Recenze

  • My Dying Bride – The Barghest O’ Whitby

    20.12.2011

    H.

    My Dying Bride - The Barghest O' Whitby

    Proč se k tomu nepřiznat hned v první větě – My Dying Bride jsou jednou z mých oblíbených kapel. Má paměť je sice jedna z těch děravějších, ale i tak si nevybavuji žádnou řadovou nahrávku, která by mne od těchto doomových matadorů zklamala nebo nebavila – ano, je samozřejmě neoddiskutovatelným faktem, že mají na kontě i o něco málo slabší nahrávky, přesto si vždy dokázali s přehledem udržet svou specifickou tvář a nastavenou laťku velice vysokého standardu prozatím nepodlezli. Dokonce i to tolik proklínané experimentální “34.788%… Complete” se mi opravdu upřímně líbí (ačkoliv uznávám, že s časem jej spousta lidí zpětně když ne přímo docenila, tak alespoň vzala na milost). Tohle vše bohužel platilo až do letošního roku, kdy My Dying Bride ku příležitosti svého 20. výročí (jen to díky průtahům o rok ...

  • Trillium – Alloy

    18.12.2011

    Madeleine Ailyn

    Trillium - Alloy

    Když jsem poprvé uviděla chaotické promo fotky Amandy Somerville k novému projektu, nejenže jsem okamžitě poznala rukopis fotografa, který si na nich dal práci, ale taky mě polil pot. Trochu moc psycho, nemyslíte? Polil mě pot, protože jsem začala tušit první myšlenku celého alba. Přebal vždycky prezentuje hudbu a já si prostě řekla, že se asi mám bát. Nakonec to nebyla planá slova a občas to byl doslova horor. Jen upozorňuju, že horory nesnáším, jelikož postrádají myšlenku. Stejným hororem bylo číst jména, která se na tom projektu podílela. Amanda se jednoduše rozhodla, že se bez známých cítí špatně, a tak povolala do zbraně muzikanty, kteří jsou jí i nám velice známí, například Sander Gommans z bývalých After Forever nebo Sascha Paeth. Na jednu stranu je to možná příjemná ...

  • Cruadalach – Lead – Not Follow

    16.12.2011

    Ellrohir

    Cruadalach - Lead - Not Follow

    Existence početné domácí folk metalové sebranky Cruadalach je mi známa už od dob velmi krátce po prvních živých koncertech. Ten vůbec první se odehrál asi před dvěma lety v Plzni, někdo z něj pořídil relativně kvalitní videa a dal na internet. Zhlédnutí tohoto důkazního materiálu mi stačilo k tomu, abych kapelu okamžitě začal považovat za kvalitní a schopnou velkých věcí. Od té doby skutečně aktivní devítka, které je vždy plné pódium (a zpěváka Radalfa i fanouškovský kotel pod ním), víří vody české metalové scény a míří nezadržitelně vzhůru. Kapelu je především možné velmi často vidět naživo, a to kolikrát ve společnosti zářivých hvězd světové folk/pagan scény. Smlouva s německým “pagan” labelem Black Bards, mezi jehož nejznámější koně patří Adorned Brood či Heathen Foray, a vydání debutového full-length alba letos ...

  • Autumn – Cold Comfort

    15.12.2011

    Ježura

    Autumn - Cold Comfort

    Jaké kapely se vám vybaví v souvislosti s Nizozemím? V první vteřině možná žádná. Pak vám dojde, že se zde vlastně velmi dobře daří jakési nové vlně tu symfonického, tu gotického metalu, a to prakticky výhradně v režii kapel s dámou za mikrofonem. Důkazem budiž Within Temptation, Epica nebo třeba Delain. Zkušený harcovník znalý extrémních žánrů by mohl přihodit Asphyx, Hail of Bullets nebo Orphanage, ale není až tak mnoho těch, kteří by si vzpomněli na fenomenální The Gathering. A ještě méně lidí by tipovalo, že to nejsou Within Temptation nebo Epica, ale právě The Gathering, jimiž se inspiruje kapela, která už pěkných pár let pokukuje po úspěchu na evropském poli a jejíž aktuální novinka je předmětem této recenze. Dámy a pánové, prosím potlesk pro Autumn! Je skoro ...

  • Heiden – Dolores

    12.12.2011

    Beztak

    Heiden - Dolores

    Heiden vydávají desku po dvou letech různých problémů a nepříjemností, včetně výměny baskytaristy. Pojmenovali ji “Dolores”, což je španělský výraz pro bolest. A jako by plni té bolesti, se vrhli do vln zvláštních melodií a temné atmosféry, se kterou si umí hrát každým dalším albem lépe. Dokonale se zbavili “pohanské” minulosti a nechali nás náhlednout do niter obyčejných lidí. Ukazují nám spíše temnější stranu lidských emocí, ale dokážou si nad nimi udržet nadhled. Minulý “Obsidian” byl podle všeho krok k dalšímu vývoji Heiden. Kapela se tak pomalu rozvíjí ze zlého červa na posmutnělého motýla, který létá temnou nocí. Dokládá to i Kverdův vokál, který je většinou hodně minimalistický, nepřítomný a hlavně se nedá nazvat zpěvem. Je spíše recitací, která se jen občas změní v typičtější řev. V počátku se mi zdál vokál, ...

  • Vektor – Outer Isolation

    11.12.2011

    Zajus

    Vektor - Outer Isolation

    David Disanto, Erik Nelson, Blake Anderson a Frank Chin během dospívání asi nepatřili mezi nejoblíbenější chlapce ze třídy. Zatímco ostatní po večerech sedávali na schodech, kouřili trávu a pokukovali po slečnách, tito čtyři měli úplně jiné záliby. Nejspíše seděli doma, poslouchali Metallicu, četli sci-fi komiksy a donekonečna trénovali hru na své kytary (či v jednom případě bicí). Někdo by řekl, že jde o zkažené dětství, ale já věřím, že si to naprosto užívali. Tímto (zcela smyšleným) úvodem jsem chtěl říci, že aby někdo dosáhl takové zručnosti (hráčsky i skladatelsky), jakou oplývají členové Vektor již ve svých (plus mínus) pětadvaceti letech, musel kvůli tomu obětovat část svého dospívání. A za to jim již v úvodu recenze patří mé dík. Na tuto arizonskou čtveřici jsem narazil před dvěma lety při příležitosti vydání ...

  • Blut aus Nord – 777 – The Desanctification

    9.12.2011

    H.

    Blut aus Nord - 777 - The Desanctification

    Ono to není zas tak dávno, co tu proběhla recenze na počin s prapodivným názvem “777 – Sect(s)” od francouzských mistrů avantgardního black metalu Blut aus Nord. Dokonce to bylo tak nedávno, že vůbec nepochybuji o tom, že byste nebyli schopni si článek vybavit – vždyť je to jenom pouhopouhý půlrok. Hned ze dvou důvodů – jednak protože spoléhám na vaši nesklerotickou paměť, druhak protože už byla ona recenze pojata v trochu obšírnějším duchu – si protentokrát odpustím sáhodlouhé traktáty o celkovém hudebním a uměleckém (ano, opravdu uměleckém – to možná především!) přínosu Blut aus Nord, neboť přece není nutné suplovat jinými slovy to, co jsem tu plodil někdy v půli dubna (zalovte v archivu, chcete-li). Avšak i přesto jsou Blut aus Nord záležitostí tak neotřelou, ...

  • Euthanasia – IV

    6.12.2011

    Madeleine Ailyn

    Euthanasia - IV

    Dlouho jsem hledala vhodná slova pro začátek, ale upřímně, čím začít, když vám domů přijde něco, o čem jste sice někdy vzdáleně slyšeli, ale rozhodně jste se o to nezajímali tak, jak by se možná hodilo? Na přímo řečeno v českých záležitostech mám díry ne jak v ementálu, ale jak v pletivu, a myslím si, že kdyby ta deska měla nožičky, asi by ode mne, zarytého zahraničím nakaženého symfonicky založeného “hitomilce”, snad i utekla. Ale nemá a jsem odhodlaná hrdě tvrdit, že je to dobře pro všechny strany, protože po tvrdě zasažené lekci nelze psát nic jiného než chvalozpěvy. Marně jsem se svým nechutenstvím k zeměpisu lovila v hlavě, jak dlouhou cestu deska z Havířova urazila a ještě marněji jsem se snažila své mamince osvětlit, že mě to nemůže zabít, i když je ...

  • XIV Dark Centuries – Gizit dar faida

    5.12.2011

    Ježura

    XIV Dark Centuries - Gizit dar faida

    Dobře vím, že jsem se o současné zdatně bující německé pagan scéně vyjadřoval už několikrát a snad pokaždé to bylo ve značně nelichotivém duchu. Ve světle těchto skutečností jsem recenzi novinky XIV Dark Centuries přijal jedině po ujištění, že to není až takový odpad, jaký by se dal oprávněně očekávat. Musím uznat, že tahle informace docela zjitřila moji zvědavost a donutila mě podrobit album poctivé lustraci, jejíž výstup se rozprostírá v následujících řádcích… Předně by bylo dobré si ujasnit, co to XIV Dark Centuries na “Gizit Dar Faida”, jak se album jmenuje, vlastně předvádějí. Většina tematicky spřízněných kapel hudebně staví na blacku, nebo to o sobě alespoň tvrdí, i když by je za to kdejaký ortodoxní blackař nejradši ukřižoval hlavou dolů a pro dokonalé zadostiučinění ještě podpálil. Netuším, co XIV ...

  • Smashing Dumplings – Gastrogrind

    2.12.2011

    Beztak

    Smashing Dumplings - Gastrogrind

    Milovníci knedlíků na tisíc způsobů, nechť si připraví příbor. Nastal čas oběda. Ne, nemám tu pro vás report z nějakého gurmánského festivalu. Mám tu pouze recenzi jedné podivné kapely, která si na svou debutovou desku vymyslela originální koncept. Tzv. knedlíkový koncept. Zvláštní, říkáte si? Souhlasil bych, za předpokladu, že by dotyčná kapela hrála heavy metal. Jenže tihle týpci hrají grindcore, ve kterém nějaké hranice, co se textů týče nebo i hudby, prakticky neexistují. Takže Smashing Dumplings nám na svou desku naservírovali českou přílohu num. 1, hned na čtrnáct způsobů. Zdali uvařili dobře, je na osobním posouzení. Mně však jejich pokrm zachutnal. Jak určitě všichni víme, grindcore je hlavně o zábavě. A přesně o tom jsou i Smashing Dumplings. Pobavil mne už název kapely, který evokuje slavné americké alternativně rockové Smashing ...

  • Root – Heritage of Satan

    30.11.2011

    H.

    Root - Heritage of Satan

    “Heritage of Satan”, devátá deska brněnských veteránů Root, budí hned od počátku velice rozporuplné reakce – stejně jako rozporuplné reakce vždy budil samotný ikonický frontman BigBoss, který je pro jedny kultovní persónou domácí scény, pro druhé nic menšího než šašek. Co se mě týče, mnohem více než hovadiny typu sexuální či jakákoliv jiná orientace členů kapely a podobné blbosti mě zajímá muzika – tím spíš, že “Heritage of Satan” přichází po velice nepovedeném “Daemon viam invenient” z roku 2007 (jednoznačně ten největší a vlastně jediný opravdový klystýr, který kdy Root vydali), že se jedná teprve o druhou nahrávku po odchodu jednoho z klíčových členů v roce 2004 a že kapela už dlouho dopředu avizovala návrat k černěkovovým kořenům. Uff, to tedy vypadá na pořádný kolotoč… “Daemon viam invenient” mělo ...

  • Cynic – Carbon-Based Anatomy

    28.11.2011

    Kaša

    Cynic - Carbon-Based Anatomy

    Když v roce 2008 techničtí death metalisté Cynic vydali po 15 letech své druhé album “Traced in Air”, upletli si na sebe pořádný bič. Parta okolo lídra Paula Masvidala dokázala nečekaně navázat na svůj dnes již legendární debut “Focus” (1993) a ukázala, že jejich návrat měl smysl a nejednalo se o další reunion, za kterým jsou cítit prachy. Očekávání na třetí album, které by mělo vyjít v průběhu příštího roku, jsou obrovská. Aby Cynic fanouškům zkrátili čekání, servírují své další EP v rozmezí jednoho a půl roku. Loňské “Re-Traced” obsahovalo jednu novou skladbu a několik přepracovaných písní z předchozího alba. Přineslo čistší zvuk, který byl podobný vedlejšímu projektu členů Cynic, další zajímavé kapele Æon Spoke. V obdobném trendu pokračuje skupina i na novém EP “Carbon-Based Anatomy”, z jehož ohlášení jsem ...

  • Secret of Darkness – (In)Humanity

    26.11.2011

    H.

    Secret of Darkness - (In)Humanity

    Secret of Darkness už mám v hledáčku docela dlouho a na jejich koncertech jsem se objevoval již v době, kdy ještě neměli venku ani jeden nosič. A už tehdy jsem si říkal, že potenciál rozhodně mají a že v budoucnu by od nich mohla vzejít velice kvalitní muzika. A hle, ono to ani tak dlouho netrvalo. Ačkoliv pilotní kraťas “…and the Dark Begins” byl spíše zklamáním, první dlouhohrající zásek “(In)Humanity” představuje kapelu v zcela jiném světle. A co budeme povídat – proč to neříct hned na začátku -, mnohem lepším a posluchačsky vděčnějším světle… Kdo měl tu čest s tři roky starým EP “…and the Dark Begins”, určitě se zeptá, v čem tedy vidím tak razantní rozdíl, co se změnilo a co se, jak říkám, zlepšilo. Upřímně ...

  • Metsatöll – Ulg

    25.11.2011

    Ellrohir

    Metsatöll - Ulg

    Dnes se podíváme do Estonska za kapelou Metsatöll. Estonsko, to je vlastně takové Finsko v malém. Nepochází odsud ale ani zdaleka tolik kvalitních (nebo přijmenším proslulých) metalových band. Metsatöll patří k tomu nejlepšímu a nejznámnějšímu, co tento malý pobaltský stát nabízí. Už jsem se s jejich tvorbou setkal, ale popravdě zase tak moc mi v paměti neutkvěli, i když to nemusí nutně nic znamenat – občas mají některá jinak veskrze dobrá alba tu smůlu, že je neposlouchám v tom správném rozpoložení, načež zapadnou a v záplavě stovek položek mé soukromé médiatéky je pak velmi těžké je znovu objevit… Hoši z Metsatöll začínali před dvanácti lety coby jakýsi heavy metal, ovšem velmi brzy v jejich tvorbě převládl folk, který je už dávno naprosto stěžejní. Jejich jméno v estonštině značí v přeneseném významu ...

  • Throne of Katarsis – Ved graven

    24.11.2011

    H.

    Throne of Katarsis - Ved graven

    “Ved graven” je třetí dlouhohrající deska Norů Throne of Katarsis… a nutno hned na začátek přiznat barvu, že ani novince, ani předchozím dvěma kouskům “An Eternal Dark Horizon” (2007) a “Helvete – Det iskalde mørket” (2009) se většinou moc dobrých kritik nedostává. A buďme upřímní, ono není zrovna moc těžké zjistit proč. O něčem jako originalita Throne of Katarsis totiž nejspíš nikdy neslyšeli, hudební projev vcelku primitivní a hodně monotónní (což bylo na novince lehounce odbouráno, ale o tom až za chviličku), zvuk – kanální. Jejich black metal se tedy zdá být na první pohled vlastně standardní a nikterak vybočující záležitostí… a ono tomu tak vlastně i doopravdy je. Je to taková klasická “bzučící” true norwegian black metal vichřice, která hltavě chlemtá ze studny odkazu ...

  • Krisiun – The Great Execution

    23.11.2011

    Ježura

    Krisiun - The Great Execution

    Mám v živé paměti, jak jsem si v různých reportech, recenzích a dokonce i ústně stěžoval, že té které death metalové kapele něco chybí. Jednou to byly silné riffy, jindy obstojné bicí party a takových dílčích nedostatků by se našlo ještě hodně. Při každé takové příležitosti jsem si představoval, jak by to asi znělo, kdyby se všechny ty moje tužby staly realitou. A pak zčistajasna dostanu na recenzi novinku brazilských Krisiun, o kterých jsem si udělal rámcovou představu na Metalfestu 2011 a od kterých jsem čekal minimálně obstojný materiál. Dámy a pánové, na svoji čest přísahám, že mě zatím jen málo alb na první poslech sejmulo takovým způsobem jako “The Great Execution”… Skutečně, když jsem se pustil do prvního poslechu, ne a ne vyjít z úžasu, protože se mi v tomhle albu ...

  • Oranssi Pazuzu – Kosmonument

    21.11.2011

    H.

    Oranssi Pazuzu - Kosmonument

    Na začátek bych si dovolil vhodit do placu jednu kvízovou otázku za dva bludišťáky – kolikrát tu na Sicmaggot starý dobrák Monsterfuck udělil nejvyšší hodnocení? Nebudu kruťas, nenechám vás žhavit své paměťové závity na hranici přehřátí, ani po vás nebudu chtít projíždět celý archiv stovek recenzí (to přece jenom nebylo účelem této otázky), já vám to řeknu. Z cca 220 recenzí jsem tu 10/10 nadělil celkem sedmkrát, přičemž jednou, uznávám, jsem to přestřelil. Nehodlám tu však tahat staré kostlivce ze skříně a opravovat prachem zašlé verdikty, které již dnes nikoho nepálí (ani tohle totiž nebylo účelem oné otázky), chci tím říct jen to, že když už jednou za uherský rok nejvyšší počet bodů někomu dávám, myslím to setsakramentsky vážně (říct tohle už bylo ...

  • Et moriemur – Cupio dissolvi

    19.11.2011

    H.

    Et moriemur - Cupio dissolvi

    Pamatuji si docela živě, jak se Et moriemur nějaké dva roky zpátky vynořili vlastně odnikud a rozjeli svou propagaci na serveru Bandzone. Zpočátku se to tvářilo spíše jako jeden z těch nechvalně proslulých Bandzonových projektů, které si někdo dělá doma na koleně (nezřídka – vlastně i ve většině případů – pouze pomocí počítače) a které nemají moc dlouhou životnost (a ve skutečnosti asi i málokdy nějakou hudební hodnotu) – jen s tím rozdílem, že těch pár songů od Et moriemur, které tam už tehdy visely, byly opravdu dobré věci. A ejhle, dva roky uběhly jako velká voda – a během nich Et moriemur vyrostli ve standardní kapelu, která vydává nosiče a hraje živě, ba co víc, povedlo se jim za tak krátkou dobu na domácí doom metalové scéně i vcelku slušně ...

  • Agrypnie – Asche

    18.11.2011

    Beztak

    Agrypnie - Asche

    Kapela Agrypnie, se mi vždy zdála být zajímavou bandou, která nejede v již zajetých black metalových kolejích, ale snaží se vytvářet vlastní, aniž by ztratily tvář, děsivost a atmosféru black metalu. Mozkem a zároveň jediným studiovým členem je Torsten Hirsch, který se ve studiu ujímá jak vokálu, tak všech nástrojů. Jen s bicími mu pomáhá René Schott. Přestože se Agrypnie zdá být prakticky sólovým projektem, tak hojně vyjíždějí na koncerty. Samozřejmě ve větším počtu lidí. Slovo Agrypnie označuje výraz pro nespavost či potíže s usínáním. Tím dle mého názoru kapela skvěle definovala svůj zvuk, atmosféru a nějaké to poselství, které se snaží předat posluchači. A nemusíme tak používat taková ta prapodivná slovíčka jako avantgardní nebo progresivní black metal. Člověk se díky jejich hudbě octne ve zvláštním melancholickém světě, který jako ...

  • Ария – Феникc

    16.11.2011

    Ellrohir

    Ария - Феникc

    Rusko coby metalovou zemi, mám poměrně pevně spjatu se slavickým folk a pagan blackem, ať už to je z první skupiny Аркона a její spíše méně známé klony jako Алконост nebo Калевала anebo z druhé škatulky třeba “zakázaný” Темнозорь. Heavy metal pocházející ze země, kde zítra znamená včera, to pro mě byla naprostá novinka. Výhodou je, že díky tomu jsem neměl žádné předsudky, ani jsem se nemusel bát nenaplněných očekávání, na druhou stranu jsem se neměl při psaní recenze od čeho odrazit. Ale nakonec se dílo urodilo. V prvních vteřinách člověka napadne, že si omylem pustil “Knight Ridera”, přesně jeho znělku totiž úvodní krátké elektronické intro “Чёрный квадрат” připomíná. Pak začíná hudba, která podle v prvním songu docela tíhne k power metalu, a to hlavně ve zpěvu. Riffům bych i chvílemi ...


Od hudebních fandů pro hudební fandy