Recenze

  • Dark Tranquillity – Construct

    24.6.2013

    Onotius

    Dark Tranquillity - Construct

    Fanoušci museli být značně natěšeni (či v případě skeptičtějších jedinců alespoň překvapeni), když po internetu začaly kolovat novinky o nastávajícím albu švédských matadorů melodické death metalové scény, jimiž kapela dávala najevo svou spokojenost s novým materiálem a hovořila o aktuální desce jako o nejoriginálnější a nejexperimentálnější desce od zářezu “Projector” z roku 1999. Tato deska, ač svého času pravděpodobně nedoceněna, se nyní považuje za jeden ze základních milníků (vedle klasické “The Gallery” či “Damage Done”) tvorby těchto sympatických seveřanů. A není divu, “Projector” totiž představuje ideální hranici mezi tvrdostí, melodií a melancholií, kterou reprezentují zejména čisté vokály (které dále v jejich tvorbě nebyly rozvíjeny), navíc kloubí lehkou progresi s přirozenou chytlavostí. Jenomže návrat čistého zpěvu ještě nemusel nutně znamenat návrat formy z dob již zmiňovaného díla, ani kapela koneckonců netvrdila, že ...

  • Black Sabbath – 13

    23.6.2013

    Kaša

    Black Sabbath - 13

    Vlastně ani nevím, jak začít. Událost roku? Určitě. Desetiletí? Dost možná. Přeci jen se najdou i tací, kteří takto na novinku Black Sabbath pohlíží, a když nad tím přemýšlím, tak se ani není co divit, protože sejít se na řadovém albu v téměř původní sestavě po pětatřiceti letech, to už je panečku doba a očekávání tak nejsou zrovna malá. Důvody, proč se z původní sestavy na novince podílela “pouze” trojice Ozzy Osbourne, Tony Iommi a Geezer Butler, nikoli však bubeník Bill Ward, rozebírat nebudu, protože zaprvé všichni o nich víte a zadruhé nechci ostatním kazit iluzi o tom, že za vším nejsou jen peníze. Tak jako tak se na “13” představil Brad Wilk z Rage Against the Machine, a přestože jsem tuto volbu zprvu nechápal, tak nyní vím, že se jedná o celkem logický ...

  • Nocturnal Pestilence – Evangelium aeternum

    22.6.2013

    H.

    Nocturnal Pestilence - Evangelium aeternum

    “Evangelium aeternum” je sice formálně debutem Nocturnal Pestilence, nicméně ani tak se nedá tvrdit, že by šel posluchač s tímto počinem úplně do neznáma, jelikož i přes absenci oficiálních studiových nosičů se kapele podařilo se poměrně slušně začlenit na scénu relativně poctivou koncertní aktivitou, především v rodné Praze. Podle mě je to ovšem výhoda – a není to z toho důvodu, že člověk může tak nějak dopředu tušit, do čeho půjde. Spíš se mi líbí ten přístup, kdy se Nocturnal Pestilence rozhodli se nejprve trochu vyhrát, nasbírat nějaké zkušenosti a až pak se pustit do nějaké té desky. I kdyby to měla být pouhopouhá z nouze ctnost, stále mi to přijde lepší, než posluchače “obtěžovat” amatérskými prvotinami, u nichž se pak autor za pár let chytá hlavu, což je většinou ten častější případ, protože co ...

  • Trail of Tears – Oscillation

    21.6.2013

    Ježura

    Trail of Tears - Oscillation

    Je to zvláštní pocit hodnotit desku kapely, o které se nyní mluví výhradně v minulém čase, i když ještě před nedávnem platila za jedno z nejrespektovanějších jmen gothic metalového žánru, a ačkoli jsem do její tvorby nikdy nepronikl jakkoli hlouběji, vždy jsem k ní pociťoval jakýs takýs respekt a přiměřené sympatie. To už je ale teď asi celkem jedno, protože Trail of Tears jsou podle všeho definitivně uzavřenou kapitolou, takže namísto potenciálně nadšeného začátku vzájemných námluv je následující text spíše takovým hořkosladkým nekrologem… Proč hořkým, to je celkem nasnadě – okolnosti konce kapely rozhodně nejsou materiálem pro jakkoli pěkné povídání, nicméně o tom bylo už napsáno hodně a tady to dál rozebírat nechci. Proto se raději zaměřím na druhou a o poznání příjemnější stranu té hořkosladké mince. Tou není ...

  • Ghost – Infestissumam

    20.6.2013

    H.

    Ghost - Infestissumam

    Docela živě si pamatuji, že když se Ghost před třemi lety zničehonic objevili se svým debutem “Opus Eponymous”, byl to zpočátku jen trochu obskurní rokenrol pro pár obskurních posluchačů. Album vyšlo bez nějaké větší pozornosti u neméně obskurního Lee Doriana z Cathedral na jeho firmě Rise Above Records spíše jako záležitost pro fajnšmekry. Tehdy jsem se k Ghost dostal i já a podobně jako řádku dalších lidí mě jejich muzika hodně zaujala a poměrně brzy jsem si tutové hitovky jako “Elizabeth” nebo “Stand by Him” oblíbil. Nicméně poměrně záhy se okolo Ghost začalo dít něco, co bych si u takové kapely rozhodně netipnul, ale stalo se… okolo maskované pětice bezejmenných ghúlů a jejich vůdce, mrtvolného papeže známého jako Papa Emeritus, se totiž strhlo cosi, pro co má angličtina naprosto výstižné slovíčko ...

  • Volbeat – Outlaw Gentlemen & Shady Ladies

    19.6.2013

    Kaša

    Volbeat - Outlaw Gentlemen & Shady Ladies

    Volbeat jsou jednou z kapel, která roste album od alba, a to bez nějakého slyšitelného vývoje ve skladatelských postupech, které jsou již řadu let neměnné, a i díky tomu můžeme mluvit o seskupení, které je po několika málo tónech jasně identifikovatelné. Pět alb při třináctileté historii kapely je výsledkem slušné skladatelské potence a nutno říct, že se kapele zatím daří držet si vyrovnanou kvalitu a mezi jejich alby bych těžko hledal to špatné nebo nepovedené. A naštěstí mohu totéž prohlásit i o novince, na které se vůbec poprvé představuje nový kytarista Rob Caggiano, který poslední léta brázdil světová pódia s Anthrax. Páté řadové album se honosí titulem “Outlaw Gentleman & Shady Ladies” a podle povedeného přebalu je jasné, že dánská čtveřice Poulsen, Larsen, Kjølholm a zmíněný Caggiano se tentokrát zastavila na divokém ...

  • Aleš Brichta Project – Údolí sviní

    18.6.2013

    nK_!

    Aleš Brichta Project - Údolí sviní

    Čtyři dlouhé roky čekání konečně za námi. Aleš Brichta, legenda české rockové a metalové scény, vydává po rozporuplně přijatém albu “Deratizer” desku, jejíž název nenechá nikoho na pochybách, že se tady podíváme na zoubek naší milé malé české kotlince. Naštěstí víceméně jen v první písničce, protože si nejsem jist, zda bych se u hudby, kterou poslouchám hlavně relaxačně, potřeboval rozčilovat nad aktuálními politickými tématy. Kvůli nim si přece můžu zapnout televizi Nova, no ne? “Údolí sviní” vzniklo pod hlavičkou Aleš Brichta Project, což je víceméně nový název pro Aleš Brichta Band, jen opět s novou sestavou. Nevím, jestli obměny spoluhráčů obecně něčemu výjimečně svědčí, ale musím se přiznat, že se mi “Údolí sviní” poslouchá o něco málo lépe než předchozí “Deratizer”. Více mi sedí stylizace písní, jejich aranže ...

  • Summoning – Old Mornings Dawn

    17.6.2013

    Atreides

    Summoning - Old Mornings Dawn

    Epický black metal a “Pán prstenů”. Víc snad netřeba říkat, aby většina příznivců černého kovu poznala, že se jedná o rakouskou legendu Summoning. Uběhlo dlouhých sedm let od doby, kdy bylo vydáno album “Oath Bound”, načež se po Sileniovi i Protectorovi slehla zem. Není divu, že ohlášení sedmé řadovky rozvířilo moře příznivců spolehlivěji než kterýkoliv z über záporáků Středozemě. Osobně jsem ani po tak dlouhé pauze neočekával nic jiného než cirkulárku místo kytary, naprogramované bicí a vůbec epický nášup, ono ostatně očekávat od Summoning cokoliv jiného by bylo přinejmenším naivní. Přesně to jsem také dostal, ačkoli forma je od alb předchozích o trochu odlišná. Nemusíte se bát, od prvního tónu jsou to stoprocentní Summoning, ničím neředění, ničím nepančovaní, epika až na půdu. Nezaměnitelný rukopis si prostě nemůžete splést, ani ...

  • Shots from Deneb – Shots from Deneb

    16.6.2013

    Kaša

    Shots from Deneb - Shots from Deneb

    Shots from Deneb papírově nezapadají mezi typické zástupce polské metalové scény. Když se totiž řekne Polsko a metal, tak si většina lidí okamžitě vybaví death metalové spolky, jejichž status se během let vypracoval v takřka legendární. Osobně mě v končinách našich severních sousedů nenapadá jediná kapela, která by měla hudebně co dočinění se stoner/sludge metalem, kam čtveřice z Poznaně spadá, a přiznám se, že vzhledem ke kvalitě debutového počinu “Shots from Deneb” si nemyslím, že tomu za pár let bude jinak, protože to, co pánové stvořili, není nic pamětihodného a vlastně ani zajímavého. Osobně nic proti stoner metalu nemám, spoustu kapel mám hodně rád, ale parta kolem frontmana Krzycha na své prvotině dost nešikovně mísí starý americký HC se stonerovými kytarami a doom/sludgovými momenty, což ...

  • Immolation – Kingdom of Conspiracy

    15.6.2013

    Ježura

    Immolation - Kingdom of Conspiracy

    Američané Immolation dlouhodobě platí za tvůrce zcela prvotřídního death metalu a s každým jejich dalším albem to po nutných pochybách, jestli se i tentokrát podaří navázat, znovu a znovu potvrzují. Dva roky od vydání ceněné desky “Majesty and Decay” se opět hlásí o slovo s novinkou, nesoucí optimistický název “Kingdom of Conspiracy”, a snad neprozradím příliš mnoho, když napovím, že ani tentokrát nejsou obavy o výsledek moc na místě… Immolation totiž ani tentokrát nezaváhali a natěšenému posluchači opět servírují vydatnou dávku těžkého a dusivého death metalu, který si ani v záplavě ostatních žánrových kapel zkrátka nejde splést. “Kingdom of Conspiracy” totiž představuje další krok k upevňování jedinečného soundu kapely, jehož specifika Immolation ode všech spolehlivě odlišují a který byl v poslední době dotažen takřka k dokonalosti. Zodpovědný je za to především ...

  • Altar of Plagues – Teethed Glory and Injury

    14.6.2013

    Atreides

    Altar of Plagues - Teethed Glory and Injury

    Altar of Plagues jsou jednou z toho mnoha kapel, které jsem objevil při brouzdání po Encyclopaedia Metallum kdysi dávno, kdy mé hudební obzory jen opatrně tu a tam prozkoumávaly prostor za hranicemi zvučných jmen, poslechl a s nezájmem zahodil. Rovněž jsou jednou z mnoha kapel, ke kterým jsem se později vrátil a pravidelně, poslech co poslech, sbíral čelist ze země, jak skvělá (a nedoceněná) je to hudba. A v neposlední řadě jsou dalšími, kteří mě po boku Primordial, Cruachan nebo klidně i žánrově zcela odlišných The Cranberries utvrzují v tom, že na smaragdovém ostrově prostě umí dělat hudbu, jíž nechybí oduševnělost, nápaditost, vyspělost a v neposlední řadě ani kvalita. Že to bezezbytku platí i v případě “Teethed Glory and Injury”, snad ani nemusím zmiňovat. Hned z kraje se zastavím u toho, co mě při pohledu na tracklist ...

  • Regarde les hommes tomber – Regarde les hommes tomber

    13.6.2013

    Licee

    Regarde les hommes tomber - Regarde les hommes tomber

    Pro většinu z vás, stejně jako pro mě, jsou sludge-blackoví Regarde les hommes tomber úplná novinka, leč svou aktivitu započali již v roce 2011. První album se však poprvé nadechlo tohoto roku, a tak není překvapením, že o těchto Francouzích se dozvídáme teprve nyní. Možná vás samotné už jen fakt, že jde o francouzskou kapelu, navnadil dostatečně a musím říct, že po právu, ale pro ty, co si přeci jen něco málo rádi počtou o jejich novince, mám také dobrou zprávu. Rozhodně stojí za to. Na první pohled se Regarde les hommes tomber jeví jako obyčejná tuctová kapela, která nepřinese nic nového a je jen další rybou v už tak přeplněném rybníce. Není to ale úplně pravda. Mezi oněmi rybami totiž figurují jako ty barevnější, šťavnatější a taky s pěkně ...

  • Lychgate – Lychgate

    12.6.2013

    H.

    Lychgate - Lychgate

    Lychgate je dalším poměrně zajímavým zástupcem nekonečného zástupu black metalových kapel, který nebere konce, což je vcelku logické, když je – jak se zdá – nekonečný. Esenciální otázkou hned na úvod recenze je ovšem to, co přesně je na Lychgate natolik zajímavé – odpověď je ovšem poměrně jednoduchá a nasnadě, jelikož ji najdete vlastně všude při každé zmínce o kapele. Jde o sestavu, v níž se objevují hudebníci z několika velmi kvalitních spolků, jejichž jméno má na extrémní metalové scéně nemalý zvuk… O zpěv a baskytaru se stará Greg A. Chandler, jeden z hlavních tahounů skvělých Esoteric, kteří platí za těžkou váhu na poli toho nejextrémnějšího doom metalu. A teď si představte, jak by to asi mohlo, kdyby se Esoteric se svým citem pro dusivou atmosféru a monumentální umíráčky pustili do vod black metalu… ...

  • Ecnephias – Necrogod

    11.6.2013

    Kaša

    Ecnephias - Necrogod

    Italská pětice skrývající se pod jménem Ecnephias má za sebou tři studiová alba, z nichž se ale žádnému nedostalo výraznější pozornosti. Nemůžu soudit, zda je to oprávněný stav, nebo ne, ale tato skutečnost by se mohla nyní změnit prostřednictvím novinky “Necrogod”. Když už ničím, tak faktem, že se v jedné skladbě jako host objevil Sakis z Rotting Christ a o mastering se postaral Dan Swanö ve svém studiu Unisound, by mohla vzbudit zájem posluchačů, kteří o existenci tohoto uskupení neměli nejmenší páru. A protože není jejich aktuální album vůbec špatné, tak pojďme nahlédnout pod jeho pokličku. Ecnephias vznikli již v roce 1996, přesto si na své debutové album “Dominium Noctis” museli počkat až do roku 2007. Co se odehrávalo oněch jedenáct let, opravdu netuším, ale předpokládám, že jako každá začínající kapela ...

  • Subterranean Disposition – Subterranean Disposition

    10.6.2013

    H.

    Subterranean Disposition - Subterranean Disposition

    Ačkoliv se nám Evropanům někdy může na první pohled zdát, že u protinožců v Austrálii metalová muzika moc nefrčí a že jediné, co kdy tato rozlehlá vyprahlá země, která je sama sobě svým kontinentem, dala hudební světu, je nejmenovaná rocková legenda, jejíž název se skládá ze čtyř písmen a jednoho lomítka. Nicméně i zde undergroundová scéna bují více než živě a občas ze svých útrob vyvrhne pěkně zajímavou skupinu (asi nejednomu z nás naskočí třeba Ne Obliviscaris, kteří se loni vyšvihli naprosto fenomenálním debutem, nicméně se zdaleka nejedná jen o ně). Nyní se podíváme na další metalový výstřelek země klokanů, tentokrát z ranku doom/death metalu… “Subterranean Disposition” je sice debutem jednočlenného stejnojmenného projektu, avšak člověk, jenž za touto kapelou stojí, to jest Terry Vainoras, rozhodně není žádný zelenáč, na australské scéně se pohybuje ...

  • Pretty Maids – Motherland

    9.6.2013

    Stick

    Pretty Maids - Motherland

    Dánská rock/metalová scéna nemá příliš mnoho kapel, které by vyloženě hýbaly scénou. Nejvíc pozornosti na sebe dokázal strhnout vypravěč King Diamond. Pretty Maids patří k služebně starším ročníkům (založeni byli před 32 lety), přesto mají pořád elánu dost na rozvádání. Nutno podotknout, že z původní sestavy už se zde potkáte jen s vokalistou Ronniem Atkinsem a kytaristou Kenem Hammerem. Ti skrz krátký rozpad v roce 1991 a nový start v obměněné sestavě došli ke své třinácté desce, pojmenované “Motherland”. Jejich hlavní styl zůstává zachován v podobě, v jaké jsme kapelu opustili u minulé bomby “Pandemonium” – ta totiž nabídla nejjasnější esenci moderního vyznění rockové muziky. Čili přímočarý melodický heavy metal, který táhnou především jednoduché úderné riffy a výtečné melodie zpěvu. Muzika totiž není postavena na bůhvíjakých riffech, nicméně se nedá ...

  • Not Fragile – Anomal

    8.6.2013

    nK_!

    Not Fragile - Anomal

    “Anomal”, debutová fošna trutnovské sebranky Not Fragile (hrající metalcore, ale někde jsem si přečetl, že se jedná spíše o “bordel-core”, a tento výraz mi po zkušenostech s novou deskou přijde ani ne tak docela trefný, ba přímo charakterizující), vyšla ve skutečnosti už někdy během loňského března, ale do mého přehrávače a recenzichtivých uší se dostala až po celém dlouhém roce. Vyplatilo se neznat a počkat? Jak jsem výše zmínil, veškerý materiál na “Anomal” by se dal jednoduše popsat frází “bordel-core”, a to z jednoho prostého důvodu – lze na něm nalézt téměř všechna představitelná i nepředstavitelná metalová klišé posledních dvaceti let. Dočkáme se přehuštěných kytarových linek stejně jako pomalejších pasáží. Nu-metalové dunivé basy stejně jako rychlých thrashových riffů. Agresivní vokál sympatické Moniky doplňuje rachotivé bicí a většina skladeb se nese ve středním ...

  • Carrier Flux – Objection

    7.6.2013

    Ježura

    Carrier Flux - Objection

    Spojené státy americké jsou velká země a jako většina takových velkých zemí produkují velké množství nejrůznějších hudebních formací. Krom té řady notoricky známých jmen však i takové, o jejichž existenci ví jen málokdo a většinou si mohou o nějakém zaznamenání hodném komerčním úspěchu nechat leda zdát. A právě undergroundová scéna je vedle spousty v lepším případě průměrných kapel rodištěm i takových, které je skutečná radost objevit a kvůli kterým má takové objevování smysl. Dámy a pánové, prosím potlesk pro Carrier Flux! Abych to ale uvedl na pravou míru, v případě Carrier Flux je záhodno hovořit spíše o projektu, protože jeho jediným členem, skladatelem, hráčem a zpěvákem je už 14 let jakýsi Jeff Phillips. Zkrátka UG se vším všudy, a jak už jsem naznačil, tohle je ...

  • Gloryhammer – Tales from the Kingdom of Fife

    5.6.2013

    Atreides

    Gloryhammer - Tales from the Kingdom of Fife

    Skotská pirátská šalupa Alestorm je hádám většině z vás známa alespoň od slyšení, je to tak? Předpokládám, že ani její šílený kapitán Christopher Bowes vám též není neznámý. Není tomu tak dávno, co na povrch rozbouřených vod metalového moře vybublaly první informace o připravovaném albu jeho nové sranda kapely, která má blíž k suchozemským krysám a hrdinným rytířům, než loupeživým výpravám podél pobřeží – Gloryhammer. Ne, už od začátku tahle družina, jak vystřižená z mnohých sezení dračího doupěte nevypadala normálně, což jen potvrdil klip k songu “Angus McFife”, a pokud by vám ani to nestačilo, stačí shlédnout příslušný profil na Encyclopaedia Metallum, aby bylo jasné, že prapodivná sebranka kolem Bowese, jenž si pro potřeby kapely nechává přezdívat Zargothrax, Dark Sorcerer of Auchtermuchty, se vážně nebere vážně ...

  • Sodom – Epitome of Torture

    4.6.2013

    Kaša

    Sodom - Epitome of Torture

    Zůstat po dobu třicetileté kariéry v popředí zájmu fanoušků není zrovna jednoduchý úkol. Legendární Sodom, kteří tohoto milníku dosáhli před dvěma lety, by o tom mohli vyprávět své vlastní historky. S každým dalším albem to mají těžší, a i když stále mají zástupy pravověrných, tak ne všem je ten jejich thrash metal po chuti i po tolika deskách a tolika letech. Mně, ačkoli se považuji za milovníka thrash metalu, šla ještě před několika lety poslední alba německé trojice strašně proti srsti, protože ať se na mě nikdo nezlobí, ale je to klasická řezničina bez nápadu. Nevím, co se ve mně zlomilo, že minulé “In War and Pieces” mě neskutečně chytlo, ale můžu říct, že “Epitome of Torture” za ním nijak výrazně nepokulhává, přestože je to zase jen klasická řezničina. Stejně jako Lemmy a ...


Od hudebních fandů pro hudební fandy