Recenze

  • Janesession – 4Ever

    31.3.2012

    Zajus

    Janesession - 4Ever

    Za necelých deset let existence toho Janesession stihli opravdu hodně. Kapela postavená okolo zpěvačky Jane Razor se podílela na mnoha kompilacích, nahrála několik dem a samozřejmě vydala také několik studiových alb. “4Ever” patří právě do poslední jmenované kategorie. Již jeho obal naznačuje, že zde můžeme čekat přímočarý hard rock, ovšem to je ve skutečnosti pravda jen z části. Album se totiž pohybuje od punku až po heavy metal, a i když většinou nakonec stejně skončí v již zmíněných hard rockových kolejích, větší rozmanitost se nakonec ukáže jako jedna z jeho hlavních předností. První věc která vás na albu zaujme (spíše bych měl říci praští do hlavy), je zvuk. Je vidět, že kapela využila služby profesionálního nahrávacích studia, protože o “garážovou produkci” zde rozhodně nejde, jenže ani tak zvuk nedopadl dobře. ...

  • Morbid Angel – Illud divinum insanus – The Remixes

    30.3.2012

    H.

    Morbid Angel - Illud divinum insanus - The Remixes

    Když Morbid Angel loni v červnu vydávali konečně novou desku “Illud divinum insanus”, strhlo se okolo toho obrovské haló. Není se co divit, Morbid Angel jsou ve svém ranku kapacita, už jen to by samozřejmě bez sebemenších problémů vzbudilo velkou pozornost, ale pokud byla záležitost umocněna ještě tím, že šlo o první album po osmi letech, první album s dříve ztraceným a nyní znovunalezeným synem Davidem Vincentem po 16 letech a první album bez bubeníka Petea Sandovala vůbec, byla zvědavost na novinku této legendy tak velká, že z ní učinila jeden z nejočekávanějších počinů za dlouhé roky… Jaká to ovšem pro drtivou většinu fanoušků byla ledová sprcha, když “Illud divinum insanus” opravdu vyšlo. Namísto dalšího death metalové majstrštyku, který by svůj žánr opět posunul mílovými kroky dopředu, jak to Morbid ...

  • Pythia – The Serpent’s Curse

    29.3.2012

    Madeleine Ailyn

    Pythia - The Serpent's Curse

    Nejspíš jsem moc náročná, nebo se metal propadá do pekel, kam už ostatně dávno patří. Jinak si nelze vysvětlit, že z více jak deseti symfonických alb, jsem “setřela” víc jak polovinu z nich. A věřte mi, že s britskou skupinou Pythia s jejich novinkou “The Serpent’s Curse” to nedopadne jinak než opět špatně. Pythia je klasickým případem v klasickém symfonickém metalu. A je mi v tom případě úplně jedno, zda mi někdo bude tvrdit, že k ní pronikly vlivy z heavy metalu, nebo se bude zarputile tvrdit, že to může být i gothic a že jejich zpěvačka Emily Ovenden nezpívá špatně. V komplexním hodnocení je to u mě nezachrání. Ačkoliv jejich celá druhá deska je dobře provedená, mám pocit, jako bych to už znala, jako bych očekávala každý moment, který ...

  • Woods of Ypres – Woods 5: Grey Skies & Electric Light

    27.3.2012

    Ellrohir

    Woods of Ypres - Woods 5: Grey Skies & Electric Light

    Nové album dnes už neexistující kanadské formace Woods of Ypres, nesoucí název “Woods 5: Grey Skies & Electric Light”, je předně smutným posmrtným pomníkem Davida Golda. Duchovní otec projektu ještě stihl album natočit, ale jeho vydání 31. ledna 2012 se už nedožil. Těsně před Vánocemi zmrazila příznivce kapely tragická zpráva, že David zemřel při noční autonehodě. Jsou skupiny, které se dokonce i s tak závažnou událostí, jako je smrt zakládajícího člena, dokážou vyrovnat, ale v tomto případě bylo jméno Davida Golda svázáno s kapelou natolik pevně, že zřejmě jediným myslitelným výsledkem bylo oznámení o konci. “Woods 5: Grey Skies & Electric Light” je tak pátým a definitivně posledním albem Woods of Ypres. Stejně tak je posledním příspěvkem Davida Golda metalovému světu, který se svou účastí zapsal ...

  • Avenger – Bohemian Dark Metal / MCMXCII-MMXII

    26.3.2012

    H.

    Avenger - Bohemian Dark Metal

    Další z nemnoha dvojitých recenzí tentokrát vznikla na počest dlouholeté volyňské stálice domácího metalového podzemí – Avenger. Kapela totiž nedávno v rozmezí doslova jen pár dní vydala hned dva počiny, jež si oba zaslouží pozornost – tím prvním je kompilace “MCMXCII-MMXII”, která vznika ku příležitosti 20 let aktivního black/death metalového běsnění; tím druhým je pak zbrusu nová dlouhohrající deska “Bohemian Dark Metal”, celkově pátá. O článek se společně šábli avengerovský fanda Monsterfuck, jenž si vzal na paškál “Bohemian Dark Metal”, a (až doposud) avengerovský panic Ježura, který sepsal své dojmy z “MCMXCII-MMXII”. Výsledek si můžete přečíst níže… | Je to zajímavé, jak člověk občas mění v průběhu let své názory. Ještě něco málo času po vydání “Godless (Assuming the Throne of Immortality…)” byli Avenger ...

  • Beneath the Massacre – Incongruous

    25.3.2012

    Zajus

    Beneath the Massacre - Incongruous

    Beneath the Massacre patří k již zavedeným jménům technického death metalu. Na jejich novinku “Incongruous” byl tudíž zvědavý leckterý fanoušek extrémního metalu, zvláště když poslední řadovka “Dystopia” vyšla před dlouhými čtyřmi lety. Sám jsem se k jejich starším albům nikdy nedostal, a tak se s nimi na “Incongruous” setkávám poprvé. “Incogruous” se s vámi nebude nijak párat a již úvodní “Symptoms” v podstatě shrnuje dění dalších třiceti minut. Agrese vyhnaná do největších extrémů. Bicí nezadržitelně tlačící celý metalový cirkus dopředu. Kytary předvádějící nadpozemské riffy, při jejichž hraní by si téměř každý smrtelník zlámal prsty. A v neposlední řadě nekompromisní growling, který snad ani nepotřebuje hlubšího komentáře. Jenže tento popis by vlastně seděl kupříkladu i na Psycroptic, které jsem recenzoval před pár dny. A přesto jsou tyto dvě kapely odlišné, jak jen to ...

  • Xandria – Neverworld’s End

    24.3.2012

    Madeleine Ailyn

    Xandria – Neverworld's End

    Dalo se očekávat, že album, které vyjde po pěti letech, bude znít odlišně než ty předchozí, a to i proto, že změna zpěvačky je vždy, řekla bych, tím největším zásahem. Ovšem Xandria převedla pro mě skoro stejně bravurní metamorfózu jako například Within Temptation, i když v trochu méně pompézní a více diskutabilní formě. Ve spoustě pohledů bychom se mohli bavit o podobnosti s Nightwish, ale tohle už mě osobně trochu omrzelo, a tak abych nezabředla do pomyslných myšlenkových pochodů, které nemají konce, vyhnu se jim větou, kterou pronesla jedna moje kámoška: “Ano, Manuela možná zní trochu jako Tarja, ale to je toho, že nějaká zpěvačka zní jako ta druhá a navíc kapela za ní stojí úplně jiná a odlišná.” Z mého pohledu se nedá nic jiného než souhlasit, to, že ...

  • Semargl – Satanic Pop Metal

    23.3.2012

    H.

    Semargl - Satanic Pop Metal

    U alb jako “Satanic Pop Metal” zjišťuji, že se občas můj vkus sám vydává natolik klikatými a nepředpokládatelnými cestičkami, až to chvílemi hraničí s idiotismem. Oč jde, to vysvětlím dřív, než stačíte říct švec. Semargl jsou totiž kapela, která v současné době hraje hudební kombinaci nebetyčně hrůznou, že si to přímo říká o to, aby to člověk v recenzi totálně zničil, sestřelil, potopil a absolutně ponížil. A nikdo by na to nemohl říct vůbec nic, protože technicky vzato je to opravdu neskutečný blábol – to říkám rovnou a na rovinu. Ale co já? Já místo toho, abych nabrousil svojí kritickou katanu a setnul čtyři ukrajinské hlavy (no dobře, tu fešnou bubenici bych asi i tak ušetřil (smích)) rekordem v počtu vulgarismů na větu, jsem dopadnul ...

  • Rage – 21

    22.3.2012

    Ellrohir

    Rage - 21

    Vsadím se, že každý z nás má nějakou “notoricky známou” kapelu, od které ještě nikdy nic neslyšel. U mě to vedle jmen jako Anthrax nebo Cannibal Corpse (kde se ovšem můžu aspoň vymlouvat na to, že příliš neholduju thrashi a deathu) do této recenze byli němečtí Rage. Jméno mi samozřejmě neznámé nebylo, ale přestože se považuju za fandu heavy a power metalu, vyhýbala se mi dosud jakákoliv ukázka z jejich tvorby. Z reakcí znalých fanoušků mi vyplývá, že nová deska “21” asi nebylo úplně nejšťastnější první setkání, protože prý zdaleka nedosahuje kvalit děl předchozích. Nedovedu to posoudit, hodnotit můžu jenom tento počin. Předchozích alb bylo celkem 19 pod hlavičkou Rage a ještě jedno v roce 1985 pod jménem Avenger, čímž se dostáváme k početu jedenadvacet a odkrýváme první rovinu ...

  • Goatwhore – Blood for the Master

    21.3.2012

    H.

    Goatwhore - Blood for the Master

    Na “Blood for the Master”, pátou desku zámořských neznabohů Goatwhore, jsem byl vcelku dosti zvědavý – a to i navzdory faktu, že má zkušenost s jejich předcházející tvorbou byla spíše menší než větší, s výjimkou nějakého toho letmého zaslechnutí pár vybraných válů v podstatě nic. Jenže na Goatwhore a jejich muziku už nějakou dobu slýchávám docela chválu a rovněž se jejich jméno nacházelo na mém pověstném seznamu toho, co všechno si hodlám v budoucnu prohnat ušním aparátem, neb by to mohlo býti poslechuhodné. “Blood for the Master” jsem tedy bral jako příležítost to s Goatwhore konečně zkusit a podívat se jim zoubek… či snad spíš zčernalý a zpola-vypadaný chrup? Těžko říct… Kapela před samotným vydáním nešetřila siláckými kecy o kvalitě svého nejnovějšího záseku, což jsem samozřejmě bral jako ...

  • Napalm Death – Utilitarian

    20.3.2012

    Kaša

    Napalm Death - Utilitarian

    Je skoro až s podivem, že i po 30 letech přicházejí Napalm Death se svým nejnovějším zásekem “Utilitarian” s tak obrovským nasazením a dávají jasně najevo, kdo je na metalové scéně a ještě pěknou řádku let bude za největší grind metalovou legendu. Přiznám se, že mi dalo trošku zabrat rozluštit název alba, a tak jsem musel googlovat abych si vůbec našel přesný význam slova “Utilitarian”. Tento výraz vyjadřuje snahu dosáhnout vlastního prospěchu s omezením pocitu bolesti a utrpení. Zajímavá filozofická myšlenka, která mi ovšem s Napalm Death moc dohromady nejde, když právě bolest a utrpení z jejich skladeb jen číší. Ovšem jako textový námět pro album určitě zajímavé téma. Album zdobí skvělý cover – taková ta klasická protispolečenská koláž trošku ve stylu legendárního “Scum” či “From Enslavement to ...

  • Drudkh – Вічний оберт колеса

    19.3.2012

    H.

    Drudkh - Вічний оберт колеса

    Drudkh jsou svým způsobem zvláštní kapela. I přes absolutní ignoraci jakékoliv propagace, absenci oficiálních stránek nebo dnes tak populárních profilů, neexistenci fotek, odmítání koncertů a neposkytování rozhovorů mají tito Ukrajinci již několik let doslova neotřesitelnou pozici v rámci evropského black metalu, vydávají pod jednou z nejrenomovanějších firem současnosti a mají ne zrovna malou základu příznivců – a to se bavíme o formaci, která vznikla roku 2002 a první počin vydala o rok později. Jak je tohle vůbec možné v dnešní době, kdy skupiny získávají největší kredit ne hudbou, ale spíše promo kampaní? Mne osobně napadá pouze jediné vysvětlení a nepochybuji o tom, že je správné – kvalita samotné hudební produkce… Že je toto tvrzení správné, usuzuji z toho důvodu, že jsem k němu došel především ...

  • Asphyx – Deathhammer

    18.3.2012

    Ježura

    Asphyx - Deathhammer

    Když v roce 2009 nizozemští Asphyx vydali reunionové album “Death.. the Brutal Way”, byla to velká událost. Nejen proto, že se prostřednictvím desky vrátila na scénu legenda prvního formátu, ale co víc – po devíti letech první řadovka se vydařila vskutku mimořádně a nenechala nikoho na pochybách, že s Asphyx je třeba opět počítat. Od té doby ale uplynuly tři roky a fanoušci po celém světě se mohli jen dohadovat, jestli se kapele podařilo formu udržet. Nebudu zapírat, deska “Death… the Brutal Way” mě srovnala do latě takovým způsobem, že jsem v koutku duše také živil obavy o výsledek nového alba. Jenže jak lépe se pochyb zbavit než poslechem čekávané novinky, která se honosí titulem “Deathhammer”… Popravdě, když kapela zveřejnila titulní singl, i přes jeho kvality jsem se trochu bál, aby velkohubá prohlášení ...

  • Marnost / Seeds in Barren Fields – Svůdcové lidstva / Beneath the Somber Halls

    17.3.2012

    H.

    Marnost / Seeds in Barren Fields - Svůdcové lidstva / Beneath the Somber Halls

    Tajuplná formace s lehce nezvyklým jménem Marnost mne velice zaujala už svým loňským prvním demosnímkem “Pukající svět”. Ačkoliv, říct, že mě počin zaujal, je možná ještě trochu slabé a nedostačující pojmenování, popravdě mě vlastně tato nahrávka svého času opravdu položila na kolena neskutečně silnou atmosférou, s níž kapela (projekt?) vyrukovala. Není tedy asi divu, že jsem si jakékoliv další počiny začal hlídat. Jenže to jsem v té době ještě netušil, že to hlídkování bude trvat tak krátce, neboť ještě ten samý rok, co vyšel “Pukající svět”, se objevila i druhá kompozice “Svůdcové lidstva”, která je opět značně delšího rázu (plus mínus zase čtvrthodinka), která vychází v podobě společného splitu se švédskými Seeds in Barren Fields, jejichž příspěvek byl pojmenován “Beneath the Somber Halls”. ...

  • Terrorizer – Hordes of Zombies

    16.3.2012

    Ježura

    Terrorizer - Hordes of Zombies

    Ke kalifornským death grindovým veteránům Terrorizer jsem se dostal tak trochu jako slepý k houslím. Poslechu jejich aktuálního počinu “Hordes of Zombies” ale předcházely jak zvěsti o kultovní formaci, tak vědomí, že se v řadách kapely realizují členové neméně slovutných Morbid Angel. K desce jsem tedy přistupoval s očekáváním přinejmenším kvalitního zážitku, jenže zdaleka ne všechna očekávání dojdou naplnění a tento osud nakonec stihl i “Hordes of Zombies”. Ale nepředbíhejme… Když jsem si desku pustil poprvé, chvíli jsem nevěřil vlastním uším. Přibližně v polovině bezmála čtyřicetiminutové stopáže mi však došlo, že se mi to nezdá, nevěřícnost vystřídalo pusté znechucení a album jsem ani nedoposlouchal. Tak extrémní reakci má na svědomí jediná, zato však zcela zásadní skutečnost. “Hordes of Zombies” je totiž na můj vkus zoufale jednotvárný počin. ...

  • Freedom Call – Land of the Crimson Dawn

    14.3.2012

    Ellrohir

    Freedom Call - Land of the Crimson Dawn

    Dnes si na své přijdou příznivci tzv. “happy metalu”, jak se také někdy tvorba Freedom Call označuje (alespoň jsem to z několika míst slyšel). Jejich power metal vychází z tradic moderního evropského stylu, kteří někteří milují a jiní nesnáší, je ovšem navíc doveden do naprostých extrémů optimismu a veselosti. Tak je tomu už od roku 1999, kdy kapela vtrhla na scénu albem “Stairway to Fairyland”. Z původní sestavy už sice zůstal jen zakladatel, kytarista a zpěvák Chris Bay, když line-up po vydání minulé desky opustil bubeník Gamma Ray, Dan Zimmermann, ale na značku Freedom Call je stále spoleh. Sice nastal drobný ústup ze slávy koncem prvního desetiletí nového milénia, když se zejména “Dimensions” poněkud velmi nepovedlo, ale kapele se podařilo s daším počinem přeci jen trochu zvednout a obrození plně ...

  • The 11th Hour – Lacrima mortis

    12.3.2012

    H.

    The 11th Hour - Lacrima mortis

    Uskupení s možná trochu nezvyklým jménem The 11th Hour mne zaujalo už před nějakými třemi lety se svým tehdy aktuálním debutem “Burden of Grief”, který nabídl velice dobrý doom metal se znatelnou příměsí deathu, a to dokonce aniž jsem věděl, že je The 11th Hour dílkem známého hudebníka Eda Warbyho, jenž se prohání či proháněl v kapelách jako Gorefest, Hail of Bullets, Demiurg, Ayreon nebo Star One, což jsem paradoxně zjistil až při bližším průzkumu po poslechu “Burden of Grief”. Každopádně tato situace – mám tedy na mysli to, že se mi první album líbilo – vedla k tomu, že když bylo ohlášeno vydání druhé desky s názvem “Lacrima Mortis”, tak jsem se na ni i vcelku těšil. Asi to nebude příliš originální, když řeknu, že novinka “Lacrima Mortis” ve své podstatě ...

  • Master’s Hammer – Vracejte konve na místo

    11.3.2012

    H.

    Master's Hammer - Vracejte konve na místo

    Upřímně, já jsem se zpočátku dost bránil tomu, aby tu Master’s Hammer byli recenzováni – ostatně proto tu svého času nebyla recenze ani na předchozí “Mantras”. Nechápejte mne špatně, v žádném případě to nebylo proto, že by si to nezasloužili, nýbrž naopak protože si to zaslouží možná až moc, abych tak řekl. Důvod to má jednoduchý a složitý zároveň. Master’s Hammer jsou totiž nejenže jednou z mých nejoblíbenějších kapel vůbec, ale také… víte, kdybych opravdu musel zvolit jen jednu jedinou skupinu jako tu v mých očích úplně nejlepší, volil bych (a to prosím bez delšího přemýšlení) právě Štormovo komando. Kdo mne trochu zná, ten asi ví, že jsem do muziky Master’s Hammer naprostý fanatik a již delší dobu se snažím posbírat úplně vše, co kdy vydali, ...

  • Psycroptic – The Inherited Repression

    10.3.2012

    Zajus

    Psycroptic - The Inherited Repression

    Tasmánské techniky Psycroptic jsem si nikdy neoblíbil. Nebylo to snad tím že bych neměl rád podobnou hudbu obecně. Jejich hudba mi však přišla zmatená a nečitelná. Proto jsem žádné z jejich alb dosud nenaposlouchal tak dobře, abych mohl tvrdit že je doopravdy znám. Jenže s “The Inherited Repression” to bylo úplně jinak. Když asi měsíc před vydáním alba kapela zveřejnila skladbu “Carriers of the Plague” zvědavost mi nedala a já si ji musel poslechnout. To se ukázalo jako dobrá volba, protože jsem si ji rychle zamiloval. Rozhodl jsem se tedy, že si “The Inherited Repression” nemohu nechat ujít. A právě “Carriers of the Plague” je úvodní skladbou páté desky této rychle rostoucí kapely. Při jejím poslechu si připadám, jako by mě ...

  • Cadaveria – Horror Metal / Opera IX – Strix – Maledictae in aeternum

    9.3.2012

    H.

    Opera IX - Strix - Maledictae in aeternum

    Hned na začátku si musíme položit otázku, proč jsou recenze na novinky Cadaveria a Opera IX spojeny do jednoho článku, když se navenek jedná o dvě naprosto rozdílné skupiny – o ony to vlasntě naprosto rozdílné skupiny opravdu jsou. Avšak nemám pochyb, že zasvěceným to je zcela zřejmé a ti, kteří zasvěcení nejsou, zcela jistě zdatně zvládají použití moderního vynálezu internetu, díky němuž si to mohou zjistit. Přesto – čistě z principu – to osvětlit musím, aniž bych chtěl milého čtenáře jakkoliv podceňovat v jeho hudebním vzdělání na poli italského black metalu. Budeme tedy na chvíli předstírat, že zasvěcení jsou také trochu zapomnětliví a nezasvěcení zas líní, aby hledali… Náš příběh se začíná odvíjet v roce už někdy v hluboké minulosti na přelomu 80. a 90. kdy v severoitalském městě Biella vzniká ...


Hradby Samoty VII.

Od hudebních fandů pro hudební fandy