozhodně veliký a bylo by bláhové si myslet, že italské menu nabízí pouze pizzu a špagety. Nemá cenu prodlužovat úvod recenze nějakým vyjmenováváním oněch kvalitních sebranek, jelikož nás dnes zajímá jenom jedna jediná – Darkend ze severní Itálie. Jestli ...

  • Gojira – L’enfant sauvage

    26.7.2012

    Kaša

    Gojira - L'enfant sauvage

    Kdo by to byl řekl, že z nenápadné francouzské kapely, která v roce 2003 překvapila povedeným albem “The Link”, se po necelé dekádě stane asi největší naděje současné tvrdě metalové scény, jejíž alba jsou právem považována za jedny z nejočekávanějších v daném roce. Gojira je krásným důkazem toho, že to jde i bez masivní reklamní masáže vydavatelství, které kapelu sere na každou druhou stránku magazínů, a bez slepého následování trendů, které zrovna hýbou světem. Právě za skoro až skromný přístup a image, kterou si kolem Gojira buduje, je mi kapela velice sympatická. Za jejich úspěchem není nic jiného než tvrdá práce a především pak kvalita studiových zářezů. Jak už to tak bývá, je potřeba i troška toho štěstíčka, které si Gojira vybrala, když v roce 2008, tehdy ještě relativně neznámého ...

  • Spineshank – Anger Denial Acceptance

    25.7.2012

    nK_!

    Spineshank - Anger Denial Acceptance

    Neuvěřitelných devět let je tomu, co vyšlo doposud poslední album amerických alternativních metalistů Spineshank. “Self-Destructive Pattern”, tak se tenkrát jmenovalo a na autora tohoto článku muselo počkat ještě další tři roky, než dostalo šanci ukázat se mu v plné síle. Neuvěřitelný náboj a tempo z něj čišely do všech stran a já si tehdy říkal, zda bude další placka také tak nadupaná. Tenkrát jsem samozřejmě netušil, že se Spineshank rozpadnou a po chvíli zase dají dohromady, že jim bude produkce dalšího alba trvat tak šíleně dlouho a že to nakonec nebude tak horké, jak jsme tehdy možná očekávali. Ale popořadě. Jak bylo výše nastíněno, Spineshank se v roce 2008 skutečně rozpadli a nějakou chvíli to vypadalo, že se reunionu a logicky zároveň i dalšího alba už nikdy ...

  • Sarah Jezebel Deva – Malediction

    23.7.2012

    Madeleine Ailyn

    Sarah Jezebel Deva - Malediction

    Moje seznámení s možností recenze na “Malediction” od Sarah Jezebel Devy bylo více než zajímavé. Byla jsem všelijak upozorňována, že si mám k počítači přinést kýbl a že jestli to bude stejná kvalita a nápady jako předchozí “The Corruption of Mercy”, o “A Sign of Sublime” ani nemluvě, nemám se bát ho použít. Navíc už mě po předchozích zkušenostech děsila ta věčně zmiňovaná skutečnost s Cradle of Filth. Tak se přiznám, že jsem si prostě poslechla pár dostupných písní na YouTube a nechala to osudu, ostatně nějak zrecenzovat se dá všechno. Ta malá ukázka mě nijak nenadchla, a tak jsem se upřímně modlila, ať se stane malý zázrak a on se podle mě víceméně stal. Když si poslechnete napoprvé ty tři skladby, které se na EP nalézají, možná, že vás stejně ...

  • Amy Macdonald – Life in a Beautiful Light

    22.7.2012

    Zajus

    Amy Macdonald - Life in a Beautiful Light

    Občas na Sicmaggotu recenzujeme album, o němž máme pochybnosti, zda se na rockový web vůbec hodí. To nám však v ničem nezabrání a album pak raději alibisticky založíme do sekce “články” . “Life in a Beautiful Light” skotské písničkářky Amy Macdonald je přesně tím případem. Už jen podle množství názorů pod recenzí totiž můžete poznat, že Amy v naší převážně metalové redakci zaujala mnoho uší. Amy Macdonald uspěla hned se svým prvním albem “This Is the Life” a ve svých dvaceti letech se tak stala jednou z nejvýraznějších postav britské popové hudby. Na rozdíl od dalších podobně úspěšných hvězdiček si však Amy stojí za svým úspěchem sama, jelikož je autorkou všech skladeb i textů na albu. Tři roky po úspěšném debutu přišla řada na nástupce, který ...


Od hudebních fandů pro hudební fandy