Recenze

  • Essence – Last Night of Solace

    9.5.2013

    Zajus

    Essence - Last Night of Solace

    Thrash metalová scéna zažila v posledních letech novou vlnu zájmu. Jako blesk z čistého nebe vznikly stovky kapel hrající thrash podle klasických ingrediencí, s velkým nasazením a často také bohužel s minimem vlastních nápadů. Nebudu před vámi tajit, že tento trend šel úplně mimo mě. Na druhou stranu však vzniklo několik kapel, které se do lety prověřeného žánru snažily vložit množství svých nápadů, případně hledali inspiraci i mimo thrash metal. Do této škatulky patří jistě i Essence, jejichž debut “Lost in Violence” z roku 2011 mi v hlavě uvízl hned z několika důvodů. Prvotně proto, že šlo o album, které vůbec neznělo, jako by ho nahrála kapela složená z dvacetiletých mladíků. Vyzrálost z něj naopak čišela, stejně jako výborná znalost evropské školy thrash metalu. Nebudu o něm však prozrazovat víc, protože bych si ...

  • Hypocrisy – End of Disclosure

    8.5.2013

    Kaša

    Hypocrisy - End of Disclosure

    Pro Petera Tägtgrena mám slabost hned z několika důvodů. Tím hlavním je, že napříč celou svou kariérou si celkem s přehledem udržuje vysoký standard desek, pod nimiž je podepsán, a přestože (nebo snad právě protože?) stále hraje ten svůj hymnický death, neplatí na něj univerzální formulka, která tvrdí, že všeho se člověk časem přejí a alespoň pro mě jsou jeho studiové desky napjatě očekávány. Řada alb jeho domovské kapely jsou stavebními kameny severského melodického death metalu a dodnes z nich citují zástupy následovatelů, takže mu člověk odpustí i to, že čas od času některými postupy vykrádá sám sebe. Takhle by se totiž dalo nahlížet na kterékoli z alb Hypocrisy, která chronologicky spadají za eponymní opus z roku 1999, včetně aktuálního “End of Disclosure”, na které jsme si opět museli ...

  • Sevendust – Black Out the Sun

    7.5.2013

    nK_!

    Sevendust - Black Out the Sun

    Atlantská partička Sevendust se na vlně moderně-alternativního metalu pohybuje už úctyhodných devatenáct let a letos si na své konto připsala již deváté řadové album v podobě novinky “Black Out the Sun”, které slibovalo návrat k původním kořenům kapely a o něco tvrdší a temnější sound. Osobně nejsem (zatím) žádným velkým či přehnaným fanouškem ani svérázným znalcem poměrů uskupení, ale podle toho, co jsem zatím slyšel, se “Black Out the Sun” může řadit k tomu lepšímu, co Sevendust za dobu své existence vydali. Album momentálně považuji za takovou příjemnou jednohubku k večernímu relaxu, přičemž musím ale zdůraznit, že se jedná o jednu z těch velice chutných a ne úplně pitomých. Proč, co a jak se hned dozvíte o pár desítek nebo stovek slabik níže. “Black Out the Sun”, které si členové Sevendust produkovali ...

  • Cathedral – The Last Spire

    6.5.2013

    Stick

    Cathedral - The Last Spire

    Cathedral, jedna ze zásadních britských doom metalových kapel, to zabalili. Na rozloučenou sobě i fanouškům nadělili poslední album, jež nese název “The Last Spire”. Na tomto albu se na baskytaru podílel mimo jiné Scott Carlson z Repulsion, který se už kapelou kdysi mihl. Rovnou na úvod se sluší říct, že lepší zakončení kariéry snad ani nemohlo přijít. Symbolické desáté album shrnuje celou déle než dvacet let trvající kariéru kapely do kamenného náhrobku, lesknoucího se i za ponurého deště. Obal je povedený, ale na Cathedral dosti netradiční ve srovnání se staršími nahrávkami. Přesto ale s obsahem plně koresponduje. Je opravdu skvělé, že můžu říct, že to Cathedral zabalili s velkou parádou a na svůj epitaf můžou být skutečně hrdí. Cathedral vždy vyznávali doom, jehož základy pokládali Black Sabbath, následováni Candlemass, Pentagram či Trouble. Na “The Last Spire” rozhodně ...

  • Bring Me the Horizon – Sempiternal

    5.5.2013

    Kaša

    Bring Me the Horizon - Sempiternal

    Britští mladící Bring Me the Horizon, kteří si celkem rychle dokázali vytvořit početnou skupinu svých příznivců, mě na svých dosavadních třech studiových albech nepřesvědčili o svých kvalitách, protože upřímně řečeno, nestály za nic. Průměrný deathcore se screamovým vokálem není nic, po čem bych ve svých myšlenkách tajně toužil. Ať se na tuhle kapelu budu dívat z jakéhokoli úhlu pohledu, nikdy se nezbavím dojmu, že se vynořili ve správnou chvíli a prostě se svezli na módní vlně s těmi vlivnějšími a lepšími, což ostatně platí pro zástupy dalších, takže v tomto ohledu nejsou ničím výjimečným. Nicméně, pětice ze Sheffieldu si pro mě nachystala celkem milé překvapení, protože “Sempiternal” se nejenom tváří jako nejvyzrálejší počin kapely, ale především jím opravdu je. Pro mne vůbec první a bez jakýchkoli utrpení poslouchatelné album kapely se od svých předchůdců liší. Skladatelské postupy se možná zas ...

  • Depicting Abysm / Windbruch / Gmork – Silentium!

    4.5.2013

    H.

    Depicting Abysm / Windbruch / Gmork - Silentium

    Z jakých důvodů vlastně vznikají tzv. split alba neboli nosiče, na nichž se objeví skladby více kapel? Nezřídka to bývá kvůli upevnění přátelství mezi danými skupinami, jindy dokonce proto, aby známější kolegové trochu zviditelnili své třeba ne tak proslulé parťáky, někdy může jít čistě jen o vzájemnou propagaci, někdy zase o libovolné kombinace výše zmíněných možností. Co vedlo trojici ruských black metalových kapel Depicting Abysm, Gmork a Windbruch, aby vzájemnými silami daly dohromady společný počin “Silentium!”, vycházející čistě jen v elektronické podobě, nemám tušení, ale pokud bych musel, asi bych si tipnul třetí možnost vzhledem k tomu, že hned dvě ze zmiňovaných formací se aktuálně shánějí po labelu, který by jim vydal nové desky. Avšak i kdyby, nic to nemění na faktu, že se Rusové evidentně snažili neudělat ...

  • Avantasia – The Mystery of Time

    3.5.2013

    nK_!

    Avantasia - The Mystery of Time

    Tak nám vyšla nová Avantasia. Projekt, který měl pravděpodobně skončit už někdy před deseti lety (dobře, před pěti), vedený veleznámým Tobiasem Sammetem (Edguy). První dvě alba, která jsou stará právě něco málo přes jednu dekádu, vzbudila tenkrát v mořích power metalových fanoušků tak trochu pozdvižení, když dodala svěží vítr do plachet jejich tehdy drobet vyčpělému stylu. Spousta zajímavých tváří na pozicích zpívajících hostů, výborné kompozice a zajímavé texty skupinu rychle zviditelnily v očích posluchačů i kritiky. Poté se Avantasia na několik let zcela odmlčela a v roce 2008 přišla s velkou slávou se třetím albem “The Scarecrow”, kterému se dostalo veskrze pozitivního přijetí, ale už tehdy někteří zlí jazykové tvrdili, že k žádnému comebacku vůbec nemělo docházet. Potud zatím téměř vše v naprostém pořádku. Samotný “Strašák” nebyl podle mého názoru ...

  • Abyssal – Denouement

    30.4.2013

    H.

    Abyssal - Denouement

    Abyssal je britská smečka, která si libuje ve vpravdě extrémním death metalu ne úplně přátelského ražení. V letošním roce vyšla nová deska s poněkud krkolomnějším názvem “Novit enim Dominus qui sunt eius”, my se ovšem přesně opačně vůči logickému očekávání dnes podíváme na zoubek nikoliv druhému opusu, nýbrž tomu prvnímu, “Denouement”, který vyšel nejprve vloni jakožto samovydání zaštítěné přímo kapelou a nyní vychází znovu, tentokrát již oficiálně na CD (vinylová verze by podle všeho měla následovat na podzim). Pojďme se prvně podívat na zoubek tomu, co Abyssal vůbec vyluzují ze svých nástrojů. Image a poněkud tajuplná prezentace (nějaké info členech ani nemusíte zkoušet hledat – není k dispozici) trochu mohou připomínat manýry z black metalového žánru, jak bylo ovšem naznačeno výše, základem je death metal. Nicméně aby ...

  • Vigilance – Queen of the Midnight Fire

    29.4.2013

    Kaša

    Vigilance - Queen of the Midnight Fire

    Pojďme si takhle z kraje zahrát hru na “kdyby”, která by celkem jasně měla objasnit, jak to vlastně se slovinskou partou Vigilance je. Kdyby za sebou měli větší stáj, tak by hravě zapadli do heavy metalového průměru evropské scény. Kdyby o nich vědělo víc lidí, tak by se jejich alba mohla i slušně prodávat, protože jistý potenciál v nich je. Kdyby se borci nebáli a nedrželi se až příliš žánrových standardů, se kterými se díra do světa udělá jen velmi těžce, tak by se “Queen of the Midnight Fire” dalo poslouchat s chutí. Když se ale oprostíme od těch kdyby, tak v reálu se bohužel plácáme v průměru až podprůměru, u kterého si nejsem vůbec jistý, že by v plném rozsahu vyloženě zaujal někoho jiného než toho nejortodoxnějšího fanouška heavy/speed metalu let téměř zapomenutých. Nemám nic proti takovýmhle ...

  • Kingdom – Morbid Priest of Supreme Blasphemy

    28.4.2013

    Stick

    Kingdom - Morbid Priest of Supreme Blasphemy

    Poláci Kingdom za sebou mají deset let existence a dvě studiové fošny. Ta první vyšla v roce 2008, ta druhá nazvaná “Morbid Priest of Supreme Blasphemy” vyšla letos v březnu. Smečka je to vcelku neznámá, tak není od věci, trochu se jí mrknout na zoubek. Aktuální fošna byla nahrána v tříčlenné sestavě, přičemž se na vokálech vedle hlavního zpěváka (a kytaristy) Lewana podílel Sobiech (znám také jako Xytremus). Mimo coveru letitého šlágru “Supposed to Rot” z dílny švédské ikony Nihilist, z níž se pak stala cháska Entombed, je celé album čistě autorská práce kapely. Ještě s výjimkou minutového atmosférického intra k otvíráku “Slaves of Ruins”, jež vytvořil Warzyk, který album pomáhal nahrávat a také jej zmixoval. Nahrávalo se totiž relativně na koleni, přímo ve zkušebně. Důraz je zde kladen na hrubý death metal, ...

  • Thaw – Thaw

    27.4.2013

    Atreides

    Thaw - Thaw

    Dalo by se říci, že polské extrémně metalové kvarteto Thaw se na svět vylouplo téměř odnikud. V roce 2010 vydali svůj první demáč “Decay”, následovaný druhým demem “Advance” z loňského roku. Letos se rozhodli vydat svůj eponymní debut, přesto pokud budete hledat o kapele více informací, nedozvíte se téměř nic – ačkoliv vydavatelství o nich tvrdí, že v jejich rodné zemi hrají na pódiu s takovými velikány, jako jsou Blindead, Jucifer, Jarboe nebo Neurosis. Po troše googlení dojdete k tomu, že sestava se rozhodla překřtít na pouhá počáteční písmena (nejspíše), po datu vzniku se raději ani neptejte a po oficiálních stránkách se slehla zem – Bandcamp vám bude muset stačit. Jak se zdá, Thaw kolem sebe úspěšně mlží a oblékají tajemný háv neznáma, čemuž ostatně napovídají i zveřejněné promo fotky, na kterých zmerčíte nanejvýše černé siluety v kápích a ...

  • Azure Emote – The Gravity of Impermanence

    26.4.2013

    Ježura

    Azure Emote - The Gravity of Impermanence

    Azure Emote pocházejí z americké Pensylvánie, a i když toto jméno asi řadě lidí nic neřekne, nejde o žádné zelenáče. Po hlavičkou Azure Emote se totiž sešla trojice zkušených muzikantů, kteří se realizují i v kapelách, jejichž jména umí skloňovat snad celý svět tvrdé hudby. Konkrétně to jsou pánové Mike Hrubovcak (mj. Vile, Monstrosity, Divine Rapture), Ryan Moll (mj. Divine Rapture) a Mike Heller (mj. Fear Factory, Malignancy, System Divide) a tato trojice dala za asistence dlouhé řady hostí dohromady desku “The Gravity of Impermanence”, operující ve vodách avantgardního death metalu. Vstupní podmínky tedy znějí velice zajímavě a snad mohu trochu s předstihem naznačit, že velmi zajímavě dopadlo rovněž samotné dílo. Ono to vlastně ani není žádné předbíhání, protože že je to zajímavé, to je asi první dojem, který ...

  • Kvelertak – Meir

    25.4.2013

    Kaša

    Kvelertak - Meir

    Kvelertak platí aktuálně za jednu z největších severských nadějí na poli rockové hudby, která po vydání eponymního debutu vyletěla tak rychle do laufu, že druhá deska na sebe nenechala dlouho čekat. Rychle rostoucí popularitu lze samozřejmě přisuzovat hudbě, kterou tento sextet produkuje, ovšem řekněme si na rovinu, že svůj díl na tom má taky fakt, že kapela si po vydání svého debutu odnesla cenu za Objev roku a jako bonus vítězství v kategorii Nejlepší rocková kapela při udílení prestižních Spellemann Awards, což je taková norská obdoba slavnějších Grammy, a to už je natolik slušný marketingový poutač, který je schopný interpretovi zajistit širší povědomí napříč posluchačstvem rockové hudby. Ostatně, jak myslíte, že jsem se ke Kvelertak dostal kupříkladu já? Ale hlavní je hudba samotná, takže si pojďme Kvelertak představit z této ...

  • Finntroll – Blodsvept

    24.4.2013

    H.

    Finntroll - Blodsvept

    Jestli se dá o nějaké skupině bezpečně tvrdit, že odstartovala stále neutuchající boom folk metalu, pak by to byli jistě Finntroll, jejichž dnes již notoricky známá deska “Jaktens tid” se už dá jistě považovat jako jedna ze zásadních věcí svého subžánru. Touhle nahrávkou to ovšem samozřejmě nekončí a Finntroll mají na kontě mnohem více povedených alb, vyloženě slabé snad ještě žádné. Jak už to tak bývá, kdo s něčím začne a začne být následně kopírován všemi okolo, stejně bývá o krok vepředu před svou konkurencí, která se utápí v klišé, až by se (myšleno obecně) dalo v případě té dané skupiny mluvit o jisté výlučnosti či speciálnosti. Samozřejmě, nechci to zase zveličovat a samotné Finntroll přespříliš přeceňovat (přece jenom na soudy, zdali se jedná o opravdu zásadní kapelu, je ještě brzo, s tím ...

  • Nahar – The Strange Inconvenience

    22.4.2013

    H.

    Nahar - The Strange Inconvenience

    Ať se nám to líbí nebo ne, hudební scéna je v dnešní době především byznys a platí i to o extrémním metalu, byť to někomu na první pohled může připadat divné, avšak vzhledem k tomu, že peníze jsou až na prvním místě, jak se říká, se takřka všechna vydavatelství ohlížejí především na to, zdali má ta která skupina cosi jako potenciál se prodat, díky čemuž je hudební fanoušek mnohdy svědkem toho, že hudebně bezzubá kapela, jejímž cílem je se co nejvíce zalíbit, dostává přednost před uměleckou kvalitou. Přesto ovšem stále existují firmy, na jejichž vkus se příznivec inteligentní hudební formy může beze strachu spolehnout, jelikož si tyto labely dávají záležet na tom, aby pod jejich značkou vycházely opravdu zajímavé kousky. Dovolím si tvrdit, že obskurní italské vydavatelství Avantgarde Music, jímž vydávaná ...

  • Lowbau – A Darker Shade of Blues

    21.4.2013

    Kaša

    Lowbau - A Darker Shade of Blues

    Lowbau, čili kapela sídlící v rakouské metropoli, nejsou na první pohled nic, co by člověka mělo nějak hluboce a intenzivně zatlouct do židle. Průměrný, leč vkusný přebal by mě mezi kopou dalších zrovna nezaujal a klasické propagační hlášky, kterým skromnost nechybí, se až příliš často odvolávají na veličiny amerického metalu, jakými jsou (či byly) Pantera, Down nebo Corrosion of Conformity. Nic proti těmto spolkům samozřejmě nemám a minimálně prvně uvedenou považuji za jednu z největších metalových kapel všech dob, ale jižanských/stoner/sludge metalových part je přeci jen dost a můj vztah s nimi ve většině případů skončí stejně rychle, jako začal. Dřív nebo později začnu opět pokukovat po klasikách žánrů s pocitem, že se jim stejně nikdo nevyrovná a pokusy kapel typu Lowbau tak vyznívají jako výstřel do tmy. Lowbau ...

  • Amaranthe – The Nexus

    19.4.2013

    Zajus

    Amaranthe - The Nexus

    “‘Kruci!’, zvolal ředitel hudebního vydavatelství při pohledu na barevné grafy, které mu jeho podřízení prezentovali v Powerpointové prezentaci. Probodával promítací plátno ostrým pohledem, ovšem grafy jako by ho vyzývavě ignorovaly a zůstávaly stále stejné. Nepotřeboval velkého vzdělání, aby pochopil jejich sdělení: prodeje klesají. Hudba netáhne, a když, tak ne ta placená. Jenže dnes už propad nemůže vysvětlovat pirátstvím, ne podesáté v řadě. Zdrcený ředitel tak požádal kolegy, aby mu prezentovali své návrhy na řešení propadů. Jeden po druhém přicházeli vedoucí divizí se svými nápady a všichni odešli s nepořízenou. Pop – přesycený trh. Rock – v ústupu. Hip Hop – těžko zpeněžitelný. Z krize jednoduše nebylo cesty. Tu se v řiditelově hlavě zrodila myšlenka zcela geniální: metal! Metal roste, táhne nové lidi, má outsiderskou image. Jednoduše vše, ...

  • Six Feet Under – Unborn

    18.4.2013

    H.

    Six Feet Under - Unborn

    “A nedají si říct, a nedají.” Řeč tentokrát není o strážných z pohádky “O statečném kováři”, nýbrž , jak už titulek článku napovídá, o Six Feet Under, respektive o jejich vrchním principálovi, nestárnoucím Chrisu Barnesovi, který se s tím nepáře a necelý rok po loňském “Undead” přichází s další kolekcí svého death metalu, tentokrát pod názvem “Unborn”. Pokud si dáte tu práci a loňskou recenzi si dohledáte, zjistíte, že nadšením jsem tehdy neoplýval, takže je snad pochopitelné, když se přiznám, že do recenze novinky se mi moc nechtělo a vlastně jediný důvod, proč jsem do toho šel, byl fakt, abych zjistil, zda se od minula Chris Barnes poučil, či nikoli, ovšem jak prozrazuje hned úvodní citace z tvorby české kinematografie, tak musím říct, že nikoli. Tedy abych byl přesnější, nijak výrazně… Od minula ...

  • Repulsed – Patterns

    17.4.2013

    Stick

    Repulsed - Patterns

    Jo, tihle Repulsed, mladí floutci z Prahy, si hoví v ostrých metalových vodách. Nejstaršímu členovi je 24 let a tomu nejmladšímu pro změnu 16, což je docela slušné rozpětí. Ve svém věku brilantně všichni ovládají své nástroje, takže by mě velice zajímalo, kam se mohou dále vyvinout. EP “Patterns” je už druhým počinem, nicméně jde o záležitost dostatečně vyzrálou na to, aby si mohli troufnout na dlouhohrající fošnu. Jak už jsem zmiňoval, “Patterns” rozhodně nahrávali velice zruční muzikanti, kteří pokud zůstanou stejně nadšení jako doposud, můžou své herní možnosti dotáhnout ještě dál, a to se pak panečku budou dít věci. Kompozičně jde o tak košaté věci, že se upřímně nemůžu ztotožnit se zprofanovanou škatulkou metalcore, kterou si na Bandzone kapela přilepila. Navíc je pro mě i s podivem, že při svém mládí ...

  • Agrypnie – Aetas cineris

    16.4.2013

    Ježura

    Agrypnie - Aetas cineris

    Pamatuji si to, jako by to bylo včera. Phantoms of Pilsen 5 pomalu směřující ke svému vrcholu a na pódiu hraje kapela, kterou jsem předtím vůbec neznal, ale která si mě za slabou tři čtvrtě hodinku stihla omotat okolo prstu jako málokdo. Je asi bezpředmětné dodávat, že tou kapelou byli Agrypnie, ale že od nich od té doby očekávám nic než vytříbenou kvalitu, to už je možná trochu relevantnější informace. No a co se na podzim roku 2011 blýskli EP “Asche” jsem tak žil v napjatém očekávání, s čím se tito Němci vytasí na standardním formátu, tedy ještě pořád žhavé novince “Aetas Cineris”, která spatřila světlo světa na konci února. V samém začátku by se asi slušelo zmínit, že Agrypnie svým fanouškům s novou deskou nepřipravili žádný šok. “Aetas Cineris” ...


Od hudebních fandů pro hudební fandy