Sombres forêts – La mort du soleil 22.8.2013 H.  Kanada možná na první pohled není úplně nejmetalovější zemí na světě, přesto odsud pochází pár dost velkých kapel, jež výrazně promluvily do svých žánrů… Voivod, Annihilator, Kataklysm, Cryptopsy, Justin Bieber… ne, sorry, ten poslední tam nepatří. K čemu se však chci dostat, je to, že jak už tomu tak bývá u států, u nichž to tak na první pohled nevypadá, i v Kanadě je silné undergroundové podhoubí se spoustu kvalitní hudby a místní scéna zdaleka jen nekončí u těch pár opravdu známých formací, jejichž příklady byly výše jmenovány. Obzvláště specifická je v tomto ohledu provincie Quebec, v níž se nachází nebývalé množství výtečného black metalu. A právě sem spadá i jednočlenný projekt Sombres Forêts… Osobně jsem se k hudbě Sombres Forêts dostal již s výborným debutem “Quintessence” z roku 2006, jenž přinesl působivý black metal ... Break the Rules – The New Beginning 22.8.2013 nK_!  Při vyslovení jména Break the Rules se asi momentálně málokomu cokoliv vybaví. Není ani divu, jedná se o velice mladou, ale neméně akční metalcorovou partičku z Prahy, která před nedávnou dobou vydala své debutové album “The New Beginning”, o kterém si dnes trochu popovídáme. Směle do toho! První věcí, která posluchači okamžitě luskne jednu za ucho, je technická kvalita novinky. Od kapely, která se na scéně pohybuje nějaké tři roky a věkový průměr osazenstva se ustaluje na stářím nezkažené devatenáctce, bych čekal opravdu cokoliv, ale rozhodně ne tak vypilovaný zvuk a parádní mix. Smekám a rovnou se zmíním i o samotném nástrojovém obsazení. To je totiž navzdory všem očekáváním tak dobré, že by i mnoho starších kolegů mohlo s klidem zblednout závistí. Hráčské výkony jsou stoprocentní, zvuk vyvážený a nestává se, že by ... Månegarm – Legions of the North 21.8.2013 Atreides  Představte si, že jste kapelou fungující na viking metalové scéně dobře osmnáct let, přičemž za tu dobu nastřádáte na své konto šest vysoce hodnocených řadovek a vývoj začínající u řízného black metalu a končící až u vyzrálé směsky melodického blacku s folkem, jenž navrch vlastní v rámci žánru těžko zaměnitelnou tvář. A teď si představte, že to celé vezmete, překroutíte na ruby, vykradete a jedním velmi nepovedeným albem pošlete do kytek. Přesně to se Månegarm povedlo v případě sedmého dlouhohrajícího alba nesoucího název “Legions of the North”. Už když krátce po vydání předchozího alba “Nattväsen” kapelu opustil jeden ze zakládajících členů kapely, basák Pierre Wilhelmsson, říkal jsem si, že je něco tak nějak špatně. Obzvlášť, když okolnosti jeho odchodu jsou značně nejasné, podle všeho byl prostě vyhozen a ... Autopsy – The Headless Ritual 21.8.2013 Stick  Kapela Autopsy, která stála spolu s dalšími u zrodu death metalového žánru s gore tématikou, udělala fanouškům největší radost, když se v roce 2011 po šestnácti letech vrátila na scénu s deskou “Macabre Eternal”, na které bubeník a zpěvák v jedné osobě (a legenda žánru, vždyť odbouchal i legendární “Scream Bloody Gore” slovutných Death) Chris Reifert oprášil své textové umění plné krve, lebek a zombií, jelikož razí názor, že když death metal, tak jedině gore. Společně s ostatními kumpány uvařil opět chutný gulášek, který potěší především staromilce. Jejich death metal je totiž skutečně starý, ale pozor, nikoliv ve smyslu, že by neměl sílu a koule. To právě naopak oproti hromadě moderních přetechnizovaných hovadin má. Jen se drží klasiky, kterou načali již na debutovém “Severed Survival”. Jen s tím rozdílem, že dnešní ... Obsidian Tongue – A Nest of Ravens in the Throat of Time 20.8.2013 H.  Obsidian Tongue je skupina z Massachusetts ze Spojených států amerických, která se věnuje atmosférické formě black metalu. Samozřejmě, black metal je hudba, která by dle mého skromného názoru měla stát především na atmosféře, ať už se jedná o jakoukoliv podobu žánru, nicméně zde se jedná o vyloženě takovou tu formu, kterou přímo nazýváme atmospheric black metal, což je záležitost, kterou v Severní Americe vážně umějí, zcela bezesporu jsou zde kapely, jejichž desky jsou vysoce kvalitní a které postupem času samovolně utvořily jednu z mnoha vývojových větví tohoto košatého žánru – a zrovna jednu z těch, jež ukazují, že nejen stavbou na dnes již klasických postupech 90. let může black metal fungovat. Obsidian Tongue ovšem nepatří k těm, kteří by po této pomyslné stezce severoamerického atmosférického black metalu kráčeli jako první… ... Eternity – Modus odium 20.8.2013 Kaša  Vždycky nestačím žasnout, jak nenápadně se ke mně dostane nové album české kapely, která už má na scéně něco odkrouceno, a přestože zrovna v tomto případě hraje styl, který vyloženě můžu, tak jsem o ní vůbec neslyšel. Přesně tohle je totiž případ ostravské úderky Eternity, která letos slaví úctyhodných 25 let na scéně a na svém kontě má – včetně aktuálního “Modus Odium” – pět dlouhohrajících alb. I když, pokud budeme mluvit čistě o Eternity, tak se kapela může chlubit “pouhými” dvaceti lety existence, protože prapůvodní jméno kapely se od Jezuit, přes Aggressor, změnilo na současné Eternity v roce 1993. Ale dost bylo nezáživné historie, pojďme k událostem aktuálním. Novinka byla nahrána letos ve studiích Kolchoz a Denet pod technickým dohledem bývalého kytaristy Michala “Mižu” Veselky, který při závěrečném mixu odvedl velmi ... Indicative – Indicative 19.8.2013 Atreides  Čtveřice mladých muzikantů zovoucích se Indicative a pocházejících z italského Palerma, které je spíše než hudbou známé mafiánským podsvětím, letos vydala svoji debutovou desku. Ačkoliv má kapela za sebou šest let existence od svého prvopočátku v březnu léta Páně 2007, svůj první počin vydala až tento rok u Qanat Records. A hned z úvodu můžu říct, že kdyby každá nová kapela vydala debutovou desku dosahující takových kvalit, jakými se může pyšnit eponymní prvotina téhle post-metalové smečky, hned by byl svět mnohem lepší místo k životu! Hned zprvu mě neskutečně zarazilo, jak vyzrálým a dospělým dojmem tahle kapela působí, ačkoliv o ní ještě nikdo nikdy a nikde ve světě neslyšel. Ze všech kladů, které jsem našel, ani nevím, kterým bych měl začít – vzal bych to nejspíš od podlahy, ... Burning Shadows – Gather, Darkness! 19.8.2013 H.  Fungovat jako redaktor i u takového nepříliš významného plátku, jako je ten náš, s sebou nese jisté výhody i nevýhody. Člověk se díky tomu občas dostane ke skvostným nahrávkám, které by jinak nejspíše minul (hned z fleku si v mém případě stačí vzpomenout na geniální desku netra – ještě pořád jsem to nepřestal poslouchat), ale zároveň s tím se mu do přehrávače dostane i dost “plevelu”, o nějž by za normálních okolností také ani nezakopl a na rozdíl od té první kategorie by vůbec o nic nepřišel. Přesně do téhle sorty spadá i dnešní majstrštyk “Gather, Darkness!” od zámořských bojovníků Burning Shadows… Úplně na rovinu vám řeknu, že tohle není zrovna záležitost, o níž bych měl potřebu sám od sebe páchat dlouhé romány, takže pojďme aspoň nějaké místo zaplácnout úvodní omáčkou, která se vlastně může i trochu hodit, protože se myslím mezi ... Masterplan – Novum initium 18.8.2013 Kaša  Masterplan zůstali poplatní své dosavadní vývojové linii, kdy můžu už dopředu s jistotou říct, že další album bude o kus slabší než to předchozí. Bohužel, s každou další deskou se ten kvalitativní propad stává nápadnější, takže zatímco mezi prvními dvěma fantastickými alby to ještě bylo sotva znatelné, “MK II” – tedy jediné album, které nazpíval Mike DiMeo – bylo horší o celou třídu. Ještě níž šla minulá řadovka “Time to Be King” opět s Jørnem Landem za mikrofonem, která dokázala jedině fakt, že ani Jørn není vždy zárukou dobrého alba a jeho (prozatimní, protože beztak se ještě jednou vrátí) labutí píseň v řadách Masterplan byla stěží poslouchatelná do konce. Jak jsem si myslel, že o tolik horší už to být nemůže, protože poslední album bylo vážně ... Pursuing the End – Symmetry of Scorn 18.8.2013 Ježura  Moderní doba, ve které žijeme, přináší mnohé – moderní technologie, moderní trendy, moderní střihy trenclí… Ale jelikož nejsme katalog spodního prádla, ale webzine zabývající se tvrdou hudbou, bude vás spíše zajímat, že moderní doba přináší i moderní přístupy k tvorbě hudby, té metalové nevyjímaje. A jedním z mnoha příkladů, jak může takový moderní metal znít, je i řadová prvotina “Symmetry of Scorn” od mladé italské kapely Pursuing the End, která se touto deskou snaží ukousnout svůj kousek z koláče popularity. Otázka zní, jestli na to mají hudebně, a právě na ni se tu pokusím zodpovědět, takže pokud vás to zajímá, račte číst dál. Jelikož je moderní metal pojem širší než ramena Schwarzeneggerovic Arnieho, rozhodně nebude na škodu si trochu přiblížit, z čeho tu svojí trošku do žánrového mlýna uklohnili Pursuing the ... Hollow Haze – Countdown to Revenge 17.8.2013 Kaša  Italská čtyřčlenná formace Hollow Haze je na heavy metalové mapě viditelná teprve od roku 2003, a přestože se prvního alba dočkala relativně brzy, tedy přesněji řečeno v roce 2006, nelení a od té doby sází jednu desku za druhou, na nichž se rychle vyhrála do současné podoby. Loni to byla čtvrtá v pořadí “Poison in Black”, na kterou jsem zaznamenal veskrze kladné ohlasy, a letos pánové přispěchali s novinkou “Countdown to Revenge”. O kapele jako takové jsem neměl donedávna nejmenší ponětí, a protože strojově chladný obal budí dojem, že se jedná o moderní metalovou kapelu, byl jsem lehce překvapený tím, co jsem na aktuálním albu dostal. No, i když, měla mě trknout minimálně ta Itálie, protože Hollow Haze je melodická metalová kapela s dotykem symfonického velikášství, což je kombince, pro kterou je Itálie téměř ... La colpa – Mutuo perpetuo 16.8.2013 Zajus  Dnešní recenze bude patřit mezi nejkratší, protože i recenzované album není zrovna dvouhodinová hudební orgie. “Mutuo Perpetuo” je prvním počinem italské partičky La Colpa a patří mezi velice krátká EP. Celkových šestnáct minut hracího času je takřka rovnoměrně rozděleno mezi pětici skladeb, které se tak délkou pohybují lehce nad hranicí tří minut. Nejen jejich rozsah, ale i obsah je poněkud uniformní. Několikrát jsem se ve spojitosti s “Mutuo Perpetuo” setkal s označením post-metalcore, ovšem skutečnost je mnohem jednodušší. Pětice skladeb funguje na velice dobře vyzkoušeném punk-rockovém principu. To by snadno mohlo vyznít, jako bych kapelu předem zatracoval, a já bych to tak ostatně povětšinou i udělal, tentokrát je ale situace jiná. Zvuku dominuje hlavně velice výrazná baskytara, ovšem protože se o pozornost perou jen tři nástroje ... Svartsyn – Black Testament 15.8.2013 Atreides  28. května se po dvou letech od vydání předchozího alba “Wrath Upon the Earth” opět přihlásilo švédské jednočlenné těleso, jež na scéně černého kovu pobírá více či méně kultovního statusu – Svartsyn. Hned na úvod se přiznám, že “Black Testament” je první dlouhohrající deskou z Orniasovy dílny, kterou jsem vyslechl, od začátku do konce a předešlou tvorbu znám jen velice sporadicky. Po “Black Testament” jsem sáhl především pro rozšíření obzorů na poli black metalu, neboť moje povědomí o undergroundové scéně dostává poslední dobou poměrně závažné trhliny, které je třeba zacelit. Nutno podotknout, že ačkoliv jsem vybíral víceméně na základu jména (rovná se z kapel, o kterých jsem slyšel, v ideálním případě na ně slyšel i kladné ohlasy, ale nikdy se nedokopal k tomu, abych si je pustil), nevybral jsem špatně. Hned na první poslech mě docela mile překvapilo, že se nejedná ... Darkestrah – Манас 14.8.2013 H.  O vydání “Манас”, páté dlouhohrající desky Darkestrah, se relativně živě mluvilo již v loňském roce, nicméně počin se nakonec objevil až v polovině letošního května, což se musím přiznat, že mě docela štvalo, neboť mě už nebavilo čekat, protože zrovna Darkestrah patří do úzké skupiny mých největších srdcovek. Důvodů je pro to hned několik, nebudeme si je ovšem jmenovat hned takhle na začátku a obecně, ale postavíme je do kontextu nové nahrávky, protože “Манас” – a to je opravdu velmi důležité – všechny tyto atributy opětovně splňuje a obsahuje vše, díky čemu jsou Darkestrah v mých očích unikátní skupinou. Tím jsem v podstatě najednou nepřímo řekl hned několik věcí, jež by asi také měly zaznít explicitně – i “Манас” je opět vysoce kvalitní deskou, která potvrzuje statut ... Desolator – Unearthly Monument 14.8.2013 Ježura  Švédský oldschool death metal je kapitola sama pro sebe. Právě ze Švédska totiž pochází řada kapel, které se řadí k těm nejzásadnějším žánrovým spolkům vůbec a které vedle původu pojí i svérázný sound, takže lze s trochou nadhledu hovořit o vesměs vyhraněné scéně uvnitř scény. To, o čem tu hovořím, má ale kořeny zapuštěné hluboko do devadesátých let a v dnešní době už mladým kapelám vyznávajícím právě tuhle starou školu pšenka moc nekvete. Nebo ano? Jak se to vezme. Každopádně mladí bijci Desolator se pokoušejí prosadit svým prvním řadovým albem “Unearthly Monument” právě v tomhle ranku. Co si budeme povídat, když se vám dostane do ruky oldschool death metalové album od mladé nebo naprosto neznámé kapely, bylo by naivní očekávat cokoli jiného než variace na dvacet let staré klasiky nebo snad nějaký ... Extol – Extol 13.8.2013 Stick  Norská hudební scéna už dávno není líhní čistokrevného black metalu, to musí být jasné každému, kdo jenom trochu sleduje tvrdou hudební scénu. V dnešní je době je to líheň především progresivních, avantgardních a kdovíjak ještě originálně pojatých seskupení. Ať už mluvíme o atypických kompozičních postupech či technické vyhranosti. Originalitou se můžou pyšnit i křesťané Extol, kteří si také prošli svým vývojem od progresivnějšího death metalu, přes zvláštní thrash až k současnému progresivně pojatému metalu, pojímajícímu všechny možné styly. Po osmi letech od předchozího zářezu “The Blueprint Dives” přicházejí s eponymní deskou, se kterou se probudili ze spánku. Z pětice se stala trojice a fanoušci mohou jásat nad další porcí posluchačsky ne úplně přístupné muziky, která v sobě míchá mnoho vlivů. Nutno říct, že i přes značnou komplikovanost a nejednoznačnost mají skladby schopnost ... Powerwolf – Preachers of the Night 12.8.2013 H.  Jestli na současné power metalové scéně existuje nějaká raketa, jejíž jméno stoupá strmě vzhůru (a možná ani ne strmě, ale přímo kolmo nahoru), pak to jsou jistě Powerwolf. Ano, někdo by mohl namítnout ještě Sabaton, ale ti už mají ty roky růstu za sebou a dneska se už o nich dá snad hovořit jako o docela velké kapele (že to dle mého názoru není právem ani náhodou, protože hrají velkou tužku, je už na jinou diskuzi), po nich však obdobným způsobem rostou také právě Powerwolf, byť tak vysoko jako švédští kolegové se podle mého názoru nejspíš nedostanou. Já osobně jsem se ke kapele ovšem dostal s jejím druhým albem “Lupus Dei” v roce 2007, tedy pár let předtím, že se naplno spustil onen Powerwolf-boom, který naplno propuknul s předchozí ... Hate Profile – Opus II: The Soul Proceeds 12.8.2013 H.  Až doposud jsem o italském projektu s názvem Hate Profile neměl jakékoliv ponětí, díky čemuž jsem toho také příliš mnoho od aktuální druhé desky “Opus II: The Soul Proceeds” nečekal. Bez shánění jakýchkoliv informací jsem na blind vrazil placku do přehrávače a čekal, co se bude dít. Hned na první poslech jsem byl ovšem hodně překvapen, protože namísto průměrného pseudo-zla, s nímž jsem byl tak trochu smířený, jsem dostal naprosto skvělý black metal velice vysokých kvalit… Celkem logicky mě ihned nenapadlo nic jiného, než se začít pídit po dalších informacích, které hned záhy prozradily, že ona kvalita “Opus II: The Soul Proceeds” nevzešla jen tak ze vzduchoprázdna a že za projektem stojí postavy s bohatými zkušenostmi. Od roku 2010 je členem Hate Profile bubeník M:A Fog, jenž má za sebou působení ... Mean Messiah – Hell 11.8.2013 Kaša  Přestože je “Hell” první albem jednočlenného projektu Mean Messiah, nemusí to nutně znamenat, že máme co do činění s deskou, na níž ze všech stran číší nedostatek zkušeností. Hlavní mozek a multiinstrumentalista Dan Friml má za sebou účinkování v kapelách Sebastian a Apostasy a své dosavadní zkušenosti zúročil snad na všech frontách. Album samotné údajně vznikalo přes sedm let a Dan si nahrával všechny nástroje sám a navíc se postaral o závěrečný mix a mastering. A protože je instrumentální a technická stránka na opravdu vysoké úrovni, smekám před jeho schopnostmi, protože “Hell” netrpí takovým tím českým zvukem, ale zní jako zahraniční produkce extrémní metalové kapely. K albu samotnému snad jen jednu výtku, kterou si odbudeme hned takhle zkraje. Takový mix industriálně progresivního death/thrash metalu, jak jej namíchali ... Deaf & Dumb – Evildarkrooted… Total Dumb 10.8.2013 Stick  Severočeská mlátička Deaf & Dumb vznikla v roce 1994 a od roku 1995 se vcelku výrazně projevovala na undergroundové scéně, především v kruzích grindcoru a death metalu. Patřili k natolik výrazným spolkům, že si jich po prvním demu všimli Epidemie Records a dostali nabídku na koncerty i vydávání sedmipalcových splitek a EP. Po roce 1999 však svou snahu zabalili, aby se v roce 2012 hydra opět probudila k životu v trochu rozšířenější a pozměněné sestavě. Základ v podobě kytaristy Leoše Virglera a basáka Standy Frkaly však zůstal zachován. Na oslavu znovuobnovení a vydání nového materiálu po třinácti letech byly znovu vydány staré nahrávky, obohacené o pět nových skladeb, a to v rámci kompletu “Evildarkrooted… Total Dumb”, nyní však pod Bizarre Leprous Production. S novou tvorbou se do názvu také vloudilo slovíčko Relics. Tudíž kapela nyní funguje pod ...
|
