Recenze

  • Kikagaku Moyo – House in the Tall Grass

    13.6.2016

    H.

    Kikagaku Moyo - House in the Tall Grass

    Vágně by šlo říct, že jsou takové dva základní druhy čistokrevného psychedelického rocku. Jedním jsou takové ty echt krautové drogy s výraznou monotónní rytmikou, která člověka pomalu opíjí, tlačí ho do kouta a táhne jej do stavů pohnutí mysli. Oproti tomu druhé podání nemá takový „tah na bránu“, je spíše usedlejší a ona psychedelie je taková řekněme umírněnější. A takové má také mnohem blíže původní podobě stylu ze zlatého věku psychedelie v 60. a 70. letech. No, a přesně té druhé jmenované formě se věnuje i formace, o níž dnes ztratíme kus řeči. Kikagaku Moyo, nebo ještě lépe 幾何学模様, mají pro našince možná trochu krkolomný název, ale to se dá vzhledem k původu tak trochu očekávat. Podle oněch klikyháků vypadajících jak rozsypaný čaj vám již nejspíš došlo, že tato ...

  • XIII. století – Intacto

    12.6.2016

    Atreides

    XIII. století - Intacto

    Pro jedny kapela s nesmyslnými texty, tuctovými riffy a angličtinou tak prkennou, že to tříská dveřmi; pro druhé geniální duo hudebníků, kteří se nejen na domácí scéně mohou oprávněně pyšnit kultovním statusem. Tak ať či onak, XIII. století se nedá upřít skutečnost, že jejich příchod na začátku devadesátek výrazně pomáhal formovat domácí gothic rock i gotickou scénu vůbec, a stejně tak nelze opomenout skutečnost, že v zahraničí (přinejmenším v sousedním Polsku) si vydobyli snad ještě o něco víc věhlasu než v našich luzích a hájích. Jihlavská dvojice v bratrském složení Petr a Pavel Štěpánovi si za 25 let prošla zajímavým vývojem, kdy se od goth rocku ve stylu The Sisters of Mercy z debutu „Amulet“ dostala k atmosférickým, temnějším deskám na „Nosferatu“, na přelomu tisíciletí zavítala na pole elektroniky v podobě vizionářské „Metropolis“, aby se později zase vrátila ke kovanému ...

  • Mesarthim – Isolate

    11.6.2016

    H.

    Mesarthim - Isolate

    Už jen obálka „Isolate“ zcela jasně křičí, že tato deska bude svou atmosférou mířit mimo náš svět. Odhad je to samozřejmě správný, jelikož kroky Mesarthim skutečně směřují do kosmických dálav a mezi hvězdné mlhoviny. Nicméně, v tomto případě by bylo docela liché očekávat zdrogovanou psychedelickou jízdu a pohnutí mysli. Mesarthim volí spíše atmosféricky blackmetalové rozjímání a ve velké míře i melancholii. Jejich podání stylu je ovšem – to si můžeme na rovinu říct hned teď – relativně zajímavé. Na úvod by se asi slušelo nepříliš známou formaci představit. Jenže zde jaksi není co představovat, jelikož není známo, kdo za touhle kapelou – nebo možná ještě lépe řečeno studiovým projektem – stojí. Ví se jen to, že se jedná o duo pocházející z Austrálie. První známkou života bylo ...

  • God Destruction – Redentor

    10.6.2016

    H.

    God Destruction - Redentor

    Není žádným velkým tajemstvím, že Mexiko patří k líhním tvrdé taneční elektroniky. Jako první asi každého napadnou Hocico, případně s nimi spřízněné projekty jako Dulce Liquido či Rabia Sorda, ale ti, kdož mají trochu slušnější přehled, si jistě vzpomenou i na jména jako Cenobita, Amduscia nebo C-Lekktor. Z těch mladších však bylo možno zaznamenat i jisté God Destruction, na jejichž zoubek se v dnešní recenzi podíváme. Aktuálně tříčlenná parta má totiž na kontě novou fošnu s názvem „Redentor“, jež dle mého skromného názoru za nějakou pozornost stojí. Jak již padlo, God Destruction nejsou žádnými veterány. Svůj první demáč tihle satanáši vydali v roce 2010, ale od té doby se nijak neflákají a každý sudý rok naservírují novou placku. „Redentor“ je tedy již třetím oficiálním nosičem. Já osobně jsem měl tohle jméno ...

  • Blut aus Nord / Ævangelist – Codex obscura nomina

    9.6.2016

    Metacyclosynchrotron

    O tom, co může vést dvě kapely k společnému splitku, jsme se bavili už v minirecenzi Aosoth / Order of Orias. Nepochybuju, že v dnes recenzovaném splitu měl prsty label Debemur Morti, ale přeci jen je na zdejším spárování něco víc, co je oběma kapelám velice vlastní a blízké. Inspirace je nepostradatelný aspekt tvůrčího procesu a onen pocit, kdy z vás samovolně tryskají slova, vize nebo tóny, je úžasný. Ten se ale nedostavuje pokaždé a ruku na srdce, není ho potřeba vždy, své nezastupitelné místo má samozřejmě i tvrdá, vůlí poháněná práce a nezbytný um. Některé kapely mají ono propojení na vyšší sféry inspirace poněkud silnější a mezi takové bych zařadil právě Blut aus Nord a Ævangelist. U Blut aus Nord o tom netřeba polemizovat. Vindsval sám ...

  • Pačess – Trapista – Oratorium vokálně instrumentální

    8.6.2016

    H.

    Pačess - Trapista - Oratorium vokálně instrumentální

    Zdeněk Vlček řečený Pačess je pro mnohé asi známý spíš jako současný kytarista brněnských veteránů Asgard. Není ovšem žádným tajemstvím, že má v portfoliu i další formace a mezi nimi i svůj sólový projekt. S tímto vydal první placku v roce 2011 pod názvem „Monte liliorum“, která byla vcelku povedená. Od té doby bylo co do sólové tvorby ticho po pěšině a Pačess svou energii věnoval především Asgard, jimž roku 2013 vyšlo CD „Eleonora: Odhalení jinotaje“ (které bylo naopak vcelku nepovedené), ale nyní, po pěti letech od prvotiny, přišel čas na druhou sólovku… „Trapista – Oratorium vokálně instrumentální“, jak se ona druhá sólovka jmenuje, působí hned na první pohled poměrně ambiciózním dojmem… svým způsobem. Je pravda, že hned několik hostujících zpěváků bylo již na „Monte liliorum“ a že s koncepčně pojatými ...

  • Sixth Dimension – Trauma

    7.6.2016

    Kaša

    Sixth Dimension - Trauma

    Dovolte mi začít recenzi letošního krátkohrajícího počinu Sixth Dimension prostými fakty. Tito pánové fungují na severočeské scéně již takřka patnáct let a „Trauma“ je jejich čtvrtý výtvor. Pokud tedy budu počítat jedno demo z roku 2006. Na něj skupina navázala plnohodnotným debutem „Nikdy nevíš kdy…“ a následovalo EP „Přežít!“ z roku 2013. Novinka „Trauma“ je tak druhým EP této pětice, jejíž vznik se datuje k roku 2002, ale protože je složena ze samých ostřílených mazáků, kteří již v době formování Sixth Dimension měli nějaké ty zkušenosti, tak bych vcelku logicky čekal, že to na jejich tvorbě bude patrné ze všech jejich aspektů, nemyslíte? Záměrně jsem uvedl, že by tomu tak být mělo, protože „Trauma“ je dle mého prostého názoru naprosto zbytečný počin, bez jehož poslechu bych se s velkým ...

  • Obasquiat and Dancing Deadlips in Free Sonic Explorations – The Mindness

    6.6.2016

    H.

    Obasquiat and Dancing Deadlips in Free Sonic Explorations - The Mindness

    Před nějakou dobou jsem na internetu narazil na takový pěkný vtip, který popisoval sociální zařazení lidí dle hudebních žánrů, jaké poslouchají. Z celkem šesti úrovní byla ta první, „nejnormálnější“ vyhrazena „normálnímu plebsu“ poslouchajícímu věci jako pop nebo rock. Naopak v páté úrovni se nacházeli „outcast“ lidé s experimentální muzikou, noisem či free jazzem, zatímco šestá byla vyhrazena individuím „disattached from the social dogma“ s žánry jako harsh noise, drone nebo dark ambient. Album, o němž si dnes budeme povídat, by na tomto obrázku patřilo někam na pomezí pětky a šestky… Nejprve si ovšem musíme říct, co a kdo se vlastně skrývá pod prapodivným názvem Obasquiat and Dancing Deadlips in Free Sonic Explorations, byť do jisté míry je sám o sobě výmluvný. Nejedná se totiž o standardní kapelu, nýbrž o kolaboraci dvou rozdílných ...

  • Pogavranjen – Jedva čekam da nikad ne umrem

    5.6.2016

    H.

    Pogavranjen - Jedva čekam da nikad ne umrem

    V zemích bývalé Jugoslávie sice blackmetalové podhoubí také kvete, ale jen málokteré skupině se podaří dosáhnout nějakého mezinárodního ohlasu. O skutečném proniknutí do povědomí průměrného metalového fanouška ani nemluvě, to se nepovedlo takřka nikomu… s přivřenýma očima leda tak The Stone ze Srbska, ale i těm jen v nějakém omezenějším měřítku. Naše kroky však dnes nebudou mířit do Srbska, nýbrž do sousedního Chorvatska, oblíbené to destinace českých turistů. Zrovinka o Chorvatsku by šlo říct, že zde není asi žádná blackmetalová kapela, jež by udělala díru do světa. Pár zajímavých jmen se ovšem najde, o tom žádná. Já osobně mám třeba hodně v oblibě avantgardní Johann Wolfgang Pozoj, které si pod sebe ne náhodou stáhla firma formátu Code666. V loňském roce šlo zaznamenat vydání debutu Durthang, což byl takový pokus o atmo black ...

  • Hatebreed – The Concrete Confessional

    4.6.2016

    Kaša

    Hatebreed - The Concrete Confessional

    „This dream can’t be what it used to be“ vyřvává Jamey Jasta v úvodu kvapíku „A.D.“, jenž otvírá sedmé studiové album „The Concrete Confessional“ a jakoby si byl vědom, že doba se od dob největší slávy Hatebreed změnila a metalcore již není v takovém popředí zájmu, jako byl v době vydání svých vrcholných děl „The Rise of Brutality“ a „Supremacy“. To znamená, že novinka nebudí takový rozruch, jako kdyby vycházela v minulé dekádě, ovšem na druhou stranu tím neříkám, že by zněla znatelně hůř než právě zmíněná dvojice, která spolu s „Perseverance“ zůstane asi už navždy esencí toho nejlepšího, s čím Hatebreed během své kariéry vyrukovali. Jamey Jasta ví, co si jeho fanoušci žádají a právě tak k albům Hatebreed od přešlapu v podobě eponymní placky přistupuje. Jako ...

  • Cult of Luna & Julie Christmas – Mariner

    3.6.2016

    Onotius

    Cult of Luna & Julie Christmas - Mariner

    Přiznám se, že zatímco švédské post-metalové Cult of Luna chovám v oblibě už nějaký čas; pokud jde o newyorskou zpěvačku Julii Christmas, její jméno jsem poprvé slyšel až ve spojitosti právě s chystanou kolaborací na albu „Mariner“. Ačkoliv je známá především svým někdejším členstvím v noiserockových Made Out of Babies, tenhle projekt rozhodně není její první kontakt s metalem – svého času svými hlasivkami totiž přispívala v krátce existující post-metalové superkapele Battle of Mice. Když jsem se tedy dozvěděl, že k takové kolaboraci dojde, zpočátku jsem to přijal pokrčením rameny. Lehká zvědavost se proměnila v údiv až ve chvíli, kdy jsem vyslechl první ukázku („A Greater Call“), jež byla fantastická. Nikterak zásadně komplikovaná, avšak disponující neskutečnou atmosférou kombinující vizionářskou epičnost a hutnost posledního koncepčního alba Cult of Luna, ...

  • Caveman Cult – Savage War Is Destiny

    2.6.2016

    Metacyclosynchrotron

    Už to bude aspoň pět roků, co odezněl trend bestiálního black / war metalu vycházejícího ze soundu Blasphemy a Sarcofago. Všude byla samá plynová maska, bipedální kozli s rotačáky, kopírky vykrádaly jiné kopírky, až se nakonec všechny ty bestiální satanik goat jednoakordovky po pátý pražec nedaly ani rozumně sledovat, natožpak poslouchat. Jak to s takovými vlnami bývá, na jednu slušnou kapelu připadlo alespoň deset dalších mrdek. Zájem blackmetalového světa se poté přesunul z kozofilie a zavádění jaderných hlavic do pochvy panenky Marie na hady a okultismus level Ezo.tv. A tak v onom bestiálním ranku setrvaly, nebo teprve začaly vyrůstat, kapely, co si hrají prostě po svém. Caveman Cult nezaložily nijak slavné persony undergroundu. Pohled na archivy odhalí spřízněnost s kapelami, které neznám a znát asi nepotřebuji. Bubeník, hvězda ...

  • Mirrors for Psychic Warfare – Mirrors for Psychic Warfare

    1.6.2016

    H.

    Mirrors for Psychic Warfare - Mirrors for Psychic Warfare

    Neurosis jsou již dávno kapelou, jejíž jméno budí veliký respekt a právem si drží status legendy, která patří k základním stavebním kamenům celého hnutí post-metalu a také výrazně ovlivnila další subžánry tvrdé kytarové hudby. Nicméně, jak každý správný fanoušek ví, svět Neurosis je mnohem bohatší. Jednak to jsou aktivity Neurot Recordings, vlastní značky kapely, jednak také množství vedlejších projektů, které Neurosis obklopují a k nimž svým dílem přispívají všichni členové. Počínaje formací Tribes of Neurot, v níž se angažovala kompletní sestava Neurosis, konče třeba sólovými počiny Stevea Von Tilla či Scotta Kellyho. No, a poslední jmenovaný je také důvodem, proč jsem úvod věnoval Neurosis, protože právě on stojí i za dnes recenzovanou skupinou. Než si ji ale představíme, zmiňme ještě jiný Kellyho ...

  • Eths – Ankaa

    31.5.2016

    H.

    Eths - Ankaa

    Jedni říkají, že nikdo není nenahraditelný. Jiní zase tvrdí, že každý člověk je nezaměnitelný originál, z čehož by tak nějak přímo vyplývalo, že jej dost dobře nahradit nelze. Ať už je pravda kdekoliv, jedna věc je jistá – u tak malé jednotky jako hudební skupina je jakýkoliv odchod a nutné personální změny nepříjemnost. Pokud se zrovna nejedná o formaci, která se točí kolem jednoho dvou lidí a zbytek tam dělá jen křoví, tak se vždycky jedná o zásah, jenž tvář té či oné kapely změní. A dvojnásob to platí v momentě, kdy dojde k odchodu člověka, jenž stojí v čele s mikrofonem a je vidět ze všech nejvíc. Přesně tato situace postihla v mezičase od minulého alba francouzské Eths. Po vydání skvělého „III“ (2012) se rozhodla odejít zpěvačka Candice Clot, jejíž hlas ...

  • Autokrator – The Obedience to Authority

    30.5.2016

    H.

    Autokrator - The Obedience to Authority

    Autokrator je nové jméno v oboru zkurveně hnusného extrémního metalu. Řekněme si to hned na začátku – pokud si pod metalem jako první představíte Sabaton, tak tohle zvěrstvo obejděte pořádným obloukem, protože byste si strachy kákli do trenýrek. Autokrator na sebe prvně upozornili v loňském roce, kdy vyšel jejich bezejmenný debut – nejprve jen digitálně ve vlastní režii. Hodně rychle však kolem začaly kroužit uznávané undergroundové labely, takže vzápětí následovala MC verze u litevských Inferna Profundus, LP verze u samotných Iron Bonehead a CD v polské kooperaci Godz ov War / Third Eye Temple. To snad hovoří samo za sebe, protože na tom, že speciálně Iron Bonehead nevydávají žádné mrdky, se asi všichni shodneme. Uběhl rok a Autokrator na svět vyvrhli další porci zla v podobě druhé desky „The ...

  • Tamás Kátai – Slower Structures

    29.5.2016

    H.

    Tamás Kátai - Slower Structures

    Tamás Kátai, původem maďarský hudebník aktuálně sídlící ve Skotsku, je takový trochu nenápadný človíček. Nicméně o to lepší je muzika, jakou tvoří. Dříve se angažoval ve vícero projektech a kapelách, z nichž za pozornost stojí snad všechny, zapadlé záležitosti jen s demosnímky nevyjímaje, ale postupem času všechny tyto aktivity uhasly, až Kátaiovi zbylo jediné, to nejznámější působiště. Samozřejmě tím nemám na mysli nic jiného než Thy Catafalque. Pod tímhle jménem Tamás již nejednou dokázal, že i metalová hudba může být uměním v tom pravém slova smyslu – co album to skvost, což se týká i poslední desky „Sgùrr“, jež vyšla v loňském roce. Inu, ne nadarmo tu jsme z nahrávek Thy Catafalque pravidelně na větvi, já obzvlášť a nijak se za to nestydím. Vraťme se ale zpátky k těm ostatním skupinám. Mezi ně patří ...

  • Kafirun – The Worship and Glorification of Holy Death

    28.5.2016

    H.

    Kafirun - The Worship and Glorification of Holy Death

    Když se řekne kanadský black metal, tak se většině lidí vybaví buď atmosférická větev z Quebecu, anebo zběsilosti v čele s Revenge, Weapon a samozřejmě Blasphemy, máme-li jmenovat ty nejznámější. Tím však portfolio této rozlehlé severoamerické země samozřejmě ani zdaleka nekončí a dnes si představíme jednu z těch méně známých záležitostí místní provenience. Kafirun by dle všeho mělo znamenat Nevěřící v arabštině, a dokonce se takto jmenuje i jedna súra Koránu. Což nejspíš docela sedí, jelikož tato smečka pocházející z Vancouveru se netváří, že by zrovna oplývala sympatiemi k jakýmkoliv bohům. Ale co si budeme povídat, na téhle scéně by spíš opak byl překvapením. Zajímavá je rovněž zakuklená image kapely s hadry kolem hlavy, což na fotkách vypadá docela hustě (bez ironie). Nicméně, hlavním předmětem našeho zájmu je samozřejmě hudební produkce ...

  • Astronoid – Air

    27.5.2016

    Onotius

    Astronoid - Air

    Pokud by snad byla pravda, že někdy američtí Astronoid hráli post-black metal, jak hlásá například jejich profil na Last.fm, pak vězte, že na desce „Air“ se ho nenachází ani stopové množství. To budiž upozornění pro ty černé duše, jež se nenechaly odradit mdlým (až nevkusným) artworkem a očekávali byť hipsterskou odnož svého oblíbeného žánru. To, čeho se však dočkáte na zbrusu novém albu těchto pro mě donedávna neznámých hudebníků do sytosti, jsou prvky shoegaze. Kombinace této zasněné odnože alternativního rocku s metalovým zvukem není v poslední době již nic tak nového – kapely Alcest, Deafehaven či poslední dobou populární Ghost Bath tento žánr spojují s black metalem, což dalo za vznik škatulce blackgaze (z čehož pravděpodobně pochází onen omyl ve stylovém zařazení). Avšak kombinace s jinými metalovými odnožemi se shoegaze dočkal, pokud vím, ...

  • Rob Zombie – The Electric Warlock Acid Witch Satanic Orgy Celebration Dispenser

    26.5.2016

    H.

    Rob Zombie - The Electric Warlock Acid Witch Satanic Orgy Celebration Dispenser

    Když Rob Zombie svého času připravoval sólovou desku „Hellbilly Deluxe 2: Noble Jackals, Penny Dreadfuls and the Systematic Dehumanization of Cool“, její vydání bylo hned několikrát odloženo. Nejdříve kvůli Zombieho vytížení ohledně natáčení filmu „Halloween II“, poté kvůli problémům s dosavadním labelem Geffen Records, který dle všeho trochu dlabal na propagaci (což ostatně tehdy vyústilo ke změně nahrávací společnosti). V případě letošní novinky „The Electric Warlock Acid Witch Satanic Orgy Celebration Dispenser“ jako by se situace opakovala, jelikož už někdy loni na podzim se objevovaly zprávy, že hororový král a jeho smečka mají další placku hotovou, přesto bylo vydání v nedohlednu. A tentokrát byla na vině Zombieho práce na snímku „31“ (na festivalu Sundance byl uveden v lednu, do kin se dostane v září). Nicméně, nakonec jsme dočkali a „The ...

  • Messa – Belfry

    25.5.2016

    H.

    Messa - Belfry

    Člověk kupuje očima, říkává se. A ono to zjevně opravdu platí, jelikož do poslechu desky „Belfry“ jsem šel především proto, že se mi zalíbil její přebal. Jistě, pokud bych věděl, že se pod ním skrývá symphonic power metal, tak by mě ani ten přebal neukecal, ale v momentě, kdy mi byl slíben doom metal s experimentálnějšími doteky, nebylo moc nad čím váhat a šel jsem se podívat na to, co formace s názvem Messa na svém debutu nabízí. Messa je zcela nové jméno na metalové scéně a „Belfry“ je úplně prvním počinem, jaký kapela vydala. Jak už tomu ale tak bývá, jednotliví členové již něco nahráno (nikoliv nahnáno) mají. Zajímavé je ovšem to, že se muzikanti pohybovali v relativně odlišných žánrech. Zatímco kytarista / baskytarista Mark Sade ...


Od hudebních fandů pro hudební fandy