Recenze

  • Firewind – Few Against Many

    28.6.2012

    Ellrohir

    Firewind - Few Against Many

    Země: Řecko Žánr: power / heavy metal Datum vydání: 21.5.2012 Label: Century Media Records Tracklist: 01. Wall of Sound 02. Losing My Mind 03. Few Against Many 04. The Undying Fire 05. Another Dimension 06. Glorious 07. Edge of a Dream 08. Destiny 09. Long Gone Tomorrow 10. No Heroes, No Sinners Hodnocení: Ellrohir – 6/10 Kaša – 6/10 Průměrné hodnocení: 6/10 Odkazy: web / facebook / twitter Řecký kytarista Gus G. a jeho dvorní power metalová partička Firewind příchází v pořadí se sedmým řadovým albem “Few Against Many”. Deset songů a 45 minut, toť vcelku běžná a ničím moc výjimečná nabídka. Můžu říct, že se mi celkem líbí obal, i když působí drobet kýčovitě (a na druhou stranu ne dost, abych z toho dětinsky slintal radostí jako třeba u maleb Luise Roya). Co jsem tak brouzdal po internetu, novinka sklízí povětšinou příznivé ohlasy, ...

  • Engel – Blood of Saints

    27.6.2012

    Ježura

    Engel - Blood of Saints

    Švédští Engel nejsou nikterak mladou skupinou, leč na oči širší veřejnosti se dostali především díky angažmá zakladatele Niclase Engelina v řádově proslulejších In Flames. No, a vzhledem k tomu, že to In Flames na posledních dvou albech nejde ani zdaleka tak dobře, jak bych si představoval, zabrousil jsem tedy do hájemství Engel, abych zjistil, jestli si třeba In Flames na prsou nehřejí hada, který je ve výsledku trumfne na všech frontách… Žánrové zařazení Engel není složité alespoň přibližně odhadnout pro kohokoli, kdo má rámcové ponětí o jejich personálním propojení s In Flames. Pánové tedy hoblují v rytmu melodického death metalu klasické švédské školy, ale přesto svým projevem nezapadají mezi velkou trojku In Flames – Soilwork – Dark Tranquillity. Jejich zvuk se totiž odlišuje zřetelným zastoupením elektronických postupů a samplů, ...

  • Slash featuring Myles Kennedy and The Conspirators – Apocalyptic Love

    26.6.2012

    Kaša

    Slash featuring Myles Kennedy and The Conspirators - Apocalyptic Love

    Abych hned na úvod rozvířil vody, tak novou Slashovu “sólovku” nepovažuji úplně tak docela za sólové album. Takové označení zcela určitě sluší jeho dva roky staré prvotině, jednoduše pojmenované “Slash”. Tehdy se na ploše nějakých 18 skladeb (včetně všelijakých bonusů) představila řada hostů a všechno to dohromady držel Slash se svým kytarovým uměním, čímž myslím chytlavými a okamžitě rozpoznatelnými riffy, všudypřítomnými kudrlinkami a procítěnými sóly, tak jak je umí jen on. Tedy, abych to uvedl na pravou míru, spíše se snažil to držet nějakým způsobem pohromadě. I když pominu přemrštěnou stopáž, tak jednotlivé skladby a hlavně výběr jednotlivých hostů působil dosti nevyrovnaně a vedle naprostých pecek jako skladby s přispěním Fergie z The Black Eyed Peas či Andrew Stockdalea z Wolfmother se našly i průsery s Chrisem Cornellem, ukňouraným a ...

  • Oomph! – Des Wahnsinns fette Beute

    25.6.2012

    nK_!

    Oomph! – Des Wahnsinns fette Beute

    Abych se přiznal, německá rocková tvorba mi až na několik čestných výjimek nic neříká. Hlavně proto, že nemám příliš v lásce jazyk, kterým se u našich západních sousedů mluví. Řekněte upřímně, nebyli by třeba takoví Rammstein mnohem lépe poslouchatelní, kdyby zpíval Lindemann anglicky? Myslím, že určitě, a proto je řadím spíše na okraj svého oblíbenostního spektra. Zmíněnou výjimku však tvoří jejich starší bráškové Oomph!, kteří jsou s Rammstein často srovnáváni. Nejsou sice tolik světoznámí a v žádném případě nemají tak velkou fanouškovskou základnu, ale to neznamená, že by nestáli za poslech. Právě naopak! Oomph! těsně před vydáním nového alba avizovali menší odklon od své dosavadní tvorby, což se samozřejmě neobešlo bez nespokojených reakcí skalních fanoušků. S čistým svědomím mohu potvrdit, že skutečně ke změnám došlo, ale nejedná se o nic natolik zásadního, ...

  • Sabaton – Carolus rex

    24.6.2012

    Ježura

    Sabaton - Carolus Rex

    Když se řekne Sabaton, na mysli mi vytane jediné – přeceňování. Kdyby se totiž počty fanoušků téhle kapely odvíjely přímo úměrně od jejích muzikálních kvalit, jméno Sabaton by figurovalo ve spodních polovinách festivalových plakátů a promotéři by mluvili o solidní jistotě odpoledního programu. A tak by to bylo správně, protože jakkoli tvorba Sabaton nezaslouží tak monstrózní odezvy, jaké se jí dostává, je to muzika, která dovede velmi obstojně zabavit toho, kdo zrovna nepase po něčem opravdu hodnotném. Ale to jenom na vysvětlenou, abych nebyl obviňován z bohapusté předpojatosti. Co se samotné novinky týče, předcházely jí spekulace o možné změně ve výrazu kapely, což mě proti všem předpokladům na desku “Carolus Rex” celkem navnadilo. A protože od vydání uběhlo už hodně vody, věřím, že verdikt, který se chystám v následujících řádcích vynést, bude ...

  • Diablo III OST

    23.6.2012

    H.

    Diablo III OST

    Nemusíte být zrovna fanouškem počítačových her, ale pokud jste zrovna před pěti minutami nevylezli z nějakého brlohu, kde jste si dopřávali několikaměsíční zimní spánek, asi vás nemohla minout přinejmenším alespoň zmínka o šílenství jménem “Diablo III”, které v nedávné době bez sebemenší nadsázky doslova zachvátilo celý svět her a pohltilo miliony lidí po celém světě. Není divu, série “Diablo” je ve svém ranku opravdovou legendou, stařičké “Diablo I” z roku 1996 jistojistě patří mezi vpravdě kultovní hry, jež svého času znamenaly revoluci v herním průmyslu. Nejsem si jistý, kolik ze čtenářů Sicmaggot si tuto dnes již vykopávku pamatuje, ale třeba já osobně dodnes s nostalgickou slzou v oku vzpomínám na to, jak jsem trávil hodiny řezáním stovek monster v šestnácti tuhých dungeonech, na jejichž konci čekal na popravu sám velký rudý ...

  • Six Feet Under – Undead

    22.6.2012

    H.

    Six Feet Under - Undead

    Death metalová stálice Six Feet Under utvořená kolem zpěváka Chrise Barnese nám servíruje již devátý chod své chorobné večeře. A bohužel musím konstatovat, že už jsem těch jeho výtvorů lehce přejedený. Ne snad proto, že by se jednalo o devátou porci stejného jídla, to by mi nevadilo, ale spíš proto, že se Chris se svou kapelou posunul zase o něco blíže ke klasičtějšímu pojetí amerického death metalu, ale o tom až později. Na začátek si odbudeme takové ty nezbytné informace z nedávné historie, které je zapotřebí zmínit. Takže, od poslední studiovky (nepočítáme-li třetí díl alba předělávek “Graveyard Classics”) uplynuly čtyři dlouhé roky a za tu dobu se toho v řadách této legendy událo na personálních postech až až. Po téměř 18 letech opustila Six Feet Under rytmická sekce ve složení Terry ...

  • Ne Obliviscaris – Portal of I

    21.6.2012

    Zajus

    Ne Obliviscaris - Portal of I

    Bez mučení se přiznám, že na “Portal of I” jsem se těšil opravdu hodně. Stačí si přečíst květnový eintopf, v němž jsem mu přidělil index očekávání 10/10. Ne Obliviscaris však rozhodně nejsou žádnou známou kapelou, a tak by bylo vhodné si nejprve říci, z čeho má vysoká očekávání plynula. Ne Obliviscaris je australská šestice, která v roce 2007 vydala třískladbové demo nazvané “The Aurora Veil”. Tyto tři skladby (dohromady přesahující půl hodiny hudby) vynikaly asi ve všech ohledech, jež jakožto posluchač dokážu ocenit (ostatně k tomu se teprve dostaneme), a Ne Obliviscaris se tak na dlouhou dobu stali jednou z mých nejposlouchanějších kapel. Debutové album mělo vyjít velmi brzy po zmíněném demu, ovšem kvůli problémům s nahrávací společností, vízem kytaristy a následnou výměnou bubeníka, se vydání neustále odkládalo. Finální datum ...

  • Sonata Arctica – Stones Grow Her Name

    19.6.2012

    Ježura

    Sonata Arctica - Stones Grow Her Name

    Finská Sonata Arctica patří k těm nemálo kapelám, které stály na počátku mého putování světem tvrdé hudby. Za ta léta jsem dokázal pojmout snad všechny tváře téhle kapely – od speedových počátků, přes power metalový nářez “Reckoning Night”, progresivní “Unia” až po temně rozmáchlé “The Days of Grays”. Obzvlášť po posledně zmíněné desce jsem byl náramně zvědavý, kam se Sonata posune, protože “The Days of Grays” dělala dojem předzvěsti velice zajímavé tvůrčí éry. Od jeho vydání letos uplynuly tři roky, štafetu převzala novinka s mnohoznačným názvem “Stones Grow Her Name” a já nějak nevím, co si o ní mám myslet… Začalo to lososově krémovým obalem, pokračovalo klipovým singlem, který mě zanechal v nepříjemné rozpačitosti, a celé album v tomhle trendu pokračuje. Co je na tom špatně? Popravdě si ...

  • Carach Angren – Where the Corpses Sink Forever

    18.6.2012

    H.

    Carach Angren - Where the Corpses Sink Forever

    Carach Angren registruji už nějaký ten pátek a v podstatě ihned potom, co jsem si poslechl jejich předcházející dvě desky “Lammendam” (2008) a “Death Came Through a Phantom Ship” (2010), jsem začal čuchat, že v Nizozemsku se urodila kapela s obrovským potenciálem. Upřímně jsem se i divil, že to trvalo tak dlouho, než si tuto skupinu pod sebe stáhla nějaká větší firma. Kdybych si měl totiž nyní tipnout kapelu, která má na to, aby v budoucnu usedla na stále prázdný trůn symfonického black metalu, byli by to právě Carach Angren, na koho bych si vsadil. A právě smlouva s labelem, jako je Season of Mist, by jim k tomu mohla vydatně dopomoct. Potvrzuje však třetí opus “Where the Corpses Sink Forever” hudební kvality svých autorů? Hned na začátek ...

  • Shadows Fall – Fire from the Sky

    17.6.2012

    Kaša

    Shadows Fall - Fire from the Sky

    Metalcore není mým šálkem kávy, tohle bych bez mučení přiznal každému na potkání, přesto se však najde několik světlých výjimek a mám v merku pár skupin, jejichž kariéru se zájmem sleduji. Ono je dost těžké (obzvláště v tomhle žánru) oddělit spolky, které mají dostatečné kvality a schopnost něčím oslovit, od vyloženě podprůměrných kapel, které se chtějí svézt na módní vlně, protože za poslední dekádu se s metalcorovými kapelami roztrhl tak velký pytel, že jsem si v sobě vypracoval averzi vůči většině těchto spolků. Jak je asi jasné, když už jsem si novinku Shadows Falls vybral k recenzování, tak tahle pětice patří k těm několika výjimkám a na jejich album jsem se celkem těšil. Důvod je víceméně prostý. Vždycky jsem měl Shadows Fall zařazené jako partu, která svým vyzněním sice spadá do škatulky metalcoru, ...

  • Kontrust – Second Hand Wonderland

    16.6.2012

    Zajus

    Kontrust - Second Hand Wonderland

    I v tak časově vypjaté době, jako je tato, se občas každý musí na chvíli zastavit a položit si jednu ze základních životních otázek. V mém případě se to stalo nedávno a tato otázka zněla: co to sakra poslouchám? Taková reakce na hudbu Kontrust musí být určitě naprosto běžná a divil bych se, kdyby si ji nepoložil každý její posluchač. I člověk protřelý a zvyklý na leccos bude totiž u “Second Hand Wonderland” váhat, zda na něj má dostatek odvahy. Abych však mnohým z vás nedělal zbytečné naděje, Kontrust nehrají nějakou formu blasfemického neuchopitelného black metalu, či co si pod podobným popisem právě představujete. Kontrust hrají pop. A to pořádný. A jak se tedy dostali na stránky Sicmaggot jako regulérní recenze? Jednoduše, do nesmírně chytlavé popem prosáklé diskotéky totiž zasadili tvrdou ...

  • Tenacious D – Rize of the Fenix

    13.6.2012

    Kaša

    Tenacious D - Rize of the Fenix

    Tenacious D prosluli největší a nejlepší písní na světě “Tribute”. Nyní jsou zpět a jsou to pořád stejní komedianti, jak jsou fanoušci zvyklí, takřka vše je při starém, ovšem s jedním podstatným rozdílem. Na novince “Rize of the Fenix” jsou Tenacious D oproti minulosti trochu víc hudebníci než herci. Kapelu tvoří herecké/komediální duo Kyle Gass a Jack Black, jejichž hlavní profese je v jejich tvorbě znát, ale na novém albu se jim podařilo herectví v hudbě trochu omezit. Tenacious D jsou na scéně jedineční, stěží byste hledali podobnou kapelu a ještě hůř skupinu s větším smyslem pro humor. Musím říct, že jsem nevěděl, jak k této recenzi vlastně přistoupit. Mohl bych tady donekonečna vykládat o tom, jak je jejich hudba vtipná, mohl bych ocitovat několik úryvků textů, a ...

  • Diablo Swing Orchestra – Pandora’s Piñata

    12.6.2012

    Ježura

    Diablo Swing Orchestra - Pandora's Piñata

    Určitě to znáte. Zbožňuje nějaký žánr, ale jednoho krásného dne vám dojde, že jste toho přesycení, že vás to nebaví a že zoufale potřebujete nějakou změnu – čím ujetější, tím lépe. Přesně v takových případech se vyplatí zalovit v širých a nevyzpytatelných vodách avantgardy, a když tak učiníte, většinou kápnete na muziku, kterou jste buď doposud neznali a naprosto vás odrovná, nebo se vám zatím nepodařilo té které kapele přijít na chuť a odrovná vás i tak. No, a přesně takhle jsem před několika lety objevil Diablo Swing Orchestra, kteří nějakým záhadným způsobem dovedli namíchat metal s hříšnou hudbou let třicátých, pro zpestření přidali parádní mystifikaci o vzniku kapely, a výsledek byl fenomenální. Nyní se vrací s nahrávkou, která nese jméno “Pandora’s Piñata” a kterou vyhlíželi mnozí netrpělivěji než ...

  • Marilyn Manson – Born Villain

    11.6.2012

    H.

    Marilyn Manson - Born Villain

    Marilyn Manson je docela dost zajímavá postavička hudebního byznysu. Svého času si udělal velké jméno na tehdy šokující image a také velké porci kontroverze, která samotného Mansona i celou jeho kapelu obklopovala. A co bylo důležité – dokázal to propojit i s odpovídající muzikou, jež byla vždy správně úchylná. Právě tahle jakási groteskní, výstřední a ujetá atmosféra byla vždy tím nejzajímavějším na celém Marilynu Mansonovi – dýchala tím jeho hudba, prezentace, koncerty, všechno. Jenže časy se mění… zrovna v případě Mansona se chce dodat: bohužel. Po desce “The Golden Age of Grotesque”, kterou s odstupem času považuji za to nejlepší, co kdy Manson vydal, šla veškerá jeho hudba kamsi do kopru. Po turné na podporu alba se Marilyn Manson na chvíli odmlčel, a když se poté vrátil s “Eat Me, Drink Me”, najednou ...

  • Assessor – Štvanice

    10.6.2012

    Kaša

    Assessor - Štvanice

    Hanba mi, že ještě před několika týdny jsem Assessor vůbec neznal. Jméno (teď budu mluvit spíš o Assesor) mi sice bylo povědomé, ale neměl jsem tušení, kam kapelu zařadit. Musím uznat, že jsem přišel opravu o hodně, protože první album této české legendy, “Invaze” z roku 1990, je skvělé, jedno z prvních a určitě i nejlepších thrashových alb v našich končinách. Ale to na rozdíl ode mě všichni už nějakých pár let tušíte, takže se přesuňme k aktuálnímu dění okolo kapely. V roce 2009 se Assesor vrátili na scénu s upraveným jménem jakožto Assessor a necelé tři roky poté předkládají své druhé album “Štvanice”. Vsadím se, že většina starších, možná i mladších fanoušků, kteří pamatují nejslavnější roky kapely, jistě čeká na odpověď na otázku, zda vůbec má cenu vracet se na scénu po takové době ...

  • Hypnos – Heretic Commando / Rise of the New Antikrist

    9.6.2012

    Ježura

    Hypnos - Heretic Commando / Rise of the New Antikrist

    Když se v jedné větě zmíní pojmy death metal a střední Evropa, většině obeznámených na mysli nejspíš vyvstane Polsko a jeho žánrové legendy Vader, Behemoth a další neméně kvalitní kapely. Mnohem méně lidí si však vzpomene, že v první polovině 90. let, kdy si výše zmíněné kapely teprve budovaly své výsadní postavení, v České republice zářilo jméno Krabathor – kapela, která mířila na žánrový vrchol a nebýt jejího neslavného konce, dost možná by dnes patřila k absolutní špičce. Z jejího popela však povstali Hypnos. V čele s Brunem a Pegasem natočili několik vynikajících desek, ale nakonec je stihl podobný osud jako Krabathor a tři roky to vypadalo, že se nad prvoligovým český death metalem nadobro zavřela voda. Nyní se ale píše rok 2012, Hypnos jsou zpátky s deskou “Heretic ...

  • Europe – Bag of Bones

    7.6.2012

    Kaša

    Europe - Bag of Bones

    Tak Europe nám vydávají již čtvrté album od svého návratu. Přiznám se, že někdy v roce 2004, kdy se velice nečekaně vrátili na scénu, bych si nevsadil ani zlámanou grešli na to, že kapela bude úspěšně fungovat i v roce 2012. Spíše jsem očekával, že se budou snažit navázat na svá melodická heavy/glam metalová léta, zjistí, že už to netáhne jako za starých časů, a zabalí to po jednom albu/turné. Světe div se, ale Europe na návratovém albu “Start from the Dark” přišli s novým soundem a celkově se album vymykalo jejich dosavadní tvorbě. Bohužel s kvalitou materiálu už to bylo slabší, deska byla celkem zbytečně naředěná nudnými baladami, kterých obsahovala až moc. Několik dobrých skladeb se sice našlo, ale ty neměly dostatečnou sílu, aby dokázaly něco zachránit. Na následujících “Secret Society” ...

  • The Wretched End – Inroads

    6.6.2012

    Ježura

    The Wretched End - Inroads

    Už mi začíná být trochu hloupé uvozovat recenze kapel jako právě The Wretched End vztahem jednoho nebo více v sestavě přítomných muzikantů k mé srdcovce no. 1, kultovním Emperor. Jenže mě zrovna nenapadá nic lepšího, takže ani tento případ nebude výjimkou. Tentokrát je tím pojítkem mezi The Wretched End a Emperor kytarista Samoth, který si po ukončení činnosti blackened death metalové úderky Zyklon našel dva nové parťáky, se kterými pod hlavičkou The Wretched End páchají cosi na způsob thrash/death metalu. Album “Inroads” je jejich druhým řadovým počinem, a jestli jste stejně jako já díky stylovému zařazení pociťovali jistou skepsi, možná vás čeká nemalé překvapení… Přiznám se bez mučení, že jsem na recenzi “Inroads” přistoupil jen a pouze kvůli Samothovi a při vší úctě k jeho ...

  • Moonspell – Alpha Noir / Ómega White

    5.6.2012

    H.

    Moonspell - Alpha Noir

    Co se dá vlastně od Moonspell v roce 2012 očekávat? Kapela již jako bezesporu to největší, co kdy z portugalského metalu vzešlo, nemusí nikomu nic dokazovat; myslím, že rozhodně ani nikdo z nás nebude očekávat nějaké obrovské stylové skoky a hledání nových cest tak, jak se o to Moonspell pokoušeli v 90. letech. S deskou “The Antidote” z roku 2003 si totiž jejich muzika definitivně “sedla” a portugalští vlkodlaci našli ten svůj pravý zvuk, který od té doby jen postupně pilují a obrušují. Nicméně, nutno dodat, jde jim to opravdu skvěle, alespoň dle mého názoru, jelikož následné nahrávky “Memorial” a “Night Eternal” považuji za to nejlepší, co Moonspell dokázali vytvořit od svého geniálního debutu “Wolfheart”. Očekávání od novinky “Alpha Noir” do této konstelace spadají vcelku jednoduše – jediné, co jsem od ní ...


Od hudebních fandů pro hudební fandy