Recenze

  • Six Feet Under – Undead

    22.6.2012

    Kaša

    Six Feet Under - Undead

    Death metalová stálice Six Feet Under utvořená kolem zpěváka Chrise Barnese nám servíruje již devátý chod své chorobné večeře. A bohužel musím konstatovat, že už jsem těch jeho výtvorů lehce přejedený. Ne snad proto, že by se jednalo o devátou porci stejného jídla, to by mi nevadilo, ale spíš proto, že se Chris se svou kapelou posunul zase o něco blíže ke klasičtějšímu pojetí amerického death metalu, ale o tom až později. Na začátek si odbudeme takové ty nezbytné informace z nedávné historie, které je zapotřebí zmínit. Takže, od poslední studiovky (nepočítáme-li třetí díl alba předělávek “Graveyard Classics”) uplynuly čtyři dlouhé roky a za tu dobu se toho v řadách této legendy událo na personálních postech až až. Po téměř 18 letech opustila Six Feet Under rytmická sekce ve složení Terry ...

  • Ne Obliviscaris – Portal of I

    21.6.2012

    Zajus

    Ne Obliviscaris - Portal of I

    Bez mučení se přiznám, že na “Portal of I” jsem se těšil opravdu hodně. Stačí si přečíst květnový eintopf, v němž jsem mu přidělil index očekávání 10/10. Ne Obliviscaris však rozhodně nejsou žádnou známou kapelou, a tak by bylo vhodné si nejprve říci, z čeho má vysoká očekávání plynula. Ne Obliviscaris je australská šestice, která v roce 2007 vydala třískladbové demo nazvané “The Aurora Veil”. Tyto tři skladby (dohromady přesahující půl hodiny hudby) vynikaly asi ve všech ohledech, jež jakožto posluchač dokážu ocenit (ostatně k tomu se teprve dostaneme), a Ne Obliviscaris se tak na dlouhou dobu stali jednou z mých nejposlouchanějších kapel. Debutové album mělo vyjít velmi brzy po zmíněném demu, ovšem kvůli problémům s nahrávací společností, vízem kytaristy a následnou výměnou bubeníka, se vydání neustále odkládalo. Finální datum ...

  • Sonata Arctica – Stones Grow Her Name

    19.6.2012

    Ježura

    Sonata Arctica - Stones Grow Her Name

    Finská Sonata Arctica patří k těm nemálo kapelám, které stály na počátku mého putování světem tvrdé hudby. Za ta léta jsem dokázal pojmout snad všechny tváře téhle kapely – od speedových počátků, přes power metalový nářez “Reckoning Night”, progresivní “Unia” až po temně rozmáchlé “The Days of Grays”. Obzvlášť po posledně zmíněné desce jsem byl náramně zvědavý, kam se Sonata posune, protože “The Days of Grays” dělala dojem předzvěsti velice zajímavé tvůrčí éry. Od jeho vydání letos uplynuly tři roky, štafetu převzala novinka s mnohoznačným názvem “Stones Grow Her Name” a já nějak nevím, co si o ní mám myslet… Začalo to lososově krémovým obalem, pokračovalo klipovým singlem, který mě zanechal v nepříjemné rozpačitosti, a celé album v tomhle trendu pokračuje. Co je na tom špatně? Popravdě si ...

  • Carach Angren – Where the Corpses Sink Forever

    18.6.2012

    H.

    Carach Angren - Where the Corpses Sink Forever

    Carach Angren registruji už nějaký ten pátek a v podstatě ihned potom, co jsem si poslechl jejich předcházející dvě desky “Lammendam” (2008) a “Death Came Through a Phantom Ship” (2010), jsem začal čuchat, že v Nizozemsku se urodila kapela s obrovským potenciálem. Upřímně jsem se i divil, že to trvalo tak dlouho, než si tuto skupinu pod sebe stáhla nějaká větší firma. Kdybych si měl totiž nyní tipnout kapelu, která má na to, aby v budoucnu usedla na stále prázdný trůn symfonického black metalu, byli by to právě Carach Angren, na koho bych si vsadil. A právě smlouva s labelem, jako je Season of Mist, by jim k tomu mohla vydatně dopomoct. Potvrzuje však třetí opus “Where the Corpses Sink Forever” hudební kvality svých autorů? Hned na začátek ...

  • Shadows Fall – Fire from the Sky

    17.6.2012

    Kaša

    Shadows Fall - Fire from the Sky

    Metalcore není mým šálkem kávy, tohle bych bez mučení přiznal každému na potkání, přesto se však najde několik světlých výjimek a mám v merku pár skupin, jejichž kariéru se zájmem sleduji. Ono je dost těžké (obzvláště v tomhle žánru) oddělit spolky, které mají dostatečné kvality a schopnost něčím oslovit, od vyloženě podprůměrných kapel, které se chtějí svézt na módní vlně, protože za poslední dekádu se s metalcorovými kapelami roztrhl tak velký pytel, že jsem si v sobě vypracoval averzi vůči většině těchto spolků. Jak je asi jasné, když už jsem si novinku Shadows Falls vybral k recenzování, tak tahle pětice patří k těm několika výjimkám a na jejich album jsem se celkem těšil. Důvod je víceméně prostý. Vždycky jsem měl Shadows Fall zařazené jako partu, která svým vyzněním sice spadá do škatulky metalcoru, ...

  • Kontrust – Second Hand Wonderland

    16.6.2012

    Zajus

    Kontrust - Second Hand Wonderland

    I v tak časově vypjaté době, jako je tato, se občas každý musí na chvíli zastavit a položit si jednu ze základních životních otázek. V mém případě se to stalo nedávno a tato otázka zněla: co to sakra poslouchám? Taková reakce na hudbu Kontrust musí být určitě naprosto běžná a divil bych se, kdyby si ji nepoložil každý její posluchač. I člověk protřelý a zvyklý na leccos bude totiž u “Second Hand Wonderland” váhat, zda na něj má dostatek odvahy. Abych však mnohým z vás nedělal zbytečné naděje, Kontrust nehrají nějakou formu blasfemického neuchopitelného black metalu, či co si pod podobným popisem právě představujete. Kontrust hrají pop. A to pořádný. A jak se tedy dostali na stránky Sicmaggot jako regulérní recenze? Jednoduše, do nesmírně chytlavé popem prosáklé diskotéky totiž zasadili tvrdou ...

  • Tenacious D – Rize of the Fenix

    13.6.2012

    Kaša

    Tenacious D - Rize of the Fenix

    Tenacious D prosluli největší a nejlepší písní na světě “Tribute”. Nyní jsou zpět a jsou to pořád stejní komedianti, jak jsou fanoušci zvyklí, takřka vše je při starém, ovšem s jedním podstatným rozdílem. Na novince “Rize of the Fenix” jsou Tenacious D oproti minulosti trochu víc hudebníci než herci. Kapelu tvoří herecké/komediální duo Kyle Gass a Jack Black, jejichž hlavní profese je v jejich tvorbě znát, ale na novém albu se jim podařilo herectví v hudbě trochu omezit. Tenacious D jsou na scéně jedineční, stěží byste hledali podobnou kapelu a ještě hůř skupinu s větším smyslem pro humor. Musím říct, že jsem nevěděl, jak k této recenzi vlastně přistoupit. Mohl bych tady donekonečna vykládat o tom, jak je jejich hudba vtipná, mohl bych ocitovat několik úryvků textů, a ...

  • Diablo Swing Orchestra – Pandora’s Piñata

    12.6.2012

    Ježura

    Diablo Swing Orchestra - Pandora's Piñata

    Určitě to znáte. Zbožňuje nějaký žánr, ale jednoho krásného dne vám dojde, že jste toho přesycení, že vás to nebaví a že zoufale potřebujete nějakou změnu – čím ujetější, tím lépe. Přesně v takových případech se vyplatí zalovit v širých a nevyzpytatelných vodách avantgardy, a když tak učiníte, většinou kápnete na muziku, kterou jste buď doposud neznali a naprosto vás odrovná, nebo se vám zatím nepodařilo té které kapele přijít na chuť a odrovná vás i tak. No, a přesně takhle jsem před několika lety objevil Diablo Swing Orchestra, kteří nějakým záhadným způsobem dovedli namíchat metal s hříšnou hudbou let třicátých, pro zpestření přidali parádní mystifikaci o vzniku kapely, a výsledek byl fenomenální. Nyní se vrací s nahrávkou, která nese jméno “Pandora’s Piñata” a kterou vyhlíželi mnozí netrpělivěji než ...

  • Marilyn Manson – Born Villain

    11.6.2012

    H.

    Marilyn Manson - Born Villain

    Marilyn Manson je docela dost zajímavá postavička hudebního byznysu. Svého času si udělal velké jméno na tehdy šokující image a také velké porci kontroverze, která samotného Mansona i celou jeho kapelu obklopovala. A co bylo důležité – dokázal to propojit i s odpovídající muzikou, jež byla vždy správně úchylná. Právě tahle jakási groteskní, výstřední a ujetá atmosféra byla vždy tím nejzajímavějším na celém Marilynu Mansonovi – dýchala tím jeho hudba, prezentace, koncerty, všechno. Jenže časy se mění… zrovna v případě Mansona se chce dodat: bohužel. Po desce “The Golden Age of Grotesque”, kterou s odstupem času považuji za to nejlepší, co kdy Manson vydal, šla veškerá jeho hudba kamsi do kopru. Po turné na podporu alba se Marilyn Manson na chvíli odmlčel, a když se poté vrátil s “Eat Me, Drink Me”, najednou ...

  • Assessor – Štvanice

    10.6.2012

    Kaša

    Assessor - Štvanice

    Hanba mi, že ještě před několika týdny jsem Assessor vůbec neznal. Jméno (teď budu mluvit spíš o Assesor) mi sice bylo povědomé, ale neměl jsem tušení, kam kapelu zařadit. Musím uznat, že jsem přišel opravu o hodně, protože první album této české legendy, “Invaze” z roku 1990, je skvělé, jedno z prvních a určitě i nejlepších thrashových alb v našich končinách. Ale to na rozdíl ode mě všichni už nějakých pár let tušíte, takže se přesuňme k aktuálnímu dění okolo kapely. V roce 2009 se Assesor vrátili na scénu s upraveným jménem jakožto Assessor a necelé tři roky poté předkládají své druhé album “Štvanice”. Vsadím se, že většina starších, možná i mladších fanoušků, kteří pamatují nejslavnější roky kapely, jistě čeká na odpověď na otázku, zda vůbec má cenu vracet se na scénu po takové době ...

  • Hypnos – Heretic Commando / Rise of the New Antikrist

    9.6.2012

    Ježura

    Hypnos - Heretic Commando / Rise of the New Antikrist

    Když se v jedné větě zmíní pojmy death metal a střední Evropa, většině obeznámených na mysli nejspíš vyvstane Polsko a jeho žánrové legendy Vader, Behemoth a další neméně kvalitní kapely. Mnohem méně lidí si však vzpomene, že v první polovině 90. let, kdy si výše zmíněné kapely teprve budovaly své výsadní postavení, v České republice zářilo jméno Krabathor – kapela, která mířila na žánrový vrchol a nebýt jejího neslavného konce, dost možná by dnes patřila k absolutní špičce. Z jejího popela však povstali Hypnos. V čele s Brunem a Pegasem natočili několik vynikajících desek, ale nakonec je stihl podobný osud jako Krabathor a tři roky to vypadalo, že se nad prvoligovým český death metalem nadobro zavřela voda. Nyní se ale píše rok 2012, Hypnos jsou zpátky s deskou “Heretic ...

  • Europe – Bag of Bones

    7.6.2012

    Kaša

    Europe - Bag of Bones

    Tak Europe nám vydávají již čtvrté album od svého návratu. Přiznám se, že někdy v roce 2004, kdy se velice nečekaně vrátili na scénu, bych si nevsadil ani zlámanou grešli na to, že kapela bude úspěšně fungovat i v roce 2012. Spíše jsem očekával, že se budou snažit navázat na svá melodická heavy/glam metalová léta, zjistí, že už to netáhne jako za starých časů, a zabalí to po jednom albu/turné. Světe div se, ale Europe na návratovém albu “Start from the Dark” přišli s novým soundem a celkově se album vymykalo jejich dosavadní tvorbě. Bohužel s kvalitou materiálu už to bylo slabší, deska byla celkem zbytečně naředěná nudnými baladami, kterých obsahovala až moc. Několik dobrých skladeb se sice našlo, ale ty neměly dostatečnou sílu, aby dokázaly něco zachránit. Na následujících “Secret Society” ...

  • The Wretched End – Inroads

    6.6.2012

    Ježura

    The Wretched End - Inroads

    Už mi začíná být trochu hloupé uvozovat recenze kapel jako právě The Wretched End vztahem jednoho nebo více v sestavě přítomných muzikantů k mé srdcovce no. 1, kultovním Emperor. Jenže mě zrovna nenapadá nic lepšího, takže ani tento případ nebude výjimkou. Tentokrát je tím pojítkem mezi The Wretched End a Emperor kytarista Samoth, který si po ukončení činnosti blackened death metalové úderky Zyklon našel dva nové parťáky, se kterými pod hlavičkou The Wretched End páchají cosi na způsob thrash/death metalu. Album “Inroads” je jejich druhým řadovým počinem, a jestli jste stejně jako já díky stylovému zařazení pociťovali jistou skepsi, možná vás čeká nemalé překvapení… Přiznám se bez mučení, že jsem na recenzi “Inroads” přistoupil jen a pouze kvůli Samothovi a při vší úctě k jeho ...

  • Moonspell – Alpha Noir / Ómega White

    5.6.2012

    H.

    Moonspell - Alpha Noir

    Co se dá vlastně od Moonspell v roce 2012 očekávat? Kapela již jako bezesporu to největší, co kdy z portugalského metalu vzešlo, nemusí nikomu nic dokazovat; myslím, že rozhodně ani nikdo z nás nebude očekávat nějaké obrovské stylové skoky a hledání nových cest tak, jak se o to Moonspell pokoušeli v 90. letech. S deskou “The Antidote” z roku 2003 si totiž jejich muzika definitivně “sedla” a portugalští vlkodlaci našli ten svůj pravý zvuk, který od té doby jen postupně pilují a obrušují. Nicméně, nutno dodat, jde jim to opravdu skvěle, alespoň dle mého názoru, jelikož následné nahrávky “Memorial” a “Night Eternal” považuji za to nejlepší, co Moonspell dokázali vytvořit od svého geniálního debutu “Wolfheart”. Očekávání od novinky “Alpha Noir” do této konstelace spadají vcelku jednoduše – jediné, co jsem od ní ...

  • Crystal Viper – Crimen excepta

    4.6.2012

    Ellrohir

    Crystal Viper - Crimen excepta

    Polská čtyřka Crystal Viper je další z řady kapel, od nichž mě neuvěřitelně zaujal hned první kousek, který jsem od nich slyšel. Byla to tehdy skladba s názvem “I Am a Leather Witch” z debutového alba “The Curse of Crystal Viper”, kterým tato heavy metalová partička stylově vtrhla na scénu. Ihned jsem si je oblíbil, ačkoliv z nějakého důvodu jsem se doteď nedostal k poslechu jejich dalších dvou desek, které mezitím stihli vydat. Přitom podle všeho vůbec nejde o propadáky. Objektem našeho zájmu však dnes bude v pořadí už čtvrtá položka v kolonce “full-length” v diskografii Crystal Viper, nesoucí název “Crimen Excepta”. Kapela servíruje nálož klasického heavy metalu se stylovým ženským chraplákem frontmanky (nebo snad spíš frontwomanky?) Marty Gabriel. Svou vokální troškou do mlýna na desce přispěli David Bower, hájící poslední dva ...

  • Storm Corrosion – Storm Corrosion

    3.6.2012

    Zajus

    Storm Corrosion - Storm Corrosion

    Debut Storm Corrosion byl pro fanoušky progresivního rocku jistě jednou z nejnapjatěji očekávaných letošních desek. Jeho tvůrci, tedy Steven Wilson i Mikael Åkerfeldt, si za poslední dvě desetiletí vydobyli pověst talentovaných hudebníků, jejich vzájemné přátelství a hudební souznění bylo známo již dlouho a otázka, jaký tedy bude jejich první opravdu společný projekt, čekala na zodpovězení poměrně dlouhou dobu. Podle samotných autorů má Storm Corrosion být třetím dílem trilogie, jež započala v září loňského roku nahrávkami “Heritage” Åkerfeldtových domovských Opeth a “Grace for Drowning”, druhou sólovou deskou Wilsona. Z těch samých prohlášení ovšem vyplývalo, že spojitost mezi těmito třemi deskami se odehrává spíše pouze v hlavě jejich tvůrců, jelikož hudebně o nějaké výrazné podobnosti mluvit nelze (a to zejména mezi dvěma výše zmíněnými deskami a dnes ...

  • Furze – Psych Minus Space Control

    2.6.2012

    H.

    Furze - Psych Minus Space Control

    Pokud by se uskutečnilo hlasování o největšího magora široko daleko, bodrý sympaťák Woe J. Reaper by byl určitě jedním z favoritů. O tomhle norském chasníkovi koluje pěkných pár historek, které jsou ale povětšinou silně přitažené za vlasy, nicméně i samotná jeho muzika, kterou páchá pod hlavičkou projektu Furze, je dostatečně šílená na to, aby měl své místo v panoptiku předem jisté. První dvě desky “Trident Autocrat” a “Necromanzee Cogent” se nesly v duchu naprosto garážového black metalu, který byl garážovější než všechny garáže světa. Třetí “UTD: Beneath the Odd-Edge Sounds to the Twilight Contract of the Black Fascist / UTD: The Wealth of the Penetration in the Abstract Paradigmas of Satan” (nejen název je na tomhle album cool – ve skutečnosti na něm Furze udělal split sám se sebou) ...

  • Prong – Carved into Stone

    1.6.2012

    Kaša

    Prong - Carved into Stone

    Dlouhých pět let trvalo, než se HC/thrash/industriální Prong odhodlali natočit nové album. Po podprůměrném “Power of the Damager” jsem, abych byl upřímný, od novinky nic moc nečekal. Přece jen, Prong mají svá nejlepší léta již dávno za sebou a od “Rude Awakening” vaří pánové z vody víc, než je zdrávo. Přičemž na začátku devadesátých let spolu s několika dalšími vyvolenými začali udávat nový směr vývoje tvrdé hudby, v tomto je jejich vliv jistě nepopiratelný, o pozdější tvorbě už toto tolik neplatí. Je to škoda, protože kapela postavená především na charismatu Tommyho Victora má jistě na víc. Jsem rád, že můžu s klidným srdcem říct, že novinka “Carved into Stone” je o poznání povedenější než poslední alba. Přibylo thrashových momentů, trošku více se sóluje a kupodivu se dočkáme melodičtějšího vokálu. “Carved into ...

  • Žrec – Paměti

    31.5.2012

    Zajus

    Žrec - Paměti

    Žrec na hudební scéně působí již dobrých osm let a nejpozději po debutu “Žertva” se stali respektovanou jednotkou na poli folk metalu. Je tak trošku moje ostuda, že se k jejich kouzelné hudbě dostávám až s druhým albem “Paměti” a “Žertvu” tak dodnes vlastně neznám. Doufám však, že mě to nečiní nekompetentním a že vám tak novinku “Paměti” mohu představit v celé její kráse. A že je co představovat. Na rovinu totiž říkám, že lepší folk metal jsem neslyšel již dlouhou dobu. Zatímco některé kapely využívání folklórních nástrojů provozují takřka z povinnosti (neb je to v módě), u Žrec jsem narazil na něco úplně opačného, totiž že jejich využití je velmi přirozené. Není to však jen přítomnost houslí či flétny co z “Paměti” činí folk metalovou nahrávku, je to totiž ...

  • The Foreshadowing – Second World

    29.5.2012

    Ježura

    The Foreshadowing - Second World

    21. století je z hlediska gothic metalu opravdu smutná doba. Jak tenhle subžánr vlastně zní, už ví jen zlomek těch, kteří se škatulkou ohánějí na každém rohu, a záplava naprosto zaměnitelných a kvalitou své tvorby nikterak hodnotných kapel původem zhusta v Německu jenom zatlouká další hřebíčky do rakve kdysi mimořádně zajímavého žánru. Člověk, který k němu není úplně lhostejný, může tak akorát truchlit, anebo se vrhnout po čemkoli, co vypadá, že by mohlo tenhle zhoubný status quo narušit. Přesně takové zvěsti předcházely i italskou kapelu The Foreshadowing, a jelikož jsem z jejich dosavadních dvou alb neslyšel ani notu, byl jsem náramně zvědavý, jestli se jim podaří vydobýt si cenný titul kvalitního a neotřelého gothic metalu s jejich novinkou “Second World”… Není sporu o tom, že úspěchu dosáhli minimálně co ...


Od hudebních fandů pro hudební fandy