Recenze

  • Seven – Freedom Call

    7.2.2013

    Kaša

    Seven - Freedom Call

    Seven nejsou žádní nováčci, na české scéně se totiž pohybují už šestnáctým rokem a mají na svém kontě šest řadových alb. Kapela, která původně působila jakožto čistě instrumentální seskupení, začala postupně koketovat s hostováním několika vybraných vokalistů, až se příchodem regulérního zpěváka Lukáše Písaříka stala plně fungujícím tělesem o čtyřech členech. V této retro recenzi se podíváme na zoubek jejich stále aktuálnímu albu “Freedom Call”, které sice vyšlo předloni, ale cestu na náš blog si našlo až nyní. Důvodů je několik, ale za hlavní pokládejme fakt, že na české scéně jsou Seven do jisté míry zvláštním úkazem a stojí za to věnovat se jim i s odstupem času. Spolu se Silent Stream of Godless Elegy se papírově jedná o nejžhavější český vývozní artikl na poli metalové hudby. Jak se partě z Moravy podařilo zakotvit u renomovaných Season of Mist, ...

  • Nude – Plastic Planet

    6.2.2013

    Ježura

    Nude - Plastic Planet

    Jsou kapely, jejichž dílo člověk dlouho není schopen vůbec pobrat, a i když do něj jakž takž pronikne, trvá to zatraceně mnoho protočení příslušné desky, než se v mysli dotyčného vytvoří nějaký ustálený a komplexní názor na ni. Říkáte si, že když recenzi uvozuji těmito slovy, tak že se to týká i italských Nude, jejichž nejnovější dílo je předmětem následujících řádků? Omyl, vážení. Deska “Plastic Planet” totiž patří na zcela opačnou část spektra, a i když jsem její náslech nikterak nezanedbal, k vytvoření názoru mi bohatě postačil první poslech, přičemž ty další mě v tomto názoru jedině utvrdily. Už se křižujete, co vám to zase předkládáme za plytký nesmysl? Opět špatně. Nikdo tu totiž netvrdí, že by to muselo být celku nutně ke škodě… A ono skutečně není a ...

  • Dperd – Kore

    5.2.2013

    H.

    Dperd - Kore

    Dnes máme na programu opět jednu poměrně zajímavou nemetalovou záležitost, a sice dvoučlenný projekt Dperd z Itálie, který se pohybuje v žánrových vodách darkwave, nebo také – jak tvrdí promo materiály i samotná kapela – etérického darkwave, což sice není příliš formální škatulka, to je dozajista pravda, nicméně hudební výraz a atmosféru desky “Kore” ono slovíčko “éterický” vystihuje poměrně zdatně, k tomu se však ještě dostaneme později, nyní si radši povíme několik zběžných obecných informací, když se Dperd pohybují mimo hranice muziky, která se na našich stránkách běžně objevuje. Základ této formace můžeme hledat v jiné italské darkwave skupině Fear of the Storm, která je prý mnohými považována za kultovní. S tím se přít nemohu, neboť jsem to jméno osobně doposud neslyšel, což však může být dáno i tím, že ...

  • Helloween – Straight Out of Hell

    4.2.2013

    Stick

    Helloween - Straight Out of Hell

    Doby, kdy němečtí Helloween určovali tón metalového vývoje, jsou nenávratně v tahu. To ale neznamená, že nejsou schopni přijít s dobrým materiálem na desku, kterou ale následně zazdí kolovrátkovitým setlistem se skladbami nepřekračujícími letopočet 1988. Většinou je to ale škoda, už několikrát jsem se dokázal přesvědčit, že když se pánové rozhodnou zařadit do setlistu starší skladby například z dob “Master of the Rings”, tak jde vždy o veliký zážitek. O takový, který překročí všelijaký “Future World”, nebo “I Want Out”. A že i v posledních letech je v rámci tvorby kapely o co stát, to dokazuje třeba předešlá, tři roky stará deska “7 Sinners”. Na té se totiž kapela vydala trochu jiným směrem, trochu svůj styl zhutnila a i zvuk trochu přiostřil hrany. Výjimečná skladatelská potence, s jakou se tehdy předvedli, měla za následek nejlepší desku ...

  • Hatebreed – The Divinity of Purpose

    3.2.2013

    Kaša

    Hatebreed - The Divinity of Purpose

    Hardcorové superhvězdy jsou zpět a k tomu vybaveni skvělou formou. Parta kolem Jameyho Jasty si pro letošek přichystala již šesté album (nepočítám kolekci coverů jejích oblíbených vypalovaček “For the Lions”) a dostála svým prohlášením, která slibovala nesmlouvavou a přímočarou desku, protože přesně takové “The Divinity of Purpose” je. Agresivní, nic neřešící a energií nacpané až po okraj. A tak to má u těchto borců být, protože ruku na srdce, kdo si přeje něco jiného? Na rozdíl od eponymního předchůdce se Hatebreed vrátili hezky zpátky k tomu, co umí nejlíp. Škrkané kytarové riffy a sborové vokály nechybí ani tentokrát, to je samozřejmostí, oproti minulejšku si však Jamey odpustil výlety do vod melodických nápěvů a refrénů, které sice na první poslech působily jako zajímavé ozvláštnění a snaha o posun ...

  • Vyzj – Příchod Zeleného

    2.2.2013

    Ježura

    Vyzj - Příchod Zeleného

    Pravidelnému nebo jen občasnému čtenáři Sicmaggot asi nezůstala skryta skutečnost, že se některý z redaktorů čas od času ujme hodnocení demonahrávek z dílny kapel či projektů, které mohou být všelijaké, ale rozhodně ne časem prověřené. A přesně do téhle kategorie spadá i jednočlenný projekt Vyzj z jihovýchodní Moravy, konkrétně z Vizovic. Demo nesoucí název “Příchod Zeleného” je vskutku první dílem, kterým se může Vyzj pochlubit, a v následujících řádcích se pokusím nastínit, jestli je to chlouba oprávněná, či nikoliv. Sám autor označuje svoji hudbu jako atmosférický folk metal, a jelikož se mi nechce rozjíždět pofidérní škatulkovací teorie, nechám to tak, protože je to v zásadě výstižné. Bylo by však mylné domnívat se, že se za tím skrývá atmosférično black metalového charakteru, které by někomu bez povědomí o samotné hudbě mohlo vytanout na mysli. Realita totiž ...

  • Riverside – Shrine of New Generation Slaves

    31.1.2013

    Kaša

    Riverside - Shrine of New Generation Slaves

    Dlouhá léta stála polská partička Riverside na okraji mého zorného pole. Věděl jsem o nich, věděl jsem, jakou hudbu produkují, a přesto jsem vydržel celá léta je slepě přehlížet. Vlastně už ani neznám přesný důvod, ale nějak se mi do toho prostě nechtělo. Změna nastala teprve se čtvrtým albem “Anno Domini High Definition”. Najednou jsem zjistil, že to není vůbec špatné a začal jsem pronikat i do zbytku jejich diskografie. S odstupem času si říkám, jak jsem byl blbý, že jsem sám sebe dokázal tak dlouho ochuzovat o kvalitní počiny jako “Out of Myself” či “Second Life Syndrome”, na kterých Riverside nastavili laťku tak vysoko, že ji doposud nepřeskočili. “Shrine of New Generation Slaves” je docela jistě klasický počin z kuchyně našich severních sousedů. Čtveřice z Varšavy, v jejímž ...

  • Nightfall – Cassiopeia

    30.1.2013

    H.

    Nightfall - Cassiopeia

    Nightfall patří mezi veterány řecké metalové scény, já sám je dokonce řadím do osobní “velké řecké trojky” společně s Rotting Christ a Septicflesh. Jenže na rozdíl od jmenovaných kolegů si Nightfall nikdy nevydobyli takovou pozici… přestože nějaké jméno jistě mají a především starší posluchači, kteří metalovou scénu sledují již od 90. let, na ně stále slyší, z obecného hlediska se rozhodně nejedná o tak známou kapelou. Možná, že za to do jisté míry může nepříliš přehnaná aktivita (mimo jiné čtyři roky úplné nefunkčnosti) a jen sporadické koncertování v posledních letech, což dělá hodně (viz kolegové ze Septicflesh, kteří se po svém návratu neuvěřitelně zvedli, koncertní diář ustavičně natřískaný a pořád je o nich slyšet), dost dobře za to mohou i stylové kotrmelce, kterých Nightfall prodělali hned několik. Nejednou stočili žánrové kormidlo do odlišných vod, čímž ...

  • Voivod – Target Earth

    30.1.2013

    Stick

    Voivod - Target Earth

    Legendární Kanaďané Voivod po deseti letech přichází s albem, které vzniklo přirozeným skladatelským procesem. Před osmi lety se musela kapela rozloučit s výraznou osobností ansámblu, zakladatelem a hlavním mozkem, kytaristou Piggym (R.I.P.). Zbytku kapely, ve které v té době figuroval Jason Newsted (aka Jasonic, ex-Metallica), nezbylo, než zúročit zbylý materiál, který po sobě inovativní kytarista zanechal. Kostru skladeb tvořily demoskladby uložené v kytaristově laptopu, kapela kolem těchto demosnímků vystavěla kompletní skladby. Výsledkem byla dvě vcelku rozporuplná alba “Katorz” a “Infini”. Ne, že by to byly vyloženě blbosti, ale už jen ta atmosféra se podepsala na lehčí nekonzistenci materiálu. Zkrátka některé skladby trhaly koule, některé zas spíše nudily. Letos tedy vychází deska “Target Earth”, na které se sešla (téměř) původní sestava, kdy se na pozici baskytaristy vrátil Blacky. Místo Piggyho zaujal ...

  • Echoes of Yul – Cold Ground

    28.1.2013

    Kaša

    Echoes of Yul - Cold Ground

    Kapela s podivným názvem Echoes of Yul je výplodem fantazie mozků dvojice Michał Sliwa a Mateusz Czech, kteří mají na starosti všechny nástroje, se kterými se na “Cold Ground” setkáte. Ke klasickým bicím, kytarám či klávesám si k tomu všemu přidejte nějaké ty samply, které se neobjevují jen tak pro radost, aby toho nebylo málo, ale na výsledné podobě desky hrají celkem podstatnou roli, ale k tomu se dostaneme ještě později. Jen jediné věci se na druhém albu tohoto polského dua nedočkáte – zpěvu. “Cold Ground” je, stejně jako tři roky starý debut, čistě instrumentální kousek, což vzhledem k hudebnímu zaměření, které by se dalo zjednodušeně popsat jako ambientní post-doom, není nijak na škodu, protože prim hraje zvuková hradba z dálky doznívajících kytar, ke kterým zpěvu není třeba. Hned při prvním seznámení s “Cold Ground” mě praštily ...

  • Terminate – Ascending to Red Heavens

    27.1.2013

    Stick

    Terminate - Ascending to Red Heavens

    Američtí Terminate z Chicaga mi ihned po stisknutí tlačítka play přivodili celkem šok. Oni totiž nezní ani trochu americky! Oni totiž výrazně vycházejí z klasiků švédského chrastivého death metalu à la Dismember, Entombed. Kdo by čekal zběsilé blast beaty, neočekávané rytmické zvraty a technické finesy, bude muset tuto desku opustit a jít o dům dál, třeba ke švédským Aeon, kteří paradoxně zase spíš jedou v kolejích americké školy brutality. Kapela existuje poměrně krátkou dobu, vznik hlásí před čtyřmi roky (i když si většina sestavy nese nějaké ty zkušenosti z předchozích kapel, většinou lokálního rázu), za tu dobu stihla vydat demo a EP a nyní debutové album, vydané u firmy Selfmadegod Records. Většina repertoáru na desce “Ascending to Red Heavens” je tvořena právě materiálem z prvních počinů kapely, pouze ...

  • Manii – Kollaps

    26.1.2013

    H.

    Manii - Kollaps

    “Kollaps” je další velice zajímavé album, které – ať máme hned od začátku čistý stůl – zajisté potěší každého příznivce pomalého, obskurního až depresivního black metalu. Nejprve si však musíme zodpovědět otázku, kdo to ti Manii z norského Trondheimu vlastně jsou. Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že příliš není o čem povídat, poněvadž je “Kollaps” oficiálním dlouhohrajícím debutem (a vlastně úplně prvním počinem vůbec), zas až tak jednoduché to není. Odpověď najdeme u jiné norské skupiny, která je sice v jistých kruzích stále kultovní, nicméně z dnešního pohledu obecně již spíše polozapomenutou kapelou – Manes. Vsadím se, že některým z vás toto jméno jistě něco říká, některým možná ne, proto malý výlet do minulosti – Manes svou káru začali táhnout začátkem 90. let, ...

  • Cult of Luna – Vertikal

    25.1.2013

    Kaša

    Cult of Luna - Vertikal

    Je tomu již devět let, kdy si švédský septet Cult of Luna doslova podmanil metalový svět. Album “Salvation” z roku 2004 přineslo geniální mix post-rockové emoční zasněnosti a tvrdě metalových pasáží, které dohromady vytvořily jedno z předních děl žánru, u kterých bych neváhal a bez mrknutí oka jej zařadil mezi nejzásadnější alba chytrého metalu uplynulé dekády. Z tohoto úspěchu se samozřejmě nedá těžit věčně, takže i když už další počiny nebyly tak překvapivé a jejich dopad nebyl natolik zásadní, pořád jsem z posledních dvou alb cítil jistou snahu o vývoj hudebního výraziva, který si tato početná parta vytvořila. To, že další alba stála ve stínu svého slavnějšího předchůdce, není nikterak překvapivé, takže o to víc jsem se na nové album těšil a byl jsem zvědavý, zda z tohoto stínu ...

  • Love and Death – Between Here & Lost

    22.1.2013

    nK_!

    Love and Death - Between Here & Lost

    Love and Death? To je jako název nějaké rockové nebo metalové kapely? Nějakého bláznivého školního projektu nemajícího dlouhodobějších vyhlídek? Nebo popových cajdáků, kterých denně slyšíme z komerčních rádií triliony? Pravověrní vyznavači hudby slovutných KoRn a jim podobných smeček pravděpodobně již dávno tuší, ale ostatní necháme ještě malou chviličku tápat. Říká vám něco jméno Brian Welch? Nic moc, říkáte… Tak jeho přezdívka Head? Přihořívá? Bývalý kytarista (až do roku 2005) zmiňovaných KoRn? No vidíte, že jsme se k něčemu dobrali! Head vzal po odchodu z KoRn osud do vlastních (nebo božích?) rukou a vydal se hledat štěstí, stejně jako mnoho jiných hudebníků před ním i po něm, na sólovou dráhu. V roce 2008 vydal samostatnou desku a odtud již pomalu, ale jistě jeho kroky směřovaly k úplně novému projektu – ...

  • Situs Magus – Le grand oeuvre

    21.1.2013

    Stick

    Situs Magus - Le grand oeuvre

    Dámy a pánové, tady máme co do činění s celkem zvláštním kouskem black metalu. Tahle avantgardní black metalová záležitost pochází z Francie, zemi, která je zašmodrchanému black metalu silně nakloněna. Vždyť jedni z největších představitelů tohoto směru pochází z Francie, hnedle mě napadají jména jako Blut aus Nord nebo Deathspell Omega. Podle promo letáku jsou Situs Magus další z bořitelů hranic žánru. Typický reklamní kec. Situs Magus si v širokých mantinelech hoví a využívají veškerý potenciál žánru, ale čekat nějaké novoty lze jen těžko. Rozhodně tu nejde o avantgardu ve smyslu nějakých stylových či instrumentálních veletočů nebo rytmických změn každou půl minutu. “Le Grand Oeuvre” sází spíše na hypnotičnost, psychedelickou stránku věci. Lidem, kteří nejsou úplně zvyklí takový styl poslouchat, to může připadat neskutečně monotónní, ale ...

  • Lord Agheros – Demiurgo

    20.1.2013

    H.

    Lord Agheros - Demiurgo

    Jednočlenný italský projekt Lord Agheros byl pro mne až doposud velkou neznámou, nicméně veškeré indicie naznačovaly, že by mohlo jít o docela zajímavou záležitost, pročež jsem přespříliš dlouho neváhal a hozenou rukavici v podobě recenze na nejnovější počin “Demiurgo” s chutí zdvihl a pustil se do poslechu desky, která podle všeho měla být ambientním black metalem… Než se ovšem pustíme do samotné problematiky, jak se to vlastně má s “Demiurgo”, pojďme si nejprve dát menší předkrm v podobě pár bezvýznamných tlachů zalitých obecnou omáčkou. Jak již bylo řečeno, Lord Agheros je dílem jednoho člověka, jehož jméno (a je to opravdu jméno, tenhle chlapík se neschovává za prďácké přezdívky) zní Gerassimos Evangelou. První zárodek této kapely se dle oficiálních informací objevil již v roce 1995, nicméně samotné jméno Lord Agheros se na italské podzemní ...

  • Darkspace – Dark Space -I

    19.1.2013

    H.

    Darkspace - Dark Space -I

    Nemá cenu to zastírat, protože by to z následujících řádků stejně vyplynulo – švýcarští Darkspace patří mezi mé největší hudební modly. Jejich hudba je naprosto neuvěřitelná a fenomenální, s neskutečně paralyzující a hypnotickou atmosférou naprosté destrukce, která si jen stěží hledá obdoby. Je samozřejmě pravda, že Darkspace produkují muziku nesmírně náročnou na poslech a určenou pouze velmi úzkému spektru posluchačů, protože se jedná o extrém vyhnaný do naprostého maxima, nicméně nikoliv samoúčelně, nýbrž se zcela zjevným uměleckým záměrem, kterýmžto je zhudebnění nekonečného vesmírného prostoru – a to se Darkspace dle mého skromného názoru vskutku daří, protože jsou to právě jejich desky, které přesně vystihují esenci toho, jak si vesmír představuji – nezměrný, všeobepínající, neuspořádaný chaos, v jehož nekonečném stínu si člověk připadá jako naprosto ...

  • Shining / Monumentum – Pale Colours / The River

    18.1.2013

    H.

    Shining / Monumentum - Pale Colours / The River

    Musím se přiznat, že z nějakého těžko vysvětlitelného (ale ne úplně nevysvětlitelného – pouze se s tím nechci příliš zdržovat, neboť to není hlavním předmětem tohoto článku) důvodu nemám příliš v lásce jakékoliv neřadové počiny a dovolím si tvrdit, že více jak 90% hudby, kterou poslouchám, vstřebávám v podobě dlouhohrajících desek. Nepohrdnu ani minialbem s kompletně novou muzikou a v případě začínajících skupin jsem samozřejmě ochoten vzít na milost i demosnímky, tím to ovšem obecně řečeno končí, vše ostatní vcelku úspěšně až na naprosté výjimky ignoruji. Zcela na rovinu vám řeknu, že kdybych to nedostal jako promo na recenzi, zcela jistě bych ignoroval i tento nový split depresivních Švédů Shining a dnes již nefungujících Monumentum z Itálie, který vychází jako sedmipalec v limitaci 300 kusů, přičemž obě uskupení se zde prezentují jednou ...

  • Celtachor – Nine Waves from the Shore

    17.1.2013

    H.

    Celtachor - Nine Waves from the Shore

    Jak známo, irská metalová scéna nepatří zrovna mezi ty, které by disponovaly nějakým nadbytkem kapel – alespoň tedy těch, jež jsou schopné přesáhnout hranice své země a vybudovat se nějaké jméno po celé Evropě. Co však Irové ztrácejí na kvantitě, to naprosto hravě dohánějí kvalitou, zejména v oblasti žánrů jako folk/celtic/pagan metal, někdy i s příměsí black metalu, patří místní skupiny mezi absolutní špičku a svou konkurenci z kontinentální Evropy suverénně drtí velmi specifickou a nenapodobitelnou unikátní atmosférou, jež podle všeho pramení z mentality místních lidí a z relativní odloučenosti tohoto ostrovního státu. Myslím, že snad ani nemá cenu tu nějaké představitele vypisovat, jelikož kdo se jen trochu na poli metalové hudby orientuje, musel už ta jména nejednou zaslechnout. Dnes tu ovšem nemáme co dočinění s nějakými ...

  • Eversin – Tears on the Face of God

    16.1.2013

    Kaša

    Eversin - Tears on the Face of God

    Epický thrash metal, hlásaly propagační materiály vydavatelství k řadové novince Italů Eversin. Říkal jsem si, proč ne, to by mohlo být zajímavé a pominu-li všechny neduhy nevelké kapely, na které ještě bude čas a upozorním na ně později, tak by snad i bylo, nebýt jednoho nedostatku. Celé to smrdí neskutečným průměrem. Na druhou stranu ale nesmím jedním dechem zapomenout dodat, že i když je čtvrté řadové album této party učebnicovým příkladem na téma průměrné hudební výpovědi, tak jsem překvapivě s přibývajícími poslechy nepřicházel o chuť pouštět se do “Tears on the Face of God” znovu a znovu. Co se týče předhazované hudební škatulky, která působila docela vyzývavě, tak upřímně nevím, kde k tomu kravaťáci z My Kingdom Music přišli, protože když to vezmu kolem a kolem, tak Eversin nehrají ...


Od hudebních fandů pro hudební fandy