Recenze

  • Thy Catafalque – Sgùrr

    29.12.2015

    H.

    Thy Catafalque - Sgurr

    V podstatě čtyři roky bylo ticho po pěšině a snad s výjimkou luxusních vinylových reedic desek „Tűnő idő tárlat“ (2004), „Róka hasa rádió“ (2009) a „Rengeteg“ (2011) pod firmou Blood Music na jaře 2013 se okolo této skupiny takřka nic nedělo. Projekt Thy Catafalque nekoncertuje, není o něm slyšet pořád a na každém rohu… Thy Catafalque prostě jen existuje, aby čas od času jako by mimochodem vydal další hodinu fenomenální hudby a zase se stáhl. A je to právě letošní rok, kdy se Tamás Kátai, zdánlivě nenápadný hudebník maďarského původu, jehož je Thy Catafalque osobním projektem, opětovně zjevil s další deskou „Sgùrr“… Thy Catafalque je pro mě osobně o trochu víc než jen další kapela v řadě. Poslední tři desky (právě ty výše zmiňované) jsou čistá esence dokonalosti ...

  • Forndom – Flykt

    28.12.2015

    Skvrn

    Forndom - Flykt

    Není to tak dávno, kdy jsem v recenzi na album kanadských Musk Ox poukázal na letošní neofolkovou bídu. Od té doby sice nějaký ten měsíc uplynul, ale situace nedoznala výraznějších změn. V prvé řadě nevyšla žádná deska žánrových klasiků. Na nové Tenhi, Empyrium, Wardruna či na :Of the Wand & the Moon:, na ty všechny se musí nadále čekat. A doufám, že ne dlouho, protože méně známý závěs toho letos příliš nepředvedl. Za jakous takous zmínku stojí třeba finští Nest. Ačkoliv se kapela vrací s novou desku po dlouhých osmi letech, „Mietteitä“, jak se novinka jmenuje, příliš pozornosti nezískala, a abych byl upřímný, ani mě to nepálí. První poslech mi dal totiž jasně najevo, že zde se mi do hlubšího objevování nechce. Mnohem zajímavěji na mě zapůsobilo rakouské těleso Jännerwein, ovšem i tady to ...

  • Mortis Mutilati – Mélopée funèbre

    27.12.2015

    H.

    Mortis Mutilati - Mélopée funèbre

    Sice nepředpokládám, že by si to někdo nějak podrobněji pamatoval a živě si to po těch x měsících vybavoval, ale se jménem Mortis Mutilati jsme tu již na naší stránce tu čest měli. Stalo se tak prostřednictvím loňské recenze na předloňské album „Nameless Here for Evermore“. Na něm tento francouzský jednočlenný projekt vlastně nepředváděl vůbec nic zvláštního nebo snad originálního, což jsme tehdy fištrónsky pojmenoval jako „prostě black metal“. Jenže i navzdory všem předpokladům a očekáváním a všem formálním výtkám, jaké vůči „Nameless Here for Evermore“ rozhodně šlo mít, mě to nějakým způsobem prostě bavilo a líbilo se mi to. A to dokonce do té míry, že jsem si jméno Mortis Mutilati skutečně zapamatoval, a když letos Macabre – jak se onen jediný člen formace ...

  • The Magik Way – Curve sternum

    26.12.2015

    H.

    The Magik Way - Curve sternum

    Co si budeme povídat, recenze by měly stavět především na aktuálnosti – a ty vycházející na online médiích obzvláště. Je ovšem pravda, že s tímhle tu míváme trochu problémy, protože pořádná disciplína zrovna nepatří mezi naše největší přednosti. Nicméně, jsou případy, kdy rozhodně stojí za to se trochu zastavit a ohlédnout se i několik měsíců dozadu za nahrávkou, která je již vlastně neaktuální. A „Curve sternum“ patří k albům, o nichž se vyplatí si popovídat i v prosinci, přestože vyšla třeba v květnu… Italové The Magik Way jsou vůbec docela zajímavá formace. Jejich kořeny sahají až hluboko do půli 90. let, a když dojde na řeč o motivaci k založení skupiny, začne se to hemžit slovy jako alchymie, hermetismus a obecně esoterika. Dobře, dejme tomu. Jedná věc je ovšem jistá – The Magik Way v dalším ...

  • Grave – Out of Respect for the Dead

    25.12.2015

    Kaša

    Grave - Out of Respect for the Dead

    Asi netřeba polemizovat nad tím, že kdyby se měla vést diskuze o zásadních pionýrech chrastivého death metalu, tak švédští Grave budou jedním z jmen, které by mělo napadnou snad opravdu každého, kdo se kdy alespoň okrajově zajímal o death metalovou odnož tvrdé hudby. Tahle extrémní sebranka položila spolu s Entombed, Unleashed a Dismember základy stylu a dodnes patří k jeho předním představitelům. A nutno říct, že se tak neděje jen z nějaké laciné nostalgie ke starším albům s kultovním statusem, ale zcela zaslouženě si tuto pozici udržují až do dnešních dnů, protože minimálně v aktuálním tisíciletí pánové nevydali vyloženě špatné album a spolu s Unleashed patří k žánrovým matadorům, na které je spolehnutí. Kdo ví, možná ze mě mluví všeobecná láska k tomuto hudebnímu stylu, protože chrastivý death miluji, možná je to způsobeno ...

  • Viranesir – You Jewish Bastards

    24.12.2015

    H.

    Viranesir - You Jewish Bastards

    Mně je jasné, co spoustu z vás napadlo, jakmile jste viděli název, obal nebo rovnou tracklist tohohle alba – ostatně, co tak může neznalého člověka napadnout, když zavadí o desku s tak roztomilým názvem jako „You Jewish Bastards“, která má navíc na obálce hákový kříž. Nicméně, než nasraně prohlásíte, že s naším webem končíte, protože tu recenzujeme a propagujeme nácky (a že takových komentářů si za ty roky pamatuju hned několik – a to ty kapely ani nemusely mít na obalech hákáče), a než náš půjdete prásknout na Antifu, tak ještě chvíli počkejte… U kapely, jež nahrává písničky se jmény jako „Kill Nigger“, to může znít trochu divně, ale věřte tomu, že Viranesir vážně nejsou žádní náckové (ostatně, kdyby byli, tak by asi něco bylo ...

  • Thaw – St. Phenome Alley

    23.12.2015

    H.

    Thaw - St. Phenome Alley

    Nutno uznat, že polští Thaw skutečně nezahálejí, činí se opravdu pilně a svou diskografii rozšiřují docela slušným tempem. Poprvé na sebe výrazněji upozornili na jaře 2013, kdy do světa vypustili svůj eponymní debut, na němž předvedli skvělý black metal s hojně dávkovanými vlivy noisu a obecně dalšího experimentu. O rok a půl později, tedy na podzim 2014, jim pak vyšla druhá dlouhohrající deska s názvem „Earth Ground“. Na té Thaw svůj zvuk trochu vyčistili a až na několik experimentálních záchvěvů představili svou spíše black metalovou tvář, byť se jinak stále jednalo o parádní záležitost. Uplynul sotva rok a Poláci se hlásí o slovo znovu se svým třetím zářezem do řadové diskografie, který byl pojmenován „St​. Phenome Alley“. A s nadsázkou by šlo říct, že se s ním Thaw skoro snaží zpátky umravnit to black metalové ...

  • INI – If Nothing Is

    22.12.2015

    Skvrn

    INI - If Nothing Is

    Dokážete mi racionálně zdůvodnit, proč norští INI zůstávají po vydání své dlouhohrající prvotiny zcela bez povšimnutí? Jasně, bylo by bláhové očekávat nějaká kvanta ohlasů, nicméně je vážně s podivem, že o Norech neví prakticky nikdo. Možná budete namítat, že debutové dílo vychází samonákladem a právě tady vězí zakopaný pes. Jenomže považte, v dnešní době Facebooků, Bandcampů je tento hendikep značně mazán a vzhledem k tomu, že tyhle všechny srandy si INI obstarali, netuším, kde je problém. Já navíc neudělal nic speciálního. Za vším je prachobyčejná proklikávačka, to když jsem si v době vydání letošní desky Dødheimsgard zjišťoval, jakýmiže novými spoluhráči se to Vicotnik a spol. obklopili. V tu chvíli jsem narazil na jméno L.E. Måløye, jenž stejně jako v Dødheimsgard, tak i v INI obsluhuje baskytaru. Možná si říkáte, ...

  • Non Opus Dei – Diabeł

    21.12.2015

    H.

    Non Opus Dei - Diabeł

    Poláci Non Opus Dei se už vlastně na scéně pohybují poměrně dlouho – vždyť nechybí mnoho a pomalu budou moct slavit výročí dvou dekád. Avšak já osobně, ačkoliv jsem to jméno znal již dříve, jsem se s tvorbou téhle skupiny poprvé podrobněji setkal až s příchodem minulé desky „Eternal Circle“, jež vyšla v září léta Páně 2010. Oním důvodem, proč jsem to tehdy konečně zlomil, byla úchvatná vizuální stránka, která mě hodně nalákala. Co si budeme povídat… už jen ten digipack s ručně navázaným bookletem anebo kus sušeného pelyňku přímo zastrčený přímo v obalu, to prostě vypadá krásně. A naštěstí – i hudebně mě „Eternal Circle“ velice bavilo. Neříkám, že to bylo úplně bez výhrad, protože několik momentů mi lezlo do uší trochu hůře, ale to ...

  • 3 Days of Silence – Sodium / Sulfur

    20.12.2015

    H.

    3 Days of Silence - Sodium / Sulfur

    3 Days of Silence je poměrně mladá švýcarská formace, která se pustila na pole trochu netradičněji a neortodoxně pojatého black metalu. Vznik kapely se datuje na přelom let 2011 a 2012, kdy tato vznikla z prachu, jenž zbyl po skupině s názvem Xicon. A aby toho nebylo málo, ta zase svého času vznikla z kořenů jiné kapely The Nightshade. A vzhledem k tomu, že historie posledních jmenovaných začíná už někdy na konci 90. let, ve finále lidé stojící za 3 Days of Silence zas až takoví mladíci nebudou. Je ovšem zajímavé, jaký stylový přerod tihle muzikanti prodělali v průběhu let a v průběhu oněch tří skupin. V rámci The Nightshade se totiž pustili do vod melodického death metalu s nánosem kláves, ale když jsem zkoušel poslouchat jediný řadový počin, jejž po sobě zanechali, „Nebula Trance“ ...

  • Deafheaven – New Bermuda

    19.12.2015

    Onotius

    Deafheaven - New Bermuda

    Dva roky stará deska „Sunbather“ katapultovala americké shoegaze black metalové Deafheaven do centra zájmu kdejakého kolem metalu motajícího se hipstera a pro mě znamenala především první seznámení s kapelou. A vlastně jsem rád, že jsem na ni narazil tak trochu bez znalosti kontextu a souvislostí a nebyl při poslechu alba zatěžován o předsudky pramenící z publicity kapely i mimo metalové kruhy. Do kapely je dneska v rámci black metalu populární kopat jako do kacířů, kteří žánr zpřístupňují širšímu spektru posluchačů, kteří nemají v krvi dostatečnou dávku pravého černého nihilismu a misantropie. Nicméně obecně zde navzdory lehkým vlivům Alcest či Wolves in the Throne Room vidím velký přínos a invenci. Pocitově jsem zkrátka do „Sunbather“ neslyšel tak pohlcující melancholickou nabluesovatělou black metalovou desku. Samotná muzika tehdy velmi umně balancovala na hranici mezi zběsilým ...

  • VI – De praestigiis angelorum

    18.12.2015

    H.

    VI - De praestigiis angelorum

    Francouzská formace s docela úsporným názvem VI patří k těm skupinám, které mají pozornost zaručenou již předem jenom díky svojí sestavě. A když někdo recenzi začne tímhle, asi je zřejmé, že hned vzápětí naváže tím, kdo že za oním spolkem stojí. Nebudu se nějak násilně snažit být originální a skutečně tak navážu – už jen z toho důvodu, že zrovna v případě VI to rozhodně stojí za to něco takového nevynechat, protože portfolia zúčastněných muzikantů čítají vysoce zajímavá jména. Tak hurá na věc… Vokálů a kytary se ujal INRVI, jenž hraje v Aosoth a dále se mihl kupříkladu v Antaeus. Baskytaru má na starosti BST, který rovněž hraje v Aosoth a mihl se u Antaeus a navrch k tomu přidává angažmá u formací jako The Order of Apollyon nebo (v minulosti) Aborted či Maleficentia. A ...

  • Metal Allegiance – Metal Allegiance

    17.12.2015

    Kaša

    Metal Allegiance - Metal Allegiance

    Při pohledu na sestavu Metal Allegiance by mělo být všem nad slunce jasné, že tohle není obyčejná skupina. Metal Allegiance nejsou dokonce ani obyčejná superskupina, v jejichž řadách by se spojilo pár kámošů, kteří mají dostatečně provařené ksichty a platí za velká jména. Tento projekt by se svým zaměřením a velikášstvím mohl s přehledem rovnat snaze vydavatelství Roadrunner Records, které v roce 2005 slavilo své narozeniny a největší hvězdy jeho dosavadní historie se podílely na jednom albu „Roadrunner United“ pod taktovkou několika týmových kapitánů. Něco podobného o pár let později vyzkoušeli i Nuclear Blast Records prostřednictvím dvojice alb „Into the Light“ a „Out of the Dark“, které vyšly pod hlavičkou Nuclera Blast Allstars. Ani v jednom z obou uvedených příkladů se však nejednalo o přirozeně vzniklé těleso, nýbrž o „objednávku“ vydavatelství, ...

  • Avatarium – The Girl with the Raven Mask

    16.12.2015

    H.

    Avatarium - The Girl with the Raven Mask

    Avatarium se už asi napořád budou muset potýkat s jednou věci – i kdyby hráli ještě třeba dvacet, třicet let, tak i za tu dobu budou nejspíš všechny recenze na jejich alba začínat pohádkou o tom, jak se tahle formace zrodila. Ono to ale asi jen těžko jde udělat jinak, když hlavním hrdinou téhle pohádky není nikdo jiný než Leif Edling, lídr severské doom metalové veličiny Candlemass. Pokusím se s tím dnes už tolik nezdržovat, přece jenom jsem se o tom už pořádněji rozpovídal v dobových recenzích na debut „Avatarium“ a následné EP „All I Want“, ale ze slušnosti by asi bylo vhodné alespoň ve zkratce zmínit, oč se jedná. Cesta Candlemass nikdy nebyla přímočaře jednoduchá. Jejich kariéru lemují rozpady a reuniony, slabší období (přiznejme si to na rovinu, že ta jejich 90. léta nejsou ...

  • De profundis – Kingdom of the Blind

    15.12.2015

    Kaša

    De Profundis – Kingdom of the Blind

    Když se mě před nějakou dobou náš redakční kápo zeptal, jestli znám kapelu De profundis, která k nám do redakce vyslala svou novinku „Kingdom of the Blind“, odvětil jsem, že název ano, ale obsah ne. De profundis jsou totiž jednou z těch mnoha kapel, jejichž jméno mi není úplně cizí, na scéně je registruji, nicméně nikdy jsem neměl touhu prozkoumat jejich tvorbu a zjistit, co že se za tímto jménem skrývá. Z ukázek, které jsem jen tak letmo na internetu vyslechl, mi však „Kingdom of the Blind“ přišlo jako slušná death metalová nahrávka, takže jsem se toho nezalekl a do odtajnění dosud neprozkoumaného se tak uvolil. Zprvu jsem si však musel zjistit potřebné informace a při seznamování se s historii těchto Britů jsem byl překvapen, že během své kariéry prodělali nemalý ...

  • Hades Almighty – Pyre Era, Black!

    14.12.2015

    H.

    Hades Almighty - Pyre Era, Black!

    Dnešní povídání bych si dovolil pojmout možná trochu netradičně a rozhodně osobněji, než mívám ve zvyku, a to především díky té kapele, okolo níž se tato recenze bude točit. Za celých devět a půl roku, co Sicmaggot funguje, se tu totiž o Hades Almighty ještě nikdy pořádně nepsalo (s výjimkou několika krátkých novinek, které jsem stvořil já osobně), tudíž jsem ještě neměl pořádnou příležitost tu pohovořit o svém vztahu k téhle kapele. Zároveň si budeme moct i trošku probrat historii a takovéhle ty věci – ono se to ostatně i hodí, jelikož nahrávka „Pyre Era, Black!“, na jejíž počest tento text vznikl, je pouhým ípkem, tudíž se s tím nebudeme muset zas tak obšírně zdržovat, až za nějakou dobu Hades Almighty vydají dlouho slibovanou desku… Asi je nasnadě, že jen ...

  • Bear Bone Company – Bear Bone Company

    13.12.2015

    Kaša

    Bear Bone Company - Bear Bone Company

    Švédská trojice Bear Bone Company byla založena v roce 2012 ve švédském Örebru a letos vydává své eponymní debutové album. Takhle jednoduše by se dala shrnout historie této nepříliš letité sebranky, jíž byste ovšem ten nízký věk a z toho plynoucí potencionální nezkušenost hádali jen velmi obtížně, protože jestli je na albu něco ke slyšení, tak je to (mimo jiné) pořádná dávka sebejistoty a zkušeností. Zároveň je to nahrávka, díky níž byste severský původ kapely poznali taktéž velmi stěží, protože „Bear Bone Company“ je od prvních momentů prezentováno jako nálož ostrého rock / metalu pro americké tvrďáky. Tedy alespoň tak na mě hudba těchto borců působí. Oni sami Bear Bone Company se popisují jako kombinace hudby Pantery a Kiss s lehkým dotekem Black Label Society, Garyho ...

  • Selena Gomez – Revival

    12.12.2015

    H.

    Selena Gomez - Revival

    Hádám, že na naši stránku přece jenom asi z většiny chodí lidé, kteří se zajímají spíše o okrajovější žánry a mainstream mnohdy okázale ignorují, takže paradoxně nemusejí mít moc velké ponětí o interpretech, kteří jsou jinak vlastně slavní. Anebo třeba v případě Seleny Gomez znají jen to jméno a veškeré ponětí začíná a končí s tím, že si to tam dole dřív nechávala hoblovat od Justina Biebera. Právě proto si nejdříve nejsme takový ten obligátní seznamovací odstaveček… Selena Gomez se dostala do většího povědomí především díky účinkování v jakýchsi seriálech od Disneyho, kde začal hrát, když jí bylo 15 let. Jen o chvilku později také začala vystupovat se skupinou Selena Gomez & the Scene, s níž vydala celkem tři desky, které měly poměrně slušné prodejní úspěchy. Oba tyto projekty skončily ...

  • Void of Sleep – New World Order

    11.12.2015

    Kaša

    Void Of Sleep - New World Order

    Když jsem před nějakými třemi lety sepisoval recenzi na debutové album italských Void of Sleep, byl jsem z výsledku velmi nadšený. „Tales Between Reality and Madness“ pro mě dodnes představuje jedno z nejlepších promo alb, k nimž jsem se prostřednictvím redakčního křesla v Sicmaggotu dostal, a neříkám to jen tak na základě tehdejšího nadšení, které jsem si po třech letech oprášil v souvislosti s druhým albem „New World Order“. Debutovou placku si totiž i po těch třech letech čas od času rád poslechnu a nemám s ní žádný problém. Právě proto jsem k jejich druhému albu logicky přistupoval jinak, než jak tomu bylo kdysi, kdy jsem o kapele slyšel prvně, a do novinky jsem tak vkládal nemalé naděje. A jestli se pánům podařilo splnit moje očekávání a minimálně vyrovnat laťku debutu, o tom si nyní něco ...

  • Mephorash – 1557 – Rites of Nullification

    10.12.2015

    H.

    Mephorash - 1557 - Rites of Nullification

    O tom, že okultní black metal zažívá v posledních letech regulérní boom, snad není moc sporu, a tak není divu, že se z podzemních vod noří stále nové a nové smečky. Ačkoliv, Švédové Mephorash vlastně zas až tak noví nejsou – ne snad, že by se jednalo o nějaké veterány, to se také říct nedá, ale nějakých pár let již fungují a na kontě mají jedno ípko, jedno splitko a dvě řadová alba, která v letošním roce doplnili o třetí zářez do dlouhohrající diskografie. A právě na ten – jehož název zní „1557 – Rites of Nullification“ – se nyní zaměříme. Upřímně se přiznám, že starší tvorbu Mephorash neznám. Tahle okultní smečka se ale na první pohled netváří jako banda cucáků, a i když Švédové zcela zjevně nepřicházejí s ničím, co by ...


Od hudebních fandů pro hudební fandy