Recenze

  • Mindwork – Eterea

    21.12.2012

    Kaša

    Mindwork - Eterea

    Mindwork nejsou žádní nováčci, na scéně se totiž pohybují již od roku 2006 a mají za sebou jedno promo a pozitivně přijaté debutové album “Into the Swirl”. Letos se znovu vrátili do studia Šopa a přichází s aktuálním, druhým dlouhohrajícím albem nazvaným záhadně “Eterea”. V tvorbě téhle trojice se toho děje tolik, že kdybych měl škatulkovat, tak bych to diplomaticky zametl pod koberec označením progresivní, či chcete-li experimentální, metal. Již při poslechu několika ukázek na internetu jsem věděl, že papírově mají Mindwork všechny předpoklady, abych byl z jejich hudby minimálně nadšený, protože hrají přesně ten styl muziky, který jsem si během let oblíbil, takže pojďme zjistit, jak tento “napínavý” příběh dopadne… Hned při prvním seznámí s “Eterea” se mi zalíbil artwork a vlastně celý booklet, jehož hlavním motivem je oko a ...

  • Galadriel – The 7th Queen Enthroned

    18.12.2012

    H.

    Galadriel - The 7th Queen Enthroned

    Galadriel vždy patřili mezi kapely, které jsem měl rád; když tak o tom přemýšlím, tak v rámci slovenské scény jsou vlastně dlouhodobě jedním z mých největších favoritů. Trojici starých desek “Empire of Emptiness”, “The Mirror of Ages” a “Oblivion” bych se ani náhodou nebál označit za skvělé věci s výbornou atmosférou, jež bez sebemenších problémů stále funguje i v dnešní době, ačkoliv samotné nahrávky jsou možná z obecného hlediska malinko zapomenuté a vzpomenou si na ně už jen staří fanoušci. I následující dvě alba, “From Ashes & Dust” a “World Under World”, která mnohým svého času příliš nesedla, jelikož přinesla odklon od předchozí tvorby – v případě prvního jmenovaného ještě relativně malý, v případě druhého díky koketování s lehkou elektronikou na některých místech již docela velký – jsem si dost oblíbil a ...

  • Neokhrome – Perihelion

    17.12.2012

    Ježura

    Neokhrome - Perihelion

    Maďarská metalová scéna nepatří k těm rozsáhlým a vlivným, nicméně je dobře známým faktem, že se dovede blýsknout formacemi, z jejichž tvorby už popadaly čelisti nejednomu hudebnímu fajnšmekrovi. Předmětem dnešní recenze je však album kapely, která zatím sice nepronikla do povědomí veřejnosti, ovšem se svým novým albem míří velmi vysoko. Kapela si říká Neokhrome, deska, která je předmětem této recenze, dostala název “Perihelion” a jestli lze věřit zkazkám o tom, že se předchozí dvě desky z dílny Neokhrome nesly na vlnách death/black metalu, posluchač bude asi velmi překvapený, co za materiál se na “Perihelion” urodilo… Nemám zapotřebí tajit, že jsem byl překvapený úplně stejně, protože než mi s nabídkou recenze přišel odkaz na tří a čtvrt minutový teaser k albu, jméno Neokhrome mi neříkalo zhola nic. Právě onen teaser mě ...

  • Unburied – Murder 101

    16.12.2012

    Stick

    Unburied - Murder 101

    Kapela Unburied sice vznikla téměř před dvaceti lety, nicméně svůj debut “Slut Decapitator” nahrála teprve v roce 2008. Vydání druhé desky “Murder 101” přijde během pár dnů. Tahle trojice, libující si v undergroundovém old school death, se s tím upřímně řečeno moc nesere. Hned na startu se rozjede poměrně nekomplikovaný death metal s poměrně špinavým, ale přesto celkem slušně čitelným zvukem. Už podle obálky je taky vcelku jasné, jaká bude textová náplň skladeb. Oproti debutu ubylo gore tématiky a hlavní textař Matt Pike se zaměřil především na násilí ve všech jeho podobách. Nepokoje, znásilnění, vraždy. Tomu vcelku i odpovídá hudební složka, která je poměrně dost agresivní a míří skrz death metalové běsnění až někam k punku a zpět. Samozřejmě nechybí mluvené samply, většinou zachycující poslední romantické chvíle před hroznou ...

  • Hell Militia – Jacob’s Ladder

    14.12.2012

    H.

    Hell Militia - Jacob's Ladder

    Label Season of Mist je docela známý tím, že pod svá křídla rád stahuje opravdu kvalitní skupiny, přestože v mnohých případech ani nemohou mít nějakou velkou kupní sílu, a že se ve své pozici ne zrovna malé firmy nebojí ani opravdu hlubokého undergroundu. Jedním z takových přírůstků se v relativně nedávné době stali taktéž francouzští hnusáci Hell Militia, jejichž black metal vždy budil mimořádně odporné pocity a vskutku ohavnou destruktivní atmosféru. Obal nejnovější třetí desky “Jacob’s Ladder” však oproti oběma předcházejícím počinům budil dojem změn, neboť znepokojivé obrazy v temně šedé barvě vystřídal dost netradiční (netradiční nejen na poměry samotné kapely nebo žánru) světlý přebal, který se mně osobně ovšem velice líbí (obrovská škoda, že stejný přebal ve velkém nemá i LP edice). Jak je to ale ...

  • Nightwish – Dark Passion Play

    13.12.2012

    Ježura

    Nightwish - Dark Passion Play

    Vážně pochybuji, že by se mezi čtenáři našel někdo, koho minul veškerý ten cirkus, který se okolo finských Nightwish za posledních pět až šest let odehrál, takže si odpustím nastiňování všeobecně známých informací a spíš se pokusím odpovědět na otázku, která po pohledu na nadpis asi vrtá hlavou nejednomu z vás. Proč sakra recenzujeme pět let starou desku, když jsme se na jejího plnokrevného nástupce zaměřili rok nazpět a hodnocení dalšího aktuální počinu s logem Nightwish na přebalu vyšlo před třemi dny? Částečně za to může jistý sentiment, částečně snaha dohnat prosincový nedostatek materiálu k recenzím a alespoň co se mě týče také příležitost (přímo pramenící z druhého jmenovaného důvodu) s odstupem vyřknout ortel nad deskou, která znamenala zlom v historii kapely a která jediná ze strany Sicmaggot chybí k pomyslnému uzavření éry Anette Olzon, která ...

  • Saturnus – Saturn in Ascension

    12.12.2012

    Stick

    Saturnus - Saturn in Ascension

    Doom metaloví Saturnus už existují přes dvacet let, ale na kontě se jim lesknou jen čtyři dlouhohrající zářezy, z toho ten poslední, pojmenovaný “Saturn in Ascension”, vyšel teprve na konci minulého měsíce. Asi netřeba podotýkat, že vydání desky těchto dánských nestorů provázela velká očekávání, alespoň z mojí strany. Od geniálního majstrštyku “Veronika Decides to Die” uběhlo dlouhých šest let a novinku nahrála téměř úplně jiná kapela. Zůstal pouze charakteristický vokál Thomase Jensena. Měla obměna vliv na kvalitu nové desky? Soudě dle loňského prosincového koncertu v Brně se nebylo čeho bát. A to se potvrdilo i při poslechu přes hodinu dlouhého materiálu. Noví muzikanti určitě do muziky Saturnus přinesli svůj otisk, ale ten základ, který byl položen v začátcích a umocněn poslední deskou, zůstal. První skladbu uvádí andělský zpěv a ...

  • Nightwish – Imaginaerum – The Score

    10.12.2012

    Ježura

    Nightwish - Imaginaerum - The Score

    Asi se jen těžko najde někdo, koho minulo mediální šílenství okolo projektu “Imaginaerum”, pocházejícího z megalomanské hlavy Tuomase Holopainena, principála a neochvějného lídra finských Nightwish. Je tomu skoro rok, co jsem zde hodnotil první část zmíněného konceptu, řadové album “Imaginaerum”, které nakonec po všech těch očekáváních dopadlo relativně rozpačitě. S finálním verdiktem však vyvstalo několik otázek, které lze zodpovědět až nyní, protože tomu není tak dávno, co skládačku “Imaginaerum” doplnil soundtrack ke stejnojmennému filmu, okolo kterého se to všechno točí. Soundtrack nese velmi tradiční podtitul “The Score” a nyní je načase se mu podívat na zoubek. Žánr soundtrack, nebo chcete-li hudební doprovod filmu, není radno stavět na roveň běžně produkované hudbě. Když totiž pominu různé písničkové výstřelky (nic proti nim, některé písničkové sountracky filmů ...

  • Mägo de Oz – Hechizos, pócimas y brujería

    8.12.2012

    Ellrohir

    Mägo de Oz - Hechizos, pócimas y brujería

    Z hlavního města Španělska pochází devítičlenná banda Mägo de Oz, hrající folk metal s heavy metalovými prvky (nebo naopak?), která patří k mým srdcovým kapelám. Všiml jsem si, že spousta lidí je moc rádo nemá, ovšem já bych na ně nedal dopustit. Toto postavení si vydobyli díky starší tvorbě, která je za už téměř 25 let natolik bohatá, že se musím přiznat, že ji vlastně ani neznám úplně celou (“pouze” asi šest alb). Ovšem to, co jsem slyšel, stálo za to, byl jsem proto moc zvědav, co předvedou nyní. Kapela oznámila, že si na rok 2012 “bere pauzu”, ovšem ta se nakonec jak vidno poněkud zkrátila, protože už koncem listopadu spatřilo nové album “Hechizos, pócimas y brujería” (neboli “Kouzla, lektvary a čarodějnictví”) světlo ...

  • Destruction – Spiritual Genocide

    6.12.2012

    Kaša

    Destruction - Spiritual Genocide

    30 let na scéně a 12 studiových alb. Fakta, která hovoří za vše. Destruction jsou jednou z živoucích legend thrash metalu, přesněji řečeno jeho evropské odnože, která se vždy vyznačovala větší agresivitou a zběsilostí, než její slavnější kolegyně ze západu. Protože se jedná o úctyhodné jubileum, rozhodli se němečtí nestoři toto kulaté výročí oslavit spolu se svými fanoušky a jaký lepší dárek jim nadělit, než nové album? Protože jsem odjakživa hnidopich, tak si na svou řečnickou otázku jízlivě odpovím, že by se k takové oslavě hodilo o třídu lepší album, protože “Spiritual Genocide” pokračuje v tradici svých předchůdců z let nedávných a nepřináší nic, s čím by Destruction již jednou neohromili v letech osmdesátých. Příčina výše uvedeného je nasnadě. V devadesátých letech se ani německým thrasherům nevyhnuly stylové kotrmelce, kdy se snažili trošku oprostit od své ...

  • Tiamat – The Scarred People

    4.12.2012

    Ježura

    Tiamat - The Scarred People

    Tiamat jsou zpět s další deskou. Od posledního zářezu jménem “Amanethes” uplynuly dlouhé čtyři roky a fanoušci kapely, která si dlouhé roky své existence prošla hned několika škatulkami – death metalem počínaje a potemnělým rock-metalem konče – ani tentokrát neměli sebemenší jistotu, s čím se charismatický Johan Edlund a jeho kumpáni vytasí. Tedy, jedna jistota by se přeci jen našla – od desky “The Scarred People” se čekalo hodně, takže je na místě podat alespoň přibližně odpovídající obrázek o tom, jak to nakonec dopadlo. První ochutnávkou, která měla potenciální kupující přemluvit k činu, se stala titulní skladba “The Scarred People”, a s odstupem o ní mohu říct jediné – pokud chtěli Tiamat zamaskovat celkový charakter alba, nemohli vybrat lépe. Spolu s hitovkou “Thunder & Lightning” jsou to totiž jediné ...

  • Ragnarok – Malediction

    3.12.2012

    H.

    Ragnarok - Malediction

    Ragnarok již dávno patří mezi léty prověřené stálice pravověrného norského black metalu, nikdy se sice nevyhřívali mezi těmi nejznámějšími smečkami, které lze bez debat považovat za legendární, nicméně se téhle kapele v žádném případě nedá upřít, že měla slušný podíl na dnešní podobě toho, čemu se nyní říká black metal, a že za sebou zanechala pěknou řádku více než dobrých nahrávek. Osobně mám nejradši to “střední” období okolo roku 2000, zejména desky “Diabolical Age” (2000) a především “In Nomine Satanas” (2002), které jsou nádhernou ukázkou výborného sypacího black metalu v klasickém stylu. Nicméně se mi líbí i ta předcházející alba, “Nattferd” (1995) a “Arising Realm” (1997), i to následující, “Blackdoor Miracle” z roku 2004, na němž se hlasivky trápil kultovní Hoest z Taake. Poté se ovšem nad Ragnarok na čas zavřela voda, a ...

  • Deftones – Koi No Yokan

    2.12.2012

    Kaša

    Deftones - Koi No Yokan

    Nemyslím si, že budu úplně vedle, když prohlásím, že Deftones zažívají v posledních letech vrchol své kariéry. I přes nepříjemnou autonehodu baskytaristy Chi Chenga jsou jejich poslední dvě studiová alba tím (skoro) nejlepším, s čím tahle parta kolem China Morena přišla. Proč skoro? Jasně, už nikdy nevznikne další “White Pony”, které má takřka kultovní status, a kdybych měl vyhlásit titul nejlepší nu-metalové album všech dob, tak sáhnu právě po “Bílém poníkovi” této pětice z Kalifornie, ale to nemění nic na skutečnosti, že se Deftones stále vyvíjí a rostou. Je fakt, že mluvit v jejich případě o nu-metalové škatulce, by mohlo být hanlivé, ale jsem toho názoru, že jsou to právě tito borci, kteří spolu s KoRn odstartovali celou tu mánii a svým osobitým přístupem k moderní ...

  • Bloodbound – In the Name of Metal

    1.12.2012

    Stick

    Bloodbound - In the Name of Metal

    Bloodbound vždy patřili mezi mé celkem oblíbené kapely. Jejich debut “Nosferatu” v době svého vydání byl celkem čerstvým vichrem na už v té době celkem stagnující heavy/power/speed metalové scéně. Chytlavý ultramelodický materiál podpořený výkonem výborného zpěváka Urbana Breeda. Od té doby už nějaký ten pátek uběhl a kapela letos vydala své páté album, druhé v pořadí se zpěvákem Patrikem Johanssonem. Předchozí album “Unholy Cross” bylo více než slušným počinem a kapela svou formu potvrdila i na plzeňském Metalfestu, na kterém mimochodem vystoupí i v roce 2013. Bohužel, na to, jak jsem se na nový počin těšil, tak mě v první řadě zděsil videoklip k titulní skladbě. Pak pohled na obálku a nakonec na názvy skladeb. Já vím, že je retro v módě, ale obtáčení těch největších klišé ještě dneska někoho oslovuje? S takovým podobným tributem ...

  • Nadja – Dagdrøm

    30.11.2012

    H.

    Nadja - Dagdrøm

    Zjistil jsem, že recenzovat kanadské experimentální duo Nadja je docela výzva. Člověk by si i myslel, že o podobných formacích vysype z rukávu desítky vět bez mrknutí oka, ale když má své dojmy opravdu sepsat, zjistí, že tahle nevšední kombinace někde na průsečíku žánrů jako drone, doom či ambient, to vše navíc obepnuté všeříkající a zároveň nicneříkající nálepkou post, je ve své podstatě tak těžce uchopitelná, že se nelze rozhodnout, z jakého konce to začít… Předně musím říct, že zdaleka nejsem na tvorbu Nadja nějaký kdovíjaký odborník. Aidan Baker se svou manželkou Leah Buckareff, kteří kapelu tvoří, totiž trpí naprosto šílenou nadprodukcí – vždyť nosiče, na nichž se objevilo logo Nadja, se již dávno počítají na desítky, k tomu navíc samotný Aidan Baker disponuje množstvím vlastních vedlejších projektů.

  • Aeon – Aeons Black

    29.11.2012

    Stick

    Aeon - Aeons Black

    Švédští Aeon se po dvou letech vrátili s dlouhohrající deskou, na které opět trhají křesťanství a jeho vyznavače na kusy. Jejich čtvrtý antikřesťanský manifest nese název “Aeons Black” s pěkným do modra laděným obalem z dílny výtvarníka Necrolorda. Po minulé desce, produkované Erikem Rutanem, jim tentokrát desku produkoval Ronnie Björnström, který s kapelou dříve pracoval jako zvukař na živých vystoupeních. Kvalita jeho práce jim natolik vyhovovala, že se rozhodli ho pozvat k produkování nové desky. A chybu rozhodně neudělali. Zvuk desky je šťavnatý, ale přitom takový správně zastřený, blasfemický. Další změna proběhla za bicí sestavou. Bubeník Nils Fjellström, který nahrál všechna předchozí alba, dostal lano od black metalových Dark Funeral, takže jeho místo zaujal úplně původní bubeník Arttu Malkki. A to je jedno z mála mínusů desky. Jeho hra je oproti ...

  • Shining – Redefining Darkness

    28.11.2012

    H.

    Shining - Redefining Darkness

    Darkness” velké věci, že půjde v historii Shining pomalu o revoluční desku, která bude samozřejmě ve všech ohledech nejlepší, nejdepresivnější, nepůsobivější a kdovíco všechno ještě, pravda je tak trošku někde jinde a až takhle žhavé to není. Shining sice na svém osmém albu vůbec poprvé upustili od očíslování desky římskou číslicí, což mně osobně přijde jako škoda, jelikož se mi to z nějakého racionálně nevysvětlitelného důvodu líbilo, také vůbec poprvé zvolili bílou obálku, ale v ostatních ohledech zůstávají švédští excentrici stále konzervativní a věrní svému předchozímu výrazivu. Opět se tedy i na “Redefining Darkness” opakuje pravidlo, jehož se kapela bez výjimky drží již od “III – Angst, självdestruktivitetens emissarie” z roku 2003, a sice že se zde nachází přesně šest skladeb, z nichž přesně pátá je netradiční nemetalové intermezzo. Shining ovšem i přes ...

  • Engulfed – Through the Eternal Damnation

    27.11.2012

    Ježura

    Engulfed - Through the Eternal Damnation

    Jestli vám jméno Engulfed nic neříká, nesmutněte, není to žádná ostuda. Tahle trojčlenná turecká úderka (neplést s britskou kapelou stejného jména, která fungovala v první polovině 90. let.) se totiž dala dohromady před pouhými dvěma lety a EP “Through the Eternal Damnation” je jejím vůbec prvním zářezem. A copak že to pánové hoblují? Škatulka dřevní oldschool death metal je myslím dokonale výstižná… Popravdě, ona je tak výstižná, že by tahle čtyři slova vydala na celou recenzi a já bych měl o starost méně, jenže tak by to bohužel nešlo, takže se to pokusím trochu rozvést. Engulfed sice fungují pouhé dva roky, ale všichni členové už mají nějaké ty zkušenosti za sebou, takže by se dalo očekávat, že se vytasí s alespoň trochu vyzrálým materiálem. A tohle očekávání ...

  • Aerosmith – Music from Another Dimension!

    26.11.2012

    Kaša

    Aerosmith - Music from Another Dimension!

    A teď s pravdou ven! Kdo z vás, fanoušků Aerosmith, by před nějakými třemi lety řekl, že parta z Bostonu někdy v budoucnu vydá další studiové album? Uplynulo dlouhých jedenáct let od “Just Push Play”, které jako poslední obsahovalo původní materiál skupiny. Nebyla to vůbec špatná deska a při takhle dlouhé pauze by se dalo očekávat, že bylo dost času nové songy vyšperkovat do posledního detailu. Zasvěcený ví, že ne celých těchto jedenáct let byli Aerosmith naplno aktivní. V roce 2004 se zmohli na průměrné album předělávek “Honkin’ on Bobo” a o pár let později se Steven Tyler rozhodl porotcovat v nejmenované talentové pěvecké soutěži, což přípravy novinky opět oddálilo. Aby toho nebylo málo, v roce 2009 se Joe Perry netajil svým zájmem Tylera nahradit jiným pěvcem, takže stát se mohlo opravdu cokoli. ...

  • Skálmöld – Börn Loka

    25.11.2012

    Ellrohir

    Skálmöld - Börn Loka

    Země sopek, gejzírů a krásné, leč drsné přírody, země, kde se prý téměř nekrade, a země, kde má parlament tradici delší než tisíc let (i když omezenou v době panování norského krále). To všechno a mnohem víc je Island. Co se hudby týká, tak celosvětovou popularitu si vydobyla zpěvačka Björk, mezi metalovou komunitou budou k nejznámějším islandským zástupcům patřit expermientální rockeři Sigur Rós a progresivní post metaloví Sólstafir. O přízeň fanoušků však usilují i další jména, jako třeba právě relativně mladá šestičlenná formace Skálmöld, které se na zoubek podíváme dneska. Hoši z Reykjavíku se dali dohromady v roce 2009 a o rok později vydali na lokálním trhu své první album. Díky spolupráci s Napalm Records se jejich povedené dílo následně rozšířilo za hranice a letos v říjnu nás oblažili druhou deskou v pořadí, která ...


Od hudebních fandů pro hudební fandy