Recenze

  • Törr – Tempus fugit

    18.1.2012

    Beztak

    Törr - Tempus fugit

    Törr je jedna z prvních českých metalových kapel. Tedy by to měla být živoucí legenda, která vyšlapala cestičku dalším tuzemským spolkům. Pecky jako “Kladivo na čarodějnice” nebo “Armageddon” patří k největším hitům české metalové scény a na tom se nezmění nic. Nic na tom nezmění ani nová deska “Tempus Fugit”, od které jsem si toho moc nesliboval. Různé problémy se sestavou nevěstily nic dobrého. Nejdřív z ní vypadl baskytarista a zpěvák Vlasta Henych kvůli rozporům s kytaristou Otou Herešem a bubeníkem Radkem Sladkým. Vlasta Henych si založil vlastní projekt Henych 666 a do Törr přišli další dva noví členové, se kterými si jádro kapely po několika koncertech opět neporozumělo, a přišel baskytarista Honza Bartoš, s nímž konečně natočili desku. Album se navenek tváří dost tvrďácky. Drsné riffy a zdánlivě temné ...

  • Theocracy – As the World Bleeds

    13.1.2012

    Ellrohir

    Theocracy - As the World Bleeds

    Já a Theocracy, to je jeden z těch příběhů naprosté náhody, která svádí posluchače dohromady s kapelami, o nichž by se patrně jen velmi těžko dozvídali, ale která jim po onom náhodném střetnutí přijde oprávněně skvělá a úžasná. Náhodná zmínka na jednom fóru o tom, že mají “epickou” skladbu, která je dlouhá 20 minut, stačila k tomu, aby mě zvědavost pohnala k vyhledání a poslechu inkriminovaného alba, a tak jsem mohl nahlédnout do úžasného koutu hudebního světa. To album se jmenovalo “Mirror of Souls” a v pořadí šlo o druhou nahrávku kapely Theocracy. První eponymní záznam v historické tabulce datovanou 2003 má na svědomí zakladatel a frontman Matt Smith zcela sám, na druhou desku z roku 2008 už byli chlapci tři a od roku 2009 hrají v “plné” pětičlenné sestavě. Kapela zavedla zajímavou tradici ...

  • The Unguided – Hell Frost

    12.1.2012

    Kaša

    The Unguided - Hell Frost

    Hned na začátek se přiznám, že nejsem žádný skalní fanda moderních melodických death metalových kapel, kterých se po úspěších Soilwork a In Flames vyrojilo v každém větším městě desítky. The Unguided jsou personálně výrazně spjati se Sonic Syndicate (účinkují zde čtyři bývalí i současní členové Sonic Syndicate, proto se jim nelze v této recenzi vyhnout) První tři alba Sonic Syndicate, zejména pak to první “Eden Fire”, patří v rámci stylu k tomu povedenějšímu, přestože se jedná v podstatě o vykrádačku výše zmíněných Soilwork. Na posledním albu se Sonic Syndicate rozhodli stylově uhnout od melodického death metalu a získat více fanoušků tím, že se jejich hudba přiblížila více k popu. Právě toto byla příčina odchodu zakladatele The Unguided, Richarda Sjunnessona, který má na starosti agresivní vokály. A právě z tohoto důvodu jsem se na debutové album The Unguided dost ...

  • Pergamen – Per somnum

    11.1.2012

    H.

    Pergamen - Per somnum

    A víte, že jsem se na novinku Pergamen opravdu těšil? Pokud bych měl nějak hlouběji analyzovat, proč tomu tak vlastně bylo, asi bych řekl, že jsem měl dejme tomu takové tři důvody. Zaprvé to byla vcelku příjemná vzpomínka na předchozí fošnu “Nechutné divadlo poetického komba Pergamen”, jež nabídla velmi slušný matroš a svého času mne dosti bavila. Zadruhé mě velmi navnadily tři vypuštěné ukázky, které mým uším zachutnaly v podstatě na první poslech. A zatřetí to byl samozřejmě příslib netradiční podoby balení desky, což je asi věc, která v dnešní digitální době empétrojek přijde spoustě lidem jako přežitek, ale já osobně mám jakožto nenapravitelný staromilec prostě rád hezké fyzické nosiče – a čím hezčí, tím lepší… tím větší potěcha pro oko a ...

  • Nemesea – The Quiet Resistance

    8.1.2012

    Madeleine Ailyn

    Nemesea - The Quiet Resistance

    Jsou věci, které jdou mimo vás tak nějak podvědomě. To může být případ nové Nemesei. Upřímně, už jsem slyšela dost předsudků na – z mého pohledu – lepší kapely, než je tahle. Tedy do téhle doby lepší. Jsou jednoduše lidi, kterým můžete vysílat jakékoliv argumenty a oni vám stejně budou tvrdit, že když se o něčem říká, že je to spojení Evanescence a Within Temptation, hned to musí stát za starou bačkoru. Patřila jsem k nim. Jenže Nemesea se nikdy, na rozdíl od některých jiných skupin, nesnažila tvářit, že je něčím jiným, než vlastně je. Jejich hudba “voní” po popu a po laciných teenagerovských hitech. A přesně to říká výše zmiňované spojení. Člověk by nakonec čekal, že v tom nebude žádná síla. Možná ano, možná ne. Mně celé ...

  • Mortuary – 4560

    7.1.2012

    H.

    Mortuary - 4560

    Občas se sejde jistá nepředpokládatelná konstelace planet, jež zapříčiní, že se člověk dostane k nějaké recenzi jako zrakově postižený ke smyčcovému nástroji (rozuměj jak slepý k houslím, či jak se to vlastně říká), ale to se prostě stává. Takhle jsem se vlastně náhodou dostal k recenzování nového EPčka “4560” přeloučské kapely Mortuary. Při nějakém tom zběžném projetí jejich webu jsem zjistil, že prý za sebou mají chlapi celých 20 roků činnosti (pravda, byla tam i nějaká menší přestávka), přesto jsem však o nich jaktěživ neslyšel. A to jsem si naivně myslel, že přitom, jak dlouho a jak intenzivně scénu sleduji, bych už měl mít jakž takž ponětí v podstatě o všech smečkách, které to hoblují takhle dlouho. Zjevně jsem se spletl. Nemám tedy srovnání s předchozí tvorbou a “4560” bylo pro mne jakýmsi odpaněním ...

  • Venom – Fallen Angels

    6.1.2012

    H.

    Venom - Fallen Angels

    Venom jsou ve své podstatě po hudební stránce velice jednoduchá věc, o to víc je tedy paradoxní fakt, že způsob, jakým lze na jejich produkci pohlížet, je naopak velice složitý. Je velký rozdíl, jestli k nim člověk přistupuje jako k velké metalové legendě, jež bez nadsázky doslova změnila celou scénu tvrdé muziky a vytvořila celý jeden žánr (nebo ho snad jen pomohla stvořit?… dosti diskutabilní otázka); jako k příjemné retro kapele, která lehce zaspala dobu; nebo jako k pozérským dědulům, kteří se rozhodli si pravidelně zvyšovat svůj důchod variací na to, co je před 30 roky proslavilo. Ten největší problém je ovšem to, že Venom jsou vlastně tohle všechno najednou… Nyní ovšem přichází kámen úrazu. Ať se totiž na to podívám ze kteréhokoliv ze tří výše nastíněných pohledů, ani v jednom případě ...

  • The Empire Shall Fall – Volume 1: Solar Plexus

    2.1.2012

    Zajus

    The Empire Shall Fall - Volume 1: Solar Plexus

    Mnozí z vás jistě pamatují přelomové album “Alive or Just Breathing” Američanů Killswitch Engage. To se (jistě nejen pro mě) stalo biblí melodického metalcoru. Nedlouho po jeho nahrání ze sestavy kapely odešel, údajně kvůli osobním problémům, zpěvák Jesse Leach. Bez hudby však nevydržel dlouho a tak brzy, spolu s dalšími odpadlíky z velkých metalových kapel, sestavil rockovou formaci Seemless. Ta ho však nejspíše hudebně neuspokojovala dostatečně, a tak se rozhodl pro návrat k metalu. Prvním krokem bylo vytvoření dua Times of Grace spolu s kytaristou Killswitch Engage, Adamem Dutkiewiczem. Jejich první společné album “The Hymn of a Broken Man” vyšlo před necelým rokem a na Sicmaggotu obdrželo velmi kladnou recenzi. Druhým krokem (a z dlouhodobého hlediska nejspíše tím důležitějším), bylo založení The Empire Shall Fall. S nimi má na svém kontě zatím ...

  • Leviathan – True Traitor, True Whore

    30.12.2011

    Ellrohir

    Leviathan - True Traitor, True Whore

    USA jsou velká země a tak není divu, že tam najdete slušný počet zástupců v prakticky jakémkoliv metalovém žánru. Nejinak je tomu v případě black metalu, byť americké blackové kapely asi obecně nepatří k “hybatelům” světové scény (snad s výjimkou atmosféricky-neofolkových Agalloch). Kapela Leviathan (neplést s přehršlem jiných skupin téhož jména), která bude dnes středem pozornosti, patří taktéž ke známějším jménům (i když uznávám, že to může být relativní). Jde o sólo projekt Jefa Stuarta “Wresta” Whiteheada, Kaliforňana, který se do povědomí zasvěcených zapsal jednak třináctiletou kariérou Leviathan, ale vedle toho také velmi vysoko hodnoceným počinem Lurker of Chalice. Na nervy svých věrných fanoušků zabrnkal Wrest poprvé v roce 2008, kdy se kvůli jakýmsi sporům s tehdejším labelem Moribund Records Leviathan odmlčel. A když už to začalo vypadat na comeback ...

  • Nightwish – Imaginaerum

    28.12.2011

    Ježura

    Nightwish - Imaginaerum

    Nightwish jsou fenomén. Spousta lidí je bezmezně miluje, jiní je zase upřímně nesnášejí a i ti, kterým jsou naprosto ukradení, jim často vděčí za doprovod na samém počátku cesty k tvrdé hudbě. Že s tím souvisí i v jistých kruzích neutuchající emoce ohledně bezmála pět let nové zpěvačky, to je jasné snad každému, kdo se o tohle odvětví alespoň trochu zajímá. A do takového zmatku najednou přijde nové album, o kterém toho bylo napsáno mnoho ještě v době, kdy ani sama kapela nevěděla, jak bude výsledek vypadat… A protože toho už bylo napsáno tolik, považuji za zbytečně tu postoprvé nastiňovat příběh a koncept alba a ostatně i filmu, který vznikal souběžně, a zaměřím se na hudbu samotnou. V tomhle případě by ale bylo dobré hned ze začátku ujasnit si, z jaké pozice vlastně hodnotím. ...

  • Illnath – Third Act in the Theatre of Madness

    25.12.2011

    Beztak

    Illnath - Third Act in the Theatre of Madness

    Illnath mně dost připomínají kapelu Cradle of Filth, kterou opravdu nemusím – abych použil slušnější výraz. Vadí mi Dani Filth, nemám rád jejich hudbu a ve všeobecnějším měřítku nejsem přílišným fanouškem kláves (výjimky samozřejmě existují, těm patří mé uznání). Ale nehodlám se na desku “Third Act in the Theatre of Madness” kvůli faktu, že mně Illnath připomínají Cradle of Filth, dívat skrz prsty. Naopak vidím výhodu Illnath v tom, že za mikrofonem nestojí Dani Filth, ale krásná Dánka jménem Mona Beck, která se přidala do sestavy společně s bubeníkem Dennisem Stockmarrem teprve letos. A tak zcela nepolíben předešlou tvorbou Illnath, nebudu trpět zbytečným srovnáváním s předešlými počiny a bývalými členy kapely. Co se mi na novince Illnath, na kterou fanoušci čekali pět let, opravdu líbí, je její ...

  • Korn – The Path of Totality

    23.12.2011

    Zajus

    Korn - The Path of Totality

    Míchání elektroniky s metalem je dnes tak časté, že je až překvapivé, s jakou jistotou tvrdili před vydáním “The Path of Totality” členové KoRn, že stvořili něco nového a unikátního. Faktem však je, že ať už jde o tvoření nového zvuku (který získal světovou oblibu pod název nu-metal) na prvním albu či experimentování s hip-hopem na albech dalších, KoRn se nikdy nebránili novinkám. “The Path of Totality” mělo původně být jen krátké EP, na němž by kapela předvedla své síly ve spojení s producentem, který slyší na jméno Skrillex. Jeho psaní však KoRn bavilo natolik, že se rozhodli naverbovat další tvůrce elektronické hudby a poskládat s nimi plnohodnotné album (technicky vzato se žánr, se kterým Korn na tomto albu svou hudbu spojují, jmenuje dubstep… vzhledem k nevzdělanosti autora v této oblasti však zůstaňme u obecnějšího pojmu ...

  • Thy Catafalque – Rengeteg

    23.12.2011

    Ježura

    Thy Catafalque - Rengeteg

    Co se vám vybaví, když se řekne Maďarsko? Drtivé většině asi světoznámé kulinářské speciality, milovníkům architektury překrásná renesanční budova Budapešťského parlamentu a politologům třeba tahanice se Slovenskem nebo problémy s extrémní pravicí. Že by se jednalo hudební velmoc, o tom rozhodně nemůže být řeč. Když pominu rockery Omega, kteří dali světu kultovní a mnohými převzatý song “Gyöngyhajú lány”, máme tu ještě Sear Bliss, folkaře Dalriada, ale dál ticho po pěšině. Anebo ne? Jak se to vezme. Thy Catafaque je projekt rodilého Maďara Tamáse Kátaie, který však v současnosti žije a tvoří ve skotském Edinburghu. Mám však za to, že každý Maďar, který to má v hlavě v pořádku, by neměl o národnostním ukotvení Thy Catafalque pochybovat, protože kdyby tak učinil, distancoval by se od hudebního tělesa, které na svém aktuálním počinu předvádí ...

  • My Dying Bride – The Barghest O’ Whitby

    20.12.2011

    H.

    My Dying Bride - The Barghest O' Whitby

    Proč se k tomu nepřiznat hned v první větě – My Dying Bride jsou jednou z mých oblíbených kapel. Má paměť je sice jedna z těch děravějších, ale i tak si nevybavuji žádnou řadovou nahrávku, která by mne od těchto doomových matadorů zklamala nebo nebavila – ano, je samozřejmě neoddiskutovatelným faktem, že mají na kontě i o něco málo slabší nahrávky, přesto si vždy dokázali s přehledem udržet svou specifickou tvář a nastavenou laťku velice vysokého standardu prozatím nepodlezli. Dokonce i to tolik proklínané experimentální “34.788%… Complete” se mi opravdu upřímně líbí (ačkoliv uznávám, že s časem jej spousta lidí zpětně když ne přímo docenila, tak alespoň vzala na milost). Tohle vše bohužel platilo až do letošního roku, kdy My Dying Bride ku příležitosti svého 20. výročí (jen to díky průtahům o rok ...

  • Trillium – Alloy

    18.12.2011

    Madeleine Ailyn

    Trillium - Alloy

    Když jsem poprvé uviděla chaotické promo fotky Amandy Somerville k novému projektu, nejenže jsem okamžitě poznala rukopis fotografa, který si na nich dal práci, ale taky mě polil pot. Trochu moc psycho, nemyslíte? Polil mě pot, protože jsem začala tušit první myšlenku celého alba. Přebal vždycky prezentuje hudbu a já si prostě řekla, že se asi mám bát. Nakonec to nebyla planá slova a občas to byl doslova horor. Jen upozorňuju, že horory nesnáším, jelikož postrádají myšlenku. Stejným hororem bylo číst jména, která se na tom projektu podílela. Amanda se jednoduše rozhodla, že se bez známých cítí špatně, a tak povolala do zbraně muzikanty, kteří jsou jí i nám velice známí, například Sander Gommans z bývalých After Forever nebo Sascha Paeth. Na jednu stranu je to možná příjemná ...

  • Cruadalach – Lead – Not Follow

    16.12.2011

    Ellrohir

    Cruadalach - Lead - Not Follow

    Existence početné domácí folk metalové sebranky Cruadalach je mi známa už od dob velmi krátce po prvních živých koncertech. Ten vůbec první se odehrál asi před dvěma lety v Plzni, někdo z něj pořídil relativně kvalitní videa a dal na internet. Zhlédnutí tohoto důkazního materiálu mi stačilo k tomu, abych kapelu okamžitě začal považovat za kvalitní a schopnou velkých věcí. Od té doby skutečně aktivní devítka, které je vždy plné pódium (a zpěváka Radalfa i fanouškovský kotel pod ním), víří vody české metalové scény a míří nezadržitelně vzhůru. Kapelu je především možné velmi často vidět naživo, a to kolikrát ve společnosti zářivých hvězd světové folk/pagan scény. Smlouva s německým “pagan” labelem Black Bards, mezi jehož nejznámější koně patří Adorned Brood či Heathen Foray, a vydání debutového full-length alba letos ...

  • Autumn – Cold Comfort

    15.12.2011

    Ježura

    Autumn - Cold Comfort

    Jaké kapely se vám vybaví v souvislosti s Nizozemím? V první vteřině možná žádná. Pak vám dojde, že se zde vlastně velmi dobře daří jakési nové vlně tu symfonického, tu gotického metalu, a to prakticky výhradně v režii kapel s dámou za mikrofonem. Důkazem budiž Within Temptation, Epica nebo třeba Delain. Zkušený harcovník znalý extrémních žánrů by mohl přihodit Asphyx, Hail of Bullets nebo Orphanage, ale není až tak mnoho těch, kteří by si vzpomněli na fenomenální The Gathering. A ještě méně lidí by tipovalo, že to nejsou Within Temptation nebo Epica, ale právě The Gathering, jimiž se inspiruje kapela, která už pěkných pár let pokukuje po úspěchu na evropském poli a jejíž aktuální novinka je předmětem této recenze. Dámy a pánové, prosím potlesk pro Autumn! Je skoro ...

  • Heiden – Dolores

    12.12.2011

    Beztak

    Heiden - Dolores

    Heiden vydávají desku po dvou letech různých problémů a nepříjemností, včetně výměny baskytaristy. Pojmenovali ji “Dolores”, což je španělský výraz pro bolest. A jako by plni té bolesti, se vrhli do vln zvláštních melodií a temné atmosféry, se kterou si umí hrát každým dalším albem lépe. Dokonale se zbavili “pohanské” minulosti a nechali nás náhlednout do niter obyčejných lidí. Ukazují nám spíše temnější stranu lidských emocí, ale dokážou si nad nimi udržet nadhled. Minulý “Obsidian” byl podle všeho krok k dalšímu vývoji Heiden. Kapela se tak pomalu rozvíjí ze zlého červa na posmutnělého motýla, který létá temnou nocí. Dokládá to i Kverdův vokál, který je většinou hodně minimalistický, nepřítomný a hlavně se nedá nazvat zpěvem. Je spíše recitací, která se jen občas změní v typičtější řev. V počátku se mi zdál vokál, ...

  • Vektor – Outer Isolation

    11.12.2011

    Zajus

    Vektor - Outer Isolation

    David Disanto, Erik Nelson, Blake Anderson a Frank Chin během dospívání asi nepatřili mezi nejoblíbenější chlapce ze třídy. Zatímco ostatní po večerech sedávali na schodech, kouřili trávu a pokukovali po slečnách, tito čtyři měli úplně jiné záliby. Nejspíše seděli doma, poslouchali Metallicu, četli sci-fi komiksy a donekonečna trénovali hru na své kytary (či v jednom případě bicí). Někdo by řekl, že jde o zkažené dětství, ale já věřím, že si to naprosto užívali. Tímto (zcela smyšleným) úvodem jsem chtěl říci, že aby někdo dosáhl takové zručnosti (hráčsky i skladatelsky), jakou oplývají členové Vektor již ve svých (plus mínus) pětadvaceti letech, musel kvůli tomu obětovat část svého dospívání. A za to jim již v úvodu recenze patří mé dík. Na tuto arizonskou čtveřici jsem narazil před dvěma lety při příležitosti vydání ...

  • Blut aus Nord – 777 – The Desanctification

    9.12.2011

    H.

    Blut aus Nord - 777 - The Desanctification

    Ono to není zas tak dávno, co tu proběhla recenze na počin s prapodivným názvem “777 – Sect(s)” od francouzských mistrů avantgardního black metalu Blut aus Nord. Dokonce to bylo tak nedávno, že vůbec nepochybuji o tom, že byste nebyli schopni si článek vybavit – vždyť je to jenom pouhopouhý půlrok. Hned ze dvou důvodů – jednak protože spoléhám na vaši nesklerotickou paměť, druhak protože už byla ona recenze pojata v trochu obšírnějším duchu – si protentokrát odpustím sáhodlouhé traktáty o celkovém hudebním a uměleckém (ano, opravdu uměleckém – to možná především!) přínosu Blut aus Nord, neboť přece není nutné suplovat jinými slovy to, co jsem tu plodil někdy v půli dubna (zalovte v archivu, chcete-li). Avšak i přesto jsou Blut aus Nord záležitostí tak neotřelou, ...


Od hudebních fandů pro hudební fandy