Recenze

  • Neronoia – Sapore di luce e di pietra

    29.12.2013

    Atreides

    Neronoia - Sapore di luce e di pietra

    Jeden industrialový počin z Itálie jsme tu před nedávnem měli – projekt Naxal Protocol si svojí prvotinou vydobyl velmi solidní hodnocení sedmi a půl bodu. Na rozdíl od něj však Neronoia není reinkarnací mrtvého uskupení, nýbrž levobočkem milánských Canaan, jež se pohybují kdesi na pomezí metalu, gotiky a ambientu. A právě v rámci “vedlejšáku” si bývalí i stávající členové vybíjejí všechny své dark ambientní chutě a tužby, které si v hlavním úvazku musí či museli nechat od cesty. Výsledkem jejich postranních úmyslů je již sedm let existence a třetí album, které vám chci v dnešní recenzi představit. “Sapore di luce e di pietra” ve volném překladu může znamenat něco jako “Chuť světla a kamení”, první slovo názvu však skýtá více významů – příchuť, ale v jistém smyslu i pachuť. Přiznám ...

  • Vyre – The Initial Frontier Pt. 1

    29.12.2013

    H.

    Vyre - The Initial Frontier Pt. 1

    Německý sextet Vyre ze spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko na první pohled vypadá, jako kdyby šlo o začínající kapelu, ale jak už tomu nezřídka kdy bývá, i přes krátkou existenci jména za tou kapelou nestojí žádní zelenáči. Když v první větě řekneme něco takového, v té druhé by se samozřejmě slušelo ihned dodat, kdože tedy za tímhle projektem stojí – a protože se nepovažuji za hovado, tak to samozřejmě ihned dodám, byť se tak stane až ve větě třetí, jelikož tu druhou mi zabral tento zcela zbytečný slovní chcanec. Sestava Vyre je z velké části propojena se dvě jinými skupinami, jež ovšem k sobě mají také hodně blízko – Geïst a Eïs. A jaká tedy spojitost mezi všemi třemi kapelami je? Dost jednoduchá. Nejprve přišli Geïst, ale ti v roce 2010 museli kvůli ...

  • Insania – Zapal dům poraž strom…

    28.12.2013

    Kaša

    Insania - Zapal dům poraž strom...

    Brněnská Insania pro mě už dlouhá léta představuje kapelu, jíž jsem celkem úspěšně ignoroval, a to i přesto, že jsem si plně vědom jména, které si za svou historii tvrdou prací vydobyla. Přirovnal bych tento stav ke vztahu k knížce, u níž znám pouze název, nicméně obsah jde naprosto mimo mě. Tedy, abych byl přesný, ne, že bych neměl teoretickou znalost toho, čím se Insania na svých albech zabývá, ale přesto jsem je doposud přehlížel. Hodilo by se říct, že záměrně, ale to není úplně přesné, takže spíš vědomě. Je to sice recenzentské klišé, ale když se naskytla možnost napsat recenzi na nové album s titulem “Zapal dům poraž strom…”, tak jsem dlouho neváhal, protože to pro mne konečně byla příležitost nahlédnout pod roušku, jíž jsem doposud neměl ...

  • Psyclon Nine – [Order of the Shadow : Act I]

    27.12.2013

    H.

    Psyclon Nine - [Order of the Shadow Act I]

    Vzhledem k tomu, že jsme stránka zaměřená především na metalovou muziku, věřím tomu, že když prohlásím, že metal pro mě vždycky byl, je a asi ještě nějaký ten pátek bude jedničkou a žánrem, který mě obecně nejvíce oslovuje, asi tu nebudu sám a nejspíš se nás tu najde víc takových. Stejně tak – a to už tu také na různých místech několikrát padlo – jsem si ovšem během posledních řekněme dvou, tří let oblíbil taktéž tvrdou elektroniku, která svým pojetím i přístupem ve výsledku nemá zas tak daleko k extrémnímu metalu. Dnes si představíme skupinu, která oba tyto světy – tedy tvrdou elektroniku a tvrdý metal – v rámci své tvorby spojuje do jednoho celku… Určitě každý z vás zná tunu industrial metalových kapel, a kdyby ...

  • Hell – Curse and Chapter

    26.12.2013

    H.

    Hell - Curse and Chapter

    Jestli se nějaká heavy metalová kapela může pochlubit opravdu nestandardní historií, pak jsou to zcela jistě britští veteráni Hell. Sice nevěřím tomu, že byste tuhle historku o dávno pohřbené skupině, která z ničeho opět povstala a všem nakopala prdel, neslyšeli, ale z jistých formálních důvodů by se asi slušelo ji pro začátek recenze zopakovat a s její pomocí si udělat menší historické okénko… ostatně Hell jsou formací, v jejíž hudbě ta historie hraje značnou roli… Hell vznikli na začátku 80. let a podobně jako většina začínajících britských kapel se vrhli na hraní specifické odnože heavy metalu, kterou dnes známe jako NWOBHM, neboli New Wave of British Heavy Metal. V následujících letech rozšířili nějakých pár demosnímků a jeden singl a podobně jako všichni ostatní se snažili ulovit nějakou tu firmu, ...

  • Descend – Wither

    25.12.2013

    Ježura

    Descend - Wither

    Pamatuju si to úplně přesně. Člověk překládá tiskovku, která hovoří o nějaké zázračné prog deathové kapele, jejíž nové album má své tvůrce vystřelit rovnou do první ligy, a říká si, jakou mají ti vydavatelé fantazii a že takových zázraků tu už bylo… Ta tiskovka se týkala švédské kapely Descend a jejich chystaného druhého desky jménem “Wither” a nebýt toho, že mi přesně tohle album nakonec přistálo na stole s žádostí o recenzi, asi bych na milé Švédy dočista zapomněl. Jenže osud tomu chtěl jinak, takže teď máme příležitost zjistit, jestli label jako obvykle přeháněl, nebo jestli na tom všem vyzdvihování do nebes přeci jen není kousek pravdy. Když nic jiného, tak se Descend musí nechat jedna věc – rozhodně mají jasnou představu o tom, co chtějí ...

  • Naxal Protocol – The Guilty Should Get What They Deserve!

    24.12.2013

    Atreides

    Naxal Protocol - The Guilty Should Get What They Deserve!

    Dlouho jsme tu neměli žádné dark ambientní či noisové dílko a myslím si, že je nejvyšší čas to napravit. Naxal Protocol je projekt původem ze slunné Itálie, pokrevně i hudebně navazující na cirka deset let mrtvou power-noisařinu Cazzodio. O té jsem v rámci zjišťování informací o kapele slyšel prvně, nicméně pokud bude tvorba pod hlavičkou bývalého uskupení kvalitativně srovnatelná (anebo lepší) s aktuální deskou “The Guilty Should Get What They Deserve!” vydanou pod Eibon Records, jistě se po ní v nejbližší době podívám. Naxal Protocol nechodí kolem horké kaše a již od začátku novinky dává najevo, že označení power noise není pro srandu králíkům. Nebo se o to přinejmenším snaží. Špinavý zvuk a věčně brnící uši jsou jen dvě z docela dlouhého výčtu charakteristik alba. Nekončící příval ruchů, šumu, vazbení a ...

  • Magenta Harvest – Volatile Waters

    24.12.2013

    Ježura

    Magenta Harvest - Volatile Waters

    Jméno Magenta Harvest toho asi mnohým z vás moc neřekne. A ono se není čemu divit, protože i když kapela oficiálně funguje už nějakých osm let, své první demo vydala v roce 2011 a debut “Volatile Waters” vyjde teprve za nějaký ten týden. Vlastně jediným zajímavým faktem, kterým by Magenta Harvest mohli upoutat pozornost běžného smrtelníka, je sestava, ve které se mimo jiné angažuje bubeník Janne Manninen z MyGrain a především zpěvák Mathias Lillmåns alias Vreth z Finntroll. O žádné superskupině hovořit nelze, ale očekávání, že poměrně zkušení hudebníci by mohli vytvořit něco poslouchatelného, už jsou docela na místě, takže se pojďme podívat, jak si na tom debutové album Magenta Harvest stojí… Když jméno kapely dáte přechroustat googlu, z různých stran na vás vypadne informace, že Magenta Harvest hrají death ...

  • Naurrakar – Epilog lidstva

    24.12.2013

    H.

    Naurrakar - Epilog lidstva

    Je tomu pár let, co se v českém podzemí vyrojila docela početná řádka začínajících black metalových smeček, díky čemuž se to po klubech jenom hemžilo kapelami jako Delzvan, Darkness of Hell, Degoryen nebo Bellifer, což jsou většinou jména, která vám toho asi moc neřeknou, pokud nemáte dobrou paměť a náhodou jste v té době na koncert některé ze jmenovaných skupin nenarazili. I když třeba poslední zmiňovaní Bellifer jsou docela zajímaví i přesto, že vydali jen jeden – diplomaticky řečeno – hodně nic moc demáč, a to z toho důvodu, že zde hráli hned dva členové veleblbých folk metalistů Odraedir a taktéž zde zpíval stejný člověk, jenž huláká do mikrofonu i v rámci Naurrakar, kteří jsou hlavním předmětem naší dnešní recenze… I Naurrakar vznikli v oné době “před pár lety”, ale rozdíl ...

  • Infectious Hate – Insanity Begins

    23.12.2013

    Ježura

    Infectious Hate - Insanity Begins

    Žijeme v digitálním věku, a to s sebou nese spoustu specifik – tak třeba dnes není sebemenší problém dát dohromady kapelu a natočit nějaký ten nosič. Z toho plyne mimo jiné i skutečnost, že nových kapel vzniká každý den ohromná spousta, tyhle kapely pak vydávají desky, a dohromady je toho takový příval, že se nelze divit, když člověka nějaké takové nové jméno nechá naprosto chladným, protože vést v patrnosti všechny mladé spolky zkrátka není v lidských silách. Jenže jak už to tak bývá, samozřejmě i v téhle záplavě nové krve se dají najít spolky kvalitní, a v tu chvíli přicházejí na scénu hudební publicisté, aby pokud možno oddělili zrno od plev a běžnému posluchači dali tip na nějaký ten čerstvý objev. A už asi správně tušíte, že dnešní recenze ...

  • Inner Shrine – Pulsar

    22.12.2013

    Kaša

    Inner Shrine - Pulsar

    Po téměř dvaceti letech na scéně se italské dvojici Inner Shrine nepodařilo výrazně prorazit a vydobýt si tak jméno na přeplněné italské scéně, takže v poklidu a bez velkého humbuku kolem si na letošek nachystala svůj pátý řadový počin “Pulsar”, jenž se nakonec ukázal jako větší oříšek, než jsem před prvním poslechem očekával, ačkoli tentokrát není vina na mojí straně díky tomu, že bych snad nemohl přes srdce přenést hudební směřování kapely, ale prostě jsem dostal pod ruky něco docela jiné, než jsem čekal. Propagační řeči totiž hovořily v podstatě o gothic metalu. Ten, ač není můj šálek kávy, jsem ochotný při pominutí několika stylových nešvarů úplně bez problémů strávit, ale někdy v průběhu prvního poslechu “Pulsar” se ukázalo, že tahle škatulka bude duu ve složení Claudio Tovagli a Luca Liotti ...

  • Thaclthi – …erat ante oculos

    21.12.2013

    H.

    Thaclthi - …erat ante oculos

    Osobně se považuji za poměrně otrlého posluchače, který nemá problém skousnout v podstatě cokoliv, vlastně se v poslechu všemožných zvukových zvrhlostí docela vyžívám, ale i tak se občas najde deska, která mě docela překvapí tím, o jak těžký poslech se jedná. Samozřejmě je to případ i jistých Thaclthi, kteří jsou kdovíodkud a hraje tam kdovíkdo, a jejich první desky “…Erat Ante Oculos”… Dobrá, s tím, že jsou kdovíodkud a hraje tam kdovíkdo, jsem to možná malinko přehnal. O Thaclthi se sice říká, že je to “skupina beze jmen, bez tváře a bez minulosti”, ale pokud je mi známo, formace pochází z Itálie, občanská jména sice tak trochu neznámá opravdu jsou, ale pokud vám stačí pseudonymy, hrají zde jistí Hinthu, Thaurx a Rathlth, přičemž druhé zmiňované jméno by mělo patřit ženě, ale ...

  • Queensrÿche – Frequency Unknown / Queensrÿche – Queensrÿche

    20.12.2013

    Ježura

    Queensrÿche - Frequency Unknown

    Když se loni v létě Queensrÿche rozdělili na dvě stejnojmenná tělesa, bylo okolo toho velké haló. Zpěvák Geoff Tate zjevně neunesl fakt, že jeho bývalí spoluhráči nejsou jen nájemní muzikanti, kteří skáčou tak, jak on píská; pánové Wilton, Rockenfield, Jackson a Lundgren zase těžce snášeli, jak se Queensrÿche pod Tateovým vedením po hudební stránce mění v něco, co má s takřka legendární progresivní kapelou společného už jen málo, a tak uvnitř skupiny stoupal tlak, až tenhle hrnec bouchnul a výsledek všichni známe – dvě verze Queensrÿche a soudní tahanice o to, kdo může zavedené jméno dál používat. Nechci tu ale rozebírat detaily téhle smutné historie, protože do toho stejně nikdo pořádně nevidí, a raději se pokusím trochu nastínit, jak si na tom obě verze Queenrÿche stojí ...

  • Locomuerte – Traición Bendición

    19.12.2013

    Kaša

    Locomuerte - Traición Bendición

    Dovolím si tvrdit, že Francie není zemí zaslíbenou hudebním stylům, jako je hardcore či crossover. Tyto vždy patřily k výsadám zámořské velmoci, kde se tamní scéna New Yorku dokázala vyšvihnout do takových výšin, že si o tom nikdy ani nesnila. Nedivte se tedy, když jsem na Locomuerte koukal, jako na malé zjevení, zvlášť když se na obou dosavadních albech kapela uchýlila k nezvyklé španělštině, jakožto jazyku svých textů. Hned na úvod přiznám, že právě španělštiny, jejímž fanouškem jsem v metalové hudbě nikdy nebyl, jsem se dost bál, ale zpětně říkám, že zcela neoprávněně, protože do skladeb padne jako ulitá. Jen pro úplnost nezbytného úvodu ještě dodám, že debutové album “Máguina de Guerra” vyšlo této čtveřici ve vlastním nákladu v roce 2011 a po dvou letech jsou tady zpět, tentokrát již s vydavatelstvím a profesionálním zvukem ...

  • Avatarium – Avatarium

    18.12.2013

    H.

    Avatarium - Avatarium

    Švédové Candlemass patří k nejstarším doom metalovým kapelám a bez nějakých větších debat se dají zařadit mezi ty, kteří sehráli významnou roli v pokládání základních stavebních kamenů svého žánru v jeho čistokrevné podobě. Na podzim roku 2011 ovšem Candlemass ohlásili, že tehdy chystaná deska bude jejich posledním dlouhohrajícím počinem vůbec – a tato deska už z dnešního pohledu dávno vyšla – v červnu 2012 pod názvem “Psalms for the Dead”. Skupina sice nekončí nadobro a nadále bude pokračovat v nárazovém živém hraní, ale nebude již natáčet další alba. Na druhou stranu se asi dalo docela očekávat, že Leif Edling, baskytarista a hlavní skladatel Candlemass, nejspíš nebude jen tak sedět se založenýma rukama, nic nedělat a nic netvořit, což se nakonec opravdu nestalo. Vcelku logicky to vedlo k založení zbrusu ...

  • Five Finger Death Punch – The Wrong Side of Heaven and the Righteous Side of Hell Volume 2

    17.12.2013

    Ježura

    Five Finger Death Punch - The Wrong Side of Heaven and the Righteous Side of Hell Volume 2

    Na naší skromné stránce se jméno Five Finger Death Punch neobjevuje zdaleka poprvé, ale kdyby se tu náhodou našel někdo, komu to stejně nic neříká, zkusím kapelu trochu uvést. Tak tedy… Five Finger Death Punch jsou kapela, která zejména v zámoří požívá ohromné popularity a o které její fanoušci neřeknou jediné křivé slovo. Spíše je pravděpodobnější, že se od těch fanatičtějších z nich doslechnete něco ve stylu, že jsou Five Finger Death Punch noví Iron Maiden, nejnašlapanější moderní kapela a tak dále a tak dále. A tito příznivci kapely mají letos opravdu hody, protože milí muzikanti stihli v druhém pololetí vydat hned dvě desky, nebo lépe řečeno dvě části jedné desky jménem “The Wrong Side of Heaven and the Righteous Side of Hell”. Její ...

  • Mord’A’Stigmata – Ansia

    17.12.2013

    H.

    Mord'A'Stigmata - Ansia

    Nějakých dejme tomu třicet roků nazpět to nebyla žádná brnkačka založit kapelu, tudíž jich také bylo docela málo. S rozvojem technologií se hudební scéna dostala do stavu, když si v podstatě kdokoliv z nás může založit kapelu a začít dělat muziku u sebe doma v obýváku a teď hned, což se vlastně do jisté míry i děje. Jak už to tak bývá, to s sebou nese jistá pro i proti, přičemž jedním z těch proti je i to, že dnes po světě běhají doslova statisíce kapel, mezi nimiž se nachází jak spousta dobrých, tak i spousta hnoje, jehož existence vzhledem ke kvalitě opodstatněná opravdu není. Tento obrovský počet skupin však zákonitě znamená také to, že obyčejný posluchač, jako jsem například já, zdaleka nemůže znát úplně všechny kapely, které by znát chtěl. Jistě to znáte ...

  • Ephel Duath – Hemmed by Light, Shaped by Darkness

    15.12.2013

    Atreides

    Ephel Duath - Hemmed by Light, Shaped by Darkness

    Italské město Padova ve světě neproslavil pouze William Shakespeare s jeho hrou “Zkrocení zlé ženy”, jež se v něm odehrává. Již drahnou dobu své rodné město na koncertních šňůrách propaguje i avantgardní smečka Ephel Duath. A popravdě ani nevím proč, ale až do letošního listopadu se mi kapela vyhýbala jako čert kříži – anebo já jí, přičemž ani jedno není nijak oprávněné. Jednak proto, že podobně laděnou hudbu opravdu můžu, experimentování a objevování není nikdy dost. A jednak proto, že Ephel Duath jsou kapelou, která si pozornost bez řečí zaslouží. Nejen proto jsem se rozhodl podívat se jejich aktuální tváři sestávající se z metalu a jazzu na zoubek. Listopadová fošna “Hemmed by Light, Shaped by Darkness” už se některým z vás jistě točí v přehrávači. Já jsem si před jejím pečlivým náslechem dal ...

  • Dragonhammer – The X Experiment

    14.12.2013

    Ježura

    Dragonhammer - The X Experiment

    Tak si říkám, co je to poslední dobou za módu nahrávat power metalové desky se sci-fi tématikou. Není to tak dávno, co se tu objevila recenze na eponymní (a dlužno dodat, že údajně dost sračkový) debut kapely Lunar Explosion, a nyní přicházejí se svou troškou do mlýna další Italové, Dragonhammer z Říma. Úplně vidím, co si teď asi o desce musíte myslet. Kapela s ultra kýčovitým názvem vydá album s ještě kýčovitějším názvem, a pak to tu dávám do kontextu s deskou, která dvěma redakčním kolegům div že nepřivodila zdravotní potíže. A takhle na první pohled to pro Dragonhammer skutečně nevypadá vůbec růžově, jenže věřte nebo ne, ono nakonec není zase tak zle… “The X Experiment”, jak se nové dílo Dragonhammer zove, je sice teprve třetí deskou kapely, ovšem pánové ...

  • Ragestorm – The Thin Line Between Hope and Ruin

    14.12.2013

    Kaša

    Ragestorm - The Thin Line Between Hope and Ruin

    Parta makarónců fungujících pod jménem Ragestorm si nezvolila své jméno jako slepenec “hněvu” a “bouře”, jak zní překlad tohoto spojení, jen tak náhodou. Jejich debutové album “The Thin Line Between Hope and Ruin”, totiž přesně naplňuje představu, která se člověku s těmito slovy může hudebně asociovat. Pětice z italské Aosty se v uplynulých devíti letech, během nichž se počítá jejich aktivní historie, vyhrála prostřednictvím několika demosnímků a předloňského EP “The Meatgrinder Manifest” v masivní lokomotivu, která nejede na uhlí či páru, ale jejím hnacím palivem je našlapanost, energie a agrese. Jakkoli je “The Thin Line Between Hope and Ruin” počin skrz naskrz prošpikovaný těmi nejobyčejnějšími rychlejšími rytmy, kytarovými riffy a vyřvávanými refrény, tak má jejich melodický death/thrash neuvěřitelnou schopnost strhnout posluchače na svou stranu. První ...


Hradby Samoty VII.

Od hudebních fandů pro hudební fandy