Recenze

  • Deep Purple – Now What?!

    28.5.2013

    Ježura

    Deep Purple - Now What?!

    Deep Purple. Dvě slova, bez kterých by tvrdá hudba asi vypadala úplně jinak, než dnes vypadá, a zároveň jedna z kapel, které se bez špetky pochybností řadí k rockovým legendám první kategorie. I přesto, že čtyřem pětinám kapely táhne na sedmý křížek, Deep Purple hrají a skládají dál a letos jsme se tak po dlouhých osmi letech dočkali nové desky, která však s sebou vedle vysokých očekávání přinesla také velmi dotěrnou otázku – není to už jen parodie na sebe sama? Odpovědět na ni není vůbec jednoduché, a to už jen proto, že Deep Purple patří k mým absolutním srdcovkám a nejradši bych vysázel na stůl plný počet, aniž bych desku vůbec poslouchal. Ale to si zde pochopitelně dovolit nemůžu, takže následující text je snad alespoň přibližně střízlivým obrazem ...

  • Revelation’s Hammer – Revelation’s Hammer

    27.5.2013

    H.

    Revelation's Hammer - Revelation's Hammer

    Hned na začátek si dejme menší opáčko ze zeměpisu – jaké suroviny se v Norsku těží nejvíce? Že si to ze školních lavic nepamatujete? Inu, tak já vám to tedy povím – kromě rybolovu se Norské království orientuje převážně na těžbu dřeva, ropy, zemního plynu… a samozřejmě black metalu, jehož příval z norských hor a hvozdů asi hned tak neustane. Jestli se dá o nějaké zemi tvrdit, že její zásoba black metalových kapel je takřka nevyčerpatelná, bylo by to právě zde. Člověk si myslí, že už musel slyšet snad o všech, když vtom se objeví další nová smečka a pak další a ještě jedna a tak dále… Jak se bystrý čtenář jistě ihned dovtípil, v případě Revelation’s Hammer máme co dočinění s dalším z onoho nekonečného zástupu norských black metalových projektů. Nezřídka ...

  • Edain – Of Those Who Worship Fire

    26.5.2013

    Kaša

    Edain - Of Those Who Worship Fire

    Těžko říct, zda se jedná o náhodu, nebo o pokračování v dosavadní praxi, protože jste se právě začetli do mého prvního seznámení s kapelou, ale třetí album Brňáků Edain s titulem “Of Those Who Worship Fire” zastihlo tuto partu v dost dobré kondici. Za nenápadným obalem se skrývá příjemná nálož progresivně laděného metalu, který je oděn do slušivého zvukového kabátku studia Shaark, kde probíhal závěrečný mix a mastering, což je samo o sobě zárukou slibného začátku, a to jsme se ještě nedostali k hudební náplni novinky pětice z moravské metropole. Pohrobci death metalových Absurd Conflict se orientují na takový ten “chytrý” death metal, jak ho proslavili Cynic nebo později v trošku jiném světle Opeth. Od silných kytarových struktur s proměnlivou rytmikou plnou zvratů, přes přímočaré pasáže se tahle kapela pohybuje až k jazzovým momentům s prvky fusion a věřte, ...

  • Odradek Room – Bardo. Relative Reality

    25.5.2013

    H.

    Odradek Room - Bardo. Relative Reality

    Pokud jste o kapele v názvu tohoto článku až doposud neslyšeli, rozhodně nemáte důvod se považovat za nějaké nevzdělance. Například ani já jsem až donedávna neměl o Odradek Room nějaké ponětí, což se ovšem změnilo, když se mi do ruky dostal jejich aktuální debut “Bardo. Relative Reality”, který do jisté míry za pozornost jistě stojí. Zčásti může být pro našince tato ukrajinská formace zajímavá už jen z toho důvodu, že její název odkazuje na jednoho českého spisovatele, a sice na Franze Kafku a jeho kraťoučkou povídku “Starost hlavy rodiny” – kraťoučkou doslova, neboť jde o pouhých pět odstavečků. Ty se točí kolem jakési neurčité bytosti, jejíž jméno zní Odradek, a tady už jsme doma, odkud jméno kapely pochází. Tím ovšem zajímavosti nekončí, když už jsme u toho, jelikož název alba i samotný jeho ...

  • Amorphis – Circle

    23.5.2013

    Ježura

    Amorphis - Circle

    Finští progresivní melodici Amorphis vydávají svá alba s železnou pravidelností co dva roky a ani ten letošní není žádnou výjimkou. Deska “Circle” navazuje na počin “The Beginning of Times”, který onehdá sice sklidil poměrně rozporuplné reakce, ale někteří (mě nevyjímaje) v něm spatřili také záblesky potenciálního dalšího směřování zvuku kapely, které zněly velice slibně. Taková věc na očekáváních pochopitelně jen přidá, a proto jsem i po dílčím zklamání, jaké mi přineslo album minulé, “Circle” vyhlížel s docela vlezlou zvědavostí, co se z toho nakonec vyvrbí, neboť tři v předstihu uvolněné skladby napovídaly, že by to nemuselo dopadnout vůbec marně… Než ale vynesu ortel a odhalím svůj názor na to, jestli se moje očekávání desky lepší, než jakou byla “The Beginning of Times”, vyplnila, vystačím si s prohlášením, že ...

  • Progenie terrestre pura – U.M.A.

    22.5.2013

    H.

    Progenie terrestre pura - U.M.A.

    Skupina s poněkud podivným názvem Progenie Terrestre Pura, známá též pod zkratkou q. Co se oné mladosti kapely týče, v překladu to znamená to, že Progenie Terrestre Pura fungují od roku 2009 a za svou dosavadní cestu po hudebním kolbišti vydali pouze jeden demosnímek před dvěma lety. Jak ale vidno, demo padlo na poměrně úrodnou půdu, protože aktuální debutová dlouhohrající deska “U.M.A.” (alias “Uomini, Macchine, Anime”, neboli “Lidé, stroje, duše”) již vychází pod respektovaným labelem Avantgarde Music. Pojďme se na ni nyní podívat… Avantgarde Music jsou poměrně známí tím, že s oblibou loví poměrně netradiční kapely, které do svých žánrů přinášejí (nebo se o to přinejmenším snaží) cosi nového a které jsou v jistém slova ...

  • Imperium Dekadenz – Meadows of Nostalgia

    21.5.2013

    Stick

    Imperium Dekadenz - Meadows of Nostalgia

    Německá dvojice Imperium Dekadenz je zárukou kvalitní black metalové muziky již od svého debutu “…und die Welt ward kalt und leer”. Svou vysokou laťku si drží po celou dobu své existence a rozhodně své věrné nezklamou ani na novém “Meadows of Nostalgia”. Od minulého alba “Procella Vadens”, které bylo prvním počinem vydaným pod labelem Season of Mist, uběhly tři roky a k žádnému výraznému stylovému přerodu nedošlo. Black metalové kořeny jsou zde zarostlé velmi silně a album je opět silně prodchnuto mlhou melancholie, která byla obecně výrazným aspektem muziky Imperium Dekadenz vždy. Jen ji do své tvorby vtahují víc a víc a také s ní dokáží čím dál lépe pracovat. Na výbornou Imperium Dekadenz zvládli zvuk, který je masivní a epický. Album vtáhne ...

  • Stone Sour – House of Gold & Bones – Part 2

    20.5.2013

    nK_!

    Stone Sour - House of Gold & Bones - Part 2

    Stone Sour je v poslední době jedna z mých nejoblíbenějších a nejposlouchanějších kapel, a tak jsem se na novou fošnu přirozeně těšil jako moucha na chutný koláčový drobek. Klasické žvásty o přelomovém dílu a nejzásadnějším opusu kariéry přecházím už obvykle bez zájmu, ale očekával jsem podobnou nálož solidních pecek jako na předchozí části “House of Gold & Bones”, leč po několika prvních posleších jsem byl drobátko vyveden z rovnováhy a začal si říkat, co to krucinál Corey a jeho parta vypustili do světa za podivnost? Více dále… Dychtivější z vás si už dole všimli konečného hodnocení a někteří z těch nejdychtivějších už jistě mě a můj vkus stačili pěkně pohanit a proklít až do šestého kolena. Takovým nechme flamovací fóra, já se pokusím svůj verdikt opodstatnit. Nejjednodušší vysvětlení je na snadě: “House ...

  • Lycanthia – Oligarchy

    19.5.2013

    H.

    Lycanthia - Oligarchy

    Jak už tak tomu u recenzí na nepříliš známé kapely bývá, asi by se slušelo začít s tím, co se tu vlastně bude hrát za styl a nějakou tu omáčku ohledně historie uskupení. Nenechte se ovšem zmýlit, ačkoliv jsem řekl, že Lycanthia není nějak slavná skupina, rozhodně se nejedná o nějaké cucáky, protože tito Australané tu svou káru táhnou již od roku 1996, i když aktuální “Oligarchy” je teprve jejich druhým dlouhohrajícím počinem. Co se stylového zařazení týká, v tomto případě to budeme poměrně jednoduché, jelikož hned v prvních minutách prvního poslechu posluchači rychle dojde, na jakou strunu že to Lycanthia hrají… Triviálně řečeno, Lycanthia jsou prostě doom/death metal devadesátkového střihu v naprosto ryzím provedení, jako by snad kapela zůstala od dob svého vzniku zakonzervována v čase a odmítala se kamkoliv pohnout. Na jednu stranu ...

  • Shining – One One One

    18.5.2013

    Zajus

    Shining - One One One

    Norští Shining prošli během pouhých čtrnácti let existence vývojem jako málokterá kapela. Zpočátku jazzové seskupení hudebníků okolo ústředního myslitele Jørgena Munkebyho vešlo do širšího povědomí nejprve svým čtvrtým řadovým albem “Grindstone”, jehož úspěch však následně zastínila dva roky stará deska “Blackjazz”. Shining si vždy libovali v nekonformnosti a odvážných nápadech, což je na albu “Blackjazz” dovedlo až k neuchopitelnému metalovému běsnění, které si však zachovávalo některé tradiční jazzové principy a alespoň střídmý příděl saxofonu. Shining tak zažili největší úspěch s posluchačsky nejnáročnějším albem své dosavadní diskografie a otázka, jakým způsobem budou pokračovat na další desce, se nabízela zcela automaticky. Pro vysvětlení, jak “One One One” zní, se ještě jednou krátce vrátím k albu “Blackjazz”, čímž se jeho znalcům omlouvám. “Blackjazz” byla nahrávka plná zmatku, skladatelské geniality ...

  • PTSD – A Sense of Decay

    17.5.2013

    Kaša

    PTSD - A Sense of Decay

    Italové PTSD sice datují svůj vznik k roku 2005, ovšem jejich albový příděl není doposud nikterak bohatý, takže po debutu “Burepolom” z roku 2008 se nyní rozhodli rozrazit dveře metalové společnosti albem “A Sense of Decay”. Na první pohled nenápadná formace se pro potřeby vzniku novinky obklopila celkem zajímavými jmény, o nichž ještě bude řeč, takže takové to úvodní nezbytné tlachání, kterým jsme si měli jen tak zběžně tuhle partu představit, zakončím objasněním významu názvu PTSD, což je zkratka pro anglický výraz posttraumatické stresové poruchy. Stejně jako podivný název, s jehož rozluštěním bych bez nápovědy oficiálních materiálů vydavatelství měl problémy, je celkem obtížné zařadit a uchopit PTSD po hudební stránce. Ne snad, že by se jednalo o natolik svéhlavý a originální mix různých stylů a struktur, ale střídání kytarových ...

  • Bloodline – Scars of the Past

    16.5.2013

    nK_!

    Bloodline - Scars of the Past

    Bloodline je mladá crossoverová sebranka z Dobříše, brázdící českou scénu již (pokud jsem z Bandzone.cz profilu kapely pochopil správně) pátým rokem a právě oslavuje první velkou událost své existence, kterou bezesporu vydání debutového alba je. Kapela složená ze samého mladého proutí se nebála poslat nám své ještě čerstvé cédéčko k orecenzování, takže se na něj podívejme! V první řadě se sluší říci, že Bloodline sami sebe prezentují coby nu-metal/crossoverovou formaci. Osobně bych se přiklonil spíše k druhé škatulce, poněvadž je tato mnohem výstižnější – na “Scars of the Past” je možné v určitých momentech zaslechnout svižné, ba přímo thrashové pasáže nebo hard rockové vychytávky. Stejně tak místy narazíme i na – nebojím se použít toho označení – výrazně progresivní momenty. To ostatně velmi oceňuji – deska je tak mnohem variabilnější, méně ...

  • Unborn – Awaken to Reality

    15.5.2013

    Stick

    Unborn - Awaken to Reality

    Byť jsem s pražskými Unborn začal držet krok až někdy v loňském roce, kdy předvedli v Brně solidní výkon na Dark Valentine Party a měli venku album “Six Ways of Suffering”, jejich historie sahá do druhé poloviny 90. let. Do dob, které někomu můžou připadat více než vzdálené. Přestože už mají na kontě kromě zmiňované ještě jednu dlouhohrající desku “Voice of Death” z roku 2007, přichází teď (pro mě) s o dost plnokrevnější nahrávkou s názvem “Awaken to Reality”. A že je to sakra probuzení již od první minuty. Kapelou po celou dobu existence zmítaly personální změny, ale vždy z toho dokázala nějak vybruslit. Nutno podotknout, že jediným členem původní sestavy, který se účastnil nahrávání desky, byl kytarista Radek Dvořák. Ten ale pak také ukončil své působení společně s bubeníkem Radkem Laňkou. Na albu ...

  • Drowning Pool – Resilience

    14.5.2013

    nK_!

    Drowning Pool - Resilience

    Čas vážně šíleně letí. Loni v létě tomu bylo již deset let, co Dave Williams, úplně první z plejády vokalistů v řadách Drowning Pool, opustil tento svět. Bylo mu tenkrát akorát 30 a zemřel kvůli srdečnímu onemocnění. Hodně velká škoda a tenkrát obrovská tragédie. Bohužel je ale údělem nadaných lidí (mezi které Dave bezesporu patřil) umírat často brzy a zbytečně. Vždycky mě zajímalo, jakým směrem by se hudba této smolné formace ubírala, kdyby byl Dave pořád živ. Hnedka první album, “Sinner”, zajistilo kapele nehynoucí slávu a podle některých škarohlídů byla laťka již od začátku posazena tak vysoko, že jednoduše předběhla svou dobu a Drowning Pool bez původního zpěváka nemají absolutně žádnou šanci ji někdy překonat. Osobně k podobným rýpalům patřím také a ...

  • Rob Zombie – Venomous Rat Regeneration Vendor

    13.5.2013

    H.

    Rob Zombie - Venomous Rat Regeneration Vendor

    Přestože se to někomu, kdo ví, jaký mám vkus a jakou hudbu většinou poslouchám, může zdát dost divné, muziku Roba Zombieho jsem měl vždycky rád. Nějaký konkrétní hluboký důvod v tom není, jednoduše mě ta jeho jetá prezentace, kulervoucí hitovky a poněkud groteskní atmosféra na pomezí hororu a pokleslé zábavy pro úchyláky vždycky bavily. Ve zkratce řečeno, ten chlápek má prostě styl, muziku dělat umí a dohromady je z toho po čertech zábavná záležitost. To je sice celé, nicméně je toho dostatek na to, aby se Zombie probojoval mezi mé oblíbené hudebníky, na jejichž nové desky se dost těším a s obrovskou chutí si je poslechnu. Možná je jen škoda, že si s nimi pokaždé dává tak na čas (i když tři roky, které uběhly od předchozího počinu, nejsou zas až ...

  • Mortal Form – The Reckoning

    12.5.2013

    Kaša

    Mortal Form - The Reckoning

    Začněme zeširoka pohledem do historie holandské úderky Mortal Form, protože se nejedná o nějak známé jméno na metalové scéně, které každý zná jako své boty. Tato pětice vznikla v roce 1999 a po dvojici obligátních demosnímků přišli v roce 2002 na trh s debutovým albem “Evil Reborn”, po němž následovala kopa živých vystoupení a bohužel taky nějaké ty personální problémy, které zbrzdily vývoj kapely až do roku 2009, kdy se objevilo druhé album “Taste the Blood”. Přestože jsem z nich slyšel pouze útržky, tak můžu říct, že se stylově nijak neliší od čerstvé novinky “The Reckoning” a kapela tak po dlouhé roky brousí energickou kombinaci death a thrash metalu, což je sám o sobě dost slibný začátek. Když se v jedné větě objeví výrazy death/thrash a Nizozemsko, tak bych se divil, kdyby si mnozí z vás ...

  • Asofy – Percezione

    11.5.2013

    Atreides

    Asofy - Percezione

    Ač se dá působení italského projektu Asofy na metalové scéně počítat na skoro dekádu a půl, předpokládám, že o něm zatím slyšel jen málokdo. Ono se ani není moc čemu divit, Tryfar, jenž za projektem stojí a vcelku logicky obstarává veškeré nástroje (jen zpěvy má na starosti kolega Empio), má na kontě jeden starší dlouhohrající počin, jedno EP, jedno splitko a právě recenzované “Percezione”, jež je druhým plnohodnotným albem do jeho sbírky. Hudebně se pak, alespoň na aktuální nahrávce, naši Italové pohybují kdesi mezi black metalem, doomem, shoegaze a ambientem. Výsledný mix však není tak konzistentní, jak by někteří mohli předpokládat, “Percezione” mění nálady a polohy v každé skladbě zhruba dvakrát a jen málokdy je kombinuje mezi sebou, což občas může působit křečovitě, nepřirozeně, jako když pejsek ...

  • Serenity – War of Ages

    10.5.2013

    Ježura

    Serenity - War of Ages

    Je sice pravda, že power metalový žánr již delší dobu nesleduji natolik, abych mohl odpovědně tvrdit, která kapela z toho ohromného množství takových, co se dlouhodobě nevyhřívají na vrcholu zájmu veřejnosti, je menší nebo větší, ale i tak se snad nepletu, když prohlásím, že rakouští Serenity rozhodně alespoň stran popularity přinejlepším tak do třetí ligy. Nicméně byli to právě oni, co mě nějaký ten roček nazpět velmi příjemně překvapili svým perfektním koncertem, takže jsem se výjimečně ani trochu nekroutil, když mi do klína spadla recenze na jejich novinku “War of Ages”, se kterou Serenity vyrukovali ke konci března. Nechci si tu teď hrát na erudovaného znalce všeho, co se kdy okolo Serenity ochomýtlo, protože to ani zdaleka není pravda, ale pár změn, které se od posledně v souvislosti s kapelou udály, by ...

  • Essence – Last Night of Solace

    9.5.2013

    Zajus

    Essence - Last Night of Solace

    Thrash metalová scéna zažila v posledních letech novou vlnu zájmu. Jako blesk z čistého nebe vznikly stovky kapel hrající thrash podle klasických ingrediencí, s velkým nasazením a často také bohužel s minimem vlastních nápadů. Nebudu před vámi tajit, že tento trend šel úplně mimo mě. Na druhou stranu však vzniklo několik kapel, které se do lety prověřeného žánru snažily vložit množství svých nápadů, případně hledali inspiraci i mimo thrash metal. Do této škatulky patří jistě i Essence, jejichž debut “Lost in Violence” z roku 2011 mi v hlavě uvízl hned z několika důvodů. Prvotně proto, že šlo o album, které vůbec neznělo, jako by ho nahrála kapela složená z dvacetiletých mladíků. Vyzrálost z něj naopak čišela, stejně jako výborná znalost evropské školy thrash metalu. Nebudu o něm však prozrazovat víc, protože bych si ...

  • Hypocrisy – End of Disclosure

    8.5.2013

    Kaša

    Hypocrisy - End of Disclosure

    Pro Petera Tägtgrena mám slabost hned z několika důvodů. Tím hlavním je, že napříč celou svou kariérou si celkem s přehledem udržuje vysoký standard desek, pod nimiž je podepsán, a přestože (nebo snad právě protože?) stále hraje ten svůj hymnický death, neplatí na něj univerzální formulka, která tvrdí, že všeho se člověk časem přejí a alespoň pro mě jsou jeho studiové desky napjatě očekávány. Řada alb jeho domovské kapely jsou stavebními kameny severského melodického death metalu a dodnes z nich citují zástupy následovatelů, takže mu člověk odpustí i to, že čas od času některými postupy vykrádá sám sebe. Takhle by se totiž dalo nahlížet na kterékoli z alb Hypocrisy, která chronologicky spadají za eponymní opus z roku 1999, včetně aktuálního “End of Disclosure”, na které jsme si opět museli ...


Od hudebních fandů pro hudební fandy