Recenze

  • Birch Crown – Birch Crown

    4.2.2014

    H.

    Birch Crown - Birch Crown

    Birch Crown je jednočlenným projektem ze severní Itálie, který se věnuje poměrně klasické podobě doom metalového žánru, ačkoliv sem tam lze v té hudbě zaslechnout i lehké vlivy stoneru. Hned na začátku letošního roku se objevil stejnojmenný debut “Birch Crown”, jenž mě okamžitě hodně zaujal jednou věcí, a sice excelentní obálkou. Nemůžu si pomoct, ale přesně takovéhle věci na přebalech desek se mi strašně líbí (hlavně když jsou takhle “čisté” a nekazí je žádné logo nebo nápisy) – a to bylo vlastně celkem dost k tomu, abych byl zvědavý i na samotnou hudební produkci. Pokud by muzika byla stejně nádherná jako obal, bavili bychom se tu minimálně o devítkové nahrávce. Jenže to se tak nějak nestalo. Na “Birch Crown” je silně cítit, že je to začátečnický a amatérský počin po všech ...

  • Alcest – Shelter

    3.2.2014

    Atreides

    Alcest - Shelter

    Francouzské duo Alcest v našich končinách rozhodně není neznámé a již nějakou dobu se mu od domácího posluchačstva dostává podle mě zaslouženého uznání. Od některých jedinců i nepochopení – a mám dojem, že právě jejich počet s aktuální novinkou “Shelter” vzroste. Mozek projektu Neige jej už před nějakou dobou definoval poměrně jasně odklonem od black metalu z prvních nahrávek k post-metalovým/rockovým náladám, přičemž již s předchozím albem “Les voyages de l’âme” se našli tací, kterým díky odklonu od metalu nebylo příliš pochuti. A vzhledem k faktu, že “Shelter” je nahrávkou především post-rockovou a shoegazovou, je na místě se domnívat, že takových hlasů bude mnohem víc. Ani já sám popravdě nevím, co přesně si mám myslet o vývoji, který Alcest prodělali. Na jedné straně mi hudebně velmi sedí, na té druhé mi aktuální album přijde ...

  • Knowing2fly – Here on My Feet

    2.2.2014

    Ježura

    Knowing2fly - Here on My Feet

    Když už máte místo osvědčeného jména sáhnout po nějaké úplně neznámé kapele, děláte tak buď z nudy nebo ze zvědavosti, každopádně v obou případech platí, že doufáte alespoň v to, aby vás dotyčná formace jakž takž zabavila, a pokud se z toho nakonec vyklube něco opravdu dobrého, je to spíš příjemný bonus než naplnění očekávání – i když výjimky se samozřejmě mohou najít. A co taky čekat od no name italské rockovky než nějakou tu zábavu, takže na kapelu Knowing2fly a jejich řadový debut “Here on My Feet” jsem určitě nekladl nějaké přehnané nároky. Přesto ale není výsledek nikterak oslnivý, a proč tomu tak je, to mám v úmyslu rozvést v následujících řádcích. Právě kvůli tomu, že jsem od Knowing2fly nečekal žádné zázraky, jsem byl dost překvapený, že ta ...

  • Ekove Efrits – Nowhere

    2.2.2014

    H.

    Ekove Efrits - Nowhere

    Dnes se v recenzi podíváme zase na jedno hodně příjemné překvapení, u něhož vám na samém konci článku doporučím, abyste si to šli okamžitě sehnat, protože to prostě stojí za to… ale to jsem asi neměl říkat takhle brzo, co? Začněme však znovu a pomaleji vcelku jednoduchou otázkou. Kolik znáte metalových kapel z Íránu? Nepochybuji o tom, že se mezi vámi jistě najdou fajnšmekři, kteří by mi tu nějaká jména bez problémů vysypali, nicméně většina z nás jich asi moc dohromady nedá. Jenže právě Ekove Efrits stojí za to, abyste si tohle jméno do své kartotéky zařadili. Jedná se jednočlenný projekt z hlavního města Teheránu, za nímž stojí jistý Saman N., někdy též známý pod pseudonymem Count de Efrit. Nejedná se ovšem o začátečnickou záležitost, jelikož aktuální “Nowhere” je už jeho čtvrtým dlouhohrajícím ...

  • Panychida – Grief for an Idol

    1.2.2014

    Atreides

    Panychida - Grief for an Idol

    Panychida byla paradoxně kapelou, která mě v době vydání své první desky “Paganized” tak nějak zcela minula, a to i přes mé zaměření na pohanský metal, který byl tehdy mým uším bližší než jiné žánry. Podobný osud potkal i následující řadovku “Měsíc, les, bílý sníh ~ Moon, Forest, Blinding Snow” a popravdě ani nevím proč tomu tak vlastně bylo, když se všude kolem ozývaly hlasy vyzdvihující kvalitu jejich podání, jež se snaží oprostit žánrových klišé – a to i od těch jedinců, kteří v tomto značně dehonestovaném žánru jinak upřednostňují pouze “starou gardu”, jež vznikala v devadesátých letech. Na první poslech mě však album nijak zvlášť neoslovilo a dál jsem se jím nezabýval, tím spíš, že to bylo v době, kdy mě daný žánr začal pomalu míjet. S vydáním ...

  • Rain Shadow – Chuť krve

    31.1.2014

    Kaša

    Rain Shadow - Chuť krve

    Mladoboleslavská čtveřice Rain Shadow si právě kroutí svůj osmý rok existence, a během těch osmi let stihla vydat hned po roce fungování v roce 2007 debutové album s titulem “Invaze prvního stínu”, které si kapela vydala ve vlastním nákladu a na nějž nyní navazuje novinka “Chuť krve”. V mezidobí mezi oběma počiny se samozřejmě koncertovalo, proběhla i nějaká ta personální obměna, až se sestava ustálila na jménech Zoltán Kondás (basa, zpěv), Petr Lisler (bicí), Tomáš Arnold (kytara) a Ľuboš Šály na postu druhého kytaristy, což by na takový ten nezbytný úvod tak akorát stačilo, takže si pojďme novinku představit z pěkně zblízka. “Chuť krve” se kupodivu z velké části natáčelo ve zkušebně samotné kapely, což mě osobně překvapilo, protože krom toho, že je zvuk pořádně špinavý, což stejně přisuzuji spíš stylovému ...

  • Hecate Enthroned – Virulent Rapture

    30.1.2014

    Ježura

    Hecate Enthroned - Virulent Rapture

    Myslím, že se se mnou nikdo nebude hádat, když prohlásím, že Hecate Enthroned rozhodně nepatří k extrémně populárním kapelám. Nezasvěcený člověk je prostě tak nějak registruje, ví, že existují, ale tím to asi končí. Pro toho samého nezasvěcence tak bude možná trochu šok, když zjistí, že Hecate Enthroned příští rok oslaví rovných dvacet let existence pod současným jménem (pod tím původním se totiž dali dohromady už roku 1993 – to to letí). Asi tedy není sporu o tom, že to nejsou žádní mlíčňáci, ale naopak zkušení muzikanti s hromadou muziky za sebou. I když… včetně toho současného je to pouhých pět řadových alb, přičemž novinka “Virulent Rapture” navazuje na počin “Redimus” až dlouhých deset let od jeho vydání, takže je to spíš taková menší hromádka než ...

  • A Hero for the World – Winter Is Coming (A Holiday Rock Opera)

    29.1.2014

    Kaša

    A Hero for the World - Winter Is Coming (A Holiday Rock Opera)

    “Chce se mi zvracet.” Kdo by neznal legendární hlášku Václava Postráneckého z kultovního bijáku “Černí baroni”? Hlášku, která, víc než cokoli jiného naprosto přesně vystihuje mé pocity z nového alba formace A Hero for the World s všeříkajícím názvem “Winter Is Coming (A Holiday Rock Opera)”. Kapela, v jejímž čele stojí dvojice Švédů a jeden Amík, pochází z metalové hudbě netypických Filipín a snaží se prorazit podprůměrným power metalem. Takhle jsem na tuhle partu nahlížel v době vydání loňského debutu. Ten byl sice špatný a povedených momentů aby na něm člověk hledal lupou, ale něco málo se najít dalo. Kupříkladu refrén úvodní titulky se mi vybaví i takhle zpětně. A to jsem desku od vydání neslyšel. Ačkoli to nepředpokládám, ale jestli si někdo pamatujete inkriminovanou loňskou recenzi eponymního debutu, ...

  • Ramchat – Bes

    28.1.2014

    H.

    Ramchat - Bes

    Asi jsem nebyl sám, koho hodně překvapilo, když začátkem loňského roku opustil řady slovenských veteránů Lunatic Gods kytarista Pavel Baričák alias Hirax, který kapelu hluboko v 90. letech zakládal a byl hlavním autorem muziky. Jen na posledních dvou deskách “Vlnobytie” (2012) a “Ante Portas” (2007) složil drtivou většinu hudby a napsal veškeré texty. Ačkoliv těsně potom, co se tato zpráva dostala na veřejnost, jsem si říkal, jak asi budou znít Lunatic Gods bez Hiraxe v budoucnu, netrvalo dlouho a objevila se druhá otázka – jak bude znít Hirax bez Lunatic Gods? Zatímco Lunatic Gods na oficiální vydání prvního počinu nové éry, minialba s názvem “Slnovraty”, teprve čekají, ačkoliv už je online k dispozici k poslechu, Hirax již debut své nové kapely stihl vydat v prosinci. Ta kapela dostala jméno ...

  • Legion of the Damned – Ravenous Plague

    27.1.2014

    Kaša

    Legion of the Damned - Ravenous Plague

    Holandští drtiči Legion of the Damned jsou pro mne asi tím nejukázkovějším příkladem toho, jak je hudební průmysl nevyzpytatelný. Dokud tahle parta fungovala (téměř 13 let, jen tak pro informaci) pod svým původním jménem Occult, neměl o ní nikdo ani páru. Tedy, abych to uvedl na pravou míru, myslím tím v mezinárodním měřítku, protože v té době jejich význam nepřesahoval posluchačstvo v podobě hudebně nadšených krajánků z jejich domoviny. Stačilo však, aby si v roce 2005 změnili název na Legion of the Damned a téhle kapely bylo najednou všude plno. Člověk by to pochopil, kdyby nějak výrazně upravili svou hudební tvorbu, jenomže Legion of the Damned hrají stále totéž, co drtili ještě pod svým původním jménem, takže nevím, co za tímto “zázrakem” stálo a upřímně řečeno ...

  • The Meatfückers – Porn Again

    26.1.2014

    Ježura

    The Meatfückers - Porn Again

    Už si ani pořádně nepamatuju, jaký že styl byl uveden v nabídce promáčů u mexické kapely The Meatfückers, že jsem to nakonec vzal. Každopádně kdo se podívá na název desky (a vlastně i všech předchozích počinů kapely), názvy a délku jednotlivých skladeb nebo třeba promofotky, ten se asi neubrání dojmu, že má co do činění s pěkně obscénní grindovou grupou, z jejíhož alba budou spíš než krev odkapávat onačejší tělesné tekutiny. A vskutku, pěkně obscénní The Meatfückers opravdu jsou, jenže s tím grindem už to tak jednoduché není a vlastní kvalita desky je také na docela dlouhé povídání. A věřte nebo ne, recenze je slohový útvar jako stvořený pro taková delší povídání, takže si to vzápětí trochu rozebereme. Předně bych chtěl uvést na pravou míru ty řeči o grindu. ...

  • Iced Earth – Plagues of Babylon

    25.1.2014

    Ježura

    Iced Earth - Plagues of Babylon

    Když se teď přiznám, že mezi řadu významných kapel, které neznám a až donedávna jsem od nich neslyšel ani notu, patří i Iced Earth, mnozí už si asi začnou ťukat na čelo a ptát se, proč takový diletant vůbec fušuje do hudební publicistiky. Proti tomu se těžko argumentuje, takže na svou obranu snad jen prohlásím, že po poslechu novinky “Plagues of Babylon” už naprosto chápu, proč tuhle kapelu mnozí velebí jako jednu z mála formací, které stále drží power metalovou (i když to žánrové zařazení není zase tak jednoznačné) zástavu hrdě vztyčenou a o Iced Earth neutrousí křivého slova. Jestli si ale myslíte, že jsem touto větou de facto celou recenzi shrnul, tak čtěte vesele dál, protože takhle jednoduché to zase není. A než se na to zapomene, ...

  • Fishartcollection – In Oil

    24.1.2014

    Kaša

    Fishartcollection - In Oil

    Fishartcollection? Nějaký ten pátek zpátky jsem si říkal, co že to je za hloupý název pro kapelu a že to beztak bude zase nějaká kravina. A jak se můj názor změnil od doby, kdy jsem jejich debutové album “In Oil” vložil do poprvé do přehrávače? Nadějná kapela, která na slovenské scéně působí jako poměrně neotřelý zástupce moderně pojatého HC, crossoveru, death metalu, math metalu a já nevím čeho všeho ještě, protože Fishartcollection toho na novince předvádí dost a nelze je žánrově popsat v celé jejich šíři, aniž by se v tom člověk řádně nezamotal, takže se do toho radši nebudu pouštět a zůsteme prozatím u označení crossover, protože do něj lze hodit prakticky vše. K samotné kapele jen velmi krátce, protože vzhledem k tomu, že ona sama svou historii vtipně shrnula prohlášením ...

  • Wolfsgrey – Transylvanian Plaguespreader Committee

    23.1.2014

    H.

    Wolfsgrey - Transylvanian Plaguespreader Committee

    Když jsem sám sobě na recenzi naordinoval dlouhohrající debut rumunské black metalové skvadry Wolfsgrey, z důvodu jistého vrozeného skepticismu jsem vážně neočekával nějaké extrémně kvalitní veledílo, z něhož bych se ještě dlouho nemohl vzpamatovat, ale tak nějak jsem doufal, že bych od nahrávky s vpravdě přátelským názvem “Transylvanian Plaguespreader Committee” mohl dostat slušný syrový black metal, žádnou extra pecku, ale solidní žánrovku. Ze samotného výsledku jsem ovšem lehounce rozpačitý… ačkoliv přinejmenším tu syrovost jsem dostal, o tom žádná. Wolfsgrey to už nějakých pár roků táhnou, ale až doposud stříleli kazetové demosnímky. Vyložení zelenáči tu sice nehrají, protože podstatná část sestavy se rekrutuje z o poznání známějších Siculicidium, i přesto je však “Transylvanian Plaguespreader Committee” formálním debutem Wolfsgrey.

  • Ilvcia – In the Nature of Reason

    22.1.2014

    Zajus

    Ilvcia - In the Nature of Reason

    Většina z nás jistě považuje nějaký žánr za vrchol hudební tvorby. Nemyslím tím jednoduše náš nejoblíbenější žánr, ale žánr, který považujeme za nejnáročnější z pohledu hudebníků. Žánr, který vyžaduje unikátní kombinaci talentu, píle, nadšení a hlavně zkušeností. Pro mě je tímto žánrem progresivní rock. Ne nadarmo se sedmdesátá léta minulého století, kdy progresivní rock kraloval hudebnímu světu, často považují za zlatou éru hudby. Proto na každou kapelu, která se v jeho rozbouřených vlných rozhodne plout, nahlížím zcela automaticky kritičtěji. Jinými slovy si říkám: “A proč by právě tato kapela měla nahrát dobré progrockové album? Co ji odlišuje od ostatních, co dá posluchači navíc?” A v tuto chvíli vstupují do hry Španělé Ilvcia. Podle propagačních materiálů byla Ilvcia založena roku 2010, odehrála několik málo vystoupení a před debutem “In the ...

  • Usurpress / Bent Sea – split

    21.1.2014

    Kaša

    Usurpress / Bent Sea - split

    Přestože sám sebe nepovažuji za fanouška split počinů, respektive neřadových zářezů obecně, řekl jsem si, že nastal čas, abych i já dal šanci něčemu, co neposlouchám denně, takže správně tušíte, že tady je výsledek. Dvacetiminutový bezejmenný nářez, kde se v rámci jedenácti skladeb setkává dvojice Usurpress a Bent Sea, je v plné parádě připraven zaútočit na sluchovody případných posluchačů, protože tohle je agresivní, nesmlouvavá a hlučná jízda bez špetky slitování, na níž se dohromady spájí severský death metal a grindcore v té nejryzejší podobě. Přestože hudebně jsou si obě party hudebně relativně příbuzné, tak pokud posluchač poodkryje jejich personální a biografické zákulisí, tak už to s tou příbuzností nebude tak žhavé. Usurpress je svým způsobem běžná severská death metalová čtveřice, která funguje čtvrtým rokem a mimo ...

  • Kauan – Pirut

    21.1.2014

    Atreides

    Kauan - Pirut

    15. února 2013 přeletěl nad Čeljabinskem meteor, načež explodoval několik kilometrů nad povrchem země, svým jasem zastínil slunce a jeho zbytky dopadly na široké území zhruba dvacet kilometrů za městem. Kromě toho, že ve zmíněném městě a několika dalších způsobil škody, za který by se nemuselo stydět nejedno hudební komando, přerušil i nahrávání nové desky Kauan, která tou dobou nesídlila nikde jinde než v Čeljabinsku (v současnosti přesídlila do Kyjeva). Deska tak spatřila světlo světa mnohem později, než bylo plánováno – a velmi pravděpodobně i v docela odlišné podobě, neboť právě výbuch meteoritu muzikanty z Kauan velmi ovlivnil a stal se jednou z hlavních inspirací při jejím skládání. Vkusný, minimalistický přebal alba je zdoben pruhem páry, který zbyl po přeletu vesmírného tělesa. Pod ním se skrývá disk obsahující jednu dlouhou, téměř čtyřicetiminutovou skladbu ...

  • Enthroning Silence – Throned Upon Ashes of Dusk

    20.1.2014

    H.

    Enthroning Silence - Throned Upon Ashes of Dusk

    Enthroning Silence je italský projekt, jehož žánrové zařazení je naprosto jednoduché – depresivní black metal. Dvě desky už pod tímto názvem vyšly před deseti a více lety, konkrétně “Unnamed Quintessence of Grimness” v roce 2002 a “A Dream of Nightskies” v roce 2004, jenže poté se nad skupinou trochu zavřela voda a třetí dlouhohrající počin se tak objevil až na sklonku loňského roku po dlouhých devíti letech pod názvem “Throned Upon Ashes of Dusk” – a jak už zcela jistě tušíte, právě tenhle kousek bude naším dnešním tématem. Devět let už je dost dlouhá doba, což asi vědí i samotní Enthroning Silence, takže se nejspíš rozhodli vyvážit dlouhé čekání dostatkem nového materiálu, což v překladu znamená, že se hrací doba “Throned Upon Ashes of Dusk” vyšplhala ...

  • Heiden – A kdybys už nebyla, vymyslím si tě

    19.1.2014

    Atreides

    Heiden - A kdybys už nebyla, vymyslím si tě

    Brněnská čtveřice na naší scéně rozhodně není neznámá a myslím, že můžu vcelku spolehlivě tvrdit, že již loňský (sakra, ten čas letí) počin “A kdybys už nebyla, vymyslím si tě”, byl jednou z nejočekávanějších domácích desek a nejinak tomu bylo v mém případě, neboť jsem byl silně navnazen zveřejněným singlem “Setkání”. Předchozí deskou “Dolores” suverénně vyhráli cenu Břitva a v kategorii Hard & heavy k nim putoval i Anděl. Otázkou tak zůstává, zda se Heiden podaří zopakovat úspěch i s aktuální deskou. Asi nebude nic na škodu, když hned v úvodu prozradím, že přinejmenším já v to doufám, jakkoliv je letošní konkurence nezanedbatelná. Někteří by mohli spatra kontrovat Cult of Fire, Infernem či dalšími spolky. Heiden se ale podařilo nejen vytvořit velmi kvalitní desku, navrch se mi ale dokázali trefit ...

  • Chronos Zero – A Prelude into Emptiness – The Tears Path: Chapter Alpha

    18.1.2014

    Kaša

    Chronos Zero - A Prelude into Emptiness - The Tears Path Chapter Alpha

    Začnu (ne)tradičně trochu zeširoka. Z toho množství promoalb, které mi během působení na našem blogu prošlo pod rukama, si takhle z fleku nepamatuju kapelu, která by už v době vydání debutu zněla, jako (sice stále ještě širší, ale i tak) žánrová špička a jejíž první počin by působil po všech stránkách profesionálně, skladatelsky byl na prvotřídní úrovni a při poslechu bez jakýchkoli dalších informací bych žasl, jaktože se ke mně taková parta, která už určitě patří k hvězdným jménům žánru, nedostala. Správně tušíte, že bych takhle pitomě nezačínal ze dvou důvodů. Zaprvé by mě musel napadnou lepší úvod a zadruhé by italská pětice Chronos Zero, respektive její debutový počin s šíleným názvem “A Prelude into Emptiness – The Tears Path: Chapter Alpha” nesměla spadat do výše popsané škatulky, protože přesně ...


Od hudebních fandů pro hudební fandy