Recenze

  • Inferno – Omniabsence Filled by His Greatness

    27.11.2013

    H.

    Inferno - Omniabsence Filled by His Greatness

    Pokud bychom se bavili o nejdůležitějších black metalových kapelách z České republiky, asi jen těžko by v tomto výčtu mohli chybět také Inferno, kteří už dlouhé roky patří k tomu nejvýraznějšímu, co domácí čistokrevná podoba žánru nabízí. Přesto se musím přiznat, že dřívější tvorba skupiny mě i přes nepopiratelné kvality nikdy nijak výrazněji nebrala, a přestože i takové “Uctívání temné zuřivosti” rozhodně má něco do sebe, bylo to až Inferno z roku 2009, s nímž mě Inferno konečně dostali. Jako by se formace po příchodu kytaristy Ska-Gula, jenž se ujal i skladatelských otěží, začala namísto čisté agrese soustředit více na atmosféru a propracovanost kompozic. Snad i díky tomu vnímám “Black Devotion” s odstupem času jako přelomovou nahrávku v historii Inferno. V kontextu aktuální novinky “Omniabsence Filled by His Greatness” ovšem “Black Devotion” působí jen jako ...

  • Exlibris – Humagination

    27.11.2013

    Ellrohir

    Exlibris - Humagination

    Jsou inspirující alba, o kterých se recenze píšou samy. A pak jsou taková, která člověka něčím znechucují natolik, že se ke své tvůrčí povinnosti vůbec nemůže dokopat a šéfredaktor ho pak musí o dílo uhánět a nervovat se s ním. Jistě jste uhodli, že novinka od polských Exlibris je ten druhý případ. Závazkům je však třeba dostát, takže tento text s jistou dávkou sebezapření nakonec vzniká… Pětičlenná skupina pod hlavičkou Metal Mind Productions je na světě už desátý rok a “Humagination” je jejím druhé album. Přiložený promo leták tvrdí, že “kombinují energii tradičního heavy metalu a hard rocku s melodickými pasážemi a komplexními aranžmá” (v originále: “melodic hooks and complex arrangements” – možná to překládám trošku neobratně). Já nějak nevím, podle mě je to prostě power metal. ...

  • Hell of a Ride – Fast as Lightning

    26.11.2013

    Kaša

    Hell of a Ride - Fast as Lightning

    Francouzská pětice Hell of a Ride sama sebe popisuje jako partu, která se hudebně pohybuje na moderně rockovém ledě, což není daleko od pravdy, ovšem při pohledu na propagační fotky s americkými bouráky nebo ještě líp na přebal jejich EP “Fast as Lightning” to vypadá na pořádnou porci texaského metalu plného těžkých riffů a splašených rytmů. Pravda je někde uprostřed, ale tak jako tak je jejich hudba zámořskou velmocí nasáklá tak moc, že bych bez předchozího upozornění vlastně ani nepoznal, že jejich kořeny jsou zapuštěny v Paříži. “Fast as Lightning” je prvním počinem skupiny, a i když se jedná “pouze” o EP, stopáž mluví jinak. Celých 50 minut hudby je porce opravdu nadstandardní. K její samotné náplni se samozřejmě ještě dostanu, takže si pojďme trošku přiblížit, jak je to s Hell ...

  • Grim Funeral – Abdication Under Funeral Dirge

    25.11.2013

    Atreides

    Grim Funeral - Abdication Under Funeral Dirge

    Funeral. My Funeral. Dark Funeral. Black Funeral. Funeral Mist. Pohřeb na tisíc způsobů. Když si člověk zadá heslo “funeral” do vyhledavače na Encyklopaedia Metallum, vypadne na něj takový seznam, že by to vydalo na krchov plný náhrobků a ještě by zbylo na výsypovou loučku. Kupodivu, žánrově se tahle sebranka jmen pohybuje v poměrně širokých vodách od black metalu přes death, ambient až k funeral doomu. Dnešní recenze se bude točit kolem barcelonské pohřební služby Grim Funeral a její aktuální desky “Abdication Under Funeral Dirge”. A dopředu můžu oznámit, že dvakrát použité slovo “funeral” v titulku nijak nepřehání, neboť dnes to bude především ten pohřeb, a pak až všechno ostatní. Přemýšlel jsem, odkud začít, abych vám přiblížil můj pohled na novinku Grim Funeral. Nakonec jsem si vzal celý proces ...

  • Abigor – Supreme and Immortal Is the Art of the Devil

    24.11.2013

    H.

    Abigor - Supreme and Immortal Is the Art of the Devil

    Pokud bychom se bavili o nejdůležitějších black metalových kapelách z Rakouska, jen těžko by šlo opomenout Abigor, vlastně by asi stáli úplně na prvním místě. Jasně, záleží to i na osobních preferencích, jistě by se našli lidi, kteří by jako první vypálili Summoning nebo dokonce i Belphegor, ale když někdo zmíní Rakousko a black metal v jedné větě, já osobně si takřka okamžitě vzpomenu právě na Abigor. Bez obalu říkám, že tahle kapela je pro mě prostě obrovský kult. První dvě desky “Verwüstung / Invoke the Dark Age” a “Nachthymnen (From the Twilight Kingdom)” z let 1994 a 1995 jsou jasnou ukázkou toho, proč byl black metal v první polovině 90. let tak výjimečnou záležitostí. Ta alba jsou i téměř 20 roků po svém vzniku jednoduše skvosty a dodnes je s chutí poslouchám. ...

  • Falkenbach – Asa

    23.11.2013

    Ježura

    Falkenbach - Asa

    Projekt Falkenbach vedený tajuplným Vratyasem Vakyasem je už tak trochu stálicí pagan metalové scény, a když předloni po několikaleté pauze pod jeho hlavičkou vyšlo album “Tiurida”, byl to velmi očekávaný návrat. S “Tiurida” pak vyšlo jasně najevo, že jestli jdou od Falkenbach očekávat nějaké změny výrazu, budou buď kosmetické nebo nejlépe žádné. Vratyas Vakyas si zkrátka našel svoji polohu (i když našel… krom debutu “…En Their Medh Riki Fara…”, který jsem neslyšel, a snad i ještě starších demáčů jde s menšími obměnami a trochou nadsázky pořád o dost podobnou muziku), ve které se cítí pohodlně a tak už to asi bude na věky věků. Jedním dechem je však třeba dodat, že ačkoli v případě Falkenbach nelze hovořit o žádném výraznějším vývoji, pořád jde o hudbu natolik kvalitní, že ...

  • Warbringer – IV: Empires Collapse

    22.11.2013

    Kaša

    Warbringer - IV: Empires Collapse

    Kalifornská pětice Warbringer se v jádru neliší od tlupy thrash metalových kapel, které se v polovině minulé dekády vyrojily, aby vzdávaly úctu svým vzorům a pokusily se přinést do stojatých vod scény nějakou tu mladou krev. Svými dosavadními třemi alby se ale Warbringer okamžitě vyšvihli mezi nejvýraznější představitele této nové vlny amerického thrashe, aniž by jejich tvorba byla doposud nějak závratně originální, když stejně jako ostatní vlastně jen kopírují to, co už tady nejednou bylo. Nabízí se tedy otázka, čím si takovou pozornost zasloužili. Novinka “IV: Empires Collapse” je jasným důkazem, že ačkoli se Warbringer stále úspěšně vezou na vlně klasických žánrových postupů, dokáží je podat energicky, a přesto při tom působit v rámci mezí epicky a originálně, čímž se jim daří vložit do své tvorby i kapku té vlastní přidané ...

  • Winds of Plague – Resistance

    21.11.2013

    H.

    Winds of Plague - Resistance

    Nějakých +/- sedm roků zpátky zrovna vrcholil boom veškerého moderního metalu. Cokoliv něco-core frčelo víc než Charlie Sheen na kokainu, každá velká vydavatelská firma ve stáji musela mít hned několik metalcorových a deathcorových formací, protože jinak by nebyla in. Tehdy nastupující generace fanoušků tvrdší hudby všechny tyto věci skupovala v relativně velkém množství a v ještě větším množství chodila křepčit do kotlů na koncerty. Čím víc zasekávaček a breakdownů v muzice, tím lépe, z rovných kšiltů bylo starším metalistům odkojeným na klasikách nevolno, ale samotná hudba prostě slavila úspěch. Pro měkoty tu byl metalcore s melodickými refrény (mně osobně ovšem přijde trefnější označení gay refrény), pro tvrďáky tu byl o něco hrubší deathcore. A přesně v téhle době do rozjetého corového vlaku naskočili také Kaliforňané se jménem Winds of Plague. Sice ...

  • Kataklysm – Waiting for the End to Come

    20.11.2013

    Stick

    Kataklysm - Waiting for the End to Come

    Kapely z Kanady toho mohou ve spoustě případů mnoho nabídnout. Z většiny jsou to totiž charismatické spolky, které jsou dost ovlivněné originálním prostředím, jaké Kanada nabízí. Kataklysm mezi takové zajímavé skupiny patřili taky. Svými prvními deskami, na kterých ještě současný zpěvák Maurizio Iacono hrál na basu místo trápení svého hrdla, regulérně zadupávali do země mnoho svých současníků. Jak však šel čas, v kapele proběhla nějaká ta personální rošáda a hudba se taktéž začala posouvat jinam. Letos v říjnu vyšla již jedenáctá fošna s názvem “Waiting for the End to Come” a musím říct, že název je docela výstižný. Já se totiž konce desky nemohl dočkat… Ne, že bych Kataklysm odsuzoval z nějaké komercializace vlastní tvorby, ale i tak je evidentní, že se dostavila stagnace a rutina. Mám totiž s jejich ...

  • Netra feat. We’rewolves – Dreading Consciousness

    20.11.2013

    H.

    Netra feat We'rewolves - Dreading Consciousness

    “Sørbyen” sice vyšlo už před více jak rokem, ale bylo to až letos na jaře, kdy mě ta deska posadila na prdel, až jsem ji musel poslouchat několikrát denně minimálně tak dva měsíce v kuse. Když to nadšení konečně trochu opadlo, začalo to samé nanovo, tentokrát ovšem zpětně s debutem “Mélancolie urbaine”. A když po několika desítkách poslechů i tady skončila potřeba to slyšet několikrát denně, nastala otázka, co bude dál a jestli Steven Le Moan, jediný člen Netra, naváže na genialitu předchozích dvou desek… Když jsem dostával link na stažení “Dreading Consciousness”, byl jsem upozorněn, že je to něco úplně odlišného než dosavadní tvorba Netra a že to nejspíše spousta lidí bude nenávidět, ale bral jsem to trochu s rezervou, protože hudba Netra byla ...

  • Toxic Holocaust – Chemistry of Consciousness

    19.11.2013

    Kaša

    Toxic Holocaust - Chemistry of Consciousness

    Toxic Holocaust se vrací s železnou pravidelností dvou až tří letého odstupu mezi svými řadovými alby, aby do posluchačstva nasypali ten svůj energický, přímočarý thrash metal plný crossoveru a HC punku. Přestože tahle parta kdysi vznikla vlastně jako one-man projekt dnešního lídra Joela Grinda, jenž na prvních třech albech obstaral vše sám, působí nyní jako plnohodnotná kapela o třech členech. “Chemistry of Consciousness” je již druhým albem, na němž se sestava rozrostla o basáka Philthyho Gnaasta a bubeníka Nikkiho Rage, ale výsledný zvuk se od první trojice alb vlastně nijak výrazně neliší, takže krom toho, že Toxic Holocaust i z repráků působí přeci jen víc jako kapela, tak se za ta léta prakticky nic nezměnilo. A tím myslím především skladatelský přístup Joela k tvorbě jeho hudebního dítka. Toxic Holocaust ...

  • Leash Eye – Hard Truckin’ Rock

    19.11.2013

    Ellrohir

    Leash Eye - Hard Truckin' Rock

    Leash Eye, to je pětičlenná hard rocková parta z Varšavy. Původní sestava, ze které od roku 1996 do dnešních dnů vydrželi kytarista Arkadiusz “Opath” Gruszka a basák Marek “Marecki” Kowalski, se dala dohromady za účelem kráčení ve šlépějích grungových legend ražení Pearl Jam či Alice in Chains. S příchodem Sebastiana “Sebba” Pańczyka v roce 2003 se však styl změnil a kapela se počala profilovat jako hard rocková s převažujícím vlivem tzv. jižanského rocku a s patrnými prvky stoner metalu. Jejich debutové full-length album “V.E.N.I.” vyšlo až v roce 2009, je tedy vidět, že kapela poměrně dlouhou dobu zrála, na rozdíl od řady jiných moderních kapel, které mnohdy začnou chrlit nahrávky sotva stihne zaschnout inkoust na pomyslné zakládací smlouvě. Přizvali si na to posilu z Riverside, klávesistu Michała Łapaje, který vystřihl varhanní party. Deska slavila úspěch a ...

  • Glory Owl – Glory Owl

    18.11.2013

    Stick

    Glory Owl - Glory Owl

    Chlapáckým stoner metalem může být člověk živ. I ve slunné Itálii, ze které se hlásí se svým debutovým EP pětičlenná smečka Glory Owl. Existuje od začátku roku 2012, tedy téměř dva roky. Za tu dobu nahrála dva promo songy, které se objevily na kompilaci “Trieste Rock City”. Během letošního léta pak dala dohromady toto eponymní EP, jež je mimochodem volně ke stažení. Pětice z města Terst momentálně shání label, pod kterým by mohla vydat debutové album. Mají šanci uspět? Žánr stoner metalu je momentálně celkem přetlakovaný množstvím kapel, z nichž ale několik vyčuhuje. Hudební základy leží hluboce v 70. letech, kořeny zasazené kapelami jako Black Sabbath nebo Blue Cheer prorostly a prorůstaly do raných let devadesátých, kdy se počal vytvářet fenomén stoner rocku/metalu. Kořeny ctí i pětice Glory Owl, riffy inspirované Tonym ...

  • Ihsahn – Das Seelenbrechen

    17.11.2013

    Ježura

    Ihsahn - Das Seelenbrechen

    Když loni v létě Ihsahnovi vyšlo album “Eremita”, od řady lidí zaznívaly hlasy, které hovořily o tom, jak mistr tentokrát nepřináší nic nového, že vykrádá sám sebe a že zejména po “After”, které mezitím stihlo v očích Ihsahnových příznivců vystoupat na Olymp, to zkrátka vůbec není ono. Nakolik to byly oprávněné řeči, teď nehodlám rozebírat, ale zmínit jsem to musel už jen proto, že když se schylovalo k vydání novinky “Das Seelenbrechen”, Ihsahn se nechal slyšet, že tentokrát půjde o něco zcela odlišného, že odhodil všechny své koncepty a album bude tvůrčím znovuobjevením sebe sama. Těžko říct, kolik lidí tato prohlášení vzala vážně, ale ať už jich bylo hodně nebo málo, nakonec musí i ten nejzarytější skeptik uznat, že to, co Ihsahn na “Das Seelenbrechen” přináší, je ...

  • Sacrilege – Demon Woman

    16.11.2013

    Kaša

    Sacrilege - Demon Woman

    Možná se pletu a redakční boss mě záhy vyvede z omylu, ale hádám, že recenzi na starší a obskurnější počin jsme tady ještě neměli . Považte sami… “Demon Woman” vychází sice letos, ovšem pouze jako reedice 26 let (!) starého demosnímku pětice, která si kdysi říkala Sacrilege. Tato parta z italské Verony toho po vydání svého prvního dema už moc nestihla, protože rok následující zanikla, a “Demon Woman” tak zůstává jejich jediným zápisem do hudebních análů. O tom, jestli je to škoda, nebo není o co stát, by se dalo polemizovat, ovšem za sebe můžu s klidem říct, že kdybych tento počin neslyšel, tak bych o vůbec nic nepřišel. Poplatně době svého vzniku se “Demon Woman” veze na vlně sabbathovského heavy metalu s doomovými vlivy. Demosnímku ...

  • Acts of Tragedy – Cursed Words

    15.11.2013

    nK_!

    Acts of Tragedy - Cursed Words

    Acts of Tragedy je poměrně nová italská partička plná mladé nadšené krve, která svůj styl označuje jako groove metal s progresivními, metalcorovými a mathcorovými vlivy. Zní to zajímavě, co říkáte? Stejně ale vsadím boty, že jste o tomhle uskupení v životě nelyšeli, a mám takový pocit, že si tento článek moc lidí ani nepřečte, ale přesto se pokusím nastínit, proč by vás měla tahle jižanská smečka zajímat a proč se vyplatí si jejich debutové krátké EP alespoň jednou poslechnout. Ano, “Cursed Words” je vůbec prvním studiovým minialbem těchto dravých experimentátorů inspirovaných samotnou Panterou, kteří si kdysi v roce 2005 ve svých začátcích říkali Slivers (ke změně na současný název došlo teprve nedávno po ustálení sestavy), vyšlo už před několika měsíci a donedávna jsem o něm neměl ani ...

  • Rain – Mexican Way

    14.11.2013

    Ježura

    Rain - Mexican Way

    Když se mi album “Mexican Way” dostalo do ruky, koukal jsem na něj docela vyjeveně. Akustická deska plná mexické hudby, a to od italské kapely, která hrála přes třicet let heavy metal? To zní tak cvokle, že to mohlo dopadnout jen dvěma způsoby. Buď se z “Mexican Way” mohla vyklubat vážně stupidní slátanina, anebo naopak velice zajímavý počin. Už skutečnost, že jsem albu věnoval poměrně vydatný počet poslechů, ale svědčí o tom, že mě tahle muzika v žádném případě neznechutila a co víc – čím déle “Mexican Way” poslouchám, tím víc mě baví! Ačkoli jsou totiž Rain taliáni jak noha, podařila se jim nevídaná věc – “Mexican Way” zní naprosto autenticky a zachovává si veškeré kouzlo, kterým jedinečná tex-mex atmosféra oplývá. Že nevíte, co ...

  • Duck Explosion – Zebra Pilot

    14.11.2013

    Atreides

    Duck Explosion - Zebra Pilot

    Po nešťastných Lunar Explosion tu máme další explozi – tentokrát okřídlenou, opeřenou, ukdákanou, zkrátka a dobře kachní. Duck Explosion je parta mladých sympaťáků odkudsi z francouzského Carpentras, města ležícího pár kilometrů od Avignonu, města toliko proslaveného otravnou lidovkou. Pětičlenná skvadra funguje zhruba od roku 2010 a dnes recenzované EPko “Zebra Pilot” je jejím vůbec prvním zářezem do pomyslné pažby. Člověka, který je zvyklý na EP o rozsahu alespoň dvaceti minut (natož “EP” “Tulimyrsky” z dílny Moonsorrow, jehož stopáž je delší než kdejaká řadovka nebo týden před výplatou), délka téhle prvotiny nejspíš zarazí. Bezmála dvanáct minut mi přijde vážně málo. Ale nakonec, proč ne, někdy je méně nakonec více, i když zrovna u Duck Explosion to podle mého neplatí. Čtveřice skladeb je dost energická a doslova ...

  • Protest the Hero – Volition

    13.11.2013

    Zajus

    Protest the Hero - Volition

    Protest the Hero, pětice muzikantů ze zámořského Ontaira, tu s námi již nějaký ten pátek je. Od svého založení v roce 2001 stihli tito Kanaďané vydat čtveřici alb, z nichž poslední recenzujeme právě dnes. Při své cestě si vybudovali úctyhodnou skupinu fanoušků – alespoň tedy v poměrěch stále spíše undergroundové metalové kapely – mezi které jsem se na dlouhou dobu řadil i já sám. Ostatně není divu, již na debutu představili Protest the Hero svou technickou a navýsost melodickou variaci tenkrát velice populárního metalcoru. Když pak po třech letech vydali druhé album “Fortress”, pomyslně uhodili hřebíček na hlavičku. “Fortress” bylo naprosto precizně vyváženým mixem, vyspělejší podobou místy ještě nezralého debutu, ve které navíc pomaloučku ubývalo metalcorových postupů na úkor klasičtějších progmetalových vlivů. A nejinak tomu bylo i u nástupce, tedy z dnešního pohledu ...

  • Heaven’s Colt – Labour du vice

    12.11.2013

    Kaša

    Heaven's Colt - Labour du vice

    Nevím jak vy, ale já si pod spojením Francie a metalové hudby okamžitě vybavím specifickou atmosférou ovlivněný black metal, který považuji za hlavní vývozní artikl této země v oblasti těžkého kovu. Samozřejmě hodně zobecňuji, protože se najde spousta jiných, žánrově odlišných seskupení, ale můj dojem je, že větší díru do světa neudělaly, což platí i pro recenzovanou novinku “Labour du vice” kvintetu Heaven’s Colt. Asi je jasné, že bych nezačínal takhle zeširoka, kdyby tato parta patřila mezi “typicky francouzské” black metalové spolky, ale v případě Heaven’s Colt si na své přijdou vyznavači melodického hard rocku. A ne jen tak ledajakého, protože již při prvních tónech úvodní titulky se členům této grupy na čele rozsvítí nápis “milujeme AC/DC”. Na první dobu to nezní nikterak lákavě, protože jednu slušnou kopírku australských ...


Hradby Samoty VII.

Od hudebních fandů pro hudební fandy