Recenze

  • Turisas – Turisas2013

    9.9.2013

    Atreides

    Turisas - Turisas2013

    Když Turisas letos na začátku roku oznámili čtvrté, téměř eponymní album, hádám, že jsem nebyl sám, kdo si mírně řečeno zaklepal na čelo s otázkou, co to ti Finové vymýšlí a jestli to čistě náhodou není pracovní verze alba. Přiznám se, že předchozí desku “Stand Up and Fight” jsem slyšel asi dvakrát, neb jsem jí po předchozích velice dobře poslouchatelných albech ani zdaleka nepřišel na chuť. Z toho důvodu pro mě bylo nové album Turisas tak trochu sázka do loterie. A jak se poměrně brzy ukázalo, vsadit si na “Turisas2013” by nemělo daleko od vsázení na ruskou ruletu s pěti kulkami v bubínku revolveru… Už od počátku se zdá být jasné, na jakou notu se bude hrát tentokráte. Výrazivo působí lehce, rockově, snad i trochu svěže, ale v první řadě až příliš jednoduše a občas ...

  • Isvind – Daumyra

    8.9.2013

    H.

    Isvind - Daumyra

    Na světě jsou dvě věci, které jsou zcela jistě nevyčerpatelné – lidská blbost a zásoby norského black metalu. To první snad nemá cenu rozebírat, to druhé nás ovšem zajímá o něco víc. V Norsku žije přibližně 4,5 milionu obyvatel a black metalových projektů je tam asi stejně tak. Člověk jich zná spousty, ale pak stejně odněkud vyleze další nová smečka, která páchá hudební zlo již od 90. let. Přesně to je případ i Isvind, jejichž vznik se datuje na konec roku 1993 pod jménem Ice Wind, které ovšem příliš dlouho nevydrželo, neboť trio z Osla pod tímto názvem natočilo pouze jeden demáč “The Call of the Ice Wind”, pak svou sestavu zredukovalo na duo a přejmenovalo se na Isvind. Následovalo pár dalších demosnímků, jedno ípko “Muspellz ...

  • Desolation – Desoriented

    7.9.2013

    Ježura

    Desolation - Desoriented

    Ačkoli si troufám tvrdit, že německou kapelu Desolation (neplést s řadou dalších formací stejného jména) asi moc lidí nezná, považovat ji za bandu nezkušených začátečníků není určitě na místě, protože vznik kapely se datuje až někam k roku 1994. A jelikož se za těch skoro dvacet let ani moc neproměnila sestava, vypadá to na stabilní spolek, který sice nikam nespěchá (Desolation mají na kontě jen dvě řadová alba z let 1999 a 2006), ale čas od času něco vyplodí. A jelikož se za ty roky kapela zvládla udržet na scéně, na mysl se vkrádá myšlenka, že to asi bude mít něco do sebe. A nač čtenáře dále napínat – ono to do sebe skutečně něco má. Netuším, jakým materiálem se Desolation prezentovali na svých předcházejících počinech, každopádně jejich novinka “Desoriented” je žánrově vesměs čistý, na kytarách ...

  • Annihilator – Feast

    6.9.2013

    Kaša

    Annihilator - Feast

    Při bližším pohledu na poslední alba Annihilator by se mohlo zdát, že Jeff Waters pořádně neví kudy kam a pro jistotu tak střídavě servíruje přímočaré desky jedoucí na jedné vlně s lehce rozmanitějšími kousky, na nichž nechá do výsledné podoby vpustit i jiné vlivy než ten jeho klasický strojový speed / thrash metal. Chápu, že někomu je to proti srsti, protože to opravdu vypadá, že se snaží zavděčit pokaždé někomu jinému, nicméně dokud si udržuje vysoký standard, tak je mi celkem jedno, jestli si na dalším albu nachystá hoblovačku nebo metalovou encyklopedii, skrz niž posluchače vezme na vyhlídkovou jízdu, jako tomu bylo třeba na “All for You”. Pokud bychom se tedy řídili tímto pravidlem, tak by “Feast” mělo patřit do druhé kategorie, protože minulé “Annihilator” bylo celkem jednoduché, žádnými ...

  • Raving Season – Amnio

    5.9.2013

    Ježura

    Raving Season - Amnio

    Těžko po někom chtít, aby si držel přehled o všech kapelách, které v posledních letech vyrůstají jak houby po dešti a dohromady chrlí statisíce až miliony demáčů, EPček nebo rovnou plnohodnotných alb. Není tedy divu, že českému posluchači jméno Raving Season nic neřekne a nebýt proma, které mi přistálo na harddisku, nebyl bych teď na tom jinak a vůbec by mě to netrápilo. Jenže zrovna v případě italských Raving Season jsem nakonec docela rád, že nás cesty osudu svedly dohromady, protože ačkoli je recenzovaná deska “Amnio” pro kapelu dlouhohrajícím debutem, vyvrbil se z ní počin, který má k amatérismu dost daleko. Asi jsem ale nezačal úplně šťastně, protože takhle to vypadá, že je “Amnio” dílem nováčků, kterým se podařilo nahrát na první pokus obstojnou desku, jenže skutečnost je ...

  • Eibon la Furies – The Immoral Compass

    4.9.2013

    H.

    Eibon la Furies - The Immoral Compass

    Alba, která člověku přijdou na recenze, jsou v drtivé většině případů sázkou do loterie. Občas máte štěstí a na stole vám přistane nahrávka, která příjemně překvapí, občas máte hodně velké štěstí a dostane se vám do ruky opravdu fantastická deska, jindy ale zase máte smůlu a skončíte s takovým tím albem, o němž v recenzi napíšete, že vás to bohužel ničím nezaujalo, a večer kámošům v hospodě u piva řeknete, že to byla pěkná sračka – a přesně tohle je případ Eibon la Furies, jejichž druhý dlouhohrající počin “The Immoral Compass” mě jaksi bohužel ničím nezaujal… A přitom musím říct, že jsem se na poslech vlastně docela těšil. Žánrová škatulka slibovala, že bych měl od Britů čekat jakousi míchanici industriálního a ambientního black metalu. Samotní Eibon la Furies pak ...

  • ReVamp – Wild Card

    3.9.2013

    Ježura

    ReVamp - Wild Card

    Floor Jansen, která si udělala jméno jako zpěvačka dnes již neexistujících After Forever, si na nedostatek hudebního vyžití v posledních letech určitě stěžovat nemůže. Hostování u Arjena Lucassena, Devina Townsenda, Mayan nebo Nightwish je jedna věc, ale pevný základ, ke kterému se dá vždy vrátit, to je věc druhá – a přesně tím je pro Floor od roku 2009 kapela ReVamp, kde zpěvačka realizuje vlastní nápady a vize. Tři roky staré eponymní album sice žádnou velkou díru do světa neudělalo, nicméně podle reakcí kritiky a fanoušků šlo o slušnou nahrávku. Letos ale ReVamp přišli s novou deskou “Wild Card”, takže máme příležitost zjistit, jak se věci mají v roce 2013. Pokud si dobře vzpomínám, když ReVamp před třemi lety vydali svoji prvotinu, protočil jsem ji asi tak jednou ...

  • Ever-Frost – Departing of Time

    2.9.2013

    Stick

    Ever-Frost - Departing of Time

    Itálie v současnosti nepatří k nejsilnějším metalovým velmocem, i když svého času byla velkým dodavatelem power/speedových kapel v čele s Rhapsody. Dnes už nelze o ní nelze jednoznačně mluvit ani v rámci tohoto stylu. Nevím, čím to je, ale většina italských kapel mě nikdy nebrala, nějak jim vždy chyběl vlastní ksicht. Od Ever-Frost a jejich debutového alba “Departing of Time” jsem tudíž nic moc valného neočekával. Jen průměrnou nahrávku italské produkce, kterou si poslechnu, v nejlepším případě nehodím do koše a dám tomu docela slušné hodnocení. Jaké však bylo s prvními minutami poslechu moje překvapení, s čím původně banda předělávající Sentenced přišla. Po skoro minutovém intru se na mě totiž vyvalil mix technicky založeného death metalu v kombinaci se silnými melodiemi (založenými především na kytarách) a neustálými rytmickými změnami a zvraty. A mé ...

  • The Beyond – Decaying Death

    1.9.2013

    Kaša

    The Beyond - Decaying Death

    Italské pětičlenné těleso The Beyond je na scéně naprostým nováčkem, a i když někteří členové za sebou mají působení v lokálních kapelách, jako hotová kapela existují teprve od roku 2011 a letošní EP “Decaying Death” je vůbec prvním počinem, na němž si můžeme poslechnout jejich původní tvorbu. Nahrávalo se letos v lednu ve studiu Cremisi Studio a produkci alba, jež si kapela vydala ve svém vlastním nákladu, posvětil neznámý Francesco Nardelli, což platí pro celou kapelu, protože o žádném z členů jsem nikdy neslyšel a o jejich bývalých kapelách Final Fright či Nimroth taky ne, což nevnímejte jako výtku, člověk se alespoň nemusí upínat k nějakým očekáváním a může se nechat překvapit, co že to na něj číhá. Myslím si, že když prozradím, že The Beyond se ve svých úplných počátcích cvičili na předělávkách Obituary, Morbid Angel ...

  • Jucifer – За Bолгой для нас земли нет

    31.8.2013

    Atreides

    Jucifer - Za Volgoj dlja nas zemli net

    Sludgové duo nomádů z Athens v americké Georgii se letošního července rozhodlo navázat na poslední album “Throned in Blood” a ještě mladší EP “Nadir” – tentokráte opět koncepčním albem, podobně jako v případě “L’Autrichienne”. Že se Jucifer příběhem přesunuli z rebelující Francie do mrazivého Ruska, svědčí už název psaný v azbuce, jenž v překladu znamená “Za Volhou není žádná země” a točí se kolem nepříliš šťastného osudu Volgogradu, či chcete-li Stalingradu. A ne, za Volhou opravdu není žádná země, jen bezmála osmdesát minut sludge, doomu a dronu těžšího než plutonium. Co se týče koncepčních alb, od předchozího “L’Autrichienne” se změnilo mnohé. Co se týče přirozeného vývoje kapely, jde jen o další logický krok vpřed. Od směsky energického sludge, punk rockových riffů, country vydrnkávaček a všudypřítomných drog předchozích alb se Jucifer dostali do mnohem těžších a temnějších vod, ...

  • Fleshgod Apocalypse – Labyrinth

    30.8.2013

    Ježura

    Fleshgod Apocalypse - Labyrinth

    Když Fleshgod Apocalypse před dvěma lety vydali desku “Agony”, podstatné části metalového publika popadaly čelisti zatraceně hluboko. Nebyli zdaleka prvními, koho napadlo sloučit death metal s pompézními orchestracemi, ale způsob, jakým tomuto schématu vdechli život, byl opravdu nezaměnitelný s ničím, co do té doby vzniklo (nebo alespoň já o ničem podobném opravdu nevím). Když pak opadlo prvotní ohromení, přes všechny výhrady, které se na adresu “Agony” snad snesly, bylo jasné, že Fleshgod Apocalypse mají hodně našlápnuto a že určitě jen tak v tichosti nevyklidí pole. A že si je svého pole position vědoma i sama kapela, začalo vycházet najevo s prvními zvěstmi o novém albu. Fleshgod Apocalypse na adresu svého nově vznikajícího dítka ani náznakem nešetřili silnými výrazy a kdo se těmi chvalozpěvy nechal přesvědčit, mohl čekat hudební ...

  • Walkways – Safe in Sound

    30.8.2013

    Kaša

    Walkways - Safe in Sound

    Nevím jak vy, ale když já vidím spojení metal a Izrael, okamžitě si vybavím dvojici Orphaned Land a Melechesh, případně, pokud bych nechtěl být tak specifický, mám zažitou představu o tvrdě metalové kapele, která se nestydí za svůj východně orientální původ a co víc, dává to ve své tvorbě hezky na odiv, protože nejen výše uvedené party s tímto přístupem slaví pěkný úspěch. To ovšem není případ Walkways, kteří, jak už asi tušíte, pochází právě z Izraele a do nichž by to člověk ani po bližším zkoumání neřekl. Nemíním tady kapele vyčítat, že na svém debutu “Safe in Sound” se rozhodla jít jinou cestou, jen jsem byl při pohledu do bookletu alba překvapen, z jakých končin že to pochází. Ono když se to tak vezme, tak by se ani pestré folklórní ...

  • Watain – The Wild Hunt

    29.8.2013

    H.

    Watain - The Wild Hunt

    Watain byli svého času kapelou, kterou jsem vážně hltal a poslouchal ji téměř denně. To bylo především v období okolo vydání (z dnešního pohledu evidentně přelomové v kariéře kapely) desky “Sworn to the Dark”, jež nabídla excelentní black metalovou jízdu, která v mém osobním žebříčku nakonec vystoupala na jednu z nejvyšších pozic v roce 2007. Dodnes tu desku sem tam s obrovskou chutí protočím a pořád to má koule – skvělá atmosféra, výtečné nápady, chytře napsané skladby. Po hudební stránce byla pro švédské pekelníky přelomová v tom, že Watain se na ní mírně odpoutali od svého dřívějšího vyloženě undergroundového výraziva a nabídli black metal stravitelnější i širšímu publiku. Stačí si pustit kupříkladu pustit debut “Rabid Death’s Curse” a po zvukové i kompoziční stránce jasně uslyšíte, co mám na mysli. Watain to ovšem udělali chytře, ...

  • Sawthis – Youniverse

    29.8.2013

    Kaša

    Sawthis - Youniverse

    Nebudu chodit kolem horké kaše, ale stejně upřímně, jako na to vlítne úvodní pecka “The Logical Colors” z třetího alba thrashové party Sawthis, prozradím, že takhle dobré album jsem opravdu nečekal. “Youniverse” navazuje na své předchůdce z let 2006 a 2010, tedy “Fusion” a “Egod”, a přináší nálož metalové produkce, kterou kapela charakterizuje jako moderní thrash metal, pod čímž nehledejte nic sofistikovaného, protože základní ingredience jsou v tomto případě velmi snadno identifikovatelné. Nezbytný thrash metalový základ je podáván s pořádnou dávkou melodických refrénů, chirurgicky přesných bicích a to vše je zahaleno pod rouškou krystalicky čistého až chladného zvuku, kde hrají hlavní roli jako břitva ostré kytary a rázný zpěvák, jenž umí stejně tak zahrozit jako melodicky pohladit, aniž by se však pouštěl ...

  • Kalmah – Seventh Swamphony

    28.8.2013

    Ježura

    Kalmah - Seventh Swamphony

    Finové Kalmah to asi nemají úplně jednoduché. Ač jsou služebně jen o rok mladší, často bývají připodobňování k superstar svého žánru, krajanům Children of Bodom, a už z principu věci tak žijí nepatrně v jejich stínu. Suitu svých fanoušků si ale vybudovat dokázali, renomé taky, a obzvlášť v posledních letech, kdy Children of Bodom neplodí nic zázračného, celkem prosperují. Jenže ono to přirovnávání k Children of Bodom nemusí být úplně na škodu. Takhle jsem totiž ke Kalmah přišel nějaký ten měsíc nazpět já a veden zkazkami o tom, že ještě nenatočili slabou desku, jsem se chutě pustil do náslechu novinky “Seventh Swamphony”. Dnes už mohu říct, že toho nikterak nelituji. Ze “Seventh Swamphony”, jejíž název je ostatně dost roztomilou parodií na poslední album Apocalyptica, se totiž vyklubala naprosto pohodová ...

  • Gorguts – Colored Sands

    28.8.2013

    Stick

    Gorguts - Colored Sands

    Kanadští Gorguts jsou uznávanou originálně znějící death metalovou veličinou už od svého debutového počinu romanticky nazvaného “Considered Dead”. Od té doby se toho v životě bandy událo docela dost a po dvanáctileté pauze konečně došlo i na očekávaný počin s názvem “Colored Sands”, avšak jediným členem původních Gorguts, který se na tomto albu podílel, je kytarista a zpěvák Luc Lemay, jenž se po reunionu v roce 2008 obklopil novou sestavou. Co tedy nová podoba technických Kanaďanů přináší? Tajuplně působící obal, který je prakticky černobílý, avšak působí silně charismaticky, otvírá brány temně znějícího toku temné řeky, která si své proudy výrazně omyla v krvavých vodách death metalu. Jenže jak se ukazuje, déle než hodinu trvající “Colored Sands” nebude zrovna tím druhem alba, které vám ukopne na startu hlavu a bude rozhrabávat vaše ...

  • Tarja – Colours in the Dark

    27.8.2013

    Atreides

    Tarja - Colours in the Dark

    Abych vám na úvod nějak přiblížil vztah, který k Tarje chovám – ne, nemám ji rád. Nechci nijak srážet její výkony, to rozhodně ne, ostatně spíš tipuji, že tím, co tu napíšu, pobouřím většinu pravověrných fanoušků Nightwish, kteří stará alba stále chovají v posvátné úctě a mají za to, že je musí bránit do posledního dechu. Ale popravdě řečeno, ještě donedávna jsem Tarju považoval za osobu, od které jsem byl bez úhony ochoten snést možná tak “Wish I Had an Angel”, “Ghost Love Score” a videoklip “Wishmaster” s přepsanými texty, poněvadž všude jinde se její operní hejkání nedalo poslouchat. Ze “starých” Nightwish jsem tak od začátku do konce doposlouchal možná tak “Once” a tím to hasne – přičemž nepočítám, že by se na tom kdy něco změnilo. A v případě sólové dráhy ...

  • In Silentio Noctis – Disenchant the Hypocrites

    26.8.2013

    H.

    In Silentio Noctis - Disenchant the Hypocrites

    In Silentio Noctis je gothic metalová kapela z Finska, jejíž vznik se datuje do roku 2006. Po čtyřech letech se formace dopracovala k dlouhohrajícímu debutu “Through Fragments of Christianity”, jenže hned rok poté zpěvačka Armi Päivinen, hlavní postava projektu, činnost In Silentio Noctis ukončila kvůli nedostatku motivace zbylých spoluhráčů. Nicméně moc dlouho jí to podle všeho nevydrželo, jelikož po nějakých 14 měsících ticha přichází obnova s novou sestavou a nyní konečně i nějaký comebackový materiál v podobě třískladbového EP “Disenchant the Hypocrites”, které zdobí poměrně pěkná obálka. Tak se na ten zázrak pojďme podívat… Ze všeho nejdříve by se asi slušelo zmínit, že ačkoliv jsem hned v první větě nazval In Silentio Noctis gothic metalovou kapelou – což je dle mého skromného názoru formálně správně, jinak bych to ostatně neříkal ...

  • Five Finger Death Punch – The Wrong Side of Heaven and the Righteous Side of Hell Volume 1

    26.8.2013

    nK_!

    Five Finger Death Punch - The Wrong Side of Heaven and the Righteous Side of Hell Volume 1

    Předpokládám, že neexistuje návštěvník našeho webu, který by neznal americké moderně-alternativní metalisty Five Finger Death Punch. V případě, že by se doopravdy někdo takový přeci jen našel, dovolím si hned v úvodu malé seznámení. Five Finger Death Punch fungují již osmým rokem a za tu dobu se jim podařilo dostat na světlo světa již čtyři alba, přičemž na to čtvrté, aktuální, naváží ještě druhou částí někdy na podzim tohoto roku. Obecně nevím, jestli je dobrý nápad vydávat dvojalba nebo desky na pokračování s minimální časovou prodlevou, protože se mi obvykle stává, že mě zaujme (když už) pouze jedna část. Ale nevadí, tohle budeme moci zhodnotit až na konci roku. Takže směle do novinky, která úspěšně aspiruje na cenu za nejdelší název rockové desky letoška – “The Wrong Side of Heaven ...

  • Carpe noctem – In terra profugus

    25.8.2013

    H.

    Carpe noctem - In terra profugus

    V dnešní době už je víceméně jedno, odkud která kapela pochází, a i skupiny ze zemí třetího světa pouštějí do oběhu nahrávky, jež po skladatelské a technické stránce zaostávají vůbec nebo jen minimálně oproti evropské či americké produkci. Formálně už ten původ hraje docela malou roli. Přesto i sám na sobě pozoruji zajímavý fakt, že když narazím na novou kapelu z nějaké určité země, tak nějak automaticky mám třeba vyšší očekávání už jen díky tomu původu, u jiných států zase naopak, ačkoliv sám vím, že je to v obou případech vlastně blbost. Kdysi jsem si také říkal, že black metal z Kyrgyzstánu musí být blbost a dneska je ta kapela, jíž se to týkalo, jednou z mých největších srdcovek. I tak se to ale děje… A jednou z těch zemí, od jejíchž kapel ...


Od hudebních fandů pro hudební fandy