Recenze

  • Darkspace – Dark Space -I

    19.1.2013

    H.

    Darkspace - Dark Space -I

    Nemá cenu to zastírat, protože by to z následujících řádků stejně vyplynulo – švýcarští Darkspace patří mezi mé největší hudební modly. Jejich hudba je naprosto neuvěřitelná a fenomenální, s neskutečně paralyzující a hypnotickou atmosférou naprosté destrukce, která si jen stěží hledá obdoby. Je samozřejmě pravda, že Darkspace produkují muziku nesmírně náročnou na poslech a určenou pouze velmi úzkému spektru posluchačů, protože se jedná o extrém vyhnaný do naprostého maxima, nicméně nikoliv samoúčelně, nýbrž se zcela zjevným uměleckým záměrem, kterýmžto je zhudebnění nekonečného vesmírného prostoru – a to se Darkspace dle mého skromného názoru vskutku daří, protože jsou to právě jejich desky, které přesně vystihují esenci toho, jak si vesmír představuji – nezměrný, všeobepínající, neuspořádaný chaos, v jehož nekonečném stínu si člověk připadá jako naprosto ...

  • Shining / Monumentum – Pale Colours / The River

    18.1.2013

    H.

    Shining / Monumentum - Pale Colours / The River

    Musím se přiznat, že z nějakého těžko vysvětlitelného (ale ne úplně nevysvětlitelného – pouze se s tím nechci příliš zdržovat, neboť to není hlavním předmětem tohoto článku) důvodu nemám příliš v lásce jakékoliv neřadové počiny a dovolím si tvrdit, že více jak 90% hudby, kterou poslouchám, vstřebávám v podobě dlouhohrajících desek. Nepohrdnu ani minialbem s kompletně novou muzikou a v případě začínajících skupin jsem samozřejmě ochoten vzít na milost i demosnímky, tím to ovšem obecně řečeno končí, vše ostatní vcelku úspěšně až na naprosté výjimky ignoruji. Zcela na rovinu vám řeknu, že kdybych to nedostal jako promo na recenzi, zcela jistě bych ignoroval i tento nový split depresivních Švédů Shining a dnes již nefungujících Monumentum z Itálie, který vychází jako sedmipalec v limitaci 300 kusů, přičemž obě uskupení se zde prezentují jednou ...

  • Celtachor – Nine Waves from the Shore

    17.1.2013

    H.

    Celtachor - Nine Waves from the Shore

    Jak známo, irská metalová scéna nepatří zrovna mezi ty, které by disponovaly nějakým nadbytkem kapel – alespoň tedy těch, jež jsou schopné přesáhnout hranice své země a vybudovat se nějaké jméno po celé Evropě. Co však Irové ztrácejí na kvantitě, to naprosto hravě dohánějí kvalitou, zejména v oblasti žánrů jako folk/celtic/pagan metal, někdy i s příměsí black metalu, patří místní skupiny mezi absolutní špičku a svou konkurenci z kontinentální Evropy suverénně drtí velmi specifickou a nenapodobitelnou unikátní atmosférou, jež podle všeho pramení z mentality místních lidí a z relativní odloučenosti tohoto ostrovního státu. Myslím, že snad ani nemá cenu tu nějaké představitele vypisovat, jelikož kdo se jen trochu na poli metalové hudby orientuje, musel už ta jména nejednou zaslechnout. Dnes tu ovšem nemáme co dočinění s nějakými ...

  • Eversin – Tears on the Face of God

    16.1.2013

    Kaša

    Eversin - Tears on the Face of God

    Epický thrash metal, hlásaly propagační materiály vydavatelství k řadové novince Italů Eversin. Říkal jsem si, proč ne, to by mohlo být zajímavé a pominu-li všechny neduhy nevelké kapely, na které ještě bude čas a upozorním na ně později, tak by snad i bylo, nebýt jednoho nedostatku. Celé to smrdí neskutečným průměrem. Na druhou stranu ale nesmím jedním dechem zapomenout dodat, že i když je čtvrté řadové album této party učebnicovým příkladem na téma průměrné hudební výpovědi, tak jsem překvapivě s přibývajícími poslechy nepřicházel o chuť pouštět se do “Tears on the Face of God” znovu a znovu. Co se týče předhazované hudební škatulky, která působila docela vyzývavě, tak upřímně nevím, kde k tomu kravaťáci z My Kingdom Music přišli, protože když to vezmu kolem a kolem, tak Eversin nehrají ...

  • Zodiac – Never Say Never

    14.1.2013

    Ježura

    Zodiac - Never Say Never

    Přibyslavští Zodiac patří k nespočtu dalších kapel, které prakticky nikdo nezná, ale i tak to spolu táhnou už dlouhá léta, čas od času se jim podaří vydat desku, kterou drtivá většina metalové obce ani nezaregistruje, a tak to běží pořád dál. Jak je ale známo, není radno takové kapely předem zatracovat, neboť čas od času dojde z jejich strany na velmi příjemné překvapení. Ke zjištění, jestli se čirou náhodou nejedná zrovna o takový případ, jsem dostal k dispozici desku “Never Say Never” a nebudu vás zbytečně napínat – tady se o příjemném překvapení rozhodně mluvit nedá. Abych vás ale uvedl do děje, “Never Say Never” je v pořadí třetí řadovkou z dílny Zodiac, ovšem skutečnost, že její předchůdce spatřil světlo světa před 13 lety (to už je skoro Guns n’ Roses level), ...

  • Object – Release

    13.1.2013

    Kaša

    Object - Release

    Tak, a máme tady další mladou, nadějnou českou kapelu, která by si ráda ukousla svůj kousek koláče a zaujala stabilní pozici na českém metalovém rybníčku. Teoreticky vzato by to nemusel být zas až takový problém, protože Object, ač nehrají žádnou nestandardní fúzi metalových stylů, tak to na druhou stranu není zas tak tuctové, aby se “Release” ztratilo mezi stovkami dalších kapel. Kdo ví, možná se mýlím a v životě o nich už neuslyším, ale to by byla docela škoda, protože i když mohl následovník alba “Analog” z roku 2009 dopadnout jakkoli, není to taková pohroma, jak jsem očekával. Když jsem totiž při prvním poslechu této desky popřemýšlel nad faktem, že “Release” je teprve druhým albem kraslické party Object, tak jsem byl upřímně příjemně překvapen ...

  • Black Veil Brides – Wretched and Divine: The Story of the Wild Ones

    12.1.2013

    H.

    Black Veil Brides - Wretched and Divine: The Story of the Wild Ones

    Pokud by se hlasovalo o v současnosti nejvíce nenáviděnou kapelu tvrdé (berte s rezervou) hudby, Američané Black Veil Brides by rozhodně patřili mezi největší favority. Svou velmi jednoduchou a dost hloupoučkou muzikou, záměrně stravitelnou pro co největší počet lidí, sami sebe pasovali do jakéhosi Justina Biebera rocku, a to i co do úspěchu, byť pochopitelně úměrně zmenšeném s ohledem na žánr – ačkoliv by se mohlo zdát, že snad není člověk, který by tu kapelu měl rád, naopak to vypadá, že ji všichni nesnášejí, prodává se velice dobře. Zatímco například mnohé legendy evropského metalu v zámoří prodají sotva 500 kusů své novinky, Black Veil Brides se již od svého debutu “We Stitch These Wounds” objevují na velice slušných pozicích v tamním žebříčku prodejnosti. Jen blázen by si myslel, že tomu s letošní novinkou ...

  • Dropkick Murphys – Signed and Sealed in Blood

    11.1.2013

    Kaša

    Dropkick Murphys - Signed and Sealed in Blood

    “The boys are back…” Doslova. A neříkám to jen z důvodu, že celtic punkoví Dropkick Murphys takhle pojmenovali úvodní vál svého osmého řadového alba. Pro mě osobně se jedná o návrat, ne těch úplně starých, ale přinejmenším kvalitnějších Dropkicků z dob alb “Sing Loud, Sing Proud!” či “Warrior’s Code”. Předchozí řadovka “Going Out in Style” mě zas tak moc nebrala a v době vydání jsem si nebyl jistý, jestli to bylo tím, že už jsem z veselého folk punku, který tihle borci pilují k dokonalosti už 16 let, prostě a jednoduše vyrostl, nebo jen v roce 2011 byli z formy. Teď už je mi jasné, že minule mi to jen nesedlo, protože “Signed and Sealed in Blood” je velice kvalitní porce optimistického punk rocku, která mě baví ...

  • Flotsam and Jetsam – Ugly Noise

    8.1.2013

    Kaša

    Flotsam and Jetsam - Ugly Noise

    Někteří to možná znáte. Roky míjíte kapelu, o které víte, že by se vám snad i mohla líbit, protože se hudebně pohybuje v mantinelech vašeho oblíbeného stylu, a přestože na scéně existuje již pěknou řadu let a je obecně považována za pionýry žánru, nemáte žádnou výraznou potřebu se nějak blíže seznamovat s její tvorbou. Takhle nějak to mám s thrashery Flotsam and Jetsam, od nichž jsem kdysi slyšel pouze debut “Doomsay for the Deceiver” a vůbec se netajím tím, že to bylo pouze ze zvědavosti k albu, na kterém hrál Jason Newsted před svým nástupem do Metallicy. To bylo někdy před deseti lety a od té doby stihli vydat tři alba včetně aktuálního “Ugly Noise”, jemuž se nyní mrknu na zoubek. “Ugly Noise” je spojeno hned s několika návraty. Poprvé po šestnácti letech se jedná o album, na kterém se podíleli původní ...

  • The Prophecy – Salvation

    6.1.2013

    Kaša

    The Prophecy - Salvation

    “Salvation” je čtvrtým albem doomové sebranky The Prophecy a pokud budu mluvit sám za sebe, tak za normálních okolností bych na ně nejspíš vůbec nenarazil, protože v rámci doom metalového žánru mám sice několik svých oblíbenců, které s radostí sleduji, ale novým kapelám věnuji pozornost až na základě doporučení, protože, přiznejme si, je jich jako hub po dešti a ne vždy je o co stát. Abych pravdu řekl, tak probírat se obrovským množstvím průměru a nudy se mi zrovna dvakrát nechce. Tím teď nechci těmhle Britům nějak křivdit, nebo na jejich tvorbu nahlížet negativně již v předstihu, ale takhle to mám. Otázka tedy je, zda se The Prophecy zařadí po důkladném náslechu mezi první či druhou kategorii těchto kapel. Velkoryse přejdu nezáživný cover, který mne nezaujal a přestože by měl ...

  • Void of Sleep – Tales Between Reality and Madness

    3.1.2013

    Kaša

    Void of Sleep - Tales Between Reality and Madness

    Že vám jméno Void of Sleep nic neříká? Nic si z toho nedělejte, protože mně taky ne. Vlastně se není čemu divit, protože historie téhle party z italské Ravenny se začala psát teprve nedávno, přesněji řečeno v roce 2010. Když vezmu v potaz fakt, že “Tales Between Reality and Madness” je jejich prvním dlouhohrajícím albem, tak je to naprosto pochopitelné. Jak by se vzhledem k nedostatku zkušeností dalo očekávat, že první album bude poněkud roztěkané a spíš než s uceleným materiálem přijdou pánové s albem plným inspirací pospojovaných způsobem, který nemusí zaručeně fungovat, tak jedním dechem dodávám, že debut téhle čtveřice na mě dost zapůsobil a negativní očekávání, která jsem do prvotiny vkládal, se ukázala jako mylná. Void of Sleep vlastně nenahráli nikterak originální album a hned při prvních ...

  • Fen – Dustwalker

    2.1.2013

    H.

    Fen - Dustwalker

    Atmosféričtí black metalisté Fen z Velké Británie sice nefungují nikterak dlouho, přesto si na undergroundové scéně již stihli vydobýt relativně slušné renomé svými dvěma prvními deskami “The Malediction Fields” (2009) a “Epoch” (2011). Osobně jsem na kapelu slyšel ze všech stran pouze chválu, díky čemuž jsem se už delší dobu chystal podívat se jejich tvorbě na zoubek, želbohu však musím říct, že se tak až doposud trestuhodně nestalo, díky čemuž je aktuální “Dustwalker”, jež oficiálně vyjde v druhé půli ledna, mým prvním setkáním s Fen. Na druhou stranu ovšem musím říct, že dopadlo velice dobře… Onen výše zmíněný styl, tedy atmosférický black metal, není jen pouhopouhou umělou škatulkou, právě naopak je pro Fen opravdu určující. Můžete tedy očekávat velmi neortodoxní podobu základního žánru, který v případě těchto Britů ...

  • Blutmond – The Revolution Is Dead!

    29.12.2012

    H.

    Blutmond - The Revolution Is Dead!

    Švýcarští avantgardní black metalisté Blutmond mne svého času dost zaujali už před dvěma lety svou druhou deskou s poněkud krkolomným názvem “Thirteen Urban Ways 4 Groovy Bohemian Days”. Jelikož mám na nahrávku docela pozitivní vzpomínky – byť přiznávám, že už je to nějaký pátek, co jsem ji slyšel naposledy – bez nějakého velkého mučení jsem se vrhnul i do poslechu aktuální letošní novinky “The Revolution Is Dead!”. Co přináší? Hned na první pohled dost upoutá dost prapodivný obal, jemuž vévodí tak trochu bezpohlavní ženština. Názvy samotných skladeb v některých případech už od pohledu působí pěkně avantgardě, stejně jako v případě minulého alba, tudíž jsem jen čekal, co se vyvalí z reproduktorů. A nutno hned na začátek říct, že “The Revolution Is Dead!” nabízí dost velké změny. Předně, pokud jsem ...

  • Saille – Ritu

    22.12.2012

    H.

    Saille - Ritu

    Belgičané Saille mi byli až donedávna v podstatě neznámí, registrovat jsem je začal, až když se postupně začaly objevovat informace o jejich aktuální druhé desce “Ritu”, která oficiálně vyjde 18. ledna. Vzhledem k tomu, že mě jejich muzika relativně zaujala a přišlo mi, že by mohlo jít o dobrou záležitost, nepohrdl jsem ani poslechem, který mi dal v konečném důsledku – klidně to můžeme prozradit už nyní – za pravdu. Saille produkují dosti nápaditý black metal melodičtějšího rázu, v němž určitě není nouze o nápady. Rozhodně tedy nemusíte očekávat nějakou minimalistickou záležitost, na druhou stranu se však ani nedá tvrdit, že by “Ritu” mělo být nějakou bombastickou nahrávkou. Saille se spíš drží někde tak na půl cesty mezi oběma těmito body, vcelku sympaticky se nepouštějí do nějakých nabubřelých a kýčovitých kudrlinek, ...

  • Mindwork – Eterea

    21.12.2012

    Kaša

    Mindwork - Eterea

    Mindwork nejsou žádní nováčci, na scéně se totiž pohybují již od roku 2006 a mají za sebou jedno promo a pozitivně přijaté debutové album “Into the Swirl”. Letos se znovu vrátili do studia Šopa a přichází s aktuálním, druhým dlouhohrajícím albem nazvaným záhadně “Eterea”. V tvorbě téhle trojice se toho děje tolik, že kdybych měl škatulkovat, tak bych to diplomaticky zametl pod koberec označením progresivní, či chcete-li experimentální, metal. Již při poslechu několika ukázek na internetu jsem věděl, že papírově mají Mindwork všechny předpoklady, abych byl z jejich hudby minimálně nadšený, protože hrají přesně ten styl muziky, který jsem si během let oblíbil, takže pojďme zjistit, jak tento “napínavý” příběh dopadne… Hned při prvním seznámí s “Eterea” se mi zalíbil artwork a vlastně celý booklet, jehož hlavním motivem je oko a ...

  • Galadriel – The 7th Queen Enthroned

    18.12.2012

    H.

    Galadriel - The 7th Queen Enthroned

    Galadriel vždy patřili mezi kapely, které jsem měl rád; když tak o tom přemýšlím, tak v rámci slovenské scény jsou vlastně dlouhodobě jedním z mých největších favoritů. Trojici starých desek “Empire of Emptiness”, “The Mirror of Ages” a “Oblivion” bych se ani náhodou nebál označit za skvělé věci s výbornou atmosférou, jež bez sebemenších problémů stále funguje i v dnešní době, ačkoliv samotné nahrávky jsou možná z obecného hlediska malinko zapomenuté a vzpomenou si na ně už jen staří fanoušci. I následující dvě alba, “From Ashes & Dust” a “World Under World”, která mnohým svého času příliš nesedla, jelikož přinesla odklon od předchozí tvorby – v případě prvního jmenovaného ještě relativně malý, v případě druhého díky koketování s lehkou elektronikou na některých místech již docela velký – jsem si dost oblíbil a ...

  • Neokhrome – Perihelion

    17.12.2012

    Ježura

    Neokhrome - Perihelion

    Maďarská metalová scéna nepatří k těm rozsáhlým a vlivným, nicméně je dobře známým faktem, že se dovede blýsknout formacemi, z jejichž tvorby už popadaly čelisti nejednomu hudebnímu fajnšmekrovi. Předmětem dnešní recenze je však album kapely, která zatím sice nepronikla do povědomí veřejnosti, ovšem se svým novým albem míří velmi vysoko. Kapela si říká Neokhrome, deska, která je předmětem této recenze, dostala název “Perihelion” a jestli lze věřit zkazkám o tom, že se předchozí dvě desky z dílny Neokhrome nesly na vlnách death/black metalu, posluchač bude asi velmi překvapený, co za materiál se na “Perihelion” urodilo… Nemám zapotřebí tajit, že jsem byl překvapený úplně stejně, protože než mi s nabídkou recenze přišel odkaz na tří a čtvrt minutový teaser k albu, jméno Neokhrome mi neříkalo zhola nic. Právě onen teaser mě ...

  • Unburied – Murder 101

    16.12.2012

    Stick

    Unburied - Murder 101

    Kapela Unburied sice vznikla téměř před dvaceti lety, nicméně svůj debut “Slut Decapitator” nahrála teprve v roce 2008. Vydání druhé desky “Murder 101” přijde během pár dnů. Tahle trojice, libující si v undergroundovém old school death, se s tím upřímně řečeno moc nesere. Hned na startu se rozjede poměrně nekomplikovaný death metal s poměrně špinavým, ale přesto celkem slušně čitelným zvukem. Už podle obálky je taky vcelku jasné, jaká bude textová náplň skladeb. Oproti debutu ubylo gore tématiky a hlavní textař Matt Pike se zaměřil především na násilí ve všech jeho podobách. Nepokoje, znásilnění, vraždy. Tomu vcelku i odpovídá hudební složka, která je poměrně dost agresivní a míří skrz death metalové běsnění až někam k punku a zpět. Samozřejmě nechybí mluvené samply, většinou zachycující poslední romantické chvíle před hroznou ...

  • Hell Militia – Jacob’s Ladder

    14.12.2012

    H.

    Hell Militia - Jacob's Ladder

    Label Season of Mist je docela známý tím, že pod svá křídla rád stahuje opravdu kvalitní skupiny, přestože v mnohých případech ani nemohou mít nějakou velkou kupní sílu, a že se ve své pozici ne zrovna malé firmy nebojí ani opravdu hlubokého undergroundu. Jedním z takových přírůstků se v relativně nedávné době stali taktéž francouzští hnusáci Hell Militia, jejichž black metal vždy budil mimořádně odporné pocity a vskutku ohavnou destruktivní atmosféru. Obal nejnovější třetí desky “Jacob’s Ladder” však oproti oběma předcházejícím počinům budil dojem změn, neboť znepokojivé obrazy v temně šedé barvě vystřídal dost netradiční (netradiční nejen na poměry samotné kapely nebo žánru) světlý přebal, který se mně osobně ovšem velice líbí (obrovská škoda, že stejný přebal ve velkém nemá i LP edice). Jak je to ale ...

  • Nightwish – Dark Passion Play

    13.12.2012

    Ježura

    Nightwish - Dark Passion Play

    Vážně pochybuji, že by se mezi čtenáři našel někdo, koho minul veškerý ten cirkus, který se okolo finských Nightwish za posledních pět až šest let odehrál, takže si odpustím nastiňování všeobecně známých informací a spíš se pokusím odpovědět na otázku, která po pohledu na nadpis asi vrtá hlavou nejednomu z vás. Proč sakra recenzujeme pět let starou desku, když jsme se na jejího plnokrevného nástupce zaměřili rok nazpět a hodnocení dalšího aktuální počinu s logem Nightwish na přebalu vyšlo před třemi dny? Částečně za to může jistý sentiment, částečně snaha dohnat prosincový nedostatek materiálu k recenzím a alespoň co se mě týče také příležitost (přímo pramenící z druhého jmenovaného důvodu) s odstupem vyřknout ortel nad deskou, která znamenala zlom v historii kapely a která jediná ze strany Sicmaggot chybí k pomyslnému uzavření éry Anette Olzon, která ...


Hradby Samoty VII.

Od hudebních fandů pro hudební fandy