Recenze

  • Majster kat – Memento…

    16.8.2014

    Zajus

    Majster kat - Memento

    Je tomu již 13 let, kdy na Slovensku vznikla kapela Majster kat. Ačkoli je “Memento…” mým prvním setkáním s její hudbou, rozhodně nemohu říci, že bych o ní nikdy neslyšel. Majster kat si totiž získali přízeň mnohých již po vřele přijatém debutu “Svätá zvrhlosť” a jejich jméno pak nezapadlo ani při dlouhém čekání na druhé album. “Memento…”, které vyšlo po sedmi letech od debutu, je právě tím druhým albem. Po velice krátkém úvodu půjdu rovnou na věc, k čemuž mě inspirovala kapela samotná. Ta totiž po minutovém intru (ke kterému se ještě vrátím) začne zostra postupem, který později zopakuje hned v několika dalších písních. Z druhé písně “Spoveď kňaza” si tak udělám jakousi případovou studii, na níž přiblížím, jak Majster kat na “Mementu…” postupují. Po velice krátkém rozjezdu nasadí kapela obvykle pěkné melodické kytarové ...

  • Meadows End – The Sufferwell

    16.8.2014

    Onotius

    Meadows End - The Sufferwell

    Když se řekne symfonický death metal, vybaví se mi hned trojice kategorií, jež představují způsob, jakým se mohou hudebníci v rámci této škatulky vydat. První z nich v mých očích reprezentuje album “Yeah! Yeah! Die! Die!” od finských crossoverových hudebníků Waltari. Tato deska jako jedna z mála využívá orchestrálního potenciálu natolik, že se zde dočkáme veškerých atributů vážné hudby (jež na albu obstaral Avanti! Chamber Orchestra) a zároveň umně přechází v syrový death metal hraničící s grindem, ovšem dočkáme se zde i prvků elektroniky či rapu. Je celkem škoda, že je tento projekt tak ojedinělý, neboť tento vizionářský přístup skýtá velký potenciál. Další oblastí jsou pak skupiny jako Septicflesh, které využívají orchestrální prvky pro podpoření hutné a silné atmosféry, přičemž zachovávají death metalové postupy a své melodie nepodřizují melodice samotné orchestrace ...

  • Beneath the Storm – Evil Reflection

    15.8.2014

    H.

    Beneath the Storm - Evil Reflection

    Mezi tunami alb, která nám chodí do redakce na recenze, se přece jenom tu a tam vyskytne nějaké velice příjemné překvapení. Formace s názvem Beneath the Storm patří právě mezi takové. Jedná se o jednočlenný projekt ze Slovinska, a jak je většinou člověk zvyklý, že jednočlenné projekty bývají black metalové, v tomto případě se budeme pohybovat v jiném, byť stále extrémním žánru. Shimon, jak se onen jediný člen Beneath the Storm jmenuje, totiž do světa pouští (v základě) funeral doom metal. V loňském roce se objevil debutový počin s názvem “Temples of Doom” a už letos přichází jeho pokračování v podobě desky “Evil Reflection”, která bude středobodem našeho skromného povídání. Výše jsem řekl, že Beneath the Storm produkuje v základě funeral doom metal, což je sice vlastně pravda, protože muzika na “Evil Reflection” obsahuje ...

  • Uriah Heep – Outsider

    14.8.2014

    Kaša

    Uriah Heep - Outsider

    Je skoro až neuvěřitelné, že legendární britští rockeři Uriah Heep fungují na scéně už předlouhých 46 let a vydávají svou 24. studiovou desku. Stejně tak neuvěřitelné je, že i po těch letech zatím nevypadají, že by měli v plánu končit, takže mají se svěží novinkou “Outsider” v zádech směle nakročeno k tomu, aby atakovali bájnou padesátku let fungování v záři reflektorů hard rockových pódií. Přitom by jim nikdo nezazlíval, kdyby se na to ve svých letech a s tím vším, co dokázali, vykašlali a užívali zaslouženého důchodu, protože místo v sortě kapel, které už navždy budou titulovány jako legendární, klasické a nesmrtelné, si tahle pětice vysloužila už zatraceně dávno. Ovšem vypadá to, že láska k hudbě je silnější a výsledkem jejich aktuálního rozpoložení je novinka “Outsider”. Jako by Uriah Heep ...

  • Fred & the Living Deads – Fred & the Living Deads

    14.8.2014

    Atreides

    Fred and the Living Deads - Fred and the Living Deads

    Je téměř výjimkou, aby kapela byla ve svých promo materiálech téměř naprosto upřímná a neslibovala hory doly. Zpravidla platí, že čím velkohubější kecy, tím větší bullshit vám nakonec naservíruje, čímž si chtě nechtě sere do úst. Mladá francouzská parta Fred & the Living Deads je však ke své cti k posluchači nebývale pravdomluvná a svoji muziku vystihuje naprosto střízlivě – a z velké části naprosto pravdivě. A jaký že materiál tahle čtveřice Francouzů na svém eponymním debutu vlastně představuje? V zásadě “jen” klasickou, vcelku jednoduchou, chtělo by se říct až obyčejnou rockovou muziku. Což rozhodně není špatně, protože i když je “Fred & the Living Deads” teprve prvotinou, rozhodně má co nabídnout. Kapela se na první poslech vykašlala na nějaké hrátky se žánrem a místy možná až příliš ...

  • V/A – One and All, Together, for Home

    13.8.2014

    Atreides

    VA - One and All, Together, for Home

    Jestli je podle mě nějaký materiál k recenzování naprosto nevhodný, jsou to kompilace. Naprostá většina z nich jsou beztak nudné bestofky nejprovařenějších písní té nebo oné kapely, které už má beztak každý dávno stažené a poskládané do svého vlastního výběru a podle mě nejde o nic jiného, než ždímání peněz z již tak vydojené krávy. Pak tu jsou ještě kompilace o rozsahu celých diskografií, ale to snad ani není kompilace a beztak na ni platí totéž, co pro předchozí případ. Občas se ale najde pro projekt mnohem zajímavější a ambicióznější, než je jen sbírka dávno nahraných písní, a dnes recenzovaný počin je přesně toho druhu. Roman Saenko známý především z Drudkh si dal tu zatracenou práci a poskládal dohromady lidové písně z různých koutů z dílen nejrůznějších autorů ...

  • Mysterious Eclipse – Hell of Pain

    13.8.2014

    H.

    Mysterious Eclipse - Hell of Pain

    Slovenská smečka Mysterious Eclipse z Nového Mesta nad Váhom nejsou žádní nováčci, vlastně právě naopak – nechybí zas tak mnoho a pomalu je budeme moct nazývat veterány. Vznik skupiny se totiž datuje do roku 1996, což už je nějaký ten pátek. V 90. letech ovšem vznikly jen dva demosnímky, poté co do vydávání čehokoliv nastalo na delší dobu ticho, které bylo protrženo až v roce 2005 dlouhohrajícím debutem “…and the Long Night Fell, No Morning Followed”. Nějaký podrobnější rozbor toho, co, kdy a jak vyšlo, je myslím pro tuto chvíli bezpředmětný, protože nás zajímá hlavně to, že v loňském roce se Mysterious Eclipse dopracovali ke třetímu řadovému počinu nazvanému “Hell of Pain”… Hudební náplň disku není nic vysloveně složitého (což nemusí být nutně špatně, na to pozor). Mysterious ...

  • Vallenfyre – Splinters

    12.8.2014

    Kaša

    Vallenfyre - Splinters

    Neznalé může zdání klamat a můžou nabýt dojmu, že pod jménem v titulku recenze se nachází další neznámá parta, která jen tak profičí kolem bez povšimnutí, protože Vallenfyre není nikterak profláknuté jméno, ale jakmile poodkryjeme personální osazenstvo, které za touto kapelou stojí, tak se přízvisku super nelze ubránit. No považte sami, v řadách Vallenfyre se sešli Gregor Mackintosh z Paradise Lost, Hamish Hamilton Glencross (ex-My Dying Bride), Adrian Erlandsson z At the Gates a tisíce dalších projektů a Scott z Alehammer a Extinction of Mankind. No dobře, uznávám, že poslední jméno mi nic neříká, ale přeci jen, tři takhle našlapaná jména pod záštitou jedné formace už tak nějak dopředu vzbuzují v posluchačích nemalá očekávání, se kterými se “Splinters” muselo potýkat. Tím spíš, když si debutové album “A Fragile ...

  • Neige et noirceur – Gouffre onirique et abîmes cosmiques

    11.8.2014

    H.

    Neige et Noirceur - Gouffre onirique et abimes cosmiques

    Se jménem kanadského ambientně black metalového projektu Neige et Noirceur jsem se poprvé setkal v létě loňského roku prostřednictvím kompilace “Natura mortis sonoris”, jež se nesla – navzdory faktu, že jde především o black metalovou skupinu – čistě v (dark) ambientním duchu. Onou výjimkou byla black metalová vichřice “Orlok”, která mě tenkrát i přes svou neobjevnost takřka posadila na zadek. Atmosféra jak v téhle jedné písni, tak i v tom ambientním zbytku ovšem byla silná, pročež jsem v dobové recenzi tvrdil, že se rozhodně podívám i na další tvorbu Neige et Noirceur. To se mi vzhledem k ne úplně malé vytíženosti ještě nepovedlo, takže další setkání s touto jednočlennou formací ze známé black metalové líhně Quebecu nastalo až nyní, za pomoci letošní desky “Gouffre onirique et abîmes cosmiques”… Tak nějak jsem od “Gouffre onirique et ...

  • 9 Fake Reasons – Days of Downfall

    11.8.2014

    Ježura

    9 Fake Reasons - Days of Downfall

    Jakkoli se život hudebního publicisty může zdát být složeným ze samých příjemných záležitostí (asi proto nám podobných nýmandů chodí po světě tolik), není to tak úplně pravda. Ani prostitutky gratis jako pozornost od vydavatelů totiž občas nezvládnou vyvážit tu ohromnou prudu, jakou je probírání se tunami anonymních promonahrávek, které chodí do redakce na recenze a které většinou nejsou nic moc, pokud se tedy rovnou nejedná o totální sračku. Naštěstí se ale občas stává, že člověk narazí na desku, k jejímuž poslechu se vlastně nemusí moc přemlouvat a nakonec to skončí tak, že se u ní ještě obstojně baví. A dnes se přesně na jednu takovou nahrávku podíváme… Popravdě, až na povedený obal a celkem cool název na první pohled vůbec nic nenapovídá tomu, že by mohlo jít o něco slušného, a trocha pátrání o tom, co ...

  • Anathema – Distant Satellites

    10.8.2014

    Zajus

    Anathema - Distant Satellites

    Je tomu 24 let od doby, kdy se začala psát historie britské skupiny Anathema. “Distant Satellites” je jubilejním desátým počinem, a kapela tak před jeho vydáním zdůrazňovala, že album bude vyvrcholením její dosavadní práce a bude obsahovat vše, co ve své hudbě dosud zaznamenala. To je odvážné tvrzení, jelikož formace během své existence prošla dlouhou cestou a její éterická současnost tak má k doom metalovým počátkům značně daleko. Právě proto se nebojím říci, že ve svých prohlášeních Anathema (tak jako většina kapel) kecala. “Distant Satellites” je zřetelným pokračovatelem směru, který si kapela vytyčila počinem “We’re Here Because We’re Here” a který dále více než důstojně rozvinula na předloňském “Weather Systems”. Zda je pokračování trendu zpřístupňování hudby širším vrstvám dobrou nebo špatnou zprávou, pak ...

  • Sonic Syndicate – Sonic Syndicate

    9.8.2014

    nK_!

    Sonic Syndicate - Sonic Syndicate

    Tak, jak jen do toho? Na nové Sonic Syndicate jsem byl zcela nezištně zvědav, protože i přes vesměs obecně špatnou pověst mě jejich předchozí tvorba zajímá (nebo spíše zajímala). Především sedm let stará deska “Only Inhuman”, na které jsem toho času dost ujížděl. “Love and Other Disasters” byla už o něco slabší, ale pořád v pohodě. Velká změna přišla s výměnou zpěváků (dvou) za současného Nathana J. Biggse, který měl do kapely přivést novou energii. Jestli se tak v roce 2010 s albem “We Rule the Night” povedlo, nechám na posouzení ostatních, každopádně od kritiky deska sbírala jedno hodnocení horší než druhé. Nějakým perverzním způsobem se mi ale “We Rule the Night” líbí a ačkoliv opravdu nejde o žádné umělecké (ani jakékoliv jiné) dílo, sem tam si jej s chutí pustím. I na tu ...

  • Nefandus – Reality Cleaver

    8.8.2014

    H.

    Nefandus - Reality Cleaver

    Nefandus patří do té nekonečné sorty kapel, o nichž bych nejspíš nikdy neslyšel, kdyby nám to někdo neposlal do redakce na recenzi, o nichž by nejspíš neslyšelo ani dost z vás, kdyby nám to někdo neposlal na recenzi a my to nezrecenzovali, a o nichž dost lidí nejspíš nikdy v životě neuslyší, i když to zrecenzujeme. Čímž netvrdím, že musí nutně jít o nějaké amatérské přizdisráče, co neumí hrát, jen říkám, že ne všichni můžou mít věhlas jako Metallica, i kdyby byla jejich tvorba sebelepší. A přitom zrovna Nefandus nejsou žádní párci, co si před třemi měsíci koupili z kapesného první kytaru, před dvěma měsíci si našetřili na barvy na svůj první paint a před měsícem se vyloupli na scéně. Ve skutečnosti jméno Nefandus existuje již od roku 1993 a působí zde zkušení borci (myšleno zkušení v hudebních ...

  • Evil Machine – War in Heaven

    7.8.2014

    Stick

    Evil Machine - War in Heaven

    Další banda z polského města Bělostok, kterou recenzuji. Před nedávnem to byli Incarnated, kteří mají v určitém ohledu v nahrávce Evil Machine s názvem “War in Heaven” také prsty. Album sice vyšlo již v loňském listopadu, ke mně se ovšem dostali až v současné době. Vznik kapely se datuje k roku 2004 a samotná nahrávka začala vznikat o rok později, aby byla dokončena za sedm let, tedy na začátku roku 2012. Jak vidno, bylo to tedy dost zdlouhavý proces a Evil Machine prošli studiem Bloodline Roberta Piercsinskeho z Incarnated, kde nahráli kytary a bicí. Basu a vokály nahráli ve studiu Studnia a mixáž proběhla ve studiu Hertz. Většina z těchto studií má za sebou práci se známými jmény (nejenom) polské extrémní scény. Kapelu netvoří žádná ořezávátka, v životopisech členů se skví jména jako Dead Infection, Vader, Hate. ...

  • Miasmic Theory – Miasmic Theory

    6.8.2014

    Kaša

    Miasmic Theory - Miasmic Theory

    Švédská pětice Miasmic Theory od svého vzniku, jenž se datuje k roku 2008, nezahálí a letos vydává své druhé album, kterým je eponymní “Miasmic Theory”, jež navazuje na dva roky starý debut “Sound of Desperation”. Když jsem si tak procházel informace o kapele na Encyclopaedia Metallum, tak jsem se při zjištění, že je původem z Göteborgu, začal těšit na pořádnou porci hutného death metalu dle klasických severských zvyklostí, ale výsledek je nakonec přeci jen někde jinde. Miasmic Theory jsou stejně tak thrash metalová parta jako death metalová, takže je jasné, že album bude fungovat hlavně v rychlejším tempu a na klasické střednětempé deathové vály můžete směle zapomenout. Kapela zpomalí pouze za předpokladů, že vytáhne z rukávu nějaký groove riff, který umocňuje už tak relativně silný moderní nádech, jenž z “Miasmic ...

  • Septicflesh – Titan

    5.8.2014

    H.

    Septicflesh - Titan

    Nad Septic Flesh se v roce 2003 zavřela voda a podle všeho se zdálo, že už nadobro… naštěstí to však opravdu bylo jen zdání, jelikož o čtyři roky později se démoničtí Řekové opět dali dohromady pod lehce modifikovaným názvem Septicflesh a jali se pokračovat v tom, s čím kdysi přestali, tedy ve tvorbě skvělého a nestandardního death metalu. V této nové éře svou tvorbu nechali plynout na atmosférické vlně, ale posunuli ji směrem dál k symfonice a orchestrálním hrátkám. A při vší úctě ke starým počinům, které jsou bezpochyby skvělé a které mám upřímně rád, se předvedli ve snad ještě silnější formě než pod původním jménem Septic Flesh. Možná mám trochu zkreslený pohled, jelikož jsem Septic Flesh z nějakého důvodu poměrně dlouhou dobu ignoroval, a tak to bylo až “Communion”, díky němuž ...

  • Origin – Omnipresent

    4.8.2014

    Onotius

    Origin - Omnipresent

    Dalo by se říct, že mě američtí techničtí drtiči Origin nenechali ve štychu. Se znalostí jejich tvorby především prostřednictvím nekompromisních technických náklepů “Echoes of Decimation” a “Antithesis” jsem se tak trochu obával, že mi v recenzi hodně rychle bude docházet niť, neboť to stěžejní a fundamentální pro tato alba je zkrátka skutečnost, že se jedná o extrémně intenzivní zběsilou hudební smršť podporovanou ekvilibristickými kytarovými výjezdy a technickými bicími. Po poslechu předchůdce “Entity” ovšem bylo jasno, že i divoši se vyvíjejí. Urputnou agresivní nespoutanost vystřídala lehká rozvaha, ba místy snaha o epičnost a koncept, což je jeden s aspektů, jež je na novém albu rozvíjen. Nenechte se ovšem zmýlit, i přes proměnu preferencí se stále jedná o neskutečně tvrdé a technické death metalové album, pokračuje ovšem tam, kde předcházející a střízlivější výpověď “Entity” vystrkovala ...

  • Excruciation – [g]host

    4.8.2014

    H.

    Excruciation - ghost

    Jméno Excruciation sice na metalové scéně není obecně úplně známé, a kdybyste asi dělali anketu na nějakém festivalu, většina lidí by je nejspíš neznala, ale jestli si myslíte, že tu máme co do činění s nějakými amatéry, jimž ještě teče mléko po bradě, rozhodně se mýlíte. Tihle švýcarští borci jsou totiž aktivní už od konce roku 1984, takže se vlastně jedná o nefalšované veterány. V této staré éře ovšem Excruciation dokázali vydat jenom jedno minialbum a poměrně početnou sérii demosnímků, pak se po nich v roce 1991 slehla zem. Zem byla slehlá nějakých 14 let… roku 2005 se totiž Excruciation opět probrali k životu a jali se “doomovat” už v dlouhohrajícím stylu. Po dalších minialbech a živáku nakonec došlo k vydání dlouhohrajícího debutu “Angels to Some, Demons to Others” v roce 2007, načež jej o dvě ...

  • Corrosion of Conformity – IX

    3.8.2014

    Kaša

    Corrosion of Conformity - IX

    Nevím jak vám, ale mně osobně se vývoj Corrosion of Conformity v posledních letech, tedy v těch, které následovaly po vydání skvělého “In the Arms of God”, hrubě nelíbí. Patrné to bude i z následujících řádků, takže to můžu vypálit hned v úvodu, ale odchod (vypadá to, že už opravdu definitivní) Peppera Keenana zlomil téhle kapele pomyslný vaz, protože minulá eponymní deska z roku 2012 stála opravdu za hovno a “IX” jako by si dala předsevzetí, že ji bude v mnohém následovat, takže pokud patříte k příznivcům tvorby těchto nestorů amerického metalu, tak radši odvraťte své zraky. Nerad bych vypadal jako někdo, kdo pouze nepřenesl přes srdce odchod Peppera a automaticky tak odepíše vše, na co aktuální sestava sáhne, ale zatímco alba, která svým charakteristickým způsobem pozdvihl ...

  • Judas Priest – Redeemer of Souls

    2.8.2014

    Kaša

    Judas Priest - Redeemer of Souls

    Dovolím si tvrdit, že novinkový počin Judas Priest, “Redeemer of Souls”, je v letošním roce jedním z nejočekávanějších kousků. Pokud tedy budeme mluvit o metalové hudbě v globálním měřítku, tak tahle záležitost nenechává chladné příznivce tvrdého kovu po celém světě minimálně ze dvou důvodů. Ten první je snad jasný. Ale no tak, jsou to přece Judas Priest. Legenda legend a kapela, která před 40 lety stála u vzniku heavy metalu jako takového, když z této hudby začala odbourávat bluesové vlivy Black Sabbath a zaměřila se hlavně na tvrdé kytary a rychlejší tempa tolik příznačná pro nejednu metalovou odnož. No, a za druhé, jsou to sice Judas Priest, ale vůbec poprvé ve své dlouhé kariéře bez poloviny nesmrtelného kytarové tandemu Tipton/Downing, protože K. K. Downing se před třemi lety rozhodl odejít do rockového důchodu ...


Od hudebních fandů pro hudební fandy